| |
| |
|
Metabolické změny mozku u pacientů po subarachnoidálním krvácení
Adamkov, Jaroslav ; Náhlovský, Jiří (vedoucí práce) ; Krahulík, David (oponent) ; Smrčka, Martin (oponent)
Cíl studie: Cílem této studie bylo ověřit dále stanovené hypotézy, tj. stanovení koncentrací energetických metabolitů v akutní fázi po SAK a definování jejich vztahu ke vstupním klinickým a zobrazovacím parametrům a výslednému klinickému stavu pacientů 1 měsíc po krvácení. Dále jsme studovali vztah poměru L/P (> 30) a ICP resp. CPP a souvislost mezi koncentracemi glycerolu ve 2 kompartmentech (mozkové intersticium a sérum). Typ studie: Retrospektivní klinická studie Soubor a metodika: V období od 2012 do 2015 jsme zavedli katetr mikrodialýzy a čidlo pro měření ICP v rámci multimodální monitorace celkem 15 pacientům po subarachnoidálním krvácení. Multimodální monitoraci jsme celkem prováděli 84 dnů a zpracovali z ní souhrnně 10080 číselných údajů. U 7 pacientů jsme současně s multimodálním monitoringem stanovili také sérové koncentrace glycerolu. Zahájení monitorace vždy navazovalo na obliteraci zdroje krvácení a to buď chirurgickou nebo endovaskulární technikou. Výsledky: Koncentrace pyruvátu v průběhu prvních 24 hodin monitorace byla nižší ve skupině pacientů s globálním edémem mozku (GEM) (p = 0,01). Hodnoty poměru L/P v průběhu prvních 24 hodin monitorace byly vyšší ve skupině pacientů s globálním edémem mozku (p = 0,004). Ve skupině pacientů Hunt-Hess st.4 byly naměřeny vyšší hodnoty poměru...
|
| |
|
Kvalita života pacientů po subarachnoidálním krvácení
Škrášková, Petra ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Řehák, Svatopluk (oponent) ; Oborníková, Martina (oponent)
Autor: Petra Škrášková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života pacientů po subarachnoidálním krvácení Vedoucí práce: PhDr. Mariana Bažantová Počet stran: 134 Počet příloh: 13 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: kvalita života, porucha kognitivních funkcí, aneuryzma, subarachnoidální krvácení, ošetřovatelská péče Bakalářská práce pojednává o kvalitě života pacientů po subarachnoidálním krvácení rok až rok a půl po příhodě. Důraz je kladen na dopad tohoto závažného onemocnění na psychickou, sociální a emoční oblast života pacientů. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Pojem kvalita života se začíná objevovat a zkoumat v různých vědních disciplínách už od poloviny dvacátého století. První kapitola teoretické části práce se zabývá definicí pojmu a metodami zjišťování kvality života. Dále nastiňuje možné změny v kvalitě života u pacientů po SAK, které vyplývají z dosavadních šetření. Poruchám kognitivních funkcí a činnosti mozkové kůry se věnuje kapitola druhá. Poukazuji na tyto poruchy proto, že u vysokého procenta přeživších pacientů po SAK výrazně snižují kvalitu jejich života. Třetí kapitola rozvádí problematiku aneuryzmatu a spontánního SAK. Informuje o příčinách vzniku, diagnostice, léčbě a komplikacích, které...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. Subarachnoidální krvácení
Pytel, Mario ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Mrlian, Andrej (oponent)
Cílem práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacienta F. J., který byl hospitalizován na naší anesteziologicko-resuscitační klinice s diagnózou spontánního subarachnoidální krvácení po fyzické námaze. V klinické části se zaměřuji na charakteristiku onemocnění, vyšetřovací metody a možnostmi léčby. V ošetřovatelské části je zpracovávána metodika ošetřovatelského procesu, hodnocení pacienta podle modelu Virginie Hendersonové. Ošetřovatelský proces zpracovávám ke 12. dni pobytu pacienta. V závěru shrnuji celý průběh hospitalizace, uvádím hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
Spolupráce sestry a rodiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
KYSUČANOVÁ, Ivana
V současnosti je akutní cévní mozková příhoda, dále jen CMP, třetí nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a četnost jejího výskytu stoupá i v produktivním věku. Při cévní mozkové příhodě dojde k náhle vzniklé poruše mozkové činnosti. Objevuje se ve dvou variantách, a to ischemické a hemoragické. Ischemickou CMP způsobuje zástava prokrvení části nebo celého mozku. Klinický obraz pacienta s ischemickou CMP bývá různorodý a jedná se o stavy lehké, těžké až smrtelné, které se liší v rozsahu, závažnosti a časovém intervalu trvání ischémie mozkové tkáně. Hemoragické CMP vznikají na podkladě krvácení z porušené cévní stěny některé tepny v mozku. Intrakraniální krvácení bývá tříštivé nebo ohraničené a závisí na rozsahu ruptury v cévní stěně, výšce krevního tlaku a odporu okolní mozkové tkáně. Tříštivá krvácení vznikají v důsledku chronické arteriální hypertenze, která způsobí rupturu cévy. Hemoragická CMP je důsledkem intracerebrálního krvácení nebo krvácení do subarachnoideálního prostoru. Cévní mozková příhoda nepostihuje pouze samotného pacienta, ale zasahuje i do dalšího fungování rodiny jak po stránce citové, fyzické, tak i finanční. Sestra se stává nenahraditelným prostředníkem a edukátorem rodiny v péči o pacienta trpícího tímto onemocněním. Ošetřovatelská péče není možná bez kontaktu s pacientem a kvalitní ošetřovatelská péče je možná teprve při vzájemné důvěře, porozumění a spolupráci v rámci interakce sestry s pacientem a jeho rodinou. Role sestry při každodenním kontaktu s pacientem zahrnuje tzv. produktivní chování, které je součástí kvalitní péče. Sestra vysvětluje pacientovi všechny neznámé věci. Dává mu najevo zájem, vcítění a sympatie. Eliminuje u nemocného úzkost, strach a utváří atmosféru optimismu. Trpělivě vždy vyslechne nemocného, ocení jeho snahu, podporuje ho a pomáhá. Je důležité, aby sestra vytvářela podmínky pro co největší kontakt pacienta s jeho blízkými, kteří pozitivně působí na jeho stav. Je nutné překonat zábrany v podobě poskytování péče pouze profesionály a nepohlížet na rodinu nemocného pouze jako na bezvýznamného činitele. Cílem této práce bylo zmapovat úroveň vzájemné spolupráce sester s rodinami a zjistit, jaký byl postoj rodiny ke spolupráci se sestrami na Neurologickém oddělení v Nemocnici Písek a.s. Výzkumné šetření této bakalářské práce bylo zpracováno formou kvalitativního výzkumu. Využitou metodou pro průzkum byl polostrukturovaný rozhovor. Výběr respondentů byl zcela individuální, členěn do dvou skupin (sestry x rodiny). Po objasnění všech argumentů k požadovanému rozhovoru a ujištění o maximální anonymitě, byl sestaven sesterský a příbuzenský výzkumný soubor respondentů. Dialog byl veden podle předem připravených otázek. Písemné záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření byla získána fakta o úrovni spolupráce personálu a příbuzných v dnešní době. Výsledky odhalily, že vzájemná práce sester a rodinných příslušníků na neurologickém oddělení je na velmi dobré úrovni. Odpovědi respondentů zněly ve většině případů jednoznačně, že spolupráce mezi rodinou a sestrou je pro obě strany pozitivní a prospěšná. Zkoumání postoje rodiny ke spolupráci se sestrami na neurologickém oddělení přineslo kladné závěry. Dotazovaní příbuzní jevili veliký zájem o nemocného. Stavěli se k této vzniklé situaci, kdy je jejich blízký hospitalizován, realisticky. Odmítnutí nabízené spolupráce nenastalo, avšak nejistota a strach z neznámého byl u všech rodinných respondentů zřejmý. Z tohoto důvodu byl vytvořen jednoduchý manuál, ve kterém byly využity závěry výzkumného šetření.
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba mozkových výdutí
SVAČINA, Igor
Anotace Diagnostika a endovaskulární léčba mozkových výdutí První část bakalářské práce je zaměřena na diagnostické metody jako CT, MR, DSA, které slouží ke stanovení subarachnoidálního krvácení (SAK) způsobeného aneuryzmaty. Popisuje jak etiologii, patogenezi, výskyt aneuryzmat, tak anatomii a fyziologii cévní stěny a cévní zásobení mozku {--} Willisův okruh. Zabývá se nastavením parametrů u jednotlivých zobrazovacích technik. V druhé části je detailně popsán postup endovaskulární léčby embolizací coily. Informace byly získány z odborné lékařské literatury z posledních let a též na podkladu pozorování běžných pracovních postupů na radiodiagnostických odděleních a odděleních intervenční radiologie během školních praxí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit roli radiologického asistenta v procesu stanovení diagnózy subarachnoidálního krvácení (SAK), které je způsobeno aneuryzmaty. Dále se zabývá rolí radiologického asistenta při endovaskulární léčbě aneuryzmat. Předpoklad, že radiologický asistent je důležitý a nezbytný při diagnostice, a platným členem operačního týmu, se potvrdila. Poslední část práce je zaměřena na stanovení a srovnání radiační zátěže pacientů během endovaskulární léčby mozkových výdutí. Srovnává celkové skiaskopické časy a hledá rozdíly v množství aplikované kontrastní látky. Srovnávaná data byla získána ze dvou DSA kompletů, Siemens Multistar (2000) a Siemens Axiom Artis (2006) využívaných na oddělení intervenční radiologie v Nemocnici Na Homolce v Praze. Data od 26 pacientů byla získána z provozních deníků. Efektivní a orgánové dávky byly následně vypočteny pomocí programu Effdose. Bylo zjištěno, že efektivní dávky z obou DSA kompletů jsou velmi nízké. Vstupní povrchové dávky a orgánové dávky na oční čočku a štítnou žlázu nemohou způsobit žádné deterministické účinky. Radiační zátěž od Siemens Axiom Artis je méně než poloviční než u Multistaru. Hypotéza, že efektivní dávky u nového DSA kompletu Axiom Artis budou nižší, se potvrdila. Rozdíly v celkových skiaskopických časech a v množství podané kontrastní látky nebyly výrazné. Hypotéza, že dojde ke snížení skiaskopických časů a množství podané kontrastní látky u nového DSA kompletu se nepotvrdila.
|
|
Multimodální monitorování těžkého mozkového postižení různé etiologie ve vztahu k optimíální terapii a prognóze pacientů
Habalová, Jiřina ; Náhlovský, Jiří (vedoucí práce) ; Galanda, Miroslav (oponent) ; Smrčka, Martin (oponent)
Souhrn Úvod: U pacientů s poškozením mozku je cílem udržet v průběhu léčby dostatečnou mozkovou oxygenaci. K tomu je nezbytné sledovat ohrožené oblasti mozku z hlediska obsahu kyslíku. Tato práce shrnuje teoretické a praktické aspekty neinvazivního kontinuálního sledování regionální mozkové oxygenace (rSO2) pomocí infračerveného světla určité vlnové délky (infračervené spektroskopie) přístrojem INVOS (In Vivo Optical Spectroscopy) u neurochirurgických nemocných. Soubor pacientů, metodika: Autoři v práci prezentují výsledky sledování rSO2 u čtyř skupin nemocných (n=74) s poškozením mozku různé etiologie. Pacienti po spontánním intracerebrálním krvácení (Skupina 1, n1=10) byli sledování pomocí rSO2 před a po léčbě reaktivní hypertenze. U pacientů s vazospazmy po subarachnoidálním krvácení pro rupturu aneurysmatu (Skupina 2, n2=16) byla měřena rSO2 a zjišťována hodnota rSO2 při které došlo k odeznění symptomů. U pacientů před provedením mozkové cévní anastomózy (Skupina 3, n3=18) byla sledována rSO2 při zátěžovém testu a výsledky byly porovnány s vyšetřením SPECT. U nemocných s traumatickým poškozením mozku (Skupina 4, n4=30) byla měřena hodnota rSO2, ICP a CPP během léčby nitrolební hypertenze. Výsledky: U nemocných s ICH (Skupina 1) jsme po korekci reaktivní hypertenze prokázali pokles hodnot rSO2 o 29 % na...
|
|
Endoskopická léčba posthemoragického hydrocefalu nezralých novorozenců
Lipina, Radim ; Náhlovský, Jiří (vedoucí práce) ; Smrčka, Martin (oponent) ; Smrek, Martin (oponent)
Souhrn Úvod Patofyziologie vzniku posthemoragického hydrocefalu (PHH) u nezralých novorozenců je dnes vysvětlována uvolněním cytokinu TGF β1 do mozkomíšního moku (CSF) při iniciálním krvácení a indukcí tvorby proteinů, které vytvoří "zánětlivou reakci" v subarachnoidálních prostorách. Metodou volby při léčbě PHH je implantace ventrikulo-peritonálního (V-P) zkratu. Význam endoskopické ventrikulo-cisternostomie (ETV) u PHH není dosud jasný, přestože u části pacientů se na vzniku hydrocefalu podílí i obstrukční složka. Cílem naší práce bylo posoudit úspěšnost ETV u PHH nezralých novorozenců a zjistit vztah mezi koncentrací TGF β1 v CSF a rozvojem hyporesorpčního hydrocefalu a úspěšností ETV. Souvislost mezi hladinou TGF β1 a úspěšností ETV u těchto pacientů zatím nebyla zkoumána. Materiál a metoda V době od ledna 2004 do listopadu 2007 jsme sledovali 38 nezralých novorozenců s rozvojem PHH. 34 pacientů bylo léčeno implantací Ommaya rezervoáru a opakovanými punkcemi CSF. U 29 pacientů byla vyšetřena koncentrace cytokinu TGF β1. U pacientů s přetrvávajícím hydrocefalem jsem provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI). U 25 pacientů jsme na MRI prokázali obstrukci v komorovém systému. U těchto pacientů byla provedena ETV. Výsledky Obstrukční hydrocefalus byl prokázán u 73,5% pacientů sledovaného souboru....
|
host ::
