| |
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s chronickou pankreatitidou
SKOŘEPOVÁ, Jana
Chronická pankreatitida je závažné onemocnění, které navzdory výraznému vývoji v diagnostice i léčbě je často diagnostikováno až v pozdních stádiích nemoci. Nemoc sice vyléčit nelze, ale úpravou životního stylu a dodržováním dietního režimu lze příznivě ovlivnit nejen průběh a progresi, ale i vznik komplikací. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče pacientů s chronickou pankreatitidou, úrovni informovanosti pacientů o svém onemocnění a režimových opatřeních při něm. Dále monitoruje ochotu a schopnosti respondentů změnu životního stylu a stravovacích návyků akceptovat.Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou pankreatitidou. K dosažení cíle práce bylo v empirické části využito kvalitativních výzkumných metod.Výzkumné šetření probíhalo u nemocných s chronickou pankreatitidou navštěvujících gastroenterologickou ambulanci táborské nemocnice a do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů v různém stádiu tohoto onemocnění. Jejich výběr byl podmíněn ochotou respondentů se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. S každým z respondentů byl veden polostrukturovaný rozhovor. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byla jako výstup z práce pro nemocné s chronickou pankreatitidou vypracována stručná a přehledná informační brožura. Tento manuál by měl sloužit jako shrnutí a upřesnění informací, které si nemocný v klidu domova přečte poté, co byl edukován ústně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme, tuto práci a její výsledky, co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
|
Ošetřovatelská perioperační péče z pohledu pacienta
LHOTSKÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, která je poskytovaná pacientům před, během a po operačním zákroku až do propuštění do domácího ošetřování. Do výzkumného šetření jsou také zahrnuty sestry z chirurgických oborů a jejich spolupráce v perioperační péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské perioperační péče, jak probíhá předoperační příprava a pooperační péče a jak nemocný vnímá období těsně před operačním zákrokem, kdy je předán na operační sál. Do teoretické části práce je také zahrnuta úloha sester, poskytujících perioperační péči a jejich vzájemná spolupráce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň návaznosti péče v perioperačním období z pohledu pacienta. Druhým cílem práce bylo zjistit průběh spolupráce zdravotnických pracovníků v perioperační péči. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové individuální rozhovory s pacienty a sestrami. Výběr pacientů byl záměrný, pacienti museli být po operačním zákroku a být již v domácím ošetřování. Výběr sester byl také záměrný, chirurgické sestry musely pečovat o pacienty po operačních výkonech, anesteziologické sestry musely pracovat na chirurgických operačních sálech. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že v předoperačním období spatřují pacienti největší problém v poskytování nedostatku informací o pooperační péči. Při zajišťování peroperační péče se anestezilogická sestra při prvním kontaktu představila pouze jednomu pacientovi. V pooperačním období nebyli všichni pacienti po úplném probuzení v kontaktu se sestrou, měli k dispozici pouze signalizační zařízení. Dále z rozhovorů s pacienty vyplývá, že všichni pacienti nebyli poučeni o prvním pooperačním vstávání z lůžka a další pooperační rehabilitaci. Z výsledků rozhovorů se sestrami se dozvídáme od chirurgických i anesteziologických sester, že na předoperační přípravě se anesteziologická sestra podílí až v den operace. Problémem ve spolupráci chirurgických a anesteziologických sester je předávání informací a dokumentace při předávání pacienta ze sálu. V pooperační rehabilitaci má sestra možnost spolupráce s rehabilitačním pracovníkem, ale jenom ve všední dny. Výsledky mé bakalářské práce by mohly být předány hlavní sestře nemocnice, ale zejména vrchním sestrám chirurgického a anesteziologického oddělení, aby měly možnost, domluvit se na lepší vzájemné spolupráci a komunikaci. Poněvadž na chirurgickém pooperačním oddělení pracuji, domnívám se tedy, že by bylo vhodné společně s kolegyněmi na oddělení konzultovat možné zlepšení poskytování ošetřovatelské péče v celém perioperačním období, popřípadě pořádat semináře, věnující se problematice ošetřovatelské perioperační péči. Sestry mohou pouze poukázat na to, že zřízení dospávacího pokoje na lůžkovém chirurgickém oddělení by bylo přínosem pro pacienty i pro sestry, ale jeho zřízení bohužel není v jejich silách. Dále by mohla být bakalářská práce použita jako zdroj informací pro sestry, pracující v chirurgických oborech.
|
| |
|
Náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou
SALOTOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na náročnost péče sester o pacienta s Alzheimerovou chorobou. Problematika Alzheimerovy choroby je v současné době společensky velmi závažné téma, a to i vzhledem k tomu, že naše populace stárne a četnost této choroby se bude následně zvyšovat. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby. Dále zahrnuji koncepční rámec pro ošetřovatelskou péči u pacientů s Alzheimerovou chorobou dle ošetřovatelského modelu Virginie Henderson. Zmiňujeme se také o syndromu vyhoření, protože pečovatelé jsou vystaveni extrémní psychické a fyzické zátěži. Pro představu uvádíme i informace o Alzheimer plánu v České republice. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry považují za největší problémovou oblast v rámci ošetřovatelské péče a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit přínos specializovaných Alzheimercenter. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: jaká je náročnost práce sester o pacienty s touto chorobou, co sestry vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jaký je přínos specializovaných Alzheimercenter a jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče ve specializovaných Alzheimercenter. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativního šetření. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., v Alzheimercentru Loucký Mlýn u Vodňan a v Písku, a dále v Domově důchodců Dobrá Voda. Odpovědi sester byly zpracovány do šestnácti kazuistik, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Šetření probíhalo od března do června 2011. Výsledky naší diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice a sanatoria, a to nejvíce tam, kde bylo šetření realizováno. Dále by výsledky mohly být použity k informovanosti veřejnosti o možnostech pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou například ve formě informační brožurky.
|
|
The Value of CSR for Czech Consumers
Faradji, Elise ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Seror, Patricia (oponent)
Abstrakt: V současné době je chování spotřebitelů ovlivněno novými faktory, jako jsou sociální a environmentální aspekty. To je důvodem vzrůstajícího trendu implementace společenské odpovědnosti podniků (CSR). Implementace efektivní strategie CSR je komplexním procesem, zejména proto, že základní koncept CSR zůstává nevyjasněný. Cílem této studie je analyzovat přijímání CSR ze strany spotřebitelů a její dopad na jejich nákupní chování. Tato práce pomůže podnikům implementovat jejich strategii CSR s větší efektivitou. Studie se zaměřuje na hlubokou analýzu přístupu spotřebitelů k CSR. Jestliže většina výzkumů užívá kvantitativní analýzu, tato studie se problémem zabývá z kvalitativního hlediska. Bylo uskutečněno dvanáct strukturovaných interview, které podpořily výsledky analýzy. K těmto praktickým a osobním rozhovorům je přidán teoretický základ ke konstrukci argumentace, zejména z důvodu vytvoření rámce, který ukazuje význam všech částí tvorby hodnot (funkcionální, emoční a sociální). Výsledek práce zdůrazňuje fakt, který byl již dokázán ostatním výzkumem: tvorba hodnot je fundamentem, který přesvědčí spotřebitele, aby si všímali CSR. Studie zároveň ukazuje, jak skeptický přístup k CSR negativně ovlivňuje chování spotřebitele. Výzkum pomůže podnikům implementovat úspěšnější strategie CSR a vyvinout nová řešení k oslovení spotřebitelů a ovlivnění jejich nákupního chování prostřednictvím vytvoření hodnoty, kterou budou sdílet.
|
|
Spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě
SILOVSKÁ, Petra
Cévní mozková příhoda je akutní cévní poškození mozku. Příčina může být různá. Jedná se buď o uzavření cévy krevní sraženinou, o zúžení krevních cév nebo jde o kombinaci obou těchto příčin. Mezi časté příznaky CMP se řadí ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti na tváři nebo na jedné straně končetiny. Dalším problémem může být porucha řeči. Cévní mozková příhoda se dělí na mozkovou ischemii a hemoragický iktus. V práci jsou uvedeny charakteristiky a příznaky těchto druhů. Dále jsou v práci popsané vyšetřovací metody a léčba CMP. Následkem CMP může být určitá forma parézy nebo plegie, což znamená pro klienta omezení v soběstačnosti. Proto je nutné zahájit včas rehabilitaci, při které se zapojí postižené části těla. Pokud klient trpí poruchou řeči následkem CMP, je vhodné, aby se mu věnoval také logoped. Pokud klient není v nemocničním zařízení, může rodina využít služeb agentury domácí péče. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, může zůstat ve svém domácím prostředí a sestra z agentury domácí péče za ním pravidelně dochází domů a spolupracuje s rodinou klienta. Provádí veškeré potřebné úkony a také zapojuje rodinu do péče. Nedílnou součástí péče je komunikace. Pro tuto práci s názvem Spolupráce sester a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě byl zvolen kvalitativní výzkum. Rozhovory byly provedeny se sestrami agentury domácí péče a s rodinnými příslušníky pečujícími o nemocného po cévní mozkové příhodě. Tento výzkum byl shrnut do kategorií a pro znázornění byly použity tabulky. Cílem práce bylo zjistit rozsah spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dalším cílem bylo zjistit, jaké nejčastější úkony provádí sestra agentury domácí péče, následně zjistit, do jakých činností lze zapojit rodinné příslušníky, a posledním cílem bylo zjistit, jak komunikuje sestra agentury domácí péče s rodinou. Z pohledu sester vyplynuly stejně pozitivní výsledky a se zapojením rodiny do péče o pacienta jsou spokojeny. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu bude možné předat agentuře domácí péče k posouzení přínosu práce sester na celkový stav klientů.
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
Problematika celoživotního vzdělávání sester
HALUZOVÁ, Jaroslava
Tato práce se věnovala problematice celoživotního vzdělávání sester. Cílem bylo, zjistit postoj a zájem sester o celoživotní vzdělávání. Zjistit, zda sestry znají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry využívají všechny možnosti celoživotního vzdělvání a v neposlední řadě bylo cílem zjistit co nejíce motivuje sestry k celoživotnímu vzdělávání.Při zpracování dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda sběru dat dotazování, technikou dotazníku. Z výzkumu se zjistilo, že sestry mají zájem o celoživotní vzdělávání, ale neznají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Sestry ani nevyužívají všechny možnosti celoživotního vzdělávání, zejména preferují semináře, konference a kurzy. Dále z výzkumu vyplynulo, že největším motivačním faktorem celoživotního vzdělávání sester je podpora od zaměstnavatele dále vyšší platové zařazení a také povinná registrace zdravotnických pracovníků.
|
host ::
