| |
|
Rod kapr Cyprinus Linnaeus, 1758 - aktuální přehled o druhové diverzitě
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V rodu kapr (Cyprinus) je obsaženo aktuálně 22 taxonů druhové úrovně a jsou členěny do dvou podrodů: Cyprinus s. str. (se 17 druhy) a Mesocyprinus (s 5 druhy). Typický taxon prvního podrodu Cyprinus (C.) carpio je hodnocen jako polytypický (se 4 poddruhy). Ze 17 druhů z podrodu Cyprinus jsou 8 endemité, vyskytující se jen v čínské provincii Yunnan (=Junan), 1 druh (C. qionghaiensis) v provincii Sechwan, 1 druh (C. acutidorsalis) na ostrově Hainan, 5 druhů v severním až středním Vietnamu a 1 druh (C. intha) v Barmě. Zeměpisná distribuce 4 poddruhů (C. carpio) je v souladu s bývalými názory (Kirpichnikov 1967) a množstvím 2 - 3 domestikačních center (Baruš et al. 2002). V podrodu Mesocyprinus registrované druhy jsou čínské faunistické elementy s C. multitaeniata, zjištěným také v severním Vietnamu.
|
|
Vliv vnějšího napětí aplikovaného během žíhání na mikrostrukturu tvarově-paměťové slitiny NiTi
Dlouhý, Antonín ; Bojda, Ondřej ; Fiala, J.
Metodou transmisní elektronové mikroskopie (TEM) jsou studovány koherentní precipitáty Ni4Ti3 ve slitině Ti-50,7at%Ni po různých tepelných zpracováních. Kvantitativní analýza využívá automatické zpracování TEM snímků pomocí programu ACC (Adaptive Contrast Control). Pozornost je zaměřena na počet, velikost a objemový podíl krystalografických variant Ni4Ti3 částic. Získané výsledky naznačují, že po určitých typech tepelného zpracování dochází k heterogenní precipitaci, která se vyznačuje nejen nehomogenním rozdělením hustoty částic v objemu původních B2 zrn, ale rovněž i nehomogenním rozdělením jednotlivých krystalografických variant Ni4Ti3 precipitátů ve studované mikrostruktuře. V příspěvku je diskutován vliv heterogenní precipitace na charakteristiky martenzitické transformace B2-R-B19’.
|
|
Shluková a regresní analýza mikropanelových dat
Sobíšek, Lukáš ; Pecáková, Iva (vedoucí práce) ; Komárek, Arnošt (oponent) ; Brabec, Marek (oponent)
Panelové studie se provádí především za účelem analýzy změn hodnot sledovaných proměnných v čase. V mikropanelovém výzkumu se sleduje velké množství objektů periodicky během relativně krátkého časového úseku (v řádu let). Počet opakovaných měření je v řádu jednotek. Tato práce se věnuje stávajícím přístupům k regresní a shlukové analýze mikropanelových dat. Jedním z přístupů k analýze mikropanelu je využití modifikovaných vícerozměrných statistických modelů pro průřezová data, které zohledňují korelaci měření pro daný objekt. V práci jsou shrnuty dostupné nástroje pro regresní analýzu mikropanelových dat. Kromě rekapitulace známých a užívaných smíšených lineárních modelů pro normálně rozdělenou závisle proměnnou jsou stručně představeny nové přístupy pro analýzu vysvětlovaných proměnných s jiným než normálním rozdělením. Mezi ně patří například zobecněný lineární marginální model, zobecněný lineární model se smíšenými efekty a bayesovský přístup. Kromě popisu těchto modelů je uveden stručný přehled jejich implementace v systému R. S regresními modely upravenými pro mikropanelová data je spjato úskalí v nejednoznačnosti odhadu jejich parametrů. V práci je navrženo, jak zpřesnit odhady pomocí shlukové analýzy. Proto jsou v práci popsány metody shlukové analýzy mikropanelových dat. Vzhledem k tomu, že nabídka metod je omezená, hlavním cílem práce bylo navrhnout vlastní dvoukrokový postup shlukování mikropanelových dat. V prvním kroku jsou transformována panelová data na statická pomocí skupiny navržených charakteristik dynamiky, které reprezentují různé vlastnosti časového vývoje sledované proměnné. Ve druhém kroku jsou shlukovány objekty konvenčními prostorovými technikami (aglomerativní shlukování a metoda C-průměrů) na základě matice nepodobnosti hodnot shlukovacích proměnných spočítaných v prvním kroku. Dalším cílem práce je zjistit, zda navržený postup shlukování vede ke zkvalitnění regresních modelů pro tento typ dat. Pomocí simulační studie je porovnáván navržený shlukovací přístup s postupem aplikovaným v balíčku kml systému R a se shlukovacími charakteristikami, které navrhuje Urso (2004). V provedené studii dosáhla kombinace navržených shlukovacích proměnných lepších výsledků než používané skupiny shlukovacích proměnných. Dalším přínosem práce je skript napsaný pro jazyk R přiložený na CD. Tento skript je možno použít pro analýzu vlastních mikropanelových dat.
|
|
Míry podobnosti pro nominální data v hierarchickém shlukování
Šulc, Zdeněk ; Řezanková, Hana (vedoucí práce) ; Šimůnek, Milan (oponent) ; Žambochová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá mírami podobnosti pro nominální data v hierarchickém shlukování, které umožňují zacházet s proměnnými s více než dvěma kategoriemi a které si kladou za cíl nahradit postupy založené na koeficientu prosté shody, které se v této oblasti běžně používají. Tyto míry podobnosti uvažují dodatečné informace ohledně datového souboru, jako je rozdělení četností kategorií u dané proměnné nebo počet jejích kategorií. Tato práce se věnuje třem hlavním cílům. Prvním cílem je prozkoumání a ohodnocení kvality shlukování vybraných měr podobnosti pro hierarchické shlukování objektů a proměnných. K dosažení tohoto cíle bylo provedeno několik experimentů, které se zabývají jak shlukováním objektů, tak proměnných. Tyto experimenty zkoumají kvalitu shluků vytvořených za pomocí zkoumaných měr podobnosti pro nominální data ve srovnání běžně používanými mírami podobnostmi využívajícími binární transformaci a dále s několika alternativními metodami pro shlukování nominálních dat. Toto porovnání je provedeno na reálných i generovaných souborech. Výstupy těchto experimentů vedou ke zjištění, které míry podobnosti jsou vhodné k obecnému použití, které podávají dobré výsledky v konktrétních situacích a které nejsou doporučeny pro shlukování objektů nebo proměnných. Druhým cílem práce je navržení míry podobnosti vycházející z teoretických předpokladů a její následné porovnání s ostatními zkoumanými mírami podobnosti. Na základě tohoto cíle byly představeny dvě nové míry podobnosti, Variable Entropy a Variable Mutability. Obzvláště prvně zmíněná míra podává velmi dobré výsledky u souborů s nižším počtem proměnných. Třetím cílem této práce je poskytnout komfortní sofwarové řešení založené na zkoumaných mírách podobnosti pro nominální data, které pokrývá celý proces shlukování od výpočtu matice vzdálenosti po hodnocení výsledných shluků. Tento cíl byl dosažen vytvořením balíčku nomclust pro program R, který řeší tuto problematiku a který je volně dostupný.
|
|
Aplikace simulací Monte Carlo v bankovnictví
Boruta, Matěj ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Fučík, Vojtěch (oponent)
Bankovnictví je v současnosti vystaveno vysokým tržním rizikům. Jedním z těchto rizik je například výskyt negativní úrokové míry v EU. Je důležité používat při měření bankovních rizik sofistikované moderní metody, které nám umožní riziko změřit a následně i řídit. Jednou z těchto metod je metoda Monte Carlo. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na analýzu a 3, 6 a 12 měsíční predikci úrokové sazby PROBOR s 3 měsíční splatností pomocí simulace Monte Carlo. Zjistil jsem, že tato metoda je vhodná pro predikci tržních veličin s nižšií volatilitou. Při aplikaci této metody je nezbytné kalkulovat s úskalími a předpoklady, které tato metoda zahrnuje, jako je adekvátní počet scénářů, aproximace správného rozdělení, nezávislost dat a v neposlední řadě, pokud je to možné, tak se zaměřit na faktory, které generují nahodilost tržní veličiny a ne na ceny, které spíše představují následky náhodného jevu než jejich příčinu. Dále jsem predikci srovnal s prognózou ČNB a zjistil jsem, že predikce Monte Carlo je přesnější na krátkodobé prognózy. Predikce Monte Carlo na 12 měsíců také odhalila možnost negativní úrokové sazby na 0,05%, kdežto prognóza ČNB negativní úrokovou sazbu nepredikovala vůbec.
|
|
Empirická analýza využívání paušálních výdajů v ČR
Švihlíková, Aneta ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Brabcová, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá analýzou míry využívání paušálních výdajů v České republice u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a příjmy z nájmu dle § 9 ZDP. Na základě údajů o celkovém počtu poplatníků s příjmy, u kterých je možné využití paušálních výdajů, a počtu poplatníků, kteří je skutečně využívají, je zjišťován vztah mezi legislativními úpravami zákona o daních z příjmů v letech 2008 - 2013 v oblasti paušálních výdajů a četností využití paušálních výdajů v jednotlivých letech. Tyto skutečnosti jsou navíc u poplatníků s příjmy dle § 7 ZDP zkoumány s ohledem na druh jejich hlavní činnosti. Zvláštní pozornost je pak věnována zákonným omezením v roce 2013 a jejich dopadu na poplatníky dle výše jejich příjmu a na poplatníky uplatňující slevu na druhého z manželů bez příjmů a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
|
|
Statistická analýza ROC křivek
Kutálek, David ; Bednář, Josef (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
ROC křivka (z anglického Receiver Operating Characteristic curve) je zobrazení dvou různých distribučních funkcí F0 a F1, kde na osy se vynáší hodnoty 1-F0(c) a 1-F1(c). Parametr c je reálné číslo. Takto sestrojená křivka se v poslední době často využívá k posouzení kvality diskriminačního pravidla pro zařazení objektu do jedné ze dvou tříd. Jako kritérium pak slouží velikost plochy pod ROC křivkou. V reálných úlohách se pak uplatňují metody bodových a intervalových odhadů ROC křivek a testování statistických hypotéz o ROC křivkách.
|
|
Morfologická a syntaktická charakteristika českých číslovek vyjadřujících počet entit, jejich souborů a druhů
Jínová, Pavlína ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou morfologické a syntaktické charakteristiky českých číslovek vyjadřujících počet entit, jejich souborů a druhů. Tyto tři významy se vyskytují společně u některých zástupců číslovek základních (dva, osmL číslovek typu čtvero a dvé a číslovek druhových (dvojí, dvoje). Tento společný výskyt tří jmenovaných významů je důvodem, proč jsou pojaty v rámci jedné práce. Cílem této analýzy je na základě prostudování současného jazykového materiálu přispět k obrazu užívání sledovaných typů číslovek v současné češtině. V první části diplomové práce jsou postupně charakterizovány číslovky základní, číslovky typu čtvero a dvé a číslovky druhové. V druhé části práce je přítomen pohled opačný. Sledujeme v ní, jak se v češtině počítají entity označené jmény s okrajovou distribucí čísla (kalhoty, dveře, nádobí, ovoce, přikývnutí, voda, mouka atd.). Mnoho jevů, které jsou v této práci v souvislosti s užíváním tří sledovaných typů číslovek popsány, ukazuje na mimořádné postavení slovního druhu číslovky mezi slovními druhy. Jde např. o nenáležité přiklánění různých číslovkových typů k typu pět Ueden a půl metrů) i k typu jeden, dva, tři, čtyři Ueden a půl metr, čtyři celé dva milionyL ustrnování (se čtvero lidmi, s půldruha lánem, za devatery horami), od standardu odchylné skloňování (se čtverm;...
|
|
Přestavba fonologického systému současné polštiny s důrazem na vokalizmus
Vacula, Richard ; Balowski, Mieczyslaw (vedoucí práce) ; Rusin Dybalska, Renata (oponent)
Polština je jazykem s převahou konsonantizmu. Její vokalický systém byl v minulosti poměrně stabilní a vyznačoval se systémem orálních a dvou nazálních samohlásek a nepřítomností diftongů (kromě malého množství slov cizího původu a vokalických struktur s aproximantou Ijl, které však nebyly považovány za diftongické). Zhruba od 19. stol. se polský fonetický a fonematický systém začíná výrazně měnit ve prospěch polysegmentálních vokalických struktur diftongického charakteru. Tento trend sílí zejména v poslední době. Nové diftongy či diftongoidy vznikají dvojím či trojím způsobem. Orální diftongy povstávají ze spojení vokálu s etymologickým dentálním ly (I) díky progresivní vokalizaci této laterály v aproximantu Iw/. Nazální dvojhlásky jsou buďto kontinuanty původních nosových samohlásek nebo struktury ústní vokál + nazální konsonant, v obou případech před frikativou. Aproximanta Iwl má původ v praslovanském nepalatalizovaném 11/, které se v průběhu vývoje změnilo v dentální ly (I), labializovalo se a po zániku funkční korelace s "měkkým" lPI se postupně vokalizovalo. Tato změna dnes již zasáhla téměř celé území Polska. Foném Iwl se však kromě diftongických struktur může vyskytovat rovněž v jiných pozicích (v sousedství konsonantů), čímž se liší od druhé polské aproximanty Ij/ a naopak jej tato fonotaktická...
|
host ::
