Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.14 vteřin. 


Omalovánky Jihomoravského muzea ve Znojmě: Maluj, hádej, poznávej, po Znojmě se rozhlížej
Mažárová, Monika ; Mojžíšová, Veronika
Devět nejvýznamnějších architektonických památek Znojma s tajenkou a popisem
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Venkov a kulturní dědictví na příkladu Jihomoravského kraje
Plevová, Marie
Cílem diplomové práce je utřídit a shrnout kulturní dědictví na venkově Jihomoravského kraje. Nejprve jsem zhodnotila literaturu dostupnou k dané problematice, následně provedla terénní šetření na vybraném území s fotografickou dokumentací a získala další informace o venkovském kulturním dědictví. V Jihomoravském kraji se nachází velké množství kulturních památek, které jsou rozptýleny po celém jeho území. V praktické části jsem provedla srovnání kulturních památek ve dvou obcích, Lednice a Dolní Kounice. V závěru práce se zamýšlím nad možností využití kulturního dědictví jakožto nástroje pro rozvoj venkova.

Nástěnný náhrobník Burjana Osovského (+ 1563) s podobiznou sochaře Mikuláše Krka
Hlobil, Ivo
Stať upozorňuje na náhrobník moravského šlechtice Burjana Osovského (+1563), součást sbírek Západomoravského muzea v Třebíči. Konstatuje, že je zcela výjimečně doplněn o kryptoportrét sochaře Mikuláše Krka, který náhrobník zhotovil.

Ladislav Lábek a Zdeněk Wirth - přátelství i spolupráce
PEŘINOVÁ, Anna
Předkládaná diplomová práce pojednává o životních příbězích zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka z Plzně (1882?1970) a historika umění Zdeňka Wirtha z Vysokého Mýta (1878?1961), jejichž letité a intenzivní přátelství z let 1911?1961, odrážející se v jejich přínosném profesním životě, můžeme sledovat prostřednictvím stovek dochovaných dopisů. První dvě kapitoly pojednávají o osobním i profesním životě Ladislava Lábka a Zdeňka Wirtha od jejich narození až do začátku první světové války a následující kapitola se zabývá jejich prvními společnými projekty, nastiňuje historii a činnost některých významných spolků jako ?Klubu Za starou Prahu?, ?Kroužku přátel starožitností v Plzni? aj., u jejichž zrodu Lábek s Wirthem stáli a prostřednictvím kterých se seznámili a nadále rozvíjeli vzájemnou spolupráci o záchraně kulturně-historických památek. Další kapitola pak sleduje životní události Lábka i Wirtha na východní frontě v době první světové války, kde přes nepřízeň osudu neustáli v práci na svých započatých projektech z oblasti muzejní i památkové péče. Následující kapitola, která se odehrává v meziválečném období, pojednává o jednom z nejpodnětnějších a nejpřínosnějších období života Lábka i Wirtha, kdy pomáhali zakládat muzejní a památkovou péči v nově vznikající Československé republice. Po období první republiky následuje kapitola, která popisuje osudy, práci i odbojovou činnost Lábka i Wirtha za druhé světové války. Závěrečné kapitoly jsou věnované poválečnému životu, obnově činnosti, ale také osudnému roku 1948 a od něj se odvíjející poslední životní etapy Lábka a Wirtha, jejich přátelství i spolupráce. V závěru práce jsou shrnuty poznatky bádání a uveden seznam použitých pramenů a literatury. V závěrečné části najdeme edici 23 vybraných dopisů mezi Lábkem a Wirthem a obrazové přílohy.

České gotické výtvarné umění a jeho význam pro osobní rozvoj člověka
ŠTOCHL, Michal
Bakalářská práce se zabývá popisem výtvarného umění v českých zemích za období gotiky. Představuje vývoj tohoto umění a chce poukázat na možný rozvoj osobnosti prostřednictvím pozorování vývoje ve výtvarného umění. První kapitola se zaměřuje na dějinné události v době gotiky na území českých zemí. Druhá kapitola se zaobírá samotným uměním a poukazuje na vnitřní svět lidí, umělců i ostatního obyvatelstva. Třetí kapitola se věnuje popisu vývoje výtvarného umění v českých zemích. Představuje na velké množství vzniklých památek a dává jejich vznik do historického kontextu. Čtvrtá závěrečná kapitola směřuje k významu výtvarného umění pro výchovu dětí a výkladu symbolických hodnot.

České barokní umění - Hospital Kuks
MĚŠŤANOVÁ, Šárka
Diplomová práce se v teoretické části zabývá životy a díly nejvýznamnějších barokních umělců a architektů se stručným popisem jimi vytvořených památek na zakázky mecenášů umění pocházejících z řad šlechty i církevních hodnostářů. V části praktické se pak práce zabývá Kukským areálem, lázněmi a hospitálem, jeho historickou, uměleckou i užitou hodnotou, životem pacientů a jejich ošetřovatelů v hospitálu a současnou situací s obnovou a revitalizací hospitálu a Betléma, který ke Kuksu neodmyslitelně patří. Nedílnou součástí diplomové práce je také seznámení s osobností F. A. hraběte Šporka, zadavatele stavby a mužem, který byl vizionářem a významnou osobou podporující umělce.

Role kulturních památek v rozvoji regionu
Hejhalová, Jitka ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Jakub (oponent)
Tématem předkládané bakalářské práce je role kulturních památek v rozvoji regionu. Konkrétně se zabývá rolí Muzea Chodska jako kulturní a vzdělávací instituce na Chodsku. Na začátku jsou představena základní teoretická východiska, která se týkají těchto pojmů: kultura, kulturní dědictví a regionální rozvoj. Dále následuje popsání role obcí při ochraně kulturních památek, kulturní turistiky a uplatňování marketingu v kulturních památkách a institucích. Na teoretickou část navazuje část praktická. Na počátku je představen daný region Chodsko z geografického, kulturního a historického hlediska. Pak ji pokračuje praktická část, zabývající se konkrétní památkou, tedy Muzeem Chodska, popisem jeho činnosti a používanými marketingovými aktivitami. Důležitým zdrojem informací ke zpracování praktické části jsou nestandardizované rozhovory s relevantními aktéry, kteří se zabývají spoluprací s Muzeem Chodska v oblasti kultury a vzdělávání. Poslední část je věnována zhodnocení výsledků a navržení opatření k většímu zviditelnění a zvýšení návštěvnosti Muzea Chodska a plnění jeho role kulturní a vzdělávací instituce regionu Chodsko.

Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.

Analýza cestovního ruchu města Telč
DOLEŽALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje cestovnímu ruchu ve městě Telč. Hlavním cílem práce je analýza a komplexní zhodnocení rozvoje cestovního ruchu města Telč. Dále se práce zabývá analýzou předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve městě Telč, zhodnocením dosavadního vývoje cestovního ruchu a v neposlední řadě definování potřeb ze strany podnikatelů a ze strany uživatelů cestovního ruchu. Úvodní kapitoly se zabývají obecným vymezením cestovního ruchu. Práce se zabývá definováním a popisem jednotlivých nejdůležitějších kulturních památek či kulturních a sportovních akcí, které probíhají v Telči. Dotazníkové šetření, obsažené v bakalářské práci, se věnuje jak definováním potřeb v oblasti cestovního ruchu z hlediska podnikatelů, provozujících svou činnost v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, tak také z pohledu turistů, kteří se rozhodli navštívit Telč.