|
Stabilizace kolene u hráček fotbalu při respektování jejich fáze menstruačního cyklu bez používání hormonální antikoncepce
VOCEDÁLKOVÁ, Simona
Problematika kolenního kloubu a jeho struktur je v dnešní době v oblasti sportu, zejména ve fotbale, velmi aktuální. Souvisí to se zvyšujícími se nároky, které jsou kladeny na aparát svalový i ligamentózní. Kolenní kloub je velmi složitý funkční celek, skládající se z mnoha kostí a intraartikulárních útvarů. Tibia, femur a patela mezi sebou vytvářejí skloubení femorotibiální a femoropatelární. Oba tyto klouby tvoří jeden anatomický kloub kolenní. V souvislosti s jeho specifickou strukturou umožňuje tento složitý anatomický prvek dvě zdánlivě neslučitelné funkce stabilitu a pohyblivost. Zmíněné funkce kolene jsou také závislé na správném postavení celé dolní končetiny, především ve stoji a při chůzi. Stabilní postavení kolene je z energetického hlediska velmi ekonomické. Na obou funkcích se podílí dynamické a statické stabilizátory. První skupina tvoří aktivní podporu a je zastoupena svaly. Druhá skupina zajišťuje pasivní oporu kloubu a patří sem vazy, menisky, kloubní pouzdro a tvar kloubních ploch. V ženském fotbale jsou nejvíce traumatizovány dolní končetiny především kotníky a kolena. Dle Engebretsena a Steffena (2006) tvoří koleno 26% všech zranění ve fotbale žen. U hráček fotbalu dochází více než u mužů fotbalistů ke zranění kolenních vazů hlavně lig. cruciatum anterius (LCA). V LCA se nachází receptory pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu. Tyto hormony mají přímý vliv na strukturu LCA. V menstruačním cyklu stoupá laxicita kolenního kloubu během ovulace a luteální fáze (15. den cyklu konec MC). V tomto období je ženské koleno nejnáchylnější ke zranění. Tato bakalářská práce se zabývá právě problematikou kolenního kloubu u hráček fotbalu. Pojednává také o pravidelném kolísání ženských endogenních (pohlavních) hormonů a jejich vlivu na laxicitu ligament. Teoretická část je zaměřena na historii fotbalu, rozdíly mezi ženami a muži a predilekční místa zranění v ženském fotbale. Také je zde rozebrán kolenní kloub z hlediska anatomického, biomechanického a kineziologického. Zvláštní kapitola pak popisuje specifika ženského kolene. Konec teoretické části je věnován fyziologii menstruačního cyklu, ženským pohlavním hormonům a jejich vlivu na ligamenta. Hlavním úkolem této práce bylo sestavení specifické sestavy cviků (SSC) pro skupinu hráček fotbalu. Tato SSC se zaměřovala především na posílení svalů podílejících se na pohybech v kolenním kloubu a na stabilizaci tohoto kloubu. SSC měla posloužit jako doplněk klasického tréninku a byla zařazena do tréninkové jednotky po dobu dvou měsíců. Dalším cílem bylo porovnat efektivitu SSC u skupin "A" a "B". Členky skupiny "A" cvičily v jednotlivých fázích menstruačního cyklu určené cviky, které měly pozitivně ovlivňovat stabilitu kolenního kloubu v souvislosti se zvýšenou nebo sníženou laxicitou ligament z důvodu působení ženských hormonů. Skupina "B" pak fyziologii menstruačního cyklu nezohledňovala a cvičila pouze na základě náhodného výběru cviků. V praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumaly se čtyři hráčky jednoho jihočeského fotbalového týmu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 19 do 26 let. Dívky v době výzkumu neužívaly hormonální antikoncepci. Pro zpřesnění výsledků vstupního a výstupního měření jsem hráčky vyšetřovala mezi 5.-6. dnem jejich menstruačního cyklu s rozestupem dvou měsíců. Objektivizace výsledků jsem se snažila dosáhnout pomocí čtyř specifických testů. Jedním z těchto testů bylo bodové skóre Functional movement screen (FMS). Vstupní hodnocení FMS se pohybovalo v rozmezí 22 25 bodů. Při výstupním hodnocení vzrostlo na 27 30 bodů. Má práce je nejspíše první tohoto zaměření. Jejím přínosem by mohla být redukce počtu zranění kolenního kloubu u hráček fotbalu. Práci považuji za informační materiál pro trenéry, realizační týmy a samotné hráčky fotbalu. V budoucnu se může stát impulzem pro další výzkum dané problematiky.
|
|
Numerical simulation of video-kymographic records of the vocal fold vibration
Vampola, T. ; Horáček, Jaromír
The reconstruction of the video-kymographic records from the numerical simulation of the vocal fold vibration is used for prediction of the type of vocal fold damaged. Three-dimensional (3D) finite element (FE) fully parametric model of the human larynx was developed and used for numerical simulation of stresses during vibrating vocal folds with collisions. The complex model consists of the vocal folds, arytenoids, thyroid and cricoid cartilages. The vocal fold tissue is modeled as a three layered transversal isotropic material. The results of numerical simulation of the vocal folds oscillations excited by a prescribed intraglottal aerodynamic pressure are presented. The FE contact elements are used for modelling the vocal folds collisions and the stresses in the vocal fold tissue are computed in time domain. The damaged of the ligament tissue is simulated by the modification of the modulus of elasticity. The video-kymographic records are reconstructed for health and damaged vocal folds. The results show significant dynamic stresses in all there directions (horizontal, vertical and anterior-posterior).
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou: plastika předního zkříženého vazu
Hájek, Tomáš ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Souhrn Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou: plastika předního zkříženého vazu. Cíle práce: Shrnutí teoretických poznatků a zpracování kazuistiky pacienta s diagnózou: plastika předního zkříženého vazu. Abstrakt: Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Obecná část shrnuje anatomické a biomechanické aspekty předního zkříženého vazu, dále epidemiologii, diagnostiku, nejčastější příčiny vzniku a léčbu ruptury předního zkříženého vazu. Speciální část zahrnuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta. Terapie byla zaměřena hlavně na navrácení stability kolene pacienta. Kazuistika byla zpracována v době mé odborné souvislé praxe od 14. 2. do 2. 3. 2011 na ambulantním oddělení v Oblastní nemocnici Kladno. Etická komise se kladně vyjádřila ke zpracování této kazuistiky, originál posudku komise je součástí přílohy. Vzor informovaného souhlasu je také součástí přílohy. Podepsaný originál je u autora této práce. Klíčová slova: LCA, koleno, anatomie, biomechanika, instabilita, ruptura, léze.
|
|
Sledování elektromyografické aktivity stehenních svalů u osob s rupturou a po plastice předního zkříženého vazu kolenního kloubu
Fišáková, Marie ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Ruptura předního zkříženého vazu patří mezi častá poranění kolenního kloubu. Tato práce shrnuje problematiku týkající se poranění předního zkříženého vazu, od jeho vzniku až po rl'tzné možnosti terapeutického ovlivnění s cílem navrátit jedince, v co možná nejkratším čase a nejlepším zdravotním stavu, zpět k běžným denním činnostem a spottovní aktivitě. Dosavadní studie spojené s porušením funkce LCA uvádí rozličné výsledky a závěry. Vyhodnotili jsme porovnání EMG aktivity stehenních svalů (m. semimembranosus a m. semitendinosus (SEMI), m. bices femoris (BF), m. vastus medialis (VM) a m. vastus lateralis (VL)) v prl'tběhu provádění aktivity v UKŘ, u kolenního kloubu s narušenou stabilitou, v dúsledku léze LCA. Výsledky získané touto studií mohou přispět ke změně pohledu na důležitost rekonstrukce (plastiky) vazu a RHB u osob s lézí LCA. Studie se zúčastnilo16 osob s lézí LCA (6 žen, 10 mužů, průměrný věk = 34 let, věkové rozmezí= od 15 do 54), rozdělených do 2 skupin (s a bez plastiky LCA). EMG aktivita svalů byla měřena při klidném stoji (KS), střídání rytmického zatížení (SRZ) a výpadu vpřed (VY), u obou DKK. Pro standardizaci provádění PA byla použita silová plošina a softwarové vybavení NeuroCom® Balance Master® System. EMG data byla snímána polyelektromyografem Telemyo 16 Noraxon a vyhodnocena programem...
|
|
Vliv reflexní lokomoce dle Vojty na děti s Downovým syndromem
PLACHÁ, Milena
Tématem bakalářské práce je ?Vliv reflexní lokomoce dle Vojty na děti s Downovým syndromem? z pohledu rodičů. Downův syndrom (DS) je vrozený syndrom, který je podmíněn nadpočetným chromozomem 21. Společným znakem dětí s DS je mentální retardace mírného až středního stupně. Velmi častým znakem dětí s DS je svalová hypotonie a uvolnění vazů a šlach. To je příčinou vzniku poruch držení ? postury, zpomaleného motorického vývoje se vznikem chybných hybných vzorců. Metodou, kterou lze využít při fyzioterapii u těchto dětí je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou využívány dílčí vzory z globálních modelů reflexního pohybu vpřed ? reflexní plazení a reflexní otáčení. V rámci terapie jsou u dětí s abnormální motorikou aktivovány normální pohybové vzory a ty pak lze využít ve volní motorice. Reflexní lokomoce pozitivně ovlivňuje i další funkce, jako je jemná motorika v orofaciální oblasti, pozitivní ovlivnění peristaltiky, dýchání, svaloviny močového měchýře a rozvoje mentálních funkcí. Vede-li terapie ke zlepšení motorických funkcí, dojde ke zlepšení kvality života dítěte a tím i jeho rodiny, jsou zlepšeny podmínky pro možnost společenského a pracovního začlenění dítěte. Teoretická část práce se věnuje charakteristice DS a metody Vojtovy reflexní terapie. Nejprve je specifikován DS, jeho historie, klasifikace různých typů DS, jeho dědičnost. Dále jsou popsány možnosti diagnostiky, symptomy a zdravotní problémy dětí i dospělých s DS. V neposlední řadě jsou zmíněny možnosti vzdělávání dětí s DS a formy podpory rodin s dítětem s DS. V kapitolách zabývajících se problematikou Vojtovy reflexní lokomoce je krátce zmíněna osobnost Václava Vojty, který tuto terapii vyvinul, dále jsou popsány možnosti diagnostiky motorického postižení u dětí, dva základní principy Vojtovy reflexní lokomoce ? reflexní plazení a reflexní otáčení a jejich možné využití v terapii. Na tuto teoretickou část navazuje část výzkumná. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda narativního rozhovoru. Tato metoda využívá záznam a následný přepis rozhovoru, ve kterém dotazovaný popisuje svůj životní příběh. Při zpracování je rozhovor nejprve doslovně převeden do písemné podoby a následně analyzován. Jednotlivé rozhovory (vyprávění) jsou prezentovány ve stupních. První stupeň je minulost. Druhý stupeň již popisuje situaci v rodině po zjištění diagnózy DS. Třetí stupeň popisuje současnou situaci v rodině, vývoj dítěte. Čtvrtý stupeň - plánování budoucnosti. Pátý stupeň je superanalýza. V rozhovorech jsou hledány vzorce, které jsou společné pro všechna vyprávění. Do výzkumu byli zařazeni rodiče všech 5 dětí předškolního věku s DS, které jsou zařazeny do terapie Vojtovou reflexní lokomocí ve Vojtově centru v Českých Budějovicích. Rozhovory byly vedeny se všemi matkami, dva otcové se výzkumu nezúčastnili. Z analýzy všech pěti vyprávění vyplynulo, že vliv Vojtovy metody reflexní lokomoce byl u dětí zařazených do výzkumu pozitivní, rodiče pozorovali zlepšení postury, zlepšení motoriky jazyka, u starších dětí i řeči. Celkový přínos Vojtovy metody reflexní lokomoce považují za pozitivní, a to v oblasti ovlivnění motoriky i v oblasti psychosociální. U všech dětí zařazených do výzkumu je i nadále tato terapie využívána.
|
|
Poranění kolenního kloubu a následná fyzioterapie po plastice křížových kolenních vazů
ŠKABROUD, Libor
Tato práce se zabývá problematikou poranění vazivového aparátu kolenního kloubu, především poraněním ligamentum cruciatum anterius. V teoretické části podává přehled základních informací týkajících se problematiky poranění vazivového aparátu kolene. Dále nabízí přehled recentních fyzioterapeutických metod užívaných u pacientů po plastice ligamentum cruciatum anterius. Vyhodnocením výsledků výzkumu, který byl zaměřen na porovnání efektivity fyzioterapie u dvou pacientů (aktivního sportovce a nesportovce) po plastice LCA, bylo zjištěno, že efektivněji probíhala terapie u pacienta sportovce, a to především ve smyslu rychlejšího nárůstu svalové hmoty.
|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
Využití aktivace hlubokého stabilizačního systému v prevenci úrazů u hokejistů
OBSTOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá tématem možného využití aktivace hlubokého stabilizačního systému v prevenci úrazů u hokejistů. Záměrem teoretické části bylo vymezit pojmy týkající se hlubokého stabilizačního systému V práci byly předloženy poznatky o ledním hokeji a jeho vlivu na pohybový aparát. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro sekundární získání dat byla odebrána anamnéza u všech probandů. Dále bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření s využitím metody rozhovoru. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik.V praktické části mé bakalářské práce jsem testovala 4 probandy, hráče ledního hokeje jednoho prvoligového týmu ve věku 22 24 let. Porovnávala jsem změny hodnot získaných během vstupního a výstupního kineziologického rozboru s rozestupem 8 týdnů. Během této doby jsem se s každým probandem viděla 8x. Ke klasickému hokejovému tréninku byla u skupiny A zařazena specifická sestava cviků na aktivaci HSS. U skupiny B byl prováděn pouze klasický hokejový trénink.Probandi měli opakované problémy s kontuzí svalů, natažením svalů, tržnými ranami v obličeji, bolestmi v oblasti bederní páteře, bolestmi v oblasti tříselné krajiny, natažením vazů (kolenních kloubů, hlezenních kloubů) a bolestmi kolenních kloubů.Cílem této práce bylo porovnat efektivitu aktivace HSS u konkrétních probandů (hráčů hokeje) v prevenci úrazů ve srovnání s frekvencí úrazů u hráčů hokeje bez aktivace HSS. Dalším cílem bylo vytvořit specifickou sestavu cviků k aktivaci HSS, která by byla zařazena do klasického hokejového tréninku.Při vstupním vyšetřením byla u všech probandů zjištěna insuficience bránice, pánevního dna, a hlubokých břišních svalů. Při výstupnímvyšetření na konci šetření bylo zaznamenáno snížení těchto patologických znaků jen u jednoho probanda.Bohužel provedený výzkum v tak rozsáhlé problematice nebyl dostačující, jak svým počtem respondentů, tak dobou trvání terapie. Kvůli tomu nemohl být naplněn cíl práce ani jednoznačně zodpovězená výzkumná otázka. Tato bakalářská práce může být použita jako edukační materiál pro klinickou praxi fyzioterapeutů, pro studenty fyzioterapie, pro trenéry ledního hokeje a samotné hráče ledního hokeje.Tato práce může být podnětem pro další výzkumnou činnost v této oblasti.
|
|
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí
TÜRKOVÁ, Věra
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí Tématem bakalářské práce je podpora soběstačnosti u nemocných s revmatoidní artritidou. Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní chronické onemocnění, jejímž hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost lidí. Jelikož touto nemocí trpí převážně ženy, soustředili jsme se na oblast vaření, stravování a osobní hygienu. Úlohou sestry je vést nemocné k soběstačnosti. Možností, jak nemocné s omezenou soběstačností podporovat je více, práce je však zaměřena především na pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Na začátku práce jsme si stanovili 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti vaření stravování. Druhým cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti osobní hygieny. Třetím cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti vaření, stravování. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti osobní hygieny. Pátým cílem bylo vytvořit brožuru na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Posledním, a tedy šestým cílem této bakalářské práce, bylo aplikovat vytvořenou brožuru u nemocných s revmatoidní artritidou. Cíle práce byly splněny. Na přelomu února a března 2011 bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika nestandardizovaného rozhovoru. Podle předem připravených otázek jsme se dotazovali respondentek s revmatoidní artritidou, které jsou léčeny ambulantně. Na základě získaných informací a zmapování dostupných pomůcek, byla vytvořena brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou a následně otestována. Výzkumný soubor pro rozhovory tvořilo 6 respondentek s revmatoidní artritidou. Respondentky byly vybrány podle předem stanovených kritérií a těmi bylo onemocnění revmatoidní artritidou, stádium nemoci II., III., IV., kdy je výrazně ovlivněna soběstačnost a zastoupení monocyklického, polycyklického a progresivního průběhu revmatoidní artritidy. Výzkumný soubor pro anketu byl vybrán podle stejných kritérií a tvořilo jej 10 respondentek. Práce odhalila konkrétní pomůcky, které nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici a které postrádají. Na základě získaných informací a zmapovaných pomůcek vznikla brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Kroky, jak dosáhnout zlepšení soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny v domácím prostředí, vidíme v poskytnutí vytvořené brožury ambulantním i lůžkovým revmatologickým praxím. Pro oslovení co nejširší populace revmatiků s porušenou soběstačností a na základě kladných ohlasů na vytvořenou brožuru, jsme přijali nabídku publikovat seriálový článek o podpoře soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v časopise ?REVMATIK?. Pozitivním přínosem by podle nás také bylo uskutečnění informačního semináře o pomůckách na podporu soběstačnosti pro pacienty a sestry revmatologických ošetřovacích jednotek, pro členy Revma ? ligy a studenty ZSF.
|
| |
host ::
