| |
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Algoritmus zobrazovacích metod při poranění krčku kosti stehenní u seniorů
TOČÍKOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu poranění krčku kosti stehenní u seniorů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. S přibývajícím počtem lidí důchodového věku přibývá i úrazů spojených s touto věkovou skupinou. Je třeba si připustit myšlenku, že stáří je etapa lidského života, ke které každý jedinec směřuje. Zlomenina krčku kosti stehenní patří mezi jednu z příčin morbidity a mortality u starých lidí. Incidence tohoto poranění narůstá jak v rozvinutých zemích, tak v ČR. Zlomený krček kosti stehenní představuje pro starého člověka ohrožení pohyblivosti a nezávislosti. Někteří lidé jsou trvale odkázáni na kompenzační pomůcky, jiní zůstávají v ústavní péči. Nejčastější příčinou zlomeniny krčku kosti stehenní u seniorů je pád na bok, který je zapříčiněn komplexní interakcí vnějších a vnitřních faktorů. První zobrazovací metodou při vyšetření je skiagrafie, která patří mezi nejdéle používané metody. Umožňuje lékařům posoudit předoperační stav kyčelního kloubu i pooperační kontroly při léčbě alloplastikou nebo perioperační stav při použití osteosyntézy. Pro uvedenou skupinu osob je přínosné pečlivě posoudit kostní metabolismus. Zdravá kost se neustále přestavuje, průběžně se odbourává a nová kost ji nahrazuje. S přibývajícím věkem převládá odbourávání nad tvorbou nové kosti a kost "řídne". Toto onemocnění se jmenuje osteoporóza. Je to nemoc, která se řadí mezi civilizační choroby. Často bývá diagnostikována v pokročilém stádiu, kdy je již zvýšená náchylnost k výskytu zlomenin. Mezi faktory vzniku osteoporózy patří nesprávná životospráva, hormonální změny u žen po menopauze, kdy dochází ke snížení hladiny vápníku, silného úbytku na váze atd.Bezbolestná, neinvazivní metoda, pomocí které získá lékař ucelené informace o množství kostního minerálu ve vyšetřované části kosti je denzitometrické vyšetření, neboli DXA. Při tomto vyšetření se používá rentgenové záření ve dvou energetických hladinách. Metodou DXA lze měřit jak celotělový obsah minerálu, tak i jakoukoli část těla. Mezi další příčiny zvyšující riziko zlomeniny krčku kosti stehenní jsou metastázy do skeletu. Proximální část femuru, tedy i krček kosti stehenní, metastaticky postihuje zejména primární karcinom plic, ledvin, prsu u žen, prostaty u mužů a štítné žlázy. V raném stadiu jsou metastázy do skeletu bezpříznakové. Klinické příznaky, jako je bolest, se mohou objevit, když metastatický proces tanguje periost a okolí kosti, čímž dráždí neurální struktury. Dalším příznakem je vznik patologické zlomeniny. Kostní metastázy nám pomáhají odhalit laboratorní testy a diagnostické zobrazovací metody, mezi které patří například scintigrafické vyšetření. Scintigrafie skeletu dokáže odhalit metastatický proces mnohem dříve než vyšetření rentgenem. Cílem práce bylo popsat principy jednotlivých zobrazovacích metod, které lékaři napomáhají určit správnou diagnózu, seznámit s problematikou poranění krčku kosti stehenní u seniorů a s příčinami jejich vzniku. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Nejvíce využívanou metodou při poranění krčku kosti stehenní je skiagrafické vyšetření. 2. Více jak polovina poranění krčku kosti stehenní je diagnostikováno u seniorů. Praktická část byla zpracována na základě kvantitativního výzkumu. Data potřebná k výzkumu byla získávána z kazuistik pacientů hospitalizovaných na ortopedickém oddělení Nemocnice Tábor a.s., a to v období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015.
|
| |
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou osteosyntéza po subtrochanterické fraktuře femuru vlevo s následnou komplikací vazivové rigidity v kolenního kloubu
Šťastná, Jana ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou osteosyntéza po subtrochanterické fraktuře femuru vlevo s následnou komplikací vazivové rigidity kolenního kloubu. Shrnutí: Během souvislé praxe v ÚVN Praha - Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny byla v období od 10.1. do 4.2. 2012 zpracována tato bakalářská práce, jejímž obsahem jsou dvě hlavní části. Obecná část, která zachycuje kromě detailně zpracované anatomie a kineziologie kyčelního a kolenního kloubu také téma vzniku, léčby a problematiky subtrochanterické fraktury. V závěru této části jsou popsány fyzioterapeutické postupy a přístupy používané v pooperační léčbě fraktur proximálního femuru řešených osteosyntézou. Ve speciální části je obsažena podrobně zpracovaná kazuistika pacienta se subtrochanterickou frakturou femuru, která byla následně komplikována vazivovou rigiditou kolenního kloubu. Klíčová slova: fraktura, osteosyntéza kolenní kloub, fyzioterapie, kazuistika
|
|
Zlomeniny proximálního femuru - ošetřovatelský problém v souvislosti se stárnutím populace
ŠTECÁKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou problematikou zlomeniny proximálního femuru v souvislosti se stárnutím populace. V posledních letech dochází k nárůstu případů zlomenin proximálního femuru především u starší generace. Věk a celkový zdravotní stav významně ovlivňují celé pooperační období a soběstačnost pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory související s frakturou proximálního femuru, zjistit mobilitu a úroveň soběstačnosti respondentů před a po úrazu. Následně poukázat na to, v jakých oblastech sebepéče má klient největší deficit, jak jednotlivé oblasti zvládá a zda míra vlastní snahy a úsilí veškerého ošetřovatelského personálu mu pomůže k návratu do běžného života. Tyto cíle byly v bakalářské práci splněny. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Fraktura proximálního femuru u klientů nad 65 let se vyskytuje častěji u žen než u mužů, byla potvrzena. Hypotéza 2: Ke zlomenině femuru dochází nejčastěji u klientů žijících osamoceně po pádu v domácím prostředí, byla také potvrzena. Hypotéza 3: U klientů, kteří jsou plně mobilní a soběstační v době před úrazem, dochází k přímému návratu do původního prostředí ihned po propuštění z traumatologického oddělení, potvrzena nebyla. Hypotéza 4: Nejobtížněji zvladatelná je pro respondenty v pooperačním období sebepéče v oblasti hygieny, potvrzena nebyla. V teoretické části je zpracována anatomická stavba, struktura, cévní a nervové zásobení proximálního femuru. V další části jsou popsány jednotlivé typy zlomenin společně s klinickým obrazem a možnosti léčby. Následuje oblast popisující stáří se všemi jeho aspekty. Důležitou oblast tvoří ošetřovatelská část zaměřená na předoperační přípravu a pooperační péči. K ověření hypotéz bylo zvoleno kvantitativní šetření. Standardizovaný rozhovor byl určen pro pacienty. Anonymní dotazník byl sestaven pro sestry. Dále byla využita obsahová analýza dat. Výsledky práce poukazují na deficity v oblasti sebepéče, které ovlivňují schopnost návratu seniora do běžného života. Seznámení sester a fyzioterapeutů s těmito výsledky formou semináře, který byl na základě výsledků iniciován u vedení Ortopedicko-traumatologické kliniky, by mohlo přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a být podnětem i k intenzivnější rehabilitaci. Zmapované deficity sebepéče budou následně využity při vytváření edukačního materiálu pro snadnější zajišťování konkrétních služeb agentury domácí péče, které budou tyto deficity kompenzovat při návratu pacienta do domácího prostředí.
|
|
Problematika úrazů u seniorů - fraktury krčku stehenní kosti
NOVÁK, Zdeněk
Abstract Autor se v práci zaměřil na problematiku úrazů a specificky na diagnózu fractura colli femori. V teoretické části práce se zabývá problematikou úrazů u seniorů. Teoretická část se zabývá otázkou samotné prevence úrazů ale i jejich příčinou a tím jak úrazům předcházet. Dále se zabývá okolnostmi a důvody za kterých k úrazům dochází tudíž i problematikou osteoporózy . V teoretické části jsou také uvedu typy úrazů ke kterým ve stáří nejčastěji dochází. Jsou zde uvedeny také typy a průběh různých druhů nemocí ve stáří, zátěž operačního výkonu a kritického stavu u geriatrického pacienta a typy rehabilitace které se užívají při úrazech ve stáří (psychosociální rehabilitace). Dále je zde řešena samotná problematika fraktury krčku stehenní kosti jak k této zlomenině dochází, rizika a typy pádu při kterých k zlomeninám krčku stehenní kosti nejčastěji dochází. Je zde vymezena terminologie v souvislosti s frakturou krčku stehenní kosti, obrazové schéma jak a v kterých místech dochází k frakturám a také typy daných fraktur. Po léčbě a pak následné rehabilitaci se také práce v teoretické části zabývá důsledky v souvislosti s pobytem v dlouhodobé ústavní péči. Ve výzkumné části se autor zabývá počtem seniorů kteří byli hospitalizováni pro frakturu krčku stehenní kosti. Data byla získána sekundární analýzou dat. Bylo zjištěno že ve dvou sledovaných krajích došlo k nárůstu počtu seniorů s tímto úrazem. Výzkum byl doplněn o krátké dotazníkové šetřeni u 131 seniorů s cílem zjistit jaká rizika vztahující se k úrazům považují za nejzásadnější. Bylo zjištěno že senioři subjektivně vnímají více rizika zdravotního charakteru než rizika spojená s bezpečným prostředím. V diskusi a závěru autor své výsledky komparuje s literaturou a upozorňuje na nutnost věnovat této problematice více pozornosti.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta se zevním fixátorem
PŘIBYLOVÁ, Martina
Název této bakalářské práce je: Ošetřovatelská péče u pacienta se zevním fixátorem. Zevní fixátor je kovová konstrukce nad povrchem kůže, která spojuje implantáty zavedené do kosti. Účelem zevní fixace je především stabilizace zlomenin. Práce má dvě hlavní části, teoretickou a praktickou.Teoretická část obsahuje základní informace o anatomii kosti, zlomeninách a jejich terapii. Dále se zabývá historií zevní fixace, ošetřovatelskou a rehabilitační péčí u pacienta se zevním fixátorem. Praktická část zahrnuje výzkumné šetření. V rámci šetření jsme si stanovili tři cíle a položili tři výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta se zevním fixátorem, zmapovat, zda sestry mají informace o péči o pacienta se zevním fixátorem a zjistit jak pacienti vnímají zevní fixátor. Položili jsme si tyto výzkumné otázky: Jaká specifika v ošetřovatelské péči se vyskytují u pacientů se zevním fixátorem? Mají sestry informace o péči o pacienta se zevním fixátorem? Jaké problémy pociťují pacienti se zevním fixátorem? Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou. Výzkumný soubor tvořilo celkem 14 respondentů ? 7 pacientů a 7 sester pracujících na odděleních traumatologie, ortopedie a chirurgie. Informace byly získávány pomocí polostrukturovaných rozhovorů a zpracovány do kazuistik. Pro přehlednost byly některé údaje zaznamenány do tabulek. Na základě výsledků nám byly zodpovězeny výzkumné otázky. Specifiky ošetřovatelské péče u pacienta se zevním fixátorem jsou aseptické převazy a dopomoc při sebepéči. Sestry mají informace o péči o pacienta se zevním fixátorem a to i vzhledem k tomu, že výskyt pacientů se zevní fixací je na většině odděleních, na nichž bylo výzkumné šetření prováděno, poměrně nízký. Pacienti mají největší problém s komfortem. V rámci výzkumného šetření byl vypracován standard ošetřovatelské péče u pacienta se zevním fixátorem, který mapuje průběh ošetřovatelské péče. Pro pacienty byla vytvořena informační brožura, která obsahuje základní informace, týkající se léčebného režimu.
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru
VOPÁLKOVÁ, Milena
Název této bakalářské práce je Ošetřovatelská péče u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace, stoupající oblibě adrenalinových sportů a rozvoji dopravy, lze předpokládat nárůst tohoto závažného poranění a proto je na místě, zabývat se problematikou ošetřovatelské péče u klientů s tímto typem zlomeniny. K poranění distální části femuru dochází náhle a nepředpokládaně, takže klient je nucen řešit zdravotní problém, který sebou nese mnoho změn, jak po stránce zdravotní, psychické, ale i sociální. Cílem této práce je zmapovat ošetřovatelská specifika a ošetřovatelskou problematiku u klientů po zlomenině distálního femuru z pohledu sester. Výsledky práce sumarizovat a analýzou výzkumného šetření stanovit specifika a možné komplikace v ošetřovatelské péči o tyto klienty. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá historickým vývojem ošetřování a léčby těchto zlomenin, anatomií dolní končetiny a příčinami vzniku těchto zlomenin. Dále se zabývá základním rozdělením těchto zlomenin, principy léčby osteosyntézou, edukací, ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Empirická část práce zahrnuje výzkumné šetření, kde byly stanoveny dva cíle, které zmapují problematiku specifik a komplikací v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Vzhledem k tomu, že byla zjištěna různá specifika a komplikace v předoperačním a pooperačním období ošetřovatelské péče, byla tato specifika a komplikace kategorizačně rozdělena na předoperační a pooperační. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že specifikem je rozdílnost v ošetřovatelské předoperační péči o klienta po zlomenině distálního femuru, zvláště pokud je provedena stabilizace zlomené části femuru pomocí skeletální trakce či náplasťové trakce nebo kolenní ortézou. Od těchto imobilizačních intervencí zlomeniny distálního femuru, se odvíjí ošetřovatelské komplikace, které byly zjištěny. Dle dotazovaných sester je ošetřovatelský proces rozdílnější, zvláště v mobilitě postiženého klienta a ošetřovatelské péči. Dalšími specifiky v ošetřovatelské péči je sledování hybnosti a citlivosti traumatizované dolní končetiny, antidekubitní péče, deficit sebepéče a možné riziko působení pákové síly na distální femur při pohybu v lůžku. V pooperační ošetřovatelské péči u klientů s naloženou kolenní ortézou, jsou specifiky ošetřovatelské péče sledování hybnosti a citlivosti dolní končetiny, správná manipulace s ortézou, péče o ortézu, riziko působení pákové síly na oblast osteosyntézy, zvláště při sedu klienta na lůžku se spuštěnými dolními končetinami a cvičení na motodlaze. Z ošetřovatelských komplikací, které byly zjištěny v pooperačním období, je to zejména otok a hematom v místě operační rány, poruchy vyprazdňování moči a stolice, neadekvátní tlumení akutní bolesti, dekubity pod ortézou nebo na patách, dlouhodobější deficit sebepéče klienta z důvodů následků traumatu a další možné komplikace popsané v této práci. Výstupem práce jsou dvě jednoduché myšlenkové mapy, které jsou součástí příloh této práce. První myšlenková mapa znázorňuje specifika ošetřovatelské péče u klienta po zlomenině distálního femuru a druhá vystihuje nejčastější komplikace a intervence sestry v ošetřovatelské péči u klientů po zlomenině distálního femuru. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační materiál pro sestry traumatologických oddělení, ale i pro sestry jiných komplementů.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou dislokovaná tříštivá zlomenina střední třetiny diafýzy femuru
Schovancová, Veronika ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Hulvová, Petra (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou dislokovaná tříštivá zlomenina střední třetiny diafýzy femuru Autor: Veronika Schovancová Tato bakalářská práce vznikla jako příkladová studie na Rehabilitační klinice Malvazinky během mé souvislé odborné praxe a zabývá se problematikou fyzioterapie po dislokované tříštivé fraktuře střední třetiny diafýzy femuru po spongioplastice, repozici a stabilizaci zlomeniny dlahovou technikou. Práce je rozdělená na dvě části, obecnou a speciální. V obecné části jsem se zaměřila na rešeršní zpracování fraktur, jejich klasifikaci, léčbu, hojení, s podrobnějším zaměřením na fraktury diafýzy femuru - klinický obraz tohoto traumatu, prognózu, terapeutické přístupy k dané problematice, zejména fyzioterapeutické a rehabilitační. Ve speciální části popisuji kazuistiku pacienta s dislokovanou tříštivou zlomeninou střední třetiny diafýzy femuru po pádu z koně, komplexní kineziologický rozbor pacienta, průběh fyzioterapeutického plánu pomocí fyzioterapeutických prostředků a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova: zlomeniny dolní končetiny, zlomenina diafýzy femuru, fyzioterapie
|
host ::
