| |
|
Morfologická variabilita druhů \kur{Euphrasia stricta} a \kur{Euphrasia nemorosa}
HOŘČICOVÁ, Šárka
Euphrasia L. belongs to the most taxonomically complicated genera in Europe. This is caused especially by considerable similarity of majority of species, intraspecific variation and hybridization, which occurs very often in this genus. A review of the studied genera and hybridization was worked up. Morphological variation of Euphrasia stricta, Euphrasia nemorosa and morphologically intermediate populations was investigated using conventional and geometric morphometric methods. Isolation and optimalization for PCR of ITS, matK and trnT-trnL regions has been made.
|
|
Vliv variability stavby rezonančního dřeva na jeho akustické vlastnosti
Schwarzer, Martin
Tato práce byla věnována stavbě rezonančního dřeva smrku. U připravených vzorků byly zjištěny hodnoty šířek letokruhů a zastoupení letního dřeva. Pomocí nedestruktivních metod byly zjištěny jejich akustické vlastnosti - rychlost šíření zvuku, akustická konstanta, logaritmický dekrement útlumu, akustický vlnový odpor a dále hustota a Youngův modul pružnosti. Data byla statisticky vyhodnocena a byla vypočtena míra variability stavby dřeva jednotlivých vzorků. Byly sestaveny tři odlišné metodiky pro ověřování vlivu variability stavby. Následně bylo zjištěno, zda je možné určit, jaký vliv na jednotlivé akustické vlastnosti má variabilita makroskopické stavby dřeva.
|
| |
|
Genetická variabilita v populacích chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L).
KÁVOVÁ, Tereza
Šíření invazních druhů rostlin v přírodních stanovištích je všudypřítomný celosvětový problém s negativními ekologickými i ekonomickými dopady. Zvyšující se počet invazivních organismů je odpovědný za vymírání druhů, neúrody, snížení zásobování vodou a poškození průmyslových infrastruktur (KERCHER et al., 2007). Chrastice rákosovitá, Phalaris arundinacea L. je rozšířena po celém světě, s výjimkou Antarktidy a Grónska. Centrum rozmanitosti tohoto rodu je ve Středomoří. Zástupci rodu Phalaris se vyskytují na vlhkých stanovištích od nižších poloh až do vysokohorských nadmořských výšek (ANDERSSON, 1997). Chrastice má nepřeberné množství využití. Mezi nejfrekventovanější patří použití v kořenových čističkách odpadních vod, pěstuje se jako krmivo pro hospodářská zvířata a je využívána i jako okrasná tráva. V poslední době se začíná zvažovat její pěstování jako zdroje biomasy. V posledních letech došlo k masivnímu šíření P. arundinacea po celé Severní Americe a v současné době se vyskytuje ve 43 státech USA a Kanady (KERCHER & ZEDLER, 2004). Phalaris představuje významnou hrozbu pro původní mokřadní vegetaci a je klasifikována jako škodlivý činitel v devíti státech USA (LAVERGNE & MOLOFSKY, 2004). Předpokládá se, že tyto agresivní populace pocházejí z Evropy (nebo jsou evropského původu).
|
|
Genetická variabilita a diferenciace eurasijských populací rákosníka obecného\kur{(Acrocephalus scirpaceus)}
FAINOVÁ, Drahomíra
Rákosník obecný je dálkový migrant hnízdící v rákosinách západní Palearktidy. Odlišné směry tahu, různá zimoviště a dva uznávané poddruhy naznačují možnost genetické diferenciace populací tohoto druhu napříč hnízdním areálem. S využitím fragmentační analýzy 10 polymorfních mikrosatelitových lokusů jsme studovali genetickou variabilitu 496 jedinců z 36 hnízdních lokalit. Párová porovnání ukázala signifikantní odlišnosti ve frekvenci alel a genotypů i fixačních indexů mezi populacemi z Blízkého Východu, Pyrenejského poloostrova, Finska a zbytkem studovaných populací. Celkový fixační index byl sice statisticky významný, ale velmi nízký (FST = 0,018). Analýza molekulární variance (AMOVA) ukázala, že 98 % variability frekvence alel lze přičíst na vrub rozdílům v rámci populací, kdežto rozdíly mezi populacemi přispívají celkové variabilitě pouhými 2 %. Komplexní analýza pomocí bayesovských shlukovacích procedur v programu STRUCTURE 2.2 nedetegovala významnou genetickou strukturu populací. Relativně nízké genetické rozrůznění studovaných populací naznačuje velký disperzní potenciál rákosníka obecného, kdy genový tok účinně zabraňuje diferenciaci populací bez ohledu na rozsáhlý hnízdní areál a vysokou tahovou konektivitu mezi hnízdišti a zimovišti.
|
|
Produktivita prostředí a barevnost jihoafrických ptáků
Kubíková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Pochopení vztahů mezi znaky druhů a prostředím je pro zhodnocení funkční diverzity zásadní. Variabilita ve zbarvení ptáků je pro biology již dlouhou dobu velmi atraktivní téma a předpokládá se, že je obecně výsledkem působení přírodního výběru a pohlavní selekce. S využitím dvou vzájemně doplňujících se statistických přístupů (fourth-corner a RLQ analýzy) zkoumám geografickou variabilitu ve zbarvení peří jihoafrických ptáků podél gradientu produktivity, který se na území JAR projevuje spíše v longitudinálním směru. Předpokládám, že produktivita prostředí je jedním z přírodních faktorů, který by mohl vysvětlit významnou část variability v barevnosti druhů na velké prostorové škále. V práci jsem shromáždila celkem 14 barevných charakteristik pro 649 druhů. Koinertní analýza odhalila, že celkově pestřejší druhy (se sytějším a výraznějším zbarvení peří), druhy s karotenoidními ornamenty, strukturálním zbarvením nebo převážně černě zbarvení jedinci se vyskytují především v produktivnějších habitatech, jako jsou vlhké savany a lesy na severovýchodě země. Naopak druhy s méně pestrými ornamenty (například šedohnědé), které jsou navíc ještě jasnější, obývají méně produktivní prostředí na západě, kde panuje aridní klima. Ukazuje se, že i další znaky jako je iridescence, pohlavní dimorfismus a jasnost jednotlivých...
|
|
Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku
Svoboda, Pavel ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent)
Souhrn Důležitou složkou diverzity protistních společenstev je kromě prostorové heterogenity také časová variabilita. Prostorová a časová variabilita společenstev mikrofytobentosu stojatých vod je často značná a pozorovatelná v relativně malém prostorovém měřítku. Krásivky (Zygnematophyceae) jsou charakteristickou součástí fytobentosu rašelinných biotopů. Navzdory tomu, že hrají důležitou roli v primární produkci a jsou dobrými indikátory biologické hodnoty ekosystému, práce o jejich sezonnosti a prostorové heterogenitě jsou ojedinělé. V diplomové práci jsem zkoumal, jestli lze popsat společenstva bentických krásivek spíše neutrálním nebo nikovým modelem, a dále jsem se zaměřil na faktory, které ovlivňují jejich diverzitu, prostorovou heterogenitu a sezonní dynamiku na lokálním prostorovém měřítku. Studii jsem prováděl na dvou typově odlišných lokalitách - minerotrofních nížinných rašeliništích (Dokesko) a ombrotrofních vrchovištích (Jizerské hory). Sezonní změny ve složení společenstev se nepodařilo prokázat. Tento fakt může být dán tím, že větší početnosti druhů v lokálních populacích mohou snížit pravděpodobnost lokální extinkce a také omezit uchycení jiných druhů tím, že monopolizují dostupné zdroje. Prioritním efektem a následnou monopolizací mohla být také způsobena prostorová autokorelace...
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa
PÖSINGEROVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat faktory působící na kvalitu vepřového masa, které zahrnují výživovou hodnotu, senzorické vlastnosti masa (textura, šťavnatost, chuť a vůně), technologické vlastnosti (pH, barva, vaznost, elektrická vodivost) a vlivy, které na ni působí, jako jsou plemenná příslušnost, věk a hmotnost při porážce, pohlaví a výživa. Dále je v práci popsán transport na jatky a ustájení, i způsoby omračování a vykrvování. Dalšími faktory ovlivňujícími kvalitu masa jsou jakostní odchylky (PSE, DFD, PFN a RSE), které jsou rovněž zahrnuty.
|
|
Efekt velikosti stimulu v diskriminačních a kategorizačních procesech u ptáků
NÁCAROVÁ, Jana
The mechanism of predator categorization has not been understood well yet. I examined how coloration pattern and predator size influence categorization by a prey under laboratory conditions. I tested the reaction of great tit (Parus major) to the plush dummies of sparrowhawk (Accipiter nisus), coloured as sparrowhawk, pigeon, robin and great tit. The same color variations were made in the sizes of a sparrowhawk and great tit. My results indicate that the coloration plays the main role in the recognition. The size is not important in the dummies coloured as the predator and the conspecific but it plays a role in recognition of other tested dummies (coloured as the pigeon and robin).
|
host ::
