| |
|
Zásady ošetřovatelské péče o dítě s akutním ledvinovým selháním
HOLUBCOVÁ, Eliška
Diplomová práce Zásady ošetřovatelské péče o dítě s ledvinovým selháním se zabývá ošetřovatelskou činností na nefrologické a kardiologické jednotce intenzivní péče Fakultní nemocnice v Motole. Akutní selhání ledvin je definováno jako stav, kdy dojde k náhlé, většinou reverzibilní poruše funkce ledvin, které byly zcela v pořádku nebo jen málo poškozené. Kromě medicínského přístupu k tomuto onemocnění je u akutního selhání ledvin nezbytně nutná vysoce kvalifikovaná ošetřovatelská péče. Při ošetřovatelské péči o nemocné děti je nezbytná týmová práce. Dítě s akutním selháním ledvin vyžaduje vždy hospitalizaci v podmínkách intenzivní péče.Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části práce je pozornost věnována současné problematice ošetřování dítěte s akutním selháním ledvin. Práce také zahrnuje anatomii a fyziologii ledvin a základní nefrologické pojmy. Pozornost je rovněž zaměřena na vyšetřovací metody, komunikaci s pacienty a ošetřovatelské diagnózy. Nechybí seznámení s eliminačními metodami a ošetřovatelskou péčí o dítě, pokud se tyto eliminační metody využívají.
|
|
Ošetřovatelská kazuistika u pacienta s chronickým selháním ledvin
Radovič, Petr ; Jeřábková, Helena (vedoucí práce) ; Kukura, Štefan (oponent)
Hemodialýza se může jevit jako úzce zameřený obor. Naši pacienti však netrpí pouze chronickým selháním ledvin, ale mají i mnoho dalších komorbidit, nemluvě o psychosociálním aspektu dlouhodobé hemodialyzační léčby. Tím se hemodialýza stává multioborovou disciplínou, která nepředstavuje pouze vlastní proceduru očišťování krve, ale komplexní péči o pacienta. V počátcích chronického hemodialyzačního programu v 60. letech bylo považováno za úspěch, když pacient bez závažných komplikací přežil samotnou proceduru. Vývoj v medicíně a technice byl obrovský a cíle se posunuly mnohem dál: poskytnout léčbu všem, kteří jí potřebují, vybrat správnou modifikaci léčby z nabízených možných, co nejvíce zabránit akutním a chronickým komplikacím. Dále pak zajistit nejen pouhé přežívání, ale co nejlepší kvalitu dalšího života hemodialyzovaných pacientů. Práce na hemodialyzačním středisku klade na zdravotnický personál vysoké nároky. Je zde třeba spojit odborné znalosti a ty stále doplňovat o nové poznatky s určitou technickou dovedností, která je potřeba k obsluze různých přístrojů. Personál musí být schopen pracovat samostatně a být pčipraven reagovat na krizové situace, které mohou nastat. Vysoká zátěž zde působí i na psychiku personálu a výskyt syndromu vyhoření je mezi těmito zdravotníky jedním z nejvyšších. Ke zpracování...
|
| |
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním
NĚMCOVÁ, Kateřina
Akutní respirační selhání je stav, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Porucha funkcí může být na úrovni přívodu vzduchu do dýchacích cest, nebo na úrovni výměny plynů mezi alveoly a krví. Nejzávažnější stav akutního respiračního selhání je syndrom akutní dechové tísně. Akutní respirační selhání je nutné řešit okamžitě při výskytu, neboť může dojít k závažným poškozením organismu či smrti. Podmínkou léčby je zajištění dýchacích cest. Teoretické znalosti o možných příčinách vzniku a jejich následné léčbě, léčbě pomocí umělé ventilace slouží k správnému pochopení celé problematiky tohoto onemocnění. Při léčbě takto závažného stavu má svou úlohu i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami, která je vysoce specializovaná. Svou úlohu hrají sestry při zajištění dýchacích cest, při napojení a léčbě na umělé plicní ventilaci a i při odpojování nemocného z orgánové podpory ventilátoru. Cílem této práce bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, bylo ozřejmit základní pojmy a problematiku akutního respiračního selhání, jež je nezbytně nutná pro správné pochopení a následnou léčbu selhání pomocí ventilační podpory. Tyto vědomosti jsou nezbytné pro správné poskytování ošetřovatelské péče. Druhým cílem práce bylo zmapovat a porovnat jednotlivá doporučení komplexní ošetřovatelské péče u nemocných a akutním respiračním selháním. Tento cíl byl stanoven z důvodu neustálého vývoje a pokroku v péči o nemocné v kritickém stavu. Tato bakalářská práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selhání byla zpracována pouze jako teoretická práce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Poznatky pro jednotlivé části práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových zdrojů odborných společností. Z českých autorů, kteří byly nejčastěji citováni v práci, se jedná o MUDr. Pavla Dostála Ph.D. MBA., který se věnuje problematice umělé plicní ventilace a MUDr. Bronislava Stibora, který se zabývá problematikou syndromu akutní dechové tísně a rescue postupy. Na základě prostudované literatury byly zpracovány základní teoretické pojmy a problematika, která se týká akutního respiračního selhání i syndromu akutní dechové tísně. Detailně byla rozpracována i umělá plicní ventilace. Teoretická část postupně přechází do ošetřovatelské části práce, kde z literárních zdrojů byla stanovena komplexní ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, do které byly zařazeny jednotlivé doporučení týkající se novinek a aktualit v oboru péče o kriticky nemocné. Po vyhodnocení ošetřovatelské péče bylo zjištěno, že komplexní péče se v použité literatuře shoduje a jednotliví autoři se rozcházejí pouze v drobných doporučeních, z nichž jsou jednotlivé části komplexní péče složeny. Jednotlivá doporučení jsou uvedena v textu a jejich vyhodnocení je zpracováno v závěru práce. Do závěru práce je zařazeno srovnání kompetencí všeobecných sester a sester pro intenzivní péči. Dle platné české legislativy by se o klienta se selhávajícími životními funkcemi měla starat pouze sestra se specializací pro intenzivní péči. Rozsah povolené poskytované péče sestrou pro intenzivní péči je několikanásobný oproti všeobecné sestře. Pokud by si i jediný student odnesl některá doporučení z práce a dokázal je aplikovat v pracovním procesu, přispěl by tím ke zlepšení komplexní péče na jednotkách kriticky nemocných a práce by splnila svůj účel.
|
| |
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním respiračním selháním
Šebelová, Jana ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Šebele, Jan (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče u pacienta, který byl hospitalizován na anesteziologicko-resuscitačním oddělení s diagnózou akutního respiračního selhání. Důvodem respiračního selhání u pacienta byl úraz - dopravní nehoda, při níž došlo k poranění hrudníku a plic. Pacient byl na naše oddělení přijat následující den po dopravní nehodě. Před přijetím na naše oddělení byl krátce hospitalizován na ortopedické jednotce intenzivní péče z důvodu poranění skeletu dolní končetiny, které vyžadovalo nutnost operačního řešení. Zde došlo 2. den hospitalizace v nemocnici k respiračnímu selhání a překladu na naše ARO. Práce je členěna do třech částí, v první - klinické části je věnována anatomii plic a hrudního koše. Dále pak fyziologii respiračního systému a mechaniku dýchání, charakteristice respirační insuficience, příčiny jejího vzniku a patogenezi, posttraumatickému respirační selhání vzniklé po poranění hrudního koše, klinickému průběhu těchto poranění, možnostmi diagnostiky a léčby Druhá část je věnována údajům o nemocném, jeho hospitalizaci, farmakologické medikaci a prognóze. Třetí část je část ošetřovatelská. V této části nastíněn ošetřovatelský proces obecně, jeho význam a fáze. Věnujě se teoretickému modelu Virginie Hendersonové. V závěru je shrnutí průběhu...
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s levostranným srdečním selháním
Floriánová, Kateřina ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Karásek, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění představují závažný zdravotní a ekonomický problém moderní civilizace. Přes veškeré pokroky současné lékařské vědy jsou nemoci srdce a cév nejčastější příčinou úmrtí v České republice.9 Ve své bakalářské práci se zabývám případovou studií nemocné s akutním levostranným srdečním selháním, která byla přijata na kardiologickou JIP. Práce je rozdělena na 2 části, klinickou a ošetřovatelskou část. V klinické části popisuji anatomii a fyziologii srdce, srdeční selhání (příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu srdečního selhání), stav nemocné při přijetí a průběh hospitalizace na KJIP. V ošetřovatelské části popisuji model dle Marjory Gordonové, podle kterého jsem sestavila ošetřovatelský proces (ošetřovatelskou anamnézu, ošetřovatelské diagnózy, plán péče s realizací a zhodnocením), hodnocení psychického stavu a edukaci nemocné.
|
| |
| |
host ::
