|
Česká veřejnost o zdravotnictví
Tabery, Paulína
V prosinci 2010 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. V rámci něj byla zjišťována spokojenost se zdravotním systémem v ČR a názory na míru problémů v jednotlivých oblastech zdravotnictví.
|
|
Vývoj systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven v ČR v letech 2000 - 2015
Pecková, Tereza ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány základní fondy zdravotních pojišťoven v České republice za období 2000-2015, především tvorba zdrojů a jejich čerpání a celý systém veřejného zdravotního pojištění v ČR. Základní fondy jsou jednou ze složek celkového hospodaření pojišťoven. Na začátku je potřeba si pro tuto analýzu popsat trh pojištěnců. Právě pojištěnci tvoří a čerpají finance v rámci veřejného zdravotního pojištění. Důležité jsou i příspěvky ze státního rozpočtu za státní pojištěnce. Můžeme konstatovat, že náklady zdravotních pojišťoven rostou a populace v ČR stárne. Ovšem nejedná se o rovnoměrný lineární růst. Počty starobních důchodců rostly mírnějším tempem, ale dle prognózy populačního vývoje by se měl výraznější nárůst starobních důchodců projevit v následujících letech. Výrazný nárůst v nákladech je zejména ve skupině pojištěnců nad 80 let a tohoto požehnaného věku by se mělo dožívat stále více lidí i vlivem modernějšího zdravotnictví.
|
|
Perioperační ošetřovatelská péče na gynekologickém oddělení
WOLFOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče v období před, během a po gynekologické operaci. Gynekologické operace se rozdělují na malé a velké. Jako malé gynekologické operace jsou označovány takové, k jejichž provedení postačuje jeden operatér a hospitalizace pacientky nepřesáhne 24 hodin. Velké operace jsou takové, kdy je nutná přítomnost více operatérů, pacientka je delší dobu pod vlivem anestezie a hospitalizace je delší než 24 hodin. Pro účely této bakalářské práce jsme se zaměřili na perioperační péči o ženy po velké gynekologické operaci. Péče během perioperačního období je nedílnou součástí práce porodní asistentky, neboť obor gynekologie je z velké části oborem chirurgickým. Se stále se zvyšujícím pokrokem techniky a nových operačních metod přibývají také různé druhy operací, které si vyžadují svá specifika v oblasti ošetřovatelské péče. Efektivní perioperační péče je důležitá pro bezproblémovou rekonvalescenci ženy po operaci. K perioperační péči patří nejen ošetřovatelské výkony jako takové, ale i informovanost klientky o průběhu hospitalizace a péče. Perioperační péče je velmi náročná jak pro ženu samotnou, tak pro celý tým, který se na péči podílí. Pro perioperační péči je nezbytná interakce veškerého zdravotnického personálu za účelem zajištění odborné péče dle standardů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké potřeby pacientky jsou během perioperačního období nejvíce narušeny. Výzkum byl zaměřen na to, jak ženy vnímají perioperační péči a přístup zdravotníků a do jaké míry jsou naplněna jejich očekávání.
|
|
Poranění způsobená zvížetem v přednemocniční neodkladné péči a jejich následná ambulantní péče
VOTRUBOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou různé typy poranění od zvířete v přednemocniční neodkladné péči a dále jejich návazná péče na ambulancích zdravotnických zařízení. Teoretická část zahrnuje souhrn možných stavů, které způsobují různí živočichové. Pojednává o anafylaktické reakci na hmyzí bodnutí, dále intoxikaci jedovatými hady, v České Republice primárně o intoxikaci zmijí obecnou. Další kapitolu tvoří onemocnění způsobené kočkou, tedy nemoc kočičího škrábnutí (lymfadenopatie) a toxoplazmóza s akutním porodem. Akutní stav pokousání způsobený psem a vzteklina patří do další části práce a na závěr je zde zmíněn stručný souhrn úrazů, které hrozí během manipulace s hospodářskými zvířaty, kde se práce zaměřuje na polytraumatizovaného pacienta, zlomeniny a kraniocerebrální poranění. Praktická část probíhala na dvou kvalitativních úrovních ve Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a v kraji Jihočeském. První z nich bylo prověření znalostí zdravotnických záchranářů o poraněních způsobenými zvířaty pomocí vědomostních testů o 10 otázkách. Tyto dotazníky byly vyplňovány vždy za přítomnosti mé osoby. Celkem bylo rozdáno 40 vědomostních testů, odevzdáno jich bylo 38. Návratnost tedy činila 95%. Druhá část zjišťovala rozdíly v ambulantní péči v jednotlivých krajích. Ta probíhala řízenými rozhovory s ambulantními lékaři chirurgického oddělení, interního oddělení, traumatologa a praktického lékaře a pediatra, cekem 8 oslovených lékařů. Těmto lékařům byl dále předložen totožný vědomostní dotazník. Výzkum probíhal od listopadu 2013 do dubna 2014. Cílem této práce bylo zjistit znalosti zdravotnických záchranářů v Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a Jihočeském kraji o těchto poraněních a porovnat je. Dále najít rozdíly v ambulantní péči o takto postižené pacienty ve stejných územních jednotkách. Zde byly položeny 3 výzkumné otázky a to pro střední zdravotnický personál, zda mají zdravotničtí záchranáři správné znalosti o této problematice a zda se jejich vědomosti v krajích liší. K druhému cíli byla stanovena otázka, zda se ambulantní péče o takto poraněné pacienty liší v příslušných krajích.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
|
Zhodnocení specifik pojištění cizinců v systémech veřejného a komerčního zdravotního pojištění v ČR
Schořovská, Kristýna ; Kukalová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku pojištění cizinců v systémech veřejného a komerčního zdravotního pojištění v České republice. Hodnotí efekty, které by plynuly ze začlenění cizinců do veřejného zdravotního pojištění, a to na základě hrubých nákladů z výročních zpráv komerčních pojišťoven a dále na základě kalkulace výnosů. Práce podává ucelený přehled o dosavadním systému zdravotnictví v České republice a dále návrh optimalizace.
První část je věnována systémy zdravotnictví, které jsou ve světě využívány. Jsou zde definovány jejich klíčové charakteristiky dále jejich výhody a nevýhody. Druhá část je věnována veřejnému a komerčnímu zdravotnímu pojištění v České republice, kde jsou oba systémy porovnávány. Ve třetí části práce jsou analyzovány podmínky, limity, výluky připojištění a cena nabízených produktů mezi jednotlivými komerčními pojišťovnami. Dále jsou vyčísleny náklady a výnosy, které souvisely se začleněním komerčně pojištěných cizinců do veřejného zdravotního pojištění. V závěrečné části je zhodnocena bilance příjmů a výdajů, která by plynula pro veřejné zdravotní pojištění včetně formulace vlastního názoru na optimalizaci systému.
|
|
Analýza vybraných zdravotních pojišťoven a jejich vzájemná komparace
Gdovinová, Jana ; Steininger, Michal (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvořit analýzu vybraných zdravotních pojišťoven a jejich vzájemnou komparaci v rámci zvolených kritérií v letech 2010 - 2014. Dílčím cílem je zjistit, jakou nabídku (výhody) pojištěncům poskytují české zdravotní pojišťovny ve srovnání se slovenskými.
V teoretické části diplomové práce je použita odborná literatura věnovaná tématu zdravotního pojištění, zdravotních pojišťoven a věcí s nimi souvisejícími. První část analytické práce je zaměřena na analýzu českých zdravotních pojišťoven. V této části jsou jednotlivé zdravotní pojišťovny analyzovány z hlediska počtu pojištěnců, dostupnosti zdravotních pojišťoven, ročních nákladů na jednoho pojištěnce, počtu pojištěnců připadajících na jednoho zaměstnance zdravotní pojišťovny, průměrných vynaložených nákladů na léky na jednoho pojištěnce, průměrného příjmu z pojistného na jednoho pojištěnce a nabízené rozšířené zdravotní péče. V druhé části analytické práce jsou ze stejných hledisek analyzovány slovenské zdravotní pojišťovny. Poslední část analytické práce je zaměřena na komparativní analýzu šesti vybraných českých a slovenských zdravotních pojišťoven. Dále jsou nasimulovány 2 fiktivní rodiny, které chtějí využít příspěvky od 6 komparovaných zdravotních pojišťoven. Na základě skutečností, které jsou o rodinách uvedené, obě fiktivní rodiny zjistí, jakou finanční výši příspěvků by od jednotlivých zdravotních pojišťoven mohly získat. I přes některé zjištěné rozdíly ve zkoumaných kategoriích lze říci, že české a slovenské zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jsou si velmi podobné i po více jak 20ti letech od rozdělení Československa.
|
|
Dostupnost zdravotnické péče v Karlovarském kraji
Kubalíková, Alžběta ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Peltan, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na posouzení zdravotnické péče v Karlovarském kraji z hlediska dostupnosti nemocničních zařízení. Zdravotnictví v České republice prochází zásadními změnami, které souvisí především se stárnutím obyvatelstva, nárůstem výskytu chronických onemocnění a s tím související změny v postavení pacienta i s tlakem na veřejné rozpočty. Dochází tak k nárůstu nákladů, který zatěžuje ekonomiku nemocnic, ale i celého zdravotnického systému. Poskytovatelé zdravotní péče i pojišťovny se musí připravit na zvyšující se počet starších a chronicky nemocných obyvatel a s tím spojené zvyšující se výdaje na zdravotnictví. Výdaje na zdravotnictví rostou všude ve světě a hlavním problémem zdravotnictví je především nedostatek financí a kvalifikovaných zdravotníků. Investice do zdravotnictví a vzdělání a výzkumu patří přitom k těm nejefektivnějším. Vždyť pouze zdraví lidé mohou pracovat, vytvářet hodnoty a platit daně. Tyto problémy mají trend dlouhodobého plynulého poklesu kapacity akutní lůžkové péče. Zdravotnictví plní funkci sociální a společnost stabilizující, může být ale také motorem ekonomiky tím, že je významným zaměstnavatelem a odběratelem zboží a služeb. Šetření ve zdravotnictví je možné, ale pouze s negativními dopady na pacienty. Deficitní hospodaření systému může jen těžko dál pokračovat. Odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, již několik let volají po podrobné analýze dostupnosti zdravotnických služeb a po hierarchickém uspořádání státem řízené sítě lůžkových zdravotnických zařízení. Bez politické vůle a komplexnosti postupů nedojde k reformě, ani ke zvýšení efektivity a hospodárnosti ve zdravotnictví na žádné úrovni.
|
| |
host ::
