|
Nabídka zdravotně sociálních služeb pro seniory ve vztahu k jejich potřebám
HADAČOVÁ, Jana
Problematika seniorů se v dnešní době dostává do popředí zájmu společnosti. Vzhledem ke zvyšujícímu se věku seniorů může nastat situace, kdy se o sebe nebudou moci postarat a budou potřebovat pomoc jiné osoby. Pomoc, která je zajištěna zdravotně sociálními službami, může být seniorům poskytnuta v jejich domácím prostředí nebo v pobytových zařízeních. Potřeby člověka se s věkem mění, vyvíjejí a jsou nedílnou součástí jeho osobnosti. Teoretická část práce se zabývala pojmy stárnutí, stáří, potřebami a zdravotně sociálními službami. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu, byla zvolena metoda dotazování {--} technika rozhovoru, zúčastněného pozorování a analýza odborné literatury. Při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou naplňovány potřeby seniorů ve vztahu k nabízeným zdravotně sociálním službám. Ve výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka. Pro její zodpovězení bylo použito pět dílčích výzkumných otázek, které souvisely se strukturou rozhovoru. Výzkum byl realizován v Domově pro seniory Hvízdal České Budějovice, p.o. Hlavní výzkumná otázka vedla k potvrzení cíle práce. Získané informace mohou být použity ke zkvalitnění poskytovaných služeb v zařízení, kde byl výzkum proveden.
|
|
Řízení IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému
Šebesta, Michal ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Zdeněk (oponent) ; Příklenk, Oldřich (oponent) ; Král, Jaroslav (oponent)
Předmětem odborného výzkumu je sourcing již několik desítek let. Evoluce v oblasti informačních systémů v poslední době charakterizovaná především komoditizací ICT služeb však významně mění celkový kontext rozhodování. Služby dostupné na vyžádání přes Internet umožnují organizacím implementaci požadovaných funkcí oproti dřívější době za zlomek času. Tento trend znamená významnou šanci pro organizace, které by rády využily pokročilé ICT služby, bez nutnosti vysokých investic. Problémem je současný nedostatek metod a nástrojů pro řízení služeb informačního systému a jejich outsourcing. Vzhledem k vývoji a trendům na trhu ICT služeb lze očekávat, že v budoucnu velká část řízení IT bude zahrnovat ICT služby a strukturované řízení jejich úrovně. Současně dostupné metody jsou buď příliš široké, anebo naopak zahrnují pouze malou část celého problému. Nahodilá a nepodložená rozhodnutí v této oblasti mohou způsobit značné komplikace z hlediska kvality, využitelnosti, integrace, a v důsledku toho významně ovlivnit celkové náklady na IT daného podniku. Organizace musí buď revidovat existující modely, anebo navrhnout a zavést zcela nové modely řízení svého IS/ICT. Tato disertační práce se zabývá řízením IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému. Diskutuje dostupné sourcingové modely uváděné v literatuře a propojuje je se souvisejícím oblastmi. Na základě těchto oblastí pak prezentuje integrovaný pohled na možné strategie sourcingu IT. Především pak práce navrhuje originální concept rozhodování o sourcingu ICT služeb nazvaný SOURCER framework. Tento přístup navazuje na zmínené strategie sourcingu, a předkládá komplexní metodiku a kritéria pro rozhodování. Ty pomohou organizacím s výběrem ICT služeb s cílem udržování a řízení co nejvhodnějšího portfolia ICT služeb. Rozhodování je založeno na čtyřech základních pohledech: funkce, cena, čas, a kvalita. Tyto pohledy jsou diskutovány, individuálně analyzovány, a slouží jako základ pro další zkoumání. Celý framework je vyvíjen a validován s využitím přístupu Design Science Research Methodology (DSRM). Individuální komponenty jsou vyhodnoceny s využitím průzkumu mezi vybranými IT manažery. Další ověření přístupu je pak zajištěno realizováním případové studie, která mapuje reálné využití frameworku v organizaci. Tato případová studie zahrnuje specifikaci strategie, business--IT alignment, specifikace architektury služeb a její propojení, sourcing, and řízení portfolia ICT služeb.
|
|
Systémy řízení vztahů se zákazníky (CRM) v rámci B2B
VRCHOTA, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na CRM systémy pro malé a střední podniky, které působí na trhu B2B. Cílem práce bylo identifikovat potřeby a možnosti využívání systémů CRM v malých a středních podnicích, které působí na trhu B2B a vybrat takové systémy CRM, které plní nejlépe potřeby této cílové skupiny. Pro zjištění potřeb malých a středních podniků byl realizován kvalitativní výzkum pomocí metody individuálních řízených rozhovorů. V další části bylo vybráno 33 CRM systémů, které byly analyzovány z hlediska požadované funkcionality. V poslední části diplomové práce byly CRM systémy hodnoceny podle kritérií cena, zákaznický servis a uživatelská přívětivost. Na základě zjištěných výsledků byly doporučeny vhodné CRM systémy pro mikro, malé a střední podniky.
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Standardizace ošetřovatelské péče jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Diplomová práce je zaměřená na standardizaci v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti s přípravou na akreditační šetření, což znamená vzájemný soulad mezi standardy vydávanými zdravotnickým zařízením a standardy vydávanými akreditační komisí SAK ČR. Standardizace je proces, spočívající kromě jiného v určení nutné, nezbytné a základní normy, která je potřebná pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Znamená tedy vodítko, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni. Sestra by měla znát proces vytváření standardů, jeho jednotlivé kroky a aktivně se na něm podílet. Teoretická část popisuje koncepci českého ošetřovatelství v souvislosti s kvalitou ošetřovatelské péče, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy určené pro její zvyšování ve zdravotnických zařízeních a popisuje vznik ošetřovatelských standardů. V rámci praktické části jsme si stanovily pět cílů: Zmapovat úroveň standardizace ošetřovatelské péče jako součást přípravy na akreditační šetření, zjistit, zda je ošetřovatelská péče v nemocnici realizována metodou ošetřovatelského procesu, zjistit, jestli je ošetřovatelská péče v nemocnici zajištěná řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u každého pacienta posouzeny potřeby edukace a zjistit, jestli si sestry uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zvolily jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymního dotazníku. Bylo rozdáno 250 dotazníků a to tak, že v každé nemocnici 50 dotazníků. Vrátilo se 230 vyplněných dotazníků a výzkumný soubor nakonec tvořilo 204 respondentů pracujících v nemocnicích Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor, Písek a Havlíčkův Brod. V rámci výzkumu jsme splnili určené cíle a potvrdily stanovené hypotézy. Hypotéza H1: Nemocnice splňuje všechny podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. Hypotéza H2: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, se potvrdila. Hypotéza H3: Ošetřovatelská péče v nemocnici je zajištěna řádně vedenou ošetřovatelskou dokumentací, se potvrdila. Hypotéza H4: U každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace a je o tom učiněn záznam do zdravotnické dokumentace, se potvrdila. Hypotéza H5: Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče, se potvrdila. V kvantitativním šetření bylo zjištěno, že všechny nemocnice splňují podmínky akreditačního šetření v oblasti standardizace ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče je v nemocnicích zajišťována prostřednictvím ošetřovatelských standardů metodou ošetřovatelského procesu, který je řádně zaznamenáván v ošetřovatelské dokumentaci. V šetření bylo dále zjištěno, že u každého pacienta jsou posouzeny potřeby edukace, což je řádně zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Sestry si uvědomují důležitost standardizace ošetřovatelské péče. Zjištěné skutečnosti dokazují, že kvalita ošetřovatelská péče v sledovaných nemocnicích je na dostatečně vysoké úrovni a koresponduje s požadavky akreditačních standardů. Výsledek výzkumu nabídneme vedení nemocnic jako edukační materiál pro sestry a porodní asistentky.
|
|
ROLE MANAŽERA PRO OŠETŘOVATELSKÝ TÝM NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE
ŠKULINOVÁ, Iveta
Teoretická část diplomové práce seznamuje se současným stavem problematiky. Nejprve jsou popsány základy managementu, tři základní linie manažerů ve zdravotnictví a jejich funkce a role. Další část je věnována specifikám ošetřovatelské péče na jednotce intenzivní péče. Následující část pojednává o kvalifikovaných sestrách, jejich způsobilosti, funkci a roli, faktorům spokojenosti a náročnosti péče o pacienty na jednotce intenzivní péče. Poslední část se věnuje vyskytujícím se problémům při výkonu sesterského povolání a pomoci manažera při zvládání těchto problémů. Bylo stanoveno 5 cílů. Cílem 1 bylo zjistit, co sestry pracující na jednotkách intenzivní péče potřebují k tomu, aby byly ve své práci spokojené. Cíl 2 byl zmapovat způsob podpory ošetřovatelského týmu z pohledu manažerů. Cílem 3 bylo poukázat na možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cíl 4 byl identifikovat motivační faktory k práci sester na jednotkách intenzivní péče. Cílem 5 bylo zjistit, zda existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu. Ke sběru dat byl zvolen kvalitativní výzkum a bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Výzkumná otázka č.1. Co sestry pracující na JIP potřebují k tomu, aby byly při výkonu svého povolání spokojené? Výzkumná otázka č. 2. Vnímají sestry pracující na JIP rozdíl v postavení sestry na JIP a sestry na standardním oddělení? Další otázka č.3. Jaké prostředky využívá management k podpoře ošetřovatelského týmu na JIP? Otázka č. 4. Existují možnosti zvýšení spokojenosti v práci sester na JIP? Otázka č.5. Které konkrétní motivační faktory se podílí na spokojenosti sester pracujících na JIP? Výzkumná otázka č.6. Existují překážky, které brání manažerům v podpoře ošetřovatelského týmu? Byly provedeny nestandardizované rozhovory s 8 staniční sestrami a 12 směnnými sestrami pracujících na jednotkách intenzivní péči chirurgických nebo interních odděleních. Na základě analýzy výsledků byly vytvořeny odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Výsledky budou poskytnuty manažerům ve zdravotnictví i sestrám, které pracují na jednotkách intenzivní péče, jako zpětná vazba týkající se jejich náročného povolání. Mohou být podkladem pro jejich zamyšlení nad náročností péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče a nutností vstřícného a ohleduplného přístupu k sestrám, efektivní oboustranné spolupráce a komunikace.
|
|
Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry
KAFKOVÁ, Zuzana
V minulých letech bylo provedení kardiochirurgické operace velmi náročné. Omezené spektrum výkonů, nedokonalé postupy a technika měly za následek časté pooperační komplikace a vysokou pooperační úmrtnost. Postupem času se zdokonalila operační technika, srdeční náhrady, mimotělní oběh a pooperační péče. Díky tomu lze dnes operovat mnohem starší pacienty, u kterých byla dříve operace neproveditelná. Diplomová práce na téma Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry se věnuje problematice pacienta po operaci srdce. Zabývá se tím, jak jsou pacientovy potřeby na pokoji RES uspokojovány a co během pobytu na resuscitační jednotce pacient vnímá a co od sestry potřebuje. V empirické části práce byly stanoveny dva cíle. Zjistit, co kardiochirurgický pacient vnímá a co potřebuje na pokoji RES a zjistit, zda je možné zvýšit kvalitu péče orientované na pacienta. Na základě těchto cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na jednotkách RES kardiochirurgických oddělení, kde jsou operování pacienti s onemocněním srdce. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory s pacienty.
|
host ::
