| |
|
Jan Marignola a jeho "cestopis"
Kubínová, Kateřina
Florentský minorita Jan Marignola putoval jako papežský legát v letech 1338 - 1352 do Číny. O své cestě nenapsal žádný cestopis, ale své zážitky popsal v díle Chronica Bohemorum, sepsané pro Karla IV. Jednotlivé příběhy však musíme číst v kontextu biblických příběhů, ke kterým jsou vlastně komentářem. Marignolova kronika totiž začíná již od stvoření.
|
|
Typologie českých cestopisů do orientu v druhé polovině 19. století".
KREJČOVÁ, Lenka
Cílem předkládané diplomové práce je vytvořit typologii českých cestopisů do Orientu napsaných během druhé poloviny 19. století, či na přelomu 19. a 20. století. Typologie bude vytvořena na základě komparativní analýzy morfologické i tematické stránky příslušných textů. Podkladem pro komparaci jsou texty Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Františka Klementa, Aloise Musila a Josefa Kořenského. Součástí práce je také exkurz do vývoje cestopisné literatury, zároveň bude čtenáři přiblížena historie cestování do orientálního prostoru.
|
|
Cestopis jako praktická pomůcka ve výuce regionálního zeměpisu na 2. stupni ZŠ (na příkladu výuky Jihozápadní Asie)
NEDOROSTOVÁ, Alena
Název diplomové práce zní: ?Cestopis jako praktická pomůcka ve výuce regionálního zeměpisu na 2. stupni ZŠ (na příkladu výuky Jihozápadní Asie).? Skládá se ze dvou částí. První část je věnována rozboru literatury a materiálů vztahujících se k tématu diplomové práce (učebnice zeměpisu, cestopisná a populárně naučná literatura). Dále se práce zabývá pojmem cestopis a možnostmi využití cestopisné literatury jako pomůcky pro pedagogickou praxi na 2. stupni ZŠ. Hlavní část práce tvoří vlastní zpracování učebního textu v podobě výukové příručky, která využívá prvky cestopisu pro výuku regionální geografie států Jihozápadní Asie na 2. stupni ZŠ. Učební text je rozdělen na cestopisnou a výukovou část, která představuje základní geografické ukazatele celého regionu Jihozápadní Asie. Každá kapitola je ukončena shrnutím a otázkami a úkoly. Jednotlivé části cestopisného vyprávění čtenáře postupně provázejí po Íránu, jako vybraném zástupci regionu.
|
|
Cestopis Jiřího Tektandera z Jablonného
ANDERLOVÁ, Jitka
Současná literární historie vyzdvihuje z humanistické cestopisné literatury především díla psaná v českém jazyce. V pozadí, anebo zcela opomíjeny zůstávají cestopisy v jazycích cizích, ačkoli jejich poznávací funkce není nijak oslabena. Předkládaná práce se snaží tento způsob nazírání alespoň částečně narušit a včlenit do české literární tradice dílo českého cestovatele psané v německém jazyce. Jiří Tektander z Jablonného, autor cestopisu, zaznamenal zážitky a postřehy z diplomatické mise, kterou vyslal Rudolf II. k perskému šáhu Abbásovi Velikému v roce 1602. Tektander se stal prvním Čechem, který navštívil a popsal Perskou říši a Arménii. Byl zároveň jediným Rudolfovým vyslancem ze tří vypravených poselstev, který dalekou cestu přežil. Ve své době se analyzované dílo těšilo značné oblibě a dočkalo se dalších dvou vydání. V důsledku pobělohorských událostí však upadlo v zapomnění. Cílem práce je tedy jisté obrození Tektanderova cestopisu a zároveň snaha o jeho přijetí do pomyslné vytříbené skupiny českých humanistických děl. Práce se pokouší zmapovat trasu císařského poselstva, prozkoumat navštívené lokality, porovnat zaznamenaná fakta s realitou a v neposlední řadě vše zasadit do historického kontextu.
|
| |
|
Fenomén putování po hradních zříceninách v první polovině 19. století. Edice a obsahový rozbor tří cestovních deníků Karla Krameria
Kalašová, Marcela ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
| |
|
Poslední lancknecht a faccioso (Reflexe Španělska během první karlistické války v cestovním deníku Bedřicha ze Schwanzenbergu)
JÁROVÁ, Eva
Práce podává analýzu cestovního deníku Bedřicha ze Schwarzenbergu, přezdívaného Poslední lancknecht, který se v roce 1838 zúčastnil první karlistické války ve Španělsku. Je tak především příspěvkem k dějinám mentalit ve třicátých letech devatenáctého století. V první část práce je věnována dobrodružnému životu Posledního lancknechta, dále popisu politické, hospodářské situace a karlistickým válkám na Iberském poloostrově a Lancknechtově osobité reflexi první karlistické války. Další část práce je zaměřena na účast evropských dobrovolníků, především německých a rakouských důstojníků Felixe Lichnowského, barona Wilhelma von Rahdena, Adolfa Loninga a Augusta Karla von Goebena v karlistické armádě a na komparaci jejich zajímavých svědectví o Španělsku se vzpomínkami Posledního lancknechta.
|
|
Korespondence rodiny Boženy Němcové
Kokešová, Helena
Autorka se zaměřila na korespondenci Josefa Němce s dětmi Karlem, Jaroslavem a Dorou a na korespondenci mezi sourozenci navzájem, jež stále zůstává badatelskou obcí nepovšimnuta a před veřejností skryta. Obsahuje přitom cenné informace nejen o osobním životě jejich protagonistů, ale i k dějinám všedního dne, ke kulturnímu a politickému vývoji české společnosti 2. poloviny 19. století. Má i další rozměr, daný tím, že Jaroslav Němec odešel za prací do Ruska. V jeho dopisech lze nalézt zajímavé údaje, které rozšiřují naše poznatky o dějinách cestování, o tehdejším způsobu života ruského i tatarského obyvatelstva, o životě zdraví a léčbě nemocí, tedy k dějinám medicíny. Protože Karel i Jaroslav byli významnými pomology, nechybí zde ani údaje o stavu a vývoji tohoto oboru. Rodinná korespondence obsahuje mj. i cenné informace k tzv. druhému životu B. Němcové.
|
host ::
