|
Problematika péče o pacienty před a po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní
PEŠKOVÁ, Petra
Téma diplomové práce je: ?Problematika péče o pacienty před a po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní.? Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit informovanost pacientů o ošetřovatelské péči před a po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní. Druhým cílem bylo zjistit jaké jsou nejčastější problémy v souvislosti s intervenčním zákrokem pro fibrilaci síní. Třetím cílem práce bylo zmapovat požadavky na ošetřovatelskou péči v souvislosti s intervenčním zákrokem pro fibrilaci síní. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jsou pacienti informováni o ošetřovatelské péči před a po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní? Jakým způsobem sestry informují pacienty o ošetřovatelské péči před a po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní? Jak sestry hodnotí spolupráci s pacienty před a po intervenční zákroku pro fibrilaci síní? Ve kterých oblastech jsou pacienti nejvíce omezováni po intervenčním zákroku pro fibrilaci síní? K naplnění cílů diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl proveden technikou rozhovorů. Na základě rozhovorů byly vytvořeny myšlenkové mapy v programu X-mind. Z výzkumných otázek, které byly k výzkumnému šetření stanoveny, byly odvozeny tyto závěry: Informace o režimu před radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní jsou pro pacienty nedostačující. Informace o režimu po radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní jsou pro pacienty nedostačující. Sestry informují pacienty o ošetřovatelské péči před výkonem na základě ošetřovatelských standardů. Pacienti po radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní mají největší problém s vyprazdňováním stolice. Pacienti před radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní mají strach a obavy v důsledku nedostatku informací o výkonu. Pacienti před radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní spolupracují s ošetřovatelským týmem. Pacienti po radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní spolupracují s ošetřovatelským personálem. Předáním výsledků sestrám kardiologického oddělení ? intermediální péče bych chtěla zabránit problémům, které se vyskytují v souvislosti s intervenčním zákrokem pro fibrilaci síní. Podle mého názoru mohou být výsledky také použity při výuce studentů Zdravotně sociální fakulty.
|
|
Sestra- specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní.
NEPRAŠOVÁ, Eva
Úvod: Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie v klinické praxi. Úroveň léčby fibrilace síní v praxi je kolísavá a liší se mezi jednotlivými pracovišti. Vzhledem k narůstající prevalenci fibrilace síní ve stárnoucí populaci bude v budoucnu obtížné postupně se snižujícímu počtu lékařů specialistů referovat nemocné včas do jejich péče. Současně vyrůstá generace vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester, které však mají podobné kompetence jako jejich kolegyně se středoškolským vzděláním. V některých oborech, např. v diabetologii či v gastroenterologii, se ale již nyní objevují tzv. sestry specialistky, které mohou doplnit a do jisté míry i nahradit některé tradiční činnosti lékařů. V kardiologii dosud žádná sestra specialistka v ČR nepůsobí, ačkoliv v zahraničí jsou tyto vysoce specializované sestry poměrně časté. Cílem naší práce je ověřit koncept sestry specialistky pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní. Metodika: Vstupním kritériem pro zařazení pacienta do výzkumného šetření byla diagnóza fibrilace síní stanovená buď na některém z oddělení neinterního typu anebo v ambulanci některého z praktických lékařů. Vylučovacím kritériem byla předchozí návštěva spádového internisty nebo kardiologa či dispenzarizace u některého z těchto specialistů pro tuto diagnózu. V průběhu sesterské intervence sestra specialistka zkontrolovala dosavadní vyšetřovací proces a léčbu pacientů. Společně s pacientem vyplnila první ze dvou dotazníků obsahujících otázky na základní demografické veličiny, informovanost pacienta o svém onemocnění a o možných komplikacích. Následovně pak dle tabulek byla zaznamenána doporučení stran chybějících vyšetření a ev. úprava terapeutického postupu a s těmito doporučeními byl pacient odeslán ke kardiologovi. Druhé, telefonické šetření proběhlo s odstupem 2 měsíců a v jeho průběhu byla porovnána sesterská doporučení s doporučeními kardiologa. V průběhu tohoto dotazníkového šetření bylo také provedeno hodnocení přínosu setkání se sestrou specialistkou. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 40 pacientů s fibrilací síní dokumentovanou na EKG. V době sesterské intervence mělo echokardiografické vyšetření provedeno 10 (25%) pacientů a hormony štítné žlázy byly vyšetřeny u 23 (57,5%) respondentů. Antikoagulací bylo zajištěno 26 (65%) pacientů, zatímco CHADS2-Vasc skóre bylo 2 a více u 34 (85%) pacientů. Doporučení sestry specialistky se shodovala s doporučeními lékaře-kardiologa v oblasti antikoagulační léčby a v oblasti chybějících vyšetření. Velké rozdíly mezi sestrou a lékařem byly naopak nalezeny v terapeutických doporučeních a zdá se, že léčba pacientů by měla zůstat doménou lékaře. Dostatečná informovanost pacientů o komplikacích fibrilace síní byla pouze u 11 (27,5%) pacientů a o všech možnostech léčby pouze u 2 (5%) pacientů. Na sestru specialistku by se v budoucnu obrátilo 29 (72,5%) respondentů, zatímco větší důvěru v lékaře by mělo 11 (27,5%) pacientů. Závěr: Podařilo se nám prokázat, že sestra specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní je schopna v klinické praxi ověřit diagnózu, doplnit základní vyšetřovací metody, edukovat pacienty a posoudit riziko tromboembolické nemoci. Přínos sestry specialistky je dle vyjádření respondentů s FiS jednoznačně pozitivní. Kompetence těchto specialistek by měly být rozšířeny tak, aby bylo možné tento koncept uvést do rutinní klinické praxe.
|
|
Antikoagulační léčba se zaměřením na pacienty s fibrilací síní
VANÍČKOVÁ, Martina
Trombóza je v posledních letech velmi diskutované téma. Nejen že jí trpí čím dál více pacientů, ale vyskytují se i problémy s její léčbou. Již vzniklou trombózu dnes nelze zcela vyléčit. Léčba se omezuje na předcházení komplikacím, jako jsou krvácivé stavy nebo vznik cévní mozkové příhody, a to vhodným nastolením antikoagulační léčby a častým zjišťováním hodnoty INR (Quickův test). Ta by se měla alespoň po 70 % doby léčby pohybovat v terapeutickém rozmezí (23). Objevují se ovšem skupiny pacientů, u kterých je hodnotu INR v terapeutickém rozmezí udržet obtížné. Pro takové by mohlo být vhodným řešením podávání tzv. nových antikoagulancií.
|
|
Efektivita léčby chronických forem fibrilace síní katetrizační radiofrekvenční ablací, aplikací preventivní stimulačních režimů a hybridních terapií
Šedivá, Lucie ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Heinc, Petr (oponent) ; Horký, Karel (oponent)
Výsledky naší studie nám umožňují odpovědět na hlavní cíl studie: Pomocí paměťových záznamů z kardiostimulátoru jsme prokázali největší efektivitu na potlačení FS kombinovanou terapií, tedy radiofrekvenční katetrizační ablací a aktivovanými preventivními funkcemi kardiostimulátoru. Hodnocení celkové zátěže FS, které jsme měli umožněné díky paměťovým funkcím KS prokázalo výrazně lepší výsledky u skupiny C, 63% vyléčených ( FS=0), proti skupině B, která měla úspěšnost léčby 45% ( FS=0) a skupina A pouze 30% ( FS=0). Ad 1 Do naší studie byli zařazeni nemocní s chronickými typy FS, ze 150 nemocných bylo 39 nemocných ( 26%) ve stadiu permanentní FS, 111 nemocných (74%) mělo persistující FS, vyžadující pro výrazné potíže a hemodynamický dopad opakované kardioverze. Ve všech skupinách jsme prokazovali významné zlepšení ( ve skupině A mělo v závěru studie devět nemocných permanentní FS. Ve skupině B to byl jeden nemocný a ve skupině v C měli čtyři nemocní permanentní. Ve skupině C bylo nejvíce nemocných s nulovou zátěží FS ( celkem 24 nemocných). Ad 2 Posouzení kvality života-srovnání dotazníků před randomizací a po dvanácti měsících ukazuje nejlepší výsledek u skupiny C, i když u celého souboru došlo vlivem léčby ke zlepšení kvality života. Ad 3 V celém průběhu studie od aktivace preventivních algoritmů po...
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
host ::
