Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 711 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.16 vteřin. 

Trestná činnost související s užíváním nelegálních drog
NOVÁK, Martin
Bakalářská práce se zabývá tématem, trestná činnost související s užíváním nelegálních drog. Motivem pro volbu tohoto tématu bylo to, že drogy jsou součástí naší společnosti. Užívání drog a s tím spojená kriminalita je celospolečenským problémem. Díky geografickému uspořádání naší republiky v Evropě a po pádu železné opony po roce 1989 se naše republika za relativně krátkou dobu stala plně hodnotnou tranzitní zemí pro všechny druhy drog, ale bohužel i zemí cílovou. Došlo k prudkému nárůstu v užívání drog a trestné činnosti Cílem práce je zjistit, popsat a zhodnotit celkovou kriminalitu na území hl. m. Prahy za období let 2005 {--} 2007. Dále zjistit jaký podíl mají na této kriminalitě osoby s drogovou závislostí. Byly stanoveny hypotézy : H 1. Trestná činnost osob s drogovou závislostí je převážně majetkového charakteru. H 2. Většina pachatelů trestné činnosti s drogovou závislostí je mužského pohlaví. H 3. Pachatelé s drogovou závislostí užívají nejvíce drogu pervitin. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována vývoji drogové scény v ČR, trestné činnosti spojené s užíváním drog, odhalování, vyšetřování a trestně právním postihům trestné činnosti na úseku drog. V této části bylo čerpáno z odborné literatury. V empirické části je využita technika sekundární analýzy statistických údajů Policejního prezidia České republiky za roky 2005 {--} 2007 a byl proveden kvantitativní výzkum, metoda dotazování, sběr dat technikou dotazníku. Výzkum obsahuje tabulky a grafy, ve kterých jsou vyhodnoceny získané výsledky. Vyhodnocením výsledků se potvrdily všechny stanovené hypotézy. Cíl této práce byl splněn.

Trestné činy související s podnikáním
Peterová, Lucie ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zprostředkovat základní informace o hospodářské kriminalitě a trestných činech souvisejících s podnikáním. První část pojednává o pojmu "hospodářská kriminalita", vysvětluje některé základní zásady trestního práva a v obecné rovině rozebírá skutkovou podstatu trestného činu. Druhá část se zabývá charakteristikou vybraných trestných činů souvisejících s podnikáním, uvádí příklady z praxe zprostředkované judikaturou Nejvyššího soudu a nabízí základní statistické přehledy spáchaných trestných činů za roky 2010 - 2012.

Stanovení zóny havarijního plánování dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií pro objekt ČEPRO, a.s. {--} sklad Včelná.
PAULŮ, Zuzana
ÚVOD Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat téma týkající se stanovení zóny havarijního plánování dle zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů pro objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Za prvé jsem si ho vybrala proto, že mi přišlo zajímavé a pak také proto, že považuji za nezbytné, aby byla pro výše zmíněný objekt vytvořena zóna havarijního plánování. Zpracování tohoto dokumentu umožní efektivní zvládnutí situace, při níž by došlo k úniku nebezpečných látek z objektu ČEPRO ve Včelné a tak dojde k účelnému přijetí prostředků sloužících k ochraně obyvatelstva. Ve své práci bych také chtěla zjistit celkovou informovanost obyvatelstva ve Včelné o možném nebezpečí vzniku závažné havárie v objektu ČEPRO. Dále se zde budu zabývat srovnáním legislativy České republiky s vybranými zeměmi v Evropské unii a i státy mimo Evropskou unii. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do 3 hlavních částí. V první kapitole jsem se věnovala legislativě související s prevencí závažných havárií a skladování nebezpečných látek. Dále jsem také popsala objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Druhá obsahuje výsledky, ke kterým jsem dospěla v průběhu psaní mé diplomové práce. Třetí kapitola obsahuje diskuzi na dané téma.


Zkušenosti s evropskými infrastrukturními projekty (ESFRI) a spolupráce v rámci ERIC (European research infrastructures consortium) a související komunikace (právo na informace) s Evropskou komisí
Kolman, Jiří
Pracuji v Centru výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., které v rámci OP VaVpI projektu CzechGlobe a dalších národních a evropských projektů interdisciplinárně zkoumá klimatické změny. Klíčovými aktivitami Centra je zapojení do mezinárodních sítí zkoumajících toky skleníkových plynů (ICOS ESFRI), participace na experimentálním měření toků látek v různých ekosystémech v rámci sítě ANAEE a nyní se Centrum zapojuje do mezinárodního měření aerosolů v ovzduší prostřednictvím evropské sítě ACTRIS. Mezinárodní spolupráce v rámci unijních rámcových projektů a pod evropskou právnickou hlavičkou ERIC nese jak radosti tak sebou přináší i strasti, kterými musí každé evropské konsorcium projít. Ve svém příspěvku se tak pokusím analyzovat následující aspekty: 1) Lesk a bída konsorciálních smluv rámcových projektů a pravidel ESFRI spolupráce. 2) Aspekty duševního vlastnictví a politiky zpřístupňování dat 3) Open Access – Přístup k datům a k VaV infrastruktuře 4) Související komunikace s Evropskou komisí ve světle právního institutu svobodného přístupu k informacím

Infekční nemoci uživatelů drog
SVÁTKOVÁ, Lenka
Diplomová práce ?Infekční nemoci uživatelů drog? je zaměřena na sledování trendu ve výskytu vybraných infekčních onemocnění spojených s užíváním drog za určité časové období. Pro sledování jsem si zvolila virové hepatitidy typu B a C, protože patří mezi nejčastější infekce u narkomanů vůbec. Problematika infekčních nemocí související s intravenózní aplikací drog je poměrně rozsáhlá, proto jsem se v této práci snažila uvést ty nejdůležitější informace. Přenos infekčních nemocí přes intravenózní aplikaci drogy, je zákeřný zejména v tom, že zde nezáleží na délce doby závislosti, ale riziko zde hrozí již po jediné aplikaci, při které nebyla dodržena základní hygienická opatření (použití sterilní jehly a stříkačky, samostatného roztoku drogy a podobně). Další závažné riziko je to, že např. virová hepatitida typu B a C může přecházet do chronického stádia, což výrazně ovlivňuje kvalitu života a může ho i podstatně zkrátit, infekce HIV je dosud neléčitelná, takže končí předčasnou smrtí nemocného, syfilis pokud se neléčí a dojde až do třetího stádia, může končit také fatálně a i infekční endokarditida je závažné onemocnění ohrožující život, pokud se včas nerozpozná a neléčí. Diplomová práce má dvě základní části a to část teoretickou a praktickou. V teoretické části této práce se věnuji jednotlivým infekčním nemocem související s užíváním drog. Vybrala jsem ta nejčastější onemocnění podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), a to: virové hepatitidy typu A, B, C, infekce přenášené pohlavní cestou (syfilis, kapavka), infekci HIV / AIDS, tuberkulózu, infekční endokarditidu a infekce kůže a měkkých tkání. Jednotlivé infekce jsou rozděleny na několik kapitol, ve kterých je popsán původce onemocnění, způsob přenosu, klinický obraz, diagnostika onemocnění, léčba a epidemiologická opatření. V teoretické části jsem čerpala z dostupné literatury, internetových zdrojů a platných právních přepisů. V praktické části se věnuji problematice výskytu virové hepatitidy typu B a C v Plzeňském kraji za určité časové období u intravenózních uživatelů drog a populace bez hlášeného rizikového chování. Tyto údaje porovnávám s výskytem virových hepatitid v ostatních krajích České republiky za stejné roky. Data jsou zpracována pomocí kvantitativního výzkumu technikou sekundární analýzy dat. Data jsou získána z informačního systému pro hlášení a evidenci přenosných nemoci EPIDAT a z výročních zpráv ČR. Diplomová práce má jeden cíl: Charakterizovat a porovnat trendy výskytu vybraných infekčních onemocnění u uživatelů drog a u běžné populace Plzeňského kraje v letech 2003 - 2011. Byly stanoveny 4 hypotézy: H 1. Výskyt infekčních onemocnění u uživatelů drog má vzrůstající trend. H 2. Četnost výskytu infekčních onemocnění u uživatelů drog v Plzeňském kraji v období let 2003 - 2011 je srovnatelná s výskytem infekčních onemocnění u uživatelů drog v ČR ve stejném časovém období. H 3. Nemocnost virovou hepatitidou B u uživatelů drog v Plzeňském kraji v období let 2003 - 2011 je statisticky významnější, než u běžné populace Plzeňského kraje za stejné časové období. H 4. Nemocnost virovou hepatitidou C u uživatelů drog v Plzeňském kraji v období let 2003 - 2011 je statisticky významnější, než u běžné populace Plzeňského kraje za stejné časové období. Z důvodu nedostatku informací za rok 2002 muselo dojít k úpravě cíle práce i jednotlivých hypotéz. Sledované časové období je tedy za roky 2003 ? 2011. Jednotlivé hypotézy byly statisticky otestované, aby byla určena statistická významnost. První a druhá hypotéza byla vyvrácena. Třetí hypotéza a čtvrtá hypotéza byla potvrzena.

Stalking
KUNČOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji odborné veřejnosti k problematice nebezpečného pronásledování. Nebezpečné pronásledování je poměrně závažným kriminálním jevem. V České Republice je nebezpečné pronásledování kriminalizováno od 1.1.2010, kdy byl stalking zařazen jako skutková podstata trestného činu do trestního zákoníku č.40/2009 Sb. a to v souladu se zásadou ?ultima racio?. Teoretická část je interdisciplinárního charakteru, na problematiku je pohlíženo ve dvou rovinách. Jak v rovině sociologické, tak i po právní stránce. V teoretické části je tedy vymezen současný stav nebezpečného pronásledování, zaznamenán exkurz do historie fenoménu stalking. Definovány jsou druhy stalkingu, uvedena je typologie pachatelů. Popsáno je, jak působí stalking na oběť a jak lze nebezpečné pronásledování řešit. Závěrečné kapitoly této práce jsou zaměřeny na právní úpravu nebezpečného pronásledování a na statistické údaje související s tímto jevem. Cílem této práce bylo zjistit, zda odpovídá potřebě společnosti jednání pronásledovatelů kriminalizovat. Jestli je nebezpečné pronásledování častým jednáním a zda-li je stalking natolik závažný, aby byl sankciován dle trestního zákoníku, takto jsem stanovila dílčí cíle, aby došlo k důkladnému pochopení a zjištění. Výzkum jsem provedla metodou kvalitativní. K získání dat jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru. Poznámky z rozhovorů jsem zaznamenávala doslovnou transkripcí. K analýze dat jsem užila metodu otevřeného kódování. Respondenty mojí práce bylo devět odborníků, kteří se zabývali problematikou nebezpečného pronásledování. Výzkum ukázal, že dle odborné veřejnosti je stalking závažným, ale ne častým trestním činem. Výsledkem výzkumu je, že odborníci pokládají zařazení nebezpečného pronásledování do legislativních opatření jako nezbytné. Většina také souhlasí se stanovenou trestní sazbou, až na vyjímky. V mém výzkumu se nenašel ani jeden respondent, který by s uzákoněním nebezpečného pronásledování nesouhlasil. Výsledky výzkumu korespondují s mými názory. Práce poukazuje na potřebu včasného českého zákonodárství. Může být přínosem pro laickou veřejnost a pomáhající organizace, které se stalkingem zabývají. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou a zainteresovanou veřejnost.

Romská menšina ve Vimperku pohledem majority
MISTROVÁ, Jaroslava
Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v České republice. Romská menšina bývá velmi často spojována se sociálním vyloučením. Exkludovaní Romové mají nižší úroveň vzdělaní, vysokou nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, horší zdravotní stav, kratší průměrnou délku života, nízkou úroveň stravování a bydlení. Majorita se vůči nim sociálně distancuje.Bakalářská práce s názvem Romská menšina ve Vimperku pohledem majority je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje sociálnímu vyloučení, popisuje Romy, subetnické skupiny Romů a jejich původ. Dále popisuje stávající situaci Romů v České republice a ve městě Vimperk podle získaných údajů z Českého statistického úřadu. Další kapitoly se zabývají vybranými sociálními problémy Romů a související diskriminací. Zaměřují se konkrétně na oblast bydlení, nezaměstnanost a vzdělávání. Diskriminaci můžeme obvykle chápat jako odlišování nebo odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu, nebo hlásícím se k určité kultuře a náboženství, nebo ke skupinám, které mají určitou nevýhodu, případně okrajové sociální postavení, a tímto znakem se liší od jiných lidí. Poslední kapitola se zabývá vybranými sociálně patologickými jevy, které se vyskytují u romské menšiny, jako je kriminalita, gambling, drogy a prostituce. Cílem práce je zmapovat pohled majoritních obyvatel na romskou menšinu ve městě Vimperk konceptem sociální distance. Dále pak zjistit, co je příčinou negativního pohledu, prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou standardizovaného dotazníku. Za účelem splnění práce, byly stanoveny dvě výzkumné otázky: VO 1: Jaká je sociální distance majority vůči romské minoritě ve Vimperku? VO 2: Jaké jsou zdroje negativního pohledu majority na romskou minoritu ve Vimperku? K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy: H1a: Sociální distance k romské minoritě se s věkem zvyšuje. H1b: Sociální distance k romské minoritě je vyšší u mužů než u žen. H1c: Sociální distance k romské minoritě se s rostoucím vzděláním snižuje. H1d: Osoby, které zažily přímý konflikt s Romy, vykazují vyšší míru sociální distance oproti osobám, které přímý konflikt nezažily. Cílový soubor představuje 133 majoritních obyvatel žijících ve městě Vimperk ve věku od 18 nad 65 let. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou v programu Excel a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny v programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sociální distance majoritních obyvatel vůči romské minoritě ve městě Vimperk není významně ovlivněna pohlavím, věkem ani vzděláním. Majoritní společnost se od romské minority nejvíce sociálně distancuje ve vztahu blízkého příbuzenství skrze manželství a blízkého přítele podle Bogardusovi škály sociální distance. Bogardusova škála sociální distance nejčastěji slouží k měření rasismu a jiných etnických předsudků. Jedná se o stupnici skládající se z výroků, které mají ukázat, jakou sociální vzdálenost pociťují respondenti mezi sebou a jinými skupinami. Romové se potýkají ve městě Vimperk nejvíce s problémy, jako je rušení klidu, kriminalita, prostituce, drogy a gambling. Mezi další problémy vyskytující se u romské menšiny patří nezaměstnanost, pohlavní choroby, nepřizpůsobivé chování ve společnosti a znečišťování města. Vznikající nepříznivou situaci většina majoritních obyvatel žádným způsobem neřeší. Majoritní obyvatelé řešili nepříznivou situace za pomoci Městské policie Vimperk, Úřadu práce, Města Vimperk a stávkou proti romské minoritě. Na základě komunitního plánování Městského úřadu ve Vimperku ve spolupráci s Městkou policií byly zřízeny tři pracovní místa pro Asistenty prevence kriminality a Romského terénního pracovníka.Poznatky, které tato bakalářská práce přináší, poukazují na aktuální stav postoje majority vůči romské minoritě ve městě Vimperk. Bakalářská práce může posloužit jako zdroj informací odborné či laické veřejnosti.


Vybrané módní styly mládeže související s rizikovým chováním
RIGANOVÁ, Veronika
Název mé bakalářské práce je Vybrané módní styly mládeže spojené s rizikovým chováním. U mládeže je hodně důležitá úprava zevnějšku. Úprava zevnějšku je prostředek k vyjádření identity, tímto způsobem dospívající sděluje svému okolí, kým se cítí být. Jelikož se mladí lidé chtějí odlišovat jak od svých vrstevníků, tak dospělých, vyjadřují to nejenom určitým stylem oblečení ale i chováním. Díky tomu mládež často vstupuje do různých subkultur. Subkultura se dá charakterizovat jako kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající, většinové a ?oficiální? kultury. Subkulturu tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s dominantní nebo mainstreamovou společností. Se subkulturami bývá často spojeno různé rizikové chování. Rizikové chování je jev ohrožující společnost napříč všemi kulturami. Ohrožuje zdraví vývoj mladistvého, jak po stránce biologické, psychické a sociální. Cílem mé bakalářské práce je popsat vybrané módní styly mládeže, jejich specifika a znaky v návaznosti na rizikové chování jednotlivých subkultur. V teoretické části jsou popsány vybrané subkultury mládeže, jejich historie, životní styl, hodnoty, typické oblečení Také je zde stručně popsáno rizikové chování, které se v subkulturách vyskytuje. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru s respondenty z řad subkultur mládeže. Z výsledků bakalářské práce lze rozpoznat, že rizikové chování se ve vybraných subkulturách vyskytuje. Ve všech subkulturách se vyskytuje zneužívání návykových látek, jednalo se především o alkohol a marihuanu, která se ovšem vůbec nevyskytovala v subkultuře emo. V subkultuře skinhead se někteří respondenti hlásili k pravicovému extremismu a násilnému chování. Oproti tomu v punkové subkultuře byly příklony k levicovému extremismu a násilnému chování daleko menší. Co se týče hip hopové subkultury a graffiti. Z vybraného vzorku se pouze 1 respondent graffiti věnuje a doposud neměl problémy s policií. Lze tedy usuzovat, že hip hop a graffiti již spolu tolik nesouvisí, jak tomu bylo na začátku, kdy sem tento styl začal pronikat. U gothic subkultury se nepotvrdilo, že sebepoškozování existuje, jako subkulturní norma. V této subkultuře se objevili více než v ostatních subkulturách tělomodifikující praktiky, také se zde vyskytoval satanismu, respondenti ale odmítají jakékoliv spojení s násilnými praktikami, které bývají se satanismem spojovány (týrání zvířat apod.). U emo subkultury se potvrdilo sebepoškozování. 3 respondenti ze 4 s ním mají zkušenosti. Z nichž 2 respondenti začali se sebepoškozováním díky tzv. emo pravidlům, Které se snažili dodržovat, když s tímto stylem začínali. Všichni ze subkultury dodávají, že sebepoškozování se stylem nijak nesouvisí, sebepoškozování není jednou z norem subkultury a také dále vyjadřují odpor vůči těmto tzv. emo pravidlům. Je nutné dodat, že tyto emo pravidla vytvořil člověk, který nepatří do subkultury. Všichni respondenti, kteří se účastnili výzkumu, udávají větší či menší problémy kvůli svému stylu a to i v běžném životě (škola, práce, rodina). Myslím si, že je to díky zkresleným informacím převážně z medií. Výsledky mé práce mohou posloužit jako podklad pro další výzkum, mohou být použity při výuce této problematiky a samozřejmě mohou být využity v rámci efektivní primární prevence.