|
Frankofonie v Tunisku
MÁŠA, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku frankofonie v Tunisku. Je zkoumán francouzský jazyk od implantace do země až po současnost, postavení tohoto jazyka mezi ostatními jazyky užívanými v této arabské zemi, a s tím spojený vztah tamních obyvatel k jazyku bývalých kolonizátorů. Jedná se o sociolingvistickou studii, kdy je v teoretické části nastíněna situace v oblasti geografie, historie, kultury a politiky, v lingvisticko-teoretické části je francouzský jazyk zkoumán v různých oblastech společenského života a nakonec posouzením konkrétních příkladů užití francouzštiny v praktické části práce. V rámci teoretické části je zhodnocena angažovanost Mezinárodní organizace frankofonie v Tunisku.
|
| |
|
Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery
Hašková, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery se věnuje kritickému ohlasu česky psaného románu Žert z roku 1967 a francouzský psanému románu Totožnost z roku 1997. V oddíle o českém recepčním procesu prvního Kunderova románu Žert jsou každou kapitolou představeny ústřední body, kterých si dobová kritika zejména všímala. Kapitoly se týkají návaznosti románu na předchozí spisovatelovu tvorbu, motivicko-tematické stavby a kompozice, postav, zařazení knihy do literárního kontextu a následuje za nimi stručné shrnutí. V následující kapitole o frankofonní recepci jsou představeny nejvýznamnější ohlasy románu francouzskou literární kritikou s důrazem na odlišnost vnímání oproti české literární kritice. V druhé části práce je naopak na prvním místě představena nej významnější frankofonní kritika francouzský psaného románu Totožnost a za ní následuje opět představení základních rysů knihy, které byly českou kritikou zmiňovány. Jde o kapitoly týkající se zařazení knihy do kontextu Kunderova románového díla a jeho návaznosti, kompozice, narace a motivicko-tematické stavby. Recepční proces v případě románu Totožnost je ovšem komplikovanější vzhledem k absenci českého překladu románu, který sice devět let po francouzském vydání vyšel nelegálně na internetu, ale vyvolal řadu...
|
|
Francophonie: La Belgique: Manuel de la civilisation belge
Šebánková, Magdalena ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Cílem této diplomové práce je stručně představit belgické reálie a navrhnout podpůrný !v- didaktický materiál, jež by pomohl učitelům při prezentaci Belgii jako jedné z frankofonních zemí ve výuce FLE. S předkládanými texty a cvičeními mohou pracovat zájemci také individuálně a rozšířit si či prohloubit své znalosti podle zájmu a jazykové úrovně. Výuka reálií cizího jazyka je doporučována vzdělávacími programy, jelikož zvyšuje motivaci a nadšení žáků pro studium, ti si kromě jazykových prostředků a komunikačních dovedností osvojují i určitý rozsah věcných poznatků. Důležitou roli hrají i mezipředmětové vztahy, především rodný jazyk, dějepis, zeměpis, výtvarná výchova, hudební výchova a další.
|
|
Vývoj koncepce frankofonie od šedesátých let 20. století
Marešová, Andrea ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na vznik frankofonního prostoru i vývoj frankofonie, který vyvrcholil založením Mezinárodní organizace Frankofonie. Popisuje její strukturu na institucionální úrovni a nastiňuje hlavní problémy, se kterými se frankofonie v dnešní době potýká i hlavní cíle, které si organizace vytyčila ve svém boji za kulturní a zejména jazykovou diverzifikaci. Základním předpokladem této diverzifikace je v současné době vytvoření stabilního ekonomického prostoru.
|
|
Mezinárodní organizace frankofonie a Česká republika. Analýza příslušné terminologie.
ŠMIDOVÁ, Pavla
Tato práce je zaměřena na Mezinárodní organizaci Frankofonie a na členství České republiky v této organizaci. Jejím cílem je představení organizace a nalezení a vyhodnocení aktivit v ČR, které souvisejí s touto organizací. V teoretické části, která je rozdělena na dvě kapitoly, se zaměříme na frankofonii obecně, na historický vývoj jejího institucionálního rámce, na institucionální strukturu a na aktivity a cíle Mezinárodní organizace Frankofonie. Následuje rozbor statutů, pod kterými je možno se k organizaci připojit. Druhá kapitola pak rozebírá vztahy České republiky a Francie, jakožto kolébky frankofonie, a to konkrétně historický vývoj těchto vztahů a také pojednává o přístupu České republiky do OIF: Následuje kapitola třetí, tedy praktická část, kde jsou popsány a analyzovány dohledané aktivity. Poslední částí je jazykový rozbor terminologie z oblasti frankofonie a výsledný dvoujazyčný glosář. Základním zdrojem této práce jsou internetové stránky Mezinárodní organizace Frankofonie a její oficiální dokumenty typu Charta Frankofonie.
|
host ::
