| |
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
Péče o seniory z pohledu sociální práce a etiky
JAUKEROVÁ, Irena
První kapitola se věnuje vztahu společnosti k seniorům, vnímání seniorů jejich okolím, negativními i pozitivními pohledy na seniory v dějinách, dále pak ageismu. Druhá kapitola poukazuje na závislost a zranitelnost jako na dané dimenze lidského bytí. Proto je zde věnována pozornost péči o seniory, s podrobnějším zaměřením na seniory s demencí a umírající seniory. Též není opominuta ani péče o sociální pracovníky, a proto nechybí upozornění na syndrom vyhoření. V poslední kapitole je uveden pozitivní vliv autonomie a důstojného přístupu na úspěšnost života seniorů. Dále pak význam etických norem obsažených v etických kodexech a etických teorií pro správné rozhodování a jednání sociálního pracovníka.
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření
ŠPLÍCHALOVÁ, Lenka
Práce je zpracována pouze teoreticky. Věnuje se charakteristice syndromu vyhoření. Popisuje faktory, které ovlivňují jeho vznik a hlavní symptomy. Dále se zabývá supervizí, jejími funkcemi a typy supervize. Cílem práce je představit supervizi jako jednu z možností prevence syndromu vyhoření.
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů 2. stupně ZŠ
MACHOVCOVÁ, Kamila
Tato práce se zabývá projevy syndromu vyhoření u učitelů 2. stupně základních škol v regionu jižních Čech. O spolupráci na výzkumném šetření bylo požádáno 48 škol. Pro výzkum byl použit standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory. Dotazník vyplnilo celkem 111 respondentů.
|
|
Syndrom vyhoření u kněží
ŘEZBOVÁ, Jana
Práce je rozdělena na dvě části. první je věnována charakteristice syndromu vyhoření obecně. Druhá se pak zaměřuje na život kněží, na jeho specifika v optice nároků, zdrojů a opor, které obsahují. Druhá část je dále rozdělena na dva oddíly. V prvním je problematika pojímána teoreticky. Druhá je věnována výzkumu, ve kterém jsem chtěla zjistit jak danou problematiku nahlížejí ti, kterých se bezprostředně dotýká - tedy kněží.
|
|
Psychosociální stav pracovníků Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
LEVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociálním stavem pracovníků Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Teoretická část práce je zaměřena na důležitost životní etapy stáří a následné prožití smrti, její tabuizaci a mylné představy společnosti o umírání a paliativní léčbě. Popisuje koncept a cíle paliativní léčby a hospiců jako vyvedení umírajících ze slepých uliček. Práce je zaměřena na pracovníky hospice, kteří jsou vystaveni zátěžovým situacím, typickým pro doprovázení umírajících. Hospicová péče vyžaduje přístup multidisciplinárního týmu. Ten předpokládá týmovou spolupráci lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů, sociálních pracovníků, duchovních a počítá též se zapojením rodiny a dobrovolníků. Zátěžové situace mohou mít podstatný vliv na vznik syndromu vyhoření. Často vedou k narušení psychické rovnováhy, což se projevuje změnou prožívání, uvažování i chování. Vůči zátěžovým situacím je každý člověk jinak odolný, každý má jinou frustrační toleranci. Tato míra odolnosti závisí na intrapsychických a externích zdrojích zvládání. Léčba syndromu vyhoření není jednoduchá, a jako u každé nemoci je důležité včasné rozpoznání problému. Jeho léčba prezentuje pravidla změn v chování a konkrétní praktická opatření pro jeho potlačení. Práce obsahuje seznam protektivních zdrojů zvládání zátěžových situací, které jsou efektivně využitelné již při přípravě na budoucí pomáhající profesi. V metodologické části práce je obhájen výběr kvalitativní výzkumné strategie a případové studie. Dotazovací technikou je polostrukturované interview. Data byla získána metodou audiozáznamu. Metoda kódování mi pomohla zanalyzovat získaná data do kategoriálních a typologických trsů. Pozornost věnuji charakteristice záměrně zvoleného případu- Hospici sv. Jana N. Neumanna a šesti respondentkám, které byly vybrány kriteriální technikou. V závěru metodologické části práce je uvedena hlavní výzkumná otázka a objasněny tři vedlejší výzkumné otázky: HVO: Jaké zdroje a strategie zvládání zátěžových situací pomáhají pracovníkům hospice zachovat a posilovat jejich psychosociální stabilní stav? Cílem práce bylo: - Proniknout do hloubky problému, hledat souvislosti v pracovním a rodinném životě pomáhajících pracovnic. - Detailně rozebrat zátěžové situace, které pracovnice hospice vnímají jako zátěžové. - Věnovat pozornost zásadám psychohygieny, vnitřním a vnějším zdrojům zvládání, které pracovnice uplatňují jako prevenci syndromu vyhoření. Empirická část práce prokazuje existenci a typizaci zátěžových situací. Pracovnice záměrně uplatňují zásady psychohygieny jako prevenci syndromu vyhoření, využívají svých vnitřních a vnějších zdrojů zvládání. Výzkum přináší celistvý obraz na psychosociální stav pracovnic hospice. Poodkrývá místa, na která je vhodné se zaměřit, aby bylo dosaženo stabilního psychosociálního stavu pracovníků a následně co nejlepší kvality služeb. Výsledky mohou sloužit jako cenné informace a praktické rady pro budoucí i nynější pracovníky v pomáhajících profesích pro zachování stabilního psychosociálního stavu.
|
|
Osobnost učitelky v MŠ
BROMOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se věnuje otázce osobnosti učitelky mateřské školy, jejímu působení, vlivu a postavení ve společnosti. V první části práce jsou popsány základní pojmy, vymezující osobnost a její strukturu, dále pak faktory ovlivňující vývoj osobnosti jedince. Dále jsou uváděny kompetence potřebné k výkonu tohoto povolání a role, které učitel v mateřské škole zastává. V praktické části bakalářské práce je provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření mezi učitelkami mateřských škol. To zjišťuje, jak samy učitelky mateřských škol hodnotí svoji práci i jak se vyrovnávají se zvláštnostmi, jež jsou typické pro tuto profesi. V neposlední řadě se dotýká tématu psychické hygieny a syndromu vyhoření.
|
host ::
