|
ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI A POSTOJE ČESKOBUDĚJOVICKÝCH RODIN K PROBLEMATICE CHOROB PŘENÁŠENÝCH KLÍŠŤATY
LANGEROVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá problematikou 2 nejčastějších chorob přenášených klíšťaty ve střední Evropě - klíšťovou meningoencefalitidou a lymeskou borreliózou. Cílem mé práce je zmapovat informovanost českobudějovických rodin o těchto chorobách a možnostech jejich prevence. Pro sběr primárních dat byla použita technika dotazníku. Cílovou skupinou jsou žáci na vyšším stupni základních škol a jejich rodiče. Ze 110 distribuovaných sad dotazníků bylo pro zpracování využito 63 těchto sad. Po vyhodnocení výsledků byly obě mé hypotézy vyvráceny. Informovanost rodičů o této problematice byla lepší než informovanost žáků, rozdíly mezi oběma skupinami byly ale malé. Českobudějovické rodiny vědí, že riziko nákazy klíšťovou meningoencefalitidou v jižních Čechách je vyšší než v jiných oblastech České republiky. Úroveň informovanosti českobudějovických rodin o této problematice je vcelku dobrá.
|
| |
| |
| |
|
Lymeská borrelióza
Kohoutová, Lucie ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Křivčíková, Lucie (oponent)
Souhrn Autor: Lucie Kohoutová Název: Lymeská borrelióza (diplomová práce) Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: farmacie Cíl práce: V této práci jsme zjišťovali výskyt lymeské borreliózy (LB) v okolí Havlíčkova Brodu na základě laboratorní diagnostiky specifických a nespecifických protilátek v séru a v likvoru. Za cíl jsme si tedy kladli stanovení charakteristických laboratorních znaků onemocnění a určení racionálního postupu diagnostiky. Metody: Zpracovali jsme data z databáze imunologické laboratoře Nemocnice Havlíčkův Brod. Pacienti byli rozděleni do skupin podle výsledků základních testů (přítomnost/nepřítomnost protilátek IgM a IgG v séru/likvoru), pohlaví, věku, data odběru, diagnózy, zadavatele vyšetření a metody vyšetření (ELISA, westernblot). Skupiny byly porovnány v jednotlivých kategoriích. Dále byli vyčleněni pacienti s minimálně jedním pozitivním výsledkem základního vyšetření a s přítomností doplňkových vyšetření a roztříděni podle výsledku a vztahu doplňkového vyšetření k základnímu. Příspěvkovou metodou jsme se snažili určit vhodný odstup při vyšetřování párových vzorků při sledování dynamiky onemocnění. Výsledky: Bylo zjištěno, že LB se vyskytuje více u žen a v pokročilém věku (nad 55 let). Nejvyšší počet vyšetření protilátek proti...
|
| |
| |
|
Aktuální problematika zoonóz v ČR a rizika s nimi související
SOUMAROVÁ, Michaela
Volně žijící i domácí zvířata mohou být zdrojem závažných virových, bakteriálních, mykotických a parazitárních infekcí člověka, tzv. zoonóz. Zoonózy jsou infekce, přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo mezi zvířaty a lidmi. V současnosti jich je známo více než 200. Na území České republiky patří k nejčastějším zoonózám kampylobakterióza, salmonelóza, listerióza, lymeská borrelióza, klíšťová meningoencefalitida, tularémie, ornitóza, toxoplasmóza a leptospiróza. Některé zoonózy již byly z našeho území eradikovány (brucelóza, vzteklina). Hlavní rizikovou skupinou jsou imunosuprimovaní jedinci. Změny klimatických podmínek nebo cestování do exotických zemí vedou k výskytu chorob, dříve neznámých v našich podmínkách. Aktuální problém představuje zvyšující se rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům. Pro účely hodnocení výskytu zoonóz, zdroje a určení míry jejich rizik slouží monitoring. Ten v ČR zajišťují orgány veterinární správy.
|
|
Sérologický průkaz lymeské boreliózy
NOVÁKOVÁ, Iveta
Tématem této bakalářské práce je zpracování problematiky lymeské boreliózy. Onemocnění lymeské boreliózy je rozšířeno po celém světě. Původcem jsou různé druhy borelií dle geografického výskytu. Je to onemocnění, jehož přenašečem na našem území je hlavně klíště rodu Ixodes ricinus (v jiných oblastech světa jsou to i jiné druhy). Vyskytují se ve vlhkém prostředí, například v lese nebo ve vysoké trávě. Z toho vyplývá, že více ohroženi jsou lidé, kteří se v těchto lokalitách více vyskytují. Jako jsou příkladně lesníci, ale i děti, které v přírodě tráví více volného času. Lymeskou boreliózu můžeme rozdělit dle pozorovaných příznaků na tři stádia: časně lokalizované, diseminované a pozdní perzistentní stádium. Jako prvotním příznakem boreliózy je nejčastěji uváděna tvorba erythema migrans (EM). EM je vytvoření oválné načervenalé skvrny na kůži, v místě kde bylo přisáté klíště, která může postupem času samovolně vymizet. Jako další příznaky se dají uvést: boreliový lymfocytom, konjuktivitida, neuroborelióza, lymeská karditida a mnoho dalších. Proto pokud jdeme do oblastí, které jsou typická pro výskyt klíšťat, je dobré využít doporučovaných preventivních opatření před přisátím těchto roztočů. K léčbě lymeské boreliózy se využívají antibiotika, které jsou podány pacientovi až po zjištění onemocnění LB. K antibiotické léčbě se používají hlavně: cefalosporiny, makrolidy, tetracykliny nebo peniciliny. Vždycky záleží na tom, v jakém stádiu antibiotika podáváme i na tom, zda pacient má typické klinické příznaky LB. Pro laboratorní diagnostiku lymeské boreliózy se využívají přímé a nepřímé metody. Mezi přímé diagnostické metody se řadí kultivace borélií, hybridizace, imunoelektronová mikroskopie a metoda PCR (polymerázová řetězová reakce) na průkaz boreliové DNA. Dnes je z těchto metod převážně využívána metoda PCR. Z nepřímých diagnostických metod se využívá nepřímé imunofluorescence, Western blot (WB) a ELISA testu (Enzyme Linked Immunosorbent Assay). Pomocí těchto metod se stanovují především specifické protilátky třídy IgM a IgG. Cílem této práce bylo vyšetřit vzorky pacientů na lymeskou boreliózu pomocí metody ELISA testu a Western blotu, otestovat tyto metody a následně zhodnotit jejich výsledky. Jednotlivé vzorky sér, likvorů a punktátů ke zpracování mi byly poskytnuty ve Fakultní nemocnici v Plzni na oddělení sérologie a parazitologie. Před vyšetřením se musí vzorky zředit. K metodě ELISA jsem využila přístroj od firmy Dynex, DSX automatizovaný ELISA systém. Kterým se ve vzorcích stanovují protilátky třídy IgM a IgG. Jde o přístroj, kde během jednoho měření je možné vyšetřit od pacientů až 96 vzorků. Využila jsem i možnost, vyzkoušet si sama ruční stanovení ELISA testu, který se dnes moc nevyužívám, především při větším objemu přijatých vzorků. Pro další vyšetření protilátek IgM a IgG, jsem využila Western blotu a to pomocí komerční sady na ruční stanovení. Celkem jsem vyšetřila v testu ELISA 90 vzorků v třídě IgM, kde vyšly 4 hraniční a 4 pozitivní vzorky od pacientů. Stejných 90 vzorků jsem vyšetřila stejnou metodou i ve třídě IgG, kde vyšly 4 pozitivní vzorky. Dále pak metodou Western blot bylo vyšetřeno 98 vzorků. V třídě IgM vyšlo 5 hraničních a 18 pozitivních vzorků, v třídě IgG oproti tomu vyšlo 5 hraničních a 30 pozitivních vzorků. Poté musí odborný lékař zhodnotit výsledky sérologických testů a klinických příznaků a postupovat tak, aby potvrdil lymeskou boreliózu a vyloučil jiná možná onemocnění.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Guillain-Barré syndrom
Veselý, Vojtěch ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Souhrn Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Guillain-Barrého nemoc nebo syndrom. Cíl práce: Podat ucelené zhrnutí teoretických poznatků a vypracování kazuistiky pacienta s diagnózou Guillain-Barré syndrom. Abstrakt: Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Obecná část obsahuje přehledně zpracovanou problematiku Guillain-Barré syndromu jako klinického projevu prodělané lymské boreliózy. Největší prostor je věnován patogenezi, diagnostice a následné léčbě onemocnění Guillain-Barré syndromu. Speciální část se věnuje kazuistice a stanovením fyzioterapeutického plánu pacienta. Hlavním cílem terapie byla vertikalizace pacienta do stoje s výhledem na navrácení do normálního života jako před onemocněním. Kazuistika byla zpracována na pacienta neurologického oddělení Oblastní nemocnice Kladno a.s. v době souvislé bakalářské praxe od 9. 1. do 1. 2. 2012 . Klíčová slova: Gullain-Barré syndrom, Lymská borelióza, kazuistika, fyzioterapie, periferní polyradikuloneuritis.
|
host ::
