|
Úloha sestry v péči o pacienty s akutní bolestí na pracovištích intenzivní péče.
LINHARTOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena jednak na akutní bolest obecně, tak i na pooperační bolest, která je jedním z druhů akutní bolesti. V první části je práce zaměřena na akutní bolest a její charakteristiku. Druhá část pojednává o jednotce intenzivní péče (JIP). Ve třetí části je popsána pooperační bolest, její léčba a role sestry v péči o klienty s pooperační bolestí. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit jaké techniky používají sestry na JIP k tlumení bolesti. Cíl 2: Zmapovat monitoraci bolesti u klientů hospitalizovaných na JIP. Cíl 3: Zjistit, zda jsou techniky tlumení bolesti pro klienta hospitalizovaného na JIP efektivní. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami a klienty. Výsledky mohou posloužit jako přehled nejčastěji používaných technik tlumení bolesti a ukázat, jak vysoce jsou pro klienty efektivní.
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače- zaměření na bolesti krční páteře
RYBECKÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je ?Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače - zaměření na bolesti krční páteře?. Mnoho lidí se sedavým zaměstnáním si stěžuje na bolesti krční páteře. Velké pozornosti v teoretické části bylo věnováno ergonomii sedu a správnému držení těla při sezení. V druhé polovině teoretické části byla popsaná anatomie krční páteře, příčiny vzniku bolestí krční páteře a jejich příznaky. Na závěr teoretické části byly uvedeny možnosti terapie funkčních poruch krční páteře. Cílem práce bylo na základě vstupního vyšetření určit funkční poruchy hybného systému, stanovit a realizovat individuální plán a vyhodnotit efekt terapie. Metodou práce byl kvalitativní výzkum zaměřen na účelovém sběru dat. Byly použity techniky přímé anamnézy, vstupní a výstupní vyšetření, pozorování, analýza dokumentů, návrh a realizace fyzioterapeutického plánu. Výzkumný soubor tvořili 2 muži a 1 žena se sedavým zaměstnáním. Jejich hlavní pracovní pozicí je sezení u počítače v minimální délce 8 hodin denně. Všichni probandi trpěli bolestmi krční páteře. V kineziologickém vyšetření bylo u všech probandů popsáno vadné držení těla a související nálezy na měkkých tkáních. Hlavním problémem dále bylo nesprávné držení těla při sedu u počítače. Základem terapie bylo uvolnit přetížení svalových skupin a jejich zapojení v optimálních pohybových vzorech. V prevenci vzniku funkčních poruch páteře u sedavého zaměstnání se uplatňuje ergonomie sedu u počítače. Z výsledků výzkumu je patrné především subjektivní odeznění bolestí krční páteře. Dále lze z praktické části konstatovat, že byl shledán pozitivní efekt cílené fyzioterapie na funkční poruchy a změnu pohybového stereotypu. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce nebo ve firmách při zařizování kanceláří.
|
|
Toxicita volně dostupných analgetik ve vztahu k lidskému zdraví
VODVÁŘKA, Stanislav
V současné době představují analgetika širokou řadu léčiv, která jsou určena k tišení až potlačování subjektivní bolesti. Analgetika jsou léky rozdělované na dvě početné skupiny, a to na analgetika opioidní a neopioidní. Některá neopioidní analgetika, kromě snižování bolesti, mohou navíc vykazovat antipyretický a antiflogistický účinek. Společnou vlastností uvedených látek je ovlivnění metabolismu prostaglandinů. Různorodá skupina analgetik neopiátového charakteru je v českých lékárnách k dostání buď pouze na lékařský předpis, nebo jsou i volně prodejná. Záměrem práce je převážně sledování otázky toxicity právě skupin volně prodejných analgetik. Cílem je zjistit četnost akutních fatálních intoxikací, způsobených těmito přípravky, a to nejen na území ČR, ale i v zahraničí. Byl sestaven souhrn léčiv s analgetickým účinkem, podávaných perorálně, jež nejsou vázána podmínkou lékařského předpisu. Za účelem získat celkový počet úmrtí na předávkování analgetiky v ČR, v období let 2006-2011, byla provedena pouze částečně analýza výsledků, obdržených od jednotlivých soudně lékařských oddělení krajských nemocnic ČR. Prostřednictvím ÚZIS se následně uskutečnila extrakce počtu úmrtí z informačního systému Zemřelí, která zahrnovala jen úmrtí na akutní intoxikace analgetiky dle zvolených a přesně definovaných kombinací diagnostických kódů (MKN10). Výsledky byly rozšířeny o obdobný výčet dat z Národního registru hospitalizovaných, který měl ozřejmit i otázku akutních intoxikací analgetiky spojených s přežitím. U obdržených dat byla vyhodnocena celková kazuistika. Závěrečnou analýzou údajů o počtech úmrtí na předávkování drogami, provedenou z jednotlivých Výročních zpráv o stavu ve věcech drog, byla objasněna druhá hypotéza, která vyžadovala právě srovnání ročních rozdílů za sledovanou dobu 6 let, v počtech úmrtí na předávkování analgetiky, oproti předávkováním drogami. Zjištěné riziko, které analgetika představují v ČR, je v práci kontrastováno se zaznamenanými počty otrav analgetiky ve světě. Zprávy pro srovnání v této problematice byly získány rozborem světové literatury. Výsledky pro otravy analgetiky v ČR, za dobu 2006-2011, jsou zastoupeny počtem 53 zjištěných úmrtí a 2024 případy hospitalizovaných osob pro akutní otravu, jako důsledek jejich předávkování. Tímto je dostatečně potvrzena první hypotéza ve svém znění, že farmaka určená k tišení bolesti, jež jsou součástí téměř každé domácí lékárny, mohou způsobit i smrt. Zprávy získané rozborem světové literatury jen více utvrzují v existenci jistého rizika, které běžně dostupná analgetika představují, neboť v zahraničí bývají často spojeny s případy sebevražd, zejména pak léčiva obsahující paracetamol. Například ve Velké Británii předávkování paracetamolem dokonce představuje nejčastější příčinu úmyslného sebepoškozování, které činí ročně desetitisíce případů. V USA je každoročně odhadováno 16 500 úmrtí na NSAID a na 1600 akutních selhání jater kvůli otravě paracetamolem. Za období 2006-2011 bylo zjištěno 253 případů předávkování nelegálními drogami oproti 53 případům smrtelných otrav analgetiky. Jednotlivé výroční zprávy o stavu ve věcech drog uvádějí i každoročně mnohonásobně převyšující počet předávkování drogami, než je tomu v případě otrav analgetiky. Tím je vyvrácena druhá hypotéza, že volně prodejná analgetika mají v ČR ročně na svědomí více případů úmrtí než nelegální drogy. Zůstává však stále otázkou, kolik z celkového zjištěného počtu intoxikací analgetiky, ať už spojených s úmrtím nebo s přežitím, je ve skutečnosti čistě způsobená volně prodejnými analgetiky.
|
|
Stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace
VYHLÍDALOVÁ, Denisa
Tématem této bakalářské práce je stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace. V první části jsou zpracovány teoretické podklady, týkající se dané problematiky. Obsahem teoretické části je souhrn poznatků z anatomie a fyziologie močového ústrojí a pánevního dna (PD) a teorie inkontinence. Je zde popsáno rozdělení inkontinence a její příčiny. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a léčby, se zaměřením na inkontinenci stresovou (SI). Inkontinence, tedy nedobrovolný únik moči, patří mezi nejrozšířenější ženské obtíže poslední doby. Přináší s sebou celou řadu problémů a to nejen fyzických, ale i psychických a díky tomu negativně ovlivňuje kvalitu života. Tento nechtěný únik moči není nemocí v pravém slova smyslu, ale příznakem, který může mít různé příčiny. Nejčastěji ji způsobuje oslabení svalů PD, které jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (HSS) a významně se podílí na stabilitě celého trupu. Právě svaly a fascie PD zajišťují správnou fixaci močového měchýře, hrdla močového měchýře a močové trubice ve správné poloze a tím zajišťují kontinenci zejména při zvýšení nitrobřišního tlaku. Svaly PD se také v koaktivaci s bránicí podílejí na dýchání. Frekvence výskytu inkontinence moči stoupá v závislosti na věku. Jedním typem je inkontinence stresová (SI). Únik moči je vždy spojený s fyzickou námahou. K úniku moči dochází při zvýšení intraabdominálního tlaku a to bez současné kontrakce detruzoru. Na rozdíl od jiných onemocnění se dá proti inkontinenci úspěšně bojovat také jiným způsobem než užíváním léků a operativním zákrokem. Léčba inkontinence je v dnešní době poměrně úspěšná a pomocí vhodného a pravidelného cvičení se jí dá i předcházet. Podle doporučení by měla být fyzioterapie při léčbě SI léčbou první volby. Cílem fyzioterapie je snaha, aby pacientka byla schopna aktivovat svaly PD v situacích, během kterých se předpokládá únik moči. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou kazuistik 2 pacientek trpících SI. Práce obsahuje vstupní a závěrečný kineziologický rozbor, doplněný o dotazník CONTILIFE, návrh vhodného cvičení a opatření a závěrečné vyhodnocení úspěšnosti léčby. Cílem práce je poukázat na významnou úlohu fyzioterapie v léčbě SI, nastínit dostupné rehabilitační metody a navrhnout soubor vhodných cviků a opatření u pacientů, trpících SI. Pro každou pacientku byla vytvořena brožurka se seznamem cviků, dle kterých na základě předchozí instrukce cvičily po dobu 8 týdnů, během kterých byly pravidelně kontrolovány. Na pacientky bylo nahlíženo komplexně, a proto byla provedena u každé z nich také individuální terapie, navržena dle konkrétních problémů, vycházejících z vstupního kineziologického rozboru. Závěrečné výsledky práce ukázaly, že takto zvolená terapie byla úspěšná a pacientky uvádějí nejen subjektivní pocit zlepšení svých potíží spojených s inkontinencí během dne, ale díky komplexnímu přístupu a individuální terapii také zlepšení fyzické kondice a úlevu od bolesti krční a bederní páteře.
|
|
Fyzioterapie u pacientů po úrazech páteře a míchy
HAJNÁ, Petra
Každým rokem u nás i ve světě v souvislosti s naším životním stylem narůstá počet osob s poškozením míchy. K poranění míchy dochází obvykle úrazem při současném poranění páteře, kdy je komprimován páteřní kanál luxovaným obratlem nebo kostěnými úlomky. Postižení bývají častěji mladí lidé, více muži. Nejčastější příčinou jsou pády z výšky dopravní nehody a sportovní úrazy. Jedinec s tímto postižením nemá jen omezení ve smyslu ztráty hybnosti či citlivosti, často je ohrožen nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Proto je velmi důležitá komplexní péče a intenzivní rehabilitace, která je v České republice zajištěna v rámci spinálního programu v délce 6-9 měsíců. Rehabilitace je však potřebná nejen v akutním období po úrazu, ale má své nezastupitelné místo i v chronickém stádiu míšního poranění. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku poranění páteře a míchy z pohledu fyzioterapie. Na základě vymezeného cíle byly stanoveny následující výzkumné otázky. Jaké fyzioterapeutické postupy mohou být použity u těchto pacientů v subakutním stádiu a jaké v chronickém stadiu míšní léze. Byl proveden kvalitativní výzkum formou kazuistik. Data byla získána metodou rozhovoru, pozorování, analýzou dokumentů a kineziologickým rozborem. Bylo provedeno standardní vyšetření vztahující se k problematice míšní léze, do kazuistik byly zaneseny jen ty nejpodstatnější vyšetření a výsledky, které byly v průběhu terapie zjištěny. Výzkumný soubor tvořili čtyři probandi. Dva pacienti v subakutním a dva pacienti v chronickém stádiu míšní léze úrazové etiologie. Výzkum byl prováděn na Spinální jednotce Kliniky úrazové chirurgie FN Brno a v Rehabilitačním a regeneračním centru Borovany. Fyzioterapeutické postupy v subakutní fázi míšního poranění směřují k prevenci dekubitů, kontraktur, bolestí, zachování optimální pohyblivosti všech kloubů, zaměřují se na dechovou rehabilitaci, udržení a posílení zachovaného motorického potenciálu, na aktivaci motoriky přechodové oblasti míšní léze se snahou aktivovat motoriku co nejdistálněji a zlepšit tak celkovou fyzickou kondici. Cílem je využít a podpořit funkční schopnosti pacienta v co největší míře a kvalitě a následně vytvořit náhradní funkční mechanismy. Ze speciálních metod jsou k terapii využívány nejčastěji metody na neurofyziologickém principu. Důležitou součástí je postupná vertikalizace pacienta, nácvik rovnovážných reakcí jako je nácvik sedu, opora o horní končetiny, udržení v určitých polohách a dále funkční trénink, tedy mobilita na lůžku, sebeobsluha, přesuny, nácvik ovládání vozíku, nácvik náhradního funkčního úchopu. Pacienti se navracejí do života s velkým handicapem, často jsou odkázáni na pomoc druhých, učí se používat vozík a jiné pomůcky. Mají před sebou roky života, ve kterých se musí potýkat s následnými stavy po svém úrazu. V chronickém období je důležité udržování fyzické kondice, prevence možných komplikací především dekubitů a kloubních kontraktur. Fyzioterapeut řeší důsledky přetěžování exponovaných svalových skupin, sleduje vertebrogenní potíže, bolesti kloubů nebo svalové dysbalance. V tomto období mohou pacienti navštěvovat ambulantní fyzioterapie nebo využít udržovacích pobytů v rehabilitačních ústavech. Smyslem práce bylo připomenout základní a nejdůležitější oblasti v péči o spinální pacienty a ukázat význam fyzioterapie nejen v období zajištěné komplexní péče v rámci spinálního programu, ale rovněž z pohledu dlouhodobé péče o tyto pacienty, neboť rehabilitace by měla pacienta provázet celým dalším životem.
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru
VOPÁLKOVÁ, Milena
Název této bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace, stoupající oblibě adrenalinových sportů a rozvoji dopravy, lze předpokládat nárůst tohoto závažného poranění a proto je na místě, zabývat se problematikou ošetřovatelské péče u klientů s tímto typem zlomeniny. K poranění distální části femuru dochází náhle a nepředpokládaně, takže klient je nucen řešit zdravotní problém, který sebou nese mnoho změn, jak po stránce zdravotní, psychické, ale i sociální. Cílem této práce je zmapovat ošetřovatelská specifika a ošetřovatelskou problematiku u klientů po zlomenině distálního femuru z pohledu sester. Výsledky práce sumarizovat a analýzou výzkumného šetření stanovit specifika a možné komplikace v ošetřovatelské péči o tyto klienty. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá historickým vývojem ošetřování a léčby těchto zlomenin, anatomií dolní končetiny a příčinami vzniku těchto zlomenin. Dále se zabývá základním rozdělením těchto zlomenin, principy léčby osteosyntézou, edukací, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Empirická část práce zahrnuje výzkumné šetření, kde byly stanoveny dva cíle, které zmapují problematiku specifik a komplikací v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna různá specifika a komplikace v předoperačním a pooperačním období ošetřovatelské péče, byla tato specifika a komplikace kategorizačně rozdělena na předoperační a pooperační. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že specifikem je rozdílnost v ošetřovatelské předoperační péči o klienta po zlomenině distálního femuru, zvláště pokud je provedena stabilizace zlomené části femuru pomocí skeletální trakce či náplasťové trakce nebo kolenní ortézou. Od těchto imobilizačních intervencí zlomeniny distálního femuru, se odvíjí ošetřovatelské komplikace, které byly zjištěny. Dle dotazovaných sester je ošetřovatelský proces rozdílnější, zvláště v mobilitě postiženého klienta a ošetřovatelské péči. Dalšími specifiky v ošetřovatelské péči je sledování hybnosti a citlivosti traumatizované dolní končetiny, antidekubitní péče, deficit sebepéče a možné riziko působení pákové síly na distální femur při pohybu v lůžku. V pooperační ošetřovatelské péči u klientů s naloženou kolenní ortézou, jsou specifiky ošetřovatelské péče sledování hybnosti a citlivosti dolní končetiny, správná manipulace s ortézou, péče o ortézu, riziko působení pákové síly na oblast osteosyntézy, zvláště při sedu klienta na lůžku se spuštěnými dolními končetinami a cvičení na motodlaze. Z ošetřovatelských komplikací, které byly zjištěny v pooperačním období, je to zejména otok a hematom v místě operační rány, poruchy vyprazdňování moči a stolice, neadekvátní tlumení akutní bolesti, dekubity pod ortézou nebo na patách, dlouhodobější deficit sebepéče klienta z důvodů následků traumatu a další možné komplikace popsané v této práci. Výstupem práce jsou dvě jednoduché myšlenkové mapy, které jsou součástí příloh této práce. První myšlenková mapa znázorňuje specifika ošetřovatelské péče u klienta po zlomenině distálního femuru a druhá vystihuje nejčastější komplikace a intervence sestry v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační materiál pro sestry traumatologických oddělení, ale i pro sestry jiných komplementů.
|
|
Stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu v přednemocniční neodkladné péči
ŠVORC, Jaroslav
V této bakalářské práci, která se vztahuje k tématu stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu, jsem si určil cíl zmapovat časovou prodlevu od prvotních symptomů akutního infarktu myokardu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V úvodní části práce rekapituluju základní pojmy anatomie a fyziologie sledovaného systému. Dále se v teoretické části věnuji rozdělení ischemické choroby srdeční a nejčastějším rizikovým faktorům, které se u pacientů vyskytují. Podstatnou část teoretické části věnuji akutnímu infarktu myokardu, jeho vzniku, příznakům, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. V poslední části teorie se věnuji edukaci pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Práce dále obsahuje výzkumnou část, se souborem pacientů s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu. Data jsem získal retrospektivní formou analýzy výjezdových karet pacientů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, kterým byl diagnostikován akutní infarkt myokardu. Data jsem zpracoval do tabulky, ze které vyplývají další grafy a tabulky ve výzkumné části. Sleduji v ni časovou prodlevu od prvotních příznaků stenokardie do zavolání a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Sleduji také základní příznaky stenokardie (bolest, propagace bolesti). Z výzkumné části vyplynulo, že většina pacientů si zdravotnickou záchrannou službu přivolá do 3 hodin od vzniku prvotních symptomů stenokardie. Nejčastěji si pacienti v tomto 3 hodinovém intervalu přivolají pomoc do 1 hodiny od vzniku prvotních potíží.
|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
|
Problematika preventivních opatření a včasného záchytu u pacientů s vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
HORKÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou preventivních opatření a včasného záchytu u vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. Vertebrogenní algický syndrom, představuje bolesti různých částí páteře, které jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Znepokojivým faktem je, že se s těmito obtížemi setkává až 80% dospělých a věková hranice postižených se neustále snižuje. Nejčastější příčinnou bývá špatné držení těla, úrazy krční páteře, psychický stav, degenerativní změny, tumory a další. Část této práce je věnována prevenci vzniku vertebrogenních obtíží. V dnešní moderní době, kdy je používání počítačů, notebooku, tabletu, běžnou záležitostí je nutné zvýšit povědomí o základních ergonomických zásadách při použití těchto přístrojů, úpravě pracovního i domácího prostředí. Cílem teoretické části je informovat o příčinách, mechanismu vzniku a fyzioterapeutických postupech při léčbě vertebrogenního algického syndromu. Součástí jsou základní poznatky o anatomii, biomechanice krční páteře a preventivních opatřeních týkajících se ergonomie pracovního prostředí, polohy ve spánku a vhodných sportovních aktivit. Pro praktickou část bakalářské práce bylo využito metody kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum byl zpracován formou kazuistik u tří osob. Bylo u nich provedeno vstupní a výstupní kineziologické vyšetření a odebrána anamnéza formou strukturovaného rozhovoru. Probandi byli dotazováni ohledně ergonomie domácího i pracovního prostředí. Terapie probíhala po dobu 5 týdnů na Poliklinice Medipont v Českých Budějovicích. Cílem praktické části bylo využitím fyzioterapeutických postupů zmírnit bolestivost v určitém segmentu a informovat o základních preventivních opatřeních. Výsledkem je zhotovení edukační brožury, která obsahuje cviky na protažení a uvolnění krční páteře, základní ergonomické polohy doplněné fotografiemi. Tato brožura bude k dispozici na recepci Polikliniky Medipont v Českých Budějovicích, v čekárnách praktických lékařů v Jemnici, jako praktický a přehledný pomocník v boji proti obtížím v oblasti krční páteře. Tato bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí laické veřejnosti o preventivních opatřeních a tím předcházet bolesti v oblasti krční páteře. Dále ji lze využít v klinické praxi fyzioterapeutů při léčbě vertebrogenního algického syndromu.
|
|
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči - přímá spolupráce s kardiocentrem
JONÁŠ, Jindřich
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči {--} přímá spolupráce s kardiocentrem Posouzení naléhavosti stavu pacienta trpícího kardiální symptomatologií, přesněji označovanou za bolesti na hrudi či akutní koronární syndrom, bylo v přednemocniční neodkladné péči vždy doménou lékaře rychlé lékařské pomoci. Avšak s rozvojem diagnostické techniky může dnes tuto pracovní diagnózu stanovit i školený zdravotnický záchranář, který v daný okamžik nemá možnost přivolání si lékaře na místo zásahu. Velkou výhodu v tomto představuje především možnost telemetrického přenosu elektrokardiografického záznamu do kardiocentra, kde je tato křivka popsána kardiologem specialistou, s kterým se posléze po telefonu dohodne pro konkrétního pacienta nejoptimálnější postup organizace pacientova transportu s navazující specializovanou terapií. Cíly práce bylo analyzovat pracovní postup zdravotnického záchranáře u pacienta s akutním infarktem myokardu a zhodnotit specifika komunikace a spolupráce s kardiocentrem pomocí datového přenosu. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje problematiku přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu a její poskytování samotné. Druhá, praktická část, byla tvořena formou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní technikou řízeného rozhovoru. Na základě analýzy získaných dat byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza číslo 1: Zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupu přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Hypotéza číslo 2: K výjezdům s indikací bolestí na hrudi je primárně vysílána posádka rychlé zdravotnické pomoci.
|
host ::
