| |
| |
|
Dokonale přizpůsobená vrstva jako okrajová podmínka pro modelování dielektrických vlnovodných struktur
Čtyroký, Jiří
Příspěvek popisuje princip a vlastnosti moderního typu absorpčních okrajových podmínek vhodných pro numerické modelování dielekterických vlnovodných struktur s použitím modálních metod - tzv. dokonale přizpůsobených vrstev. Je objasněna jejich interpretace jako rozšíření prostorové souřadnice do komplexní oblasti a diskutována možnost zvýšit potlačení parazitních odrazů pro velké úhly dopadu zavedením absorpce. Efekt okrajových podmínek je ilustrován na numerickém příkladu vlnovodné mřížky.
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Ertl, Jakub ; Čelikovský, Martin (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Urbanistické rišenie Riešená parcela sa nachádza na ulici Pastviny v mestskej časti Brno Komín. Pozemok sa nachádza na samom okraji tejto mestskej časti a priamo naväzuje na okolitý les, ktorý je na jeho východnej strane. Na pozemku sa nachádza alej gaštanových stromov, ktoré návrh zachováva v pôvodnom stave. V oklií je dobrá občianska vybavenosť. V jeho najužšom okolí sa nachádza základná a materská škola s ich priľahlími športoviskami a satelity rodinných radových domov na južnej strane pozemku. Po východnej a severnej hranici pozemku vedie doležitá oddychová pešia trasa, na ktorú návrh reaguje priechodzím parterom a „obnovením“ pastvín, ktoré sa tu kedysi nachádzali. Pozemok by tak rozšíril túto oľúbenú pešiu trasu a slúžil by tak aj komunite obyvateľov mestskej časti Komín. Súčasťou projektu je aj vlastná komunitná miestnosť s náveznosťou na plató s mestským mobiliárom. Architektonické riešenie Hmota objektov vychádza z pozdĺžneho tvaru pozemku a je rozdelená na tri bytové domy. Rozdeľuje pozemok na časť „ulica“ a na časť „pastviny“. Objem reaguje na orientáciu pozemku k svetovým stranám natočením krídel s bytmi na juh a západ. Všetky byty sú tak ideálne oslnené a majú výhľad na „pastviny“. Na severnej strane objektov sú umiestnené komunikácie formou zasklennej pavlače. Táto pavlač spolu s lodžiami bytov je tvorená samostatnou oceľovú konštrukciu, ktorá tvorí formu týchto bytových domov. Hlavným modulom sa stáva jedna obytná miestnosť, čo zaisťuje dobrú bytovú variabilitu. V celom objekte sa tak nachádza štyridsaťtri bytov od veľkosti 1+kk až po byty 5+kk s terasou. Parkovanie je riešené kombinovane formou nadzemného aj podzemného parkovania. Stavebné riešenie Stavba je riešená ako železobetónový skelet o rozmeroch 8600mm x 6600mm so stužujúcim komunikačným jadrom. Tento skelet je zateplený tepelnou izoláciou s hrúbkou 200mm. Plocha stavebných otvorov je minimalizovaná na severnej fasáde a naopak otvorená je južná a západná fasáda, čo prospieva k pasivným ziskom energie. Tieto stavebné otvory sú vyplnené kvalitnými drevohlinikovými oknami a dverami s izolačným trojsklom. Na skelet je naviazaná samostatná ocelová konštrukcia pavlače a lodžií. Táto koncepcia umožňuje dokonalé zateplenie vykurovaného skeletu od samostatnej ocelovej konštrukcie nevykurovaných pavlačí a lodžií a teda značnú mieru energetickej efektívnosti.
|
|
Bezdotykové měření povrchových teplot při obrábění
Šťáva, Radek ; Sliwková, Petra (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Cílem práce je začlenění bezdotykového měření povrchové teploty mezi ostatní způsoby měření a jeho využití při vyhodnocení teplot povrchu polotovaru vrtaného různými nástroji. Těmito nástroji je vrtán neprůchozí otvor v blízkosti snímané stěny. Teploty stěny polotovaru jsou v uvedeném experimentu snímány termokamerou a dále porovnány pro jednotlivé použité nástroje.
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
|
Organized Nanostructured TiO2 Materials: Synthesis, Characterization, Applications
Zukalová, Markéta ; Rathouský, Jiří (vedoucí práce) ; Mička, Zdeněk (oponent) ; Šubrt, Jan (oponent)
CONCLUSIONS It has been known for a long time that material properties change on the nanoscale and are different from those of single crystals or conventional microstructured, monolithic or composite materials32. The presented thesis aimed at demonstration of the diversity in these properties for various morphologies of TiO2. Despite the fact that the chemical composition is identical, the structure of different morphologies matters and it is respon-sible for their specialty. The successfully mastered syntheses of desirable particle size materials open the pathway towards applications taking advantage of size dependent properties. DSC employing 2μm mesoporous TiO2 film as a photoanode exhibited the solar conversion efficiency as high as 4.63% due to the large surface area (roughness fac-tor). Optimized pore size together with the framework consisting of anatase nanocrystals are responsible for the high dye adsorption capacity improving the performance. Incorporating an additional inverse opal layer in DSC represents an example of its further possible upgrade. This optimized set up can increase the short circuit photocurrent effi-ciency of this device of about 26 % (Ref.39). Owing to the diffusion coefficient of an order of 10-13 cm2/s for microcrystalline spinel and even less for nanocrystalline spinel...
|
|
Studie pro přípravu plánu rekultivace lokality Pískovna a Na Jatkách v Brandýse n. L.-Stará Boleslav
Prášek, Přemysl ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Jindřiška, Jindřiška (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je rekultivace ploch povrchové těžby nerostů v přímém kontaktu se zastavěným územím sídel. Na základě poznatku z literární rešerše, která se zabývá rekultivačními formami řešení posttěžebních oblastí, je navrhnuto funkční řešení ploch v lokalitě Pískovna a Na Jatkách v souměstí Brandýs nad Labem Stará Boleslav, kombinací hydrotechnické, lesnické a zemědělské rekultivace. Výsledné řešení je navrhnuto jako kompromis mezi záměry plánu rekultivace těžební společnosti a požadavků zástupců města na zajištění potřeb obyvatel souměstí na rekreaci, prostupnosti území a na zvýšení a posílení biologické stability území. Součástí řešení je i návrh změny územního plánu a využití funkčních ploch.
|
|
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
host ::
