|
Johann Loserth a český středověk
Soukup, Pavel
Článek rozebírá vztah historika Johanna Losertha k českým středověkým dějinám i k německým historikům v Čechách. Věnuje se Loserthovu vědeckému studiu českých kronik a jeho zájmu o recepci Wyclifova učení v Čechách 15. století.
|
| |
|
Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha
Staňková, Eva ; Tvrdek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Alena (oponent)
Anotace: Málková, Eva. Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce. Cílem této diplomové práce je představení duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha a její teologické zvěsti. Vyhledáním a zhodnocením hudebně-teologických prvků v Bachově díle přibližuje práce Bachovo teologické, filosofické a mystické smýšlení. Předporozuměním a komplexním vnímáním Bachovy duchovní hudby lze hlouběji nahlédnout smysl a cíl umělcovy tvorby. V první (teoretické) části se zabývám myšlenkovými proudy, jež mohly Bachovu duchovní tvorbu ovlivnit. Následně vymezuji díla, která lze považovat za duchovní hudbu. V druhé (praktické) části vyhledávám hudebně-teologické prvky, jež Bacha při jeho tvorbě oslovovaly. Zkoumáním Bachova uměleckého stylu se snažím nalézt propojení hudebního a teologického obsahu a zároveň se snažím upozornit na závažnost teologické zvěsti Bachova duchovního díla.
|
| |
|
Fuga a její vývoj v klavírní literatuře od baroka do 20. století
Voráček, Pavel ; Bartoš, Jan (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent)
Hlavním cílem této práce je vyhledat, shrnout a přehledně uspořádat základní charakteristické rysy jednotlivých etap dlouhodobého vývoje fugy od vzniku jejích základů až do poloviny 20. století s bližším zaměřením na fugu v klavírní tvorbě. Toto období je ohraničeno na začátku tvorbou dovršitele barokní fugy Johanna Sebastiana Bacha a na konci 24 preludii a fugami, dílem Dmitrije Šostakoviče, které je pandánem k Bachovu Dobře temperovanému klavíru.
|
| |
|
Violoncello v tvorbě Johanna Sebastiana Bacha
Mašlaň, Petr ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o skladbách Johanna Sebastiana Bacha určených pro violoncello a nástroje violoncellu příbuzné. Je rozdělena do čtyř kapitol . Třetí kapitola obsahuje tři podkapitoly. První kapitola pojednává o období, které Bach strávil v Köthenu, další kapitola obsahuje stručnou stať o violoncellové hře v Itálii v 17. století a skladbách pro sólové violoncello, které jsou předchůdci Bachových suit pro sólové violoncello .Třetí kapitola je věnována obecné charakteristice violoncellových suit, druhá je analýzou čtvrté a páté suity a třetí podkapitola se zabývá šestou suitou a otázkou , pro jaký nástroj byla napsána. Poslední kapitola se věnuje Bachovým sonátám pro violu a gamba. Práce obsahuje konkrétní notové příklady a poznámky pod čarou.
|
|
Příspěvek k ikonografii barokního církevního náhrobku
Muchka, Ivan
Článek upozorňuje na dvě prakticky neznámé publikace od Johanna Salvera z Würzburku z druhého desetiletí 18. století, které obě přinášejí přehled církevních hodnostářů příslušných kapitul – při dómech ve Würzburku a v Bamberku. Srovnává pak některé dochované náhrobky s fyziognomií osob v jeho grafických albech.
|
| |
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
host ::
