|
Vliv fyzioterapie na zlepšení celkového stavu pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní
ČERVINSKÁ, Klára
Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o roztroušené skleróze mozkomíšní a jejích způsobech léčby. Cílem práce je sestavení a realizace vhodné komplexní fyzioterapeutické léčby, která bude mít pozitivní efekt na stav pacienta s roztroušenou sklerózou. Práce se skládá ze dvou částí. První část je věnována etiopatogenezi nemoci, symptomům, diagnostice, farmakologické terapii a významu rehabilitační léčby. Druhá, empirická, část práce se zabývá kazuistikami dvou pacientek s odlišnými formami nemoci. V této části je popsán nynější stav pacientek, průběh rehabilitační léčby a její zhodnocení. Dále jsou zde uvedena provedená vyšetření, anamnézy pacientek a návrhy dlouhodobých rehabilitačních plánů. Výzkum probíhal po dobu dvou měsíců v RS centru v Praze. Efekt terapie jsem posuzovala zhodnocením fyzické kondice pacientek a kineziologickým rozborem. Součástí práce je dotazník, ve kterém pacientky subjektivně hodnotí vliv fyzioterapie na jejich celkový stav. Rehabilitace má vliv na stav pacientů zejména, co se týče úpravy držení těla, dechového stereotypu a ovlivnění stability. Fyzioterapie pomáhá pacientům ovlivňovat některé symptomy RS, a tak zkvalitňovat každodenní činnosti. Efekt je však krátkodobý, proto je nutné rehabilitovat dlouhodobě a přizpůsobovat léčbu progresivnímu charakteru onemocnění.
|
|
Sestra a hodnotící škály na neurochirurgické jednotce intenzivní péče
Ševčíková, Sylvie ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo zachytit, do jaké míry jsou užívány hodnotící a měřící techniky při hodnocení jednotlivých oblastí stavu neurochirurgického pacienta v intenzivní péči. Toto téma jsem zvolila, poněvadž nároky na práci sester a zdravotnickou dokumentaci mají stále rostoucí charakter. Hodnotící škály jsou metodou, která umožňuje jednotným a ověřeným způsobem posuzovat stav pacienta a získaná data dokumentovat. Jsou také nástrojem, který při správném používání může sestrám pomoci při jejich práci. Úvodní část je zaměřena na vymezení důležitých pojmů. Druhá kapitola je zaměřena na zpracování škál užívaných u neurochirurgického pacienta v intenzivní péči. Zvolila jsem nejpoužívanější metody, které jsou určené k hodnocení pacientova vědomí a rozsahu analgosedace, hodnocení tíže tromboflebitis, posouzení rizika dekubitů, hodnocení stavu výživy, hodnocení bolesti, posouzení rizika pádu, hodnocení svalové síly a konečné hodnocení pacientova stavu. Výzkumným nástrojem v praktické části byl zvolen anonymní dotazník. Bylo vyhodnoceno 105 dotazníků z osmi oddělení tří různých nemocnic. Klíčová slova: hodnotící škály, neurochirurgický pacient, jednotka intenzivní péče, rizika ohrožující pacienta, hodnocení stavu pacienta
|
|
Zkušenosti porodní asistentky v péči o ženu při porodu mrtvého plodu
ČERNÁ, Lenka
Nitroděložní úmrtí plodu je závažný lékařský i ošetřovatelský problém. S touto diagnózou se porodní asistentky na porodním sále nesetkávají často, proto je třeba, aby o rodičku pečovaly dostatečně zkušené a vzdělané porodní asistentky, které se v dané problematice orientují a jsou schopny reflektovat potřeby ženy v celé jejich komplexnosti. V teoretické části práce jsou popsány příčiny nitroděložního úmrtí plodu, příznaky, komplikace, diagnostické a terapeutické postupy. Z ošetřovatelského hlediska se zaměřuje na péči porodních asistentek o ženu před porodem, během porodu, v šestinedělí a v následné ambulantní péči. Také se zabývá významem rituálu rozloučení s dítětem a psycho-sociálními aspekty této problematiky. Je zde zařazena i kapitola o občansko-právních náležitostech, které z této situace vyplývají. Cílem bakalářské práce bylo porovnat ošetřovatelskou péči o ženy při porodu mrtvého plodu ve vybraných porodnicích, přístupy porodních asistentek, možnosti a způsoby rozloučení se s dítětem a zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o právních náležitostech, které s touto situací souvisejí. K výzkumu byl zvolen kvalitativní metodologický přístup. Šetření probíhalo formou polostandardizovaných nedirektivních rozhovorů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány, analyzovány a uspořádány do přehledných schémat s popisem. Výzkumný soubor tvoří osm respondentek z pěti různých pracovišť. Podmínkou pro výběr respondentek byla práce na porodním sále a zkušenost s péčí o ženu při porodu mrtvého plodu. Po ukončení šetření bylo možno odpovědět na 1. výzkumnou otázku tak, že ošetřovatelská péče o ženu při porodu mrtvého plodu je ve všech sledovaných zařízeních srovnatelná. Porodní asistentka sleduje stav rodičky a průběh porodu, všude je snaha zabezpečit ženě soukromí, všude také umožňují přítomnost partnera a na všech pracovištích je kladen důraz na účinnou analgézii. Samozřejmostí je empatický a citlivý přístup k ženě. Rovněž byla zodpovězena druhá výzkumná otázka, kdy bylo zjištěno, že rozloučení s dítětem neumožňují na téměř žádném sledovaném porodním sále. Na většině pracovišť porodní asistentky rozloučení s dítětem ženě aktivně nenabízí, přestože tomuto rituálu přisuzují velký význam. Na třetí výzkumnou otázku je možno odpovědět tak, že povědomí porodních asistentek o občansko-právních náležitostech v této oblasti není příliš vysoké. O možnosti pojmenovat a pohřbít mrtvorozené dítě věděly téměř všechny respondentky, ale o peněžité pomoci v mateřství, o pohřebném a o náležitostech matriky mají informace většinou mylné, případně žádné. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že je důležité zaměřit se na zlepšení informovanosti porodních asistentek v oblasti péče o ženu při porodu mrtvého plodu. Řešením by bylo uspořádat na toto téma seminář, kde by se porodní asistentky seznámily s vhodnými přístupy k rodičce, s možnostmi komunikace, s významem rituálu rozloučení se s dítětem, o možných způsobech tohoto rituálu, informace o pojmenování, pohřbení a peněžité pomoci v mateřství. Další vhodný způsob je vytvoření letáku se shrnutím základních informací, vztahujících se k této problematice. Tato práce by mohla přispět ke zvýšení informovanosti porodních asistentek, aby se rodičkám kromě péče o základní biologické potřeby dostalo adekvátní podpory i v psycho-sociální oblasti, aby se porodní asistentky staly kompetentními provázejícími osobami v tomto, pro ženu velmi náročném, životním období.
|
|
Výživa pacientů na onkologických odděleních
FOUSKOVÁ, Diana
Název mé bakalářské práce je Výživa pacientů na onkologických odděleních. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou nádorové malnutrice, jejími příznaky, rozdělením nádorové malnutrice, příčinami a důsledky. Dále jsem uvedla a popsala jednotlivé změny metabolismu onkologicky nemocného a diagnostiku malnutrice. Zabývala jsem se také nutriční podporou, kde jsem uvedla a popsala jednotlivé typy nutričních podpor. V teoretické části jsem se dále zaměřila na protinádorovou terapii, u které jsem popsala typy protinádorové léčby, jednotlivé nežádoucí účinky protinádorové terapie spojené s příjmem potravy a nápojů a ke každému nežádoucímu účinku jsem uvedla dietní doporučení. V poslední části jsem se zmínila o rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit nutriční stav u hospitalizovaných pacientů na onkologických odděleních v souvislosti s protinádorovou terapií. Odpověděla jsem na 3 výzkumné otázky: 1. "Jak ovlivňuje protinádorová terapie kvalitu a množství přijímané stravy?" 2. "Jak často je nutné aplikovat parenterální a enterální výživu u těchto pacientů?" 3. "Jak protinádorová terapie ovlivňuje hmotnost pacienta?" Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn vytvořením týdenního záznamu stravy, který vyplňovali hospitalizovaní pacienti na dvou onkologických odděleních. Výzkumný soubor tvořilo 50 onkologicky nemocných pacientů. Záznam stravy vyplnilo 30 pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc a 20 pacientů ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výsledky jsem zpracovala pomocí programu Nutriservis. Vypočítané hodnoty energie, bílkovin, tuků a sacharidů z Nutriservisu jsem porovnávala s doporučenými hodnotami odpovídajících referenční hmotnosti a stáří pacienta. Dále jsem zjišťovala počet parenterálních a enterálních výživ a hmotnostní úbytek během protinádorové terapie, kdy jsem u pacientů zjišťovala hmotnost na začátku protinádorové léčby a jejich aktuální hmotnost. Všichni pacienti byli za polovinou protinádorové léčby. Tyto informace jsem zjistila z dokumentace pacienta. Abych mohla nahlédnout do dokumentace, vytvořila jsem pro pacienty informovaný souhlas, který mi následně pacienti podepsali. Zpracovaná data jsou interpretována pomocí tabulek a grafů, které jsou vždy doplněny komentářem. Pacienty jsem si pro vyhodnocení rozdělila do skupin podle diagnóz. Z výsledků vyplývá, že většina pacientů má nedostatečný příjem energie a základních živin. Příjem stravy u pacientů závisel i na typu nádorů. U pacientů s karcinomy horní části trávicího traktu, střev a karcinomů jater, žlučníku a pankreatu byl v porovnání s karcinomy pohlavních orgánů větší deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Ale i pacienti s karcinomy ledvin a močových cest měli výrazný deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Podávání nutriční podpory bylo velmi časté především u pacientů, u kterých nádor způsobil obstrukci některé z částí trávicího traktu. U karcinomů horní části trávicího traktu měla většina pacientů zavedený PEG. Velmi časté bylo podávání sippingu jako přídavek k běžné stravě a při větších nutričních komplikacích byla také často podávána parenterální výživa. Hmotnostní úbytek měli téměř všichni pacienti. Jak značný byl hmotnostní úbytek, záleželo na typu nádoru. Pro pacienty je velmi důležitý dostatečný příjem energie, živin a nápojů během protinádorové léčby. V případě vzniku či rozvoje nádorové malnutrice nebo vzniku komplikací spojených s příjmem stravy by měla být včas zajištěna nutriční podpora dle individuálního stavu pacienta.
|
|
Design počítačového tomografu
Bojková, Eva ; Lehocký, Peter (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem designu výpočetního tomografu (CT), což je lékařský přístroj, který slouží k určení diagnózy pacienta. Práce zkoumá a analyzuje současný stav a produkci těchto přístrojů. Následně je navržen nový design přístroje za dodržení zejména ergonomických, technických a estetických parametrů.
|
|
Nutriční a metabolické aspekty u anorexie mentalis
Vlčková, Magdaléna ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Fikrová, Petra (oponent)
Souhrn Práce se zabývá problematikou nutričních a metabolických aspektů u mentální anorexie. Po obecném úvodu, kde je definována mentální anorexie podle Mezinárodní klasifikace nemocí a kde jsou uvedeny její charakteristiky podle různých autorů, následuje pasáž věnována její etiologii, patogenezi, incidenci, prevalenci a terapii. Pozornost další části je věnována malnutrici - jejímu dělení z různých hledisek a metodám, jimiž se zjišťuje nutriční stav pacienta. Jednotlivé metody jsou popsány, stratifikovány a jsou uvedeny hodnoty, které by nasvědčovaly malnutrici a ze kterých by bylo možno částečně indikovat mentální anorexii. V souvislosti s tím se práce zabývá také problematikou sledování energetiky organismu, zejména energetického výdeje. V další části si práce všímá mechanismů ovlivňujících příjem potravy, jak na úrovni centrální, tak periferní (hormonů a mediátorů, které inhibují, nebo potencují příjem potravy). Kardinální oddíl popisuje patofyziologii jednotlivých orgánových systémů ve vztahu k mentální anorexii (jaké následky plynou z řečeného onemocnění pro systém centrální nervový, kardiovaskulární, respirační, vylučovací, gastrointestinální, endokrinní a imunitní. Následující kapitola se zabývá problematikou realimentací, poukazuje na rizika s ní spojená, upozorňuje na nebezpečí rychlých a...
|
|
Prevence vzniku komplikací při operacích katarakty: Syndrom vlající duhovky
Damdinragchaa, Selenge ; Ernest, Jan (vedoucí práce)
Syndrom vlající duhovky (Intraoperative floppy iris syndrome, IFIS) je stav, který predisponuje ke vzniku perioperačních komplikací při operaci katarakty. Syndrom je charakterizován nedokonalou mydriázou před operací, zúžením zornice během operace, nemožností ji rozšířit strečinkem, neobvyklou elasticitou zornicového okraje a vzdouvající se a vlající duhovkou s tendencí k prolapsům. Syndrom byl poprvé zachycen r. 2005 u pacientů léčených pro hyperplázii prostaty užívajících α1 blokátor tamsulosin (Flomax, Omnic). Následující celosvětový tříletý výzkum prokazuje, že IFIS může být nežádoucím účinkem i dalších α1 blokátorů, mezi něž patří antihypertenzíva, antipsychotika a antidepresiva. Ukazuje se, že nejlepší prevencí vzniku komplikací při operaci katarakty v terénu IFIS je především dobře odebraná farmakologická anamnéza ze strany oftalmologa a úzká spolupráce s urologem a dalšími specialisty. Dobrá informovanost umožňuje získat čas pro volbu jiného operačního postupu
|
|
Postavení sestry v prevenci civilizačních chorob
PAVLOVÁ, Martina
Současný stav Prevence je komplexní péče o pacienta, kdy se snažíme zabránit vzniku či rozvoji onemocnění, nebo zabránit či zmírnit jeho následky. Preventivní doporučení stanovená lékařem musí mít vědecký základ a jsou součástí všech oborů medicíny. Jejich efektivita je závislá na spolupráci pacientů a zdravotníků. Základní a nejvíce efektivní metodou prevence je podpora zdraví a s ní úzce související zdravotní výchova. Pod pojmem podpora zdraví se skrývá soubor činností a opatření k upevnění a podpoře zdraví. Civilizační choroby jsou skupiny nemocí, které se vyznačují svým spojením s naším životním stylem. Náš organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, jako je kvalita ovzduší, pracovní i životní prostředí, nedostatek pohybu, nesprávné stravování, kouření, alkohol. Seznam civilizačních onemocnění se mění spolu se společností a stylem jejího života. V dnešní době se mezi nejčastější řadí kardiovaskulární onemocnění, kam spadá ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a také obezita. Dále mezi civilizační onemocnění patří diabetes mellitus 2. typu či nádorová onemocnění. Cíle práce Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob. Druhým cílem bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob z pohledu pacientů. Metodologie Pro výzkumné šetření provedené v této práci byla zvolena kvalitativní metoda s použitím polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti byli rozděleni na dvě části, kdy první část tvořilo 8 sester pracujících na interní a neurologické ambulanci českobudějovické nemocnice a setra pracující v soukromé ordinaci obvodního lékaře pro dospělé. Druhou část tvořilo 8 pacientů zmíněných ordinací. Výsledky Podle námi zjištěných odpovědí vidí sestry a pacienti postavení sester jinak. Sestry se v prevenci nemocí spíše vidí vedle lékaře, kdy plní jeho ordinace a pokyny. S pacienty mluví jen, aby mu zdůraznily, co jim sdělil lékař a zopakovali mu nejdůležitější body. Dávají jim k dispozici letáky a brožury, nebo internetové zdroje. Naopak většina pacientů vidí sestru jako důležitější zdroj informací než je lékař. Pacienti mají pocit, že lékař na ně nemá tolik času ani ho nechtějí svými dotazy zdržovat či obtěžovat. Raději se obrátí na sestru, kterou vidí jako svého rádce a někoho komu se mohou svěřit, aniž by ho obtěžovali. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zaměřit se na prevenci, na civilizační choroby a na postavení sestry v prevenci těchto chorob. Prostudovat danou problematiku, nahlédnout na ni očima pacientů a sester díky provedeným rozhovorům a analyzovat tyto informace. Z této analýzy nám vyšla doporučení pro sestry a pacienty.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
host ::
