| |
| |
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Uživatel s handicapem v domácím prostředí
PRŮCHOVÁ, Alice
Práce se zabývá přehledem vztahu ke zdravotně postiženým. V rámci mezinárodních i státních dokumentů. Uvádí výčet dávek sociální péče a poskytované sociální služby pro uživatele v domácím prostředí. Osvětluje pojmy týkající se handicapu a systému komplexní rehabilitace. Změřuje se na domácí péči a její vývoj směrem k ucelení poskytovaných služeb v domácím prostředí. Vyzdvihuje kvality péče poskytované v domácím prostředí. Na příkladu závěrečné kasuistiky jsou shrnuty všechny uvedené poznatky a témata práce. Cílem práce bylo uvést a zpřehlednit tématiku postiženého uživatele v domácím prostředí a uvést praktický příklad naplňování péče.
|
|
Výpočetní technika jako prostředek kompenzace informačního deficitu osob se zrakovým postižením
PRÁZDNÝ, Pavel
Práce se zabývá výpočetní technikou a komunikačními technologiemi, jako prostředkem kompenzace informačního deficitu osob se zrakovým postižením. V teoretické části je obsažen nástin problematiky zrakového postižení, jeho specifik. Dále jsou zohledněny historické souvislosti a vývoj myšlenkových přístupů v oboru. Čtenář je také seznámen s rozpětím zrakového postižení, specifiky vrozeného a získaného zrakového postižení. Tato část je uzavřena objasněním kompenzačních mechanismů zrakového postižení. Následuje charakteristika a vymezení ucelené rehabilitace osob se zrakovým postižením a podrobnější pozornost je zaměřena na sociální a pracovní rehabilitaci. Následující část práce mapuje oblast výpočetní techniky a informačních technologií v kontextu problematiky osob se zrakovým postižením. Text seznamuje s historickým vývojem v této oblasti, s problematikou kompenzačních pomůcek osob se zrakovým postižením a začleněním výpočetní techniky do tyflotechniky. Podrobněji je předložena oblast elektronických kompenzačních pomůcek na bázi PC. A to především digitální a kamerové lupy, digitální čtecí zařízení s hlasovým a hmatovým výstupem a braillské periferie. Nechybí ani legislativní vymezení této problematiky. Autor seznamuje čtenáře se specifiky využití internetu osobami se zrakovým postižením a se službami digitálních knihoven. Tuto část uzavírá téma navigace GPS a využití mobilních telefonů. Praktická část předkládá uspořádané a utříděné informace, které konkrétně dokládají teoretickou část. V praktické části nacházíme kompletní přehled firem, které distribuují uvedené kompenzační pomůcky, přehledy elektronických kompenzačních pomůcek na bázi PC. V tabulkové podobě se čtenář může seznámit s přehledy speciálních hardwarových a softwarových komponent.
|
| |
|
Využití rázové vlny ve fyzioterapii
NOVÁK, Jan
Kromě několika odborných prací zatím neexistuje dostatek dostupné, česky psané literatury shrnující teoretické informace o účincích léčby rázovými vlnami. V rámci svojí bakalářské práce jsem se pokusil objasnit fyzikální podmínky související se vznikem a specifickým šířením rázových vln v různém prostředí a další fyzikální principy, které vysvětlují chování a účinky rázových vln při průchodu různými typy tkání. Dále jsem z výsledků odborných studií a článků vypracoval přehled nejčastějších možností využití rázových vln v lékařství - především ve fyzioterapii. V praktické části hodnotím účinky a průběh terapie rázovými vlnami u třech náhodně vybraných pacientů s diagnózou epikondylitis radialis humeri (tenisový loket). Pacienti byli ošetřeni sérií aplikací radiálních rázových vln, kdy jedno sezení čítalo 1500 - 2000 rázů o proměnlivé frekvenci 4 - 21 Hz a pneumatickém tlaku 2 - 3,2 baru. Z výsledků vyplývá, že na terapii rázovými vlnami může pacient reagovat různě. Díky tomu, že v relativně malém výzkumném vzorku byly zaznamenány poměrně nesourodé výsledky - první pacient se výrazně zlepšil, druhý se zlepšil mírně a třetí se naopak zhoršil - můžeme lépe pochopit rozmanitost názorů odborné veřejnosti na smysluplnost využití rázových vln u ortopedických diagnóz. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byly použity techniky rozhovoru, pozorování, kazuistiky, analýzy dat a rešerše. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru OLMA R+ v Českých Budějovicích a na oddělení Rehabilitace Polikliniky Jih MEDIPONT s. r. o. v časovém rozmezí od ledna do dubna 2012.
|
|
Bolesti Achillovy šlachy u vytrvalostních běžců ve věku od 15 do 30 let
MAŠKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je zaměřena na vytrvalostní běžce s bolestmi Achillovy šlachy. Podává základní poznatky o důvodech těchto obtíží, prevenci a léčbě. Prvním cílem práce bylo popsat možné příčiny vzniku bolesti Achillovy šlachy u vytrvalostních běžců, druhým cílem bylo navrhnout prevenci, třetí cíl byl orientován na sestavení vhodného postupu terapie. Výzkumnou otázkou, kterou jsem si položila, zjišťuji, zda bude mnou navržený terapeutický plán účinný a bude mít význam i jako prevence poranění. Teoretická část obsahuje základní informace z oblasti anatomie nohy, dále je zde stručně popsaná vytrvalost a technika běhu, následuje shrnutí možných příčin vzniku poranění či bolesti Achillovy šlachy. Dále jsou vyjmenovány způsoby, kterými je možné poraněním předcházet, následují vyšetřovací metody, kde jsou zmíněny poznatky jak zjistit patologii a na závěr je uveden výčet léčebných metod. K praktickému provedení byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikami rozhovoru, pozorování (vstupní a výstupní kineziologický rozbor), použití speciálních vyšetřovacích metod, zpracování kazuistik a analýza dat. Výzkumný soubor tvořili dva atleti a jedna atletka ze Sokolu Opava, se specializací na vytrvalostní běhy. S každým běžcem byla prováděna přibližně dvou měsíční terapie, výsledky jsou sepsány v podobě kazuistik. Obsahem každé kazuistiky je anamnéza, vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán a průběh terapie. V závěru kasuistiky je opět kineziologický rozbor a zhodnocení efektů léčby. Výsledky, které tento výzkum přinesl jsou ovlivněny individuálním přístupem a závažností potíží. Bolest zcela ustoupila u jedné osoby, u dvou přetrvává. Tyto dva případy byly ovlivněny následujícími faktory: v prvním případě nebyl dodržen klidový režim a rehabilitace probíhala při plné zátěži, v druhém případě je podstatná závažnost problému, jelikož se jedná o stav po ruptuře Achillovy šlachy. Bakalářská práce byla vypracována za účelem poskytnout mnou zjištěné informace a získané zkušenosti jako informační materiál pro širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá a především trenérům, běžcům a fyzioterapeutům.
|
|
Prevence a rehabilitace distorze hlezenního kloubu u basketbalistů
KRAMLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá prevencí a rehabilitací distorze hlezenního kloubu u basketbalistů a sleduje dva hlavní cíle, zjistit, která z fixačních pomůcek se jeví nejefektivněji pro prevenci distorze hlezenního kloubu, a sestavit a realizovat rehabilitační program pro sportovce ? basketbalisty postižené distorzí hlezenního kloubu. V práci byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, zahrnující techniky pozorování, kineziologického vyšetření a polostandardizovaného rozhovoru, dále byly provedeny sekundární analýzy získaných dat. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na jejich základě byly vypracovány individuální rehabilitační plány testovaných osob, podle kterých probíhala terapie pro obnovení funkce dolních končetin. V jejím závěru bylo výstupním vyšetřením zjištěno, že u sledovaných osob došlo k zlepšení rozsahu pohybu v kloubu, zvýšení svalové síly a odstranění svalových dysbalancí. Bakalářská práce by se mohla stát vodítkem pro hráče basketbalu, co dělat pro zlepšení stability hlezenního kloubu při fyzické zátěži během tréninku i utkání, jaké používat fixační pomůcky a jak posilovat svaly dolních končetin v rámci prevence. Dále může také posloužit nejen budoucím fyzioterapeutům a fyzioterapeutům v praxi, ale jako zdroj pro vzdělávání laické veřejnosti.
|
host ::
