| |
| |
| |
|
Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - 2013
Český statistický úřad
Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření soukromých domácností – poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech tříděných podle rozličných hledisek nebo o vlivu různých faktorů na strukturu vydání a spotřební zvyklosti domácností nelze získat z jiných zdrojů .
Plný text:  PDF
|
|
Úloha sestry v prevenci a léčbě střevních parazitů u dětí
JANDOVÁ, Anna
Mezi nejznámější střevní parazity patří Roup dětský, Škrkavka dětská, Tasemnice a onemocnění nazývané Toxokaróza. Nejčastěji vyskytovaným parazitem je podle zdrojů Roup dětský. Střevní parazité postihují nejčastěji malé děti předškolní věku, někdy i větší. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů o prevenci parazitárních onemocnění u dětí. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí, které prodělaly parazitární onemocnění, jsou informovanější než rodiče dětí, které parazitární onemocnění neprodělaly. Druhý cíl měl zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětí s parazitárním onemocněním v ordinaci PLDD. K tomuto cíli byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u PLDD při parazitárním onemocnění? V metodice byla zvolena empirická část a ta byla zpracována kvalitativně kvantitativním výzkumným šetřením. V kvantitativní části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor kvantitativního šetření tvořilo 223 respondentů tedy rodičů, jejichž dítě je ve věku od 0 do 6 let. Dotazníky byly rozdány na sociální síti a další v Mateřské školce v Týně nad Vltavou. Respondenti byli hned v úvodu seznámeni s tématem bakalářské práce. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány za pomoci datové matice a dále zpracovány do dvaceti přehledných pruhových grafů. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test. V kvalitativní části byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, 3 pracující u PLDD v Týně nad Vltavou a 2 pracující u PLDD v Českých Budějovicích. Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování a analýza rozhovorů byla provedena metodou tužka a papír. Výsledky této bakalářská práce budou publikovány v časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
Měření diverzity koprofágních brouků a jejich půdní aktivity na pastvině
ANDĚL, Tomáš
Měření diverzity koprofágních brouků (čeledi Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae) a jejich půdní aktivity probíhalo na pastvině skotu v jižních Čechách na dvou stanovištích (stanoviště A: 49°29'31.720"N, 14°23'44.310"E; stanoviště B: 49°29'23.257"N, 14°23'35.964"E; 575 m n.m.). Pro odchyt brouků byly použity pasti s návnadou čerstvého kravského výkalu (1,5 l na každou past). Při měření diverzity koprofágních brouků bylo v období od května do záři 2013 odchyceno 29 druhů v počtu 1189 jedinců. Nejpočetněji zastoupeni byli druhy rodu Aphodius, kteří tvořili 79 % celkového počtu odchycených jedinců. Z pohledu biomasy byl významným druhem Geotrupes spiniger, který se na celkové biomase všech odchycených brouků 24 %. Tento druh přispívá pravděpodobně nejvíce k rozkladu výkalů na pastvině. Nejméně byla zastoupena čeleď Hydrophilidae. Brouci této čeledi tvořili 19 % z celkového počtu. Měření půdní aktivity probíhalo po dobu 3 týdnů, následně po jednotýdenním měření diverzity. U nejvíce početných druhů (A. fimetarius, A. rufus a A. fossor) se prokázala lineární závislost půdní aktivity těchto brouků na abundanci v pastech při předchozím období měření diverzity. Ačkoliv A. sticticus byl při měření abundance jedním z nejčetnějších druhů (tvořil 10 % všech chycených brouků), při měření půdní aktivity v pastech zaznamenán nebyl. Z velkých tunelářů byl v pastech zastoupen druh G. spiniger, u kterého se lineární závislost prokázat nepodařilo.
|
|
Role sestry během akutního příjmu pacientů s traumatem
KOTRČOVÁ, Ivana
V současnosti je úrazovost na třetím místě příčin úmrtí na území České republiky. Pozornost laické i odborné veřejnosti se soustředí především na prevenci úrazů, ale také na zlepšení organizace péče o pacienty s traumatem. Prioritou je dobrá návaznost přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Sestry hrají významnou roli během akutního příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, jsou spojujícím článkem všech členů multidisciplinárního týmu, jejichž společným posláním je pacient a saturace jeho potřeb. Vlivem měnící se role sester se v moderním pojetí ošetřovatelství dostávají sestry na rovnocennou pozici spolu s lékaři i ostatními zdravotnickými profesemi. Každá sestra musí dokonale ovládat své kompetence, neboť jedině tehdy může poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči pacientům s traumatem v akutní fázi jejich příjmu. V teoretické části práce jsou vymezeny role a kompetence sester plynoucí z platné legislativy. Nechybí kapitoly zabývající se jednotlivými úrazy a organizací péče o pacienta s traumatem. V závěru teoretické části je kapitola zabývající se holistickou péčí o pacienta, zahrnující etickou péči, problematiku role nemocného a význam spolupráce s rodinou pacienta s traumatem, který je akutně přijímán do nemocniční péče. V empirické části práce byly stanoveny tři cíle. Zjistit spolupráci sester s ostatními členy multidisciplinárního týmu, dále zjistit, zda sestry, které se podílí na příjmu pacienta s traumatem do nemocniční péče, mají znalosti o vlastních kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti s traumatem vnímají proces přijetí do nemocniční péče. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, obě hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na odděleních vybraných nemocnice, kam jsou prostřednictvím zdravotnické záchranné služby směřováni pacienti s akutním traumatem. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly rozhovory vedené s pacienty. Respondenty tvořilo 117 sester a 5 pacientů.
|
|
DĚTI ZE SEKULARIZOVANÉHO RODINNÉHO ZÁZEMÍ V PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZŠ JAKO DIDAKTICKÝ PROBLÉM
PETRÁŠKOVÁ, Jiřina
V první části je popisováno rodinné edukační a socializační prostředí, jako nejdůležitější a nejpodstatnější činitel v utváření předpokladů pro dobrý rozvoj dítěte. Zde se setkává dítě s pocitem radosti, bezpečí, lásky, zakouší rituály, získává důvěru a utváří své já. Druhá část se věnuje škole s jejími obory, kde se setkává dítě nyní již v roli žáka s učebními obsahy školní edukace s náboženstvím mezipředmětově. Třetí kapitola se zaobírá nepovinným předmětem náboženství v náboženské edukaci a nahlíží na obsahy výuky pohledem nejen věřících, ale i sekularizovaných subjektů edukace. Poslední čtvrtá kapitola přináší anketní pohled na motivace žáků, které přivádějí děti ze sekularizovaných rodin k výuce náboženství.
|
| |
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby kraje na řešení mimořádných událostí srovnávací studie
MACHOVSKÝ, Lukáš
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Jejím cílem je zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události, zjistit funkčnost zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnat nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí. Jednotlivé cíle jsou pak doplněny hypotézami. Teoretická část je psána jako úvod do problematiky. První kapitola se zmiňuje o integrovaném záchranném systému a jeho jednotlivých stupních poplachu. Druhá kapitola je již zaměřena na mimořádnou událost, její definici a možný postup zasahujících zdravotnických týmů při mimořádné události, včetně třídění raněných. Další kapitoly jsou věnovány krizovému řízení ve zdravotnictví se zaměřením na krizové plánování a tvorbu jednotlivých plánů. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou věnovány Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje a materiálně-technické vybavení důležité pro úspěšné zvládnutí mimořádné události. Pro splnění prvního cíle (zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události) jsem prováděl dotazníkové šetření, které jsem rozdělil na dvě části: První zjišťovala připravenost ZZS Středočeského kraje jako celku prostřednictvím dotazníkového šetření probíhajícího u vedoucích pracovníků. Tento dotazník jsem pro možnost porovnání s Jihomoravským a Jihočeským krajem převzal od Mgr. Zuzany Němečkové po jejím předchozím telefonickém souhlasu. Druhá část je založena na dotazníkovém šetření probíhajícím mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Dotazník byl sestaven dle dotazníku Mgr. Zuzany Táchové po předchozí telefonické domluvě, pro možnou porovnatelnost s jejími výsledky uskutečněnými v Nemocnici České Budějovice, a.s. Zjištěné výsledky jednotlivých dotazníkových šetření jsou podrobně rozebírány v diskusi. Nicméně co se týče připravenosti ZZS Středočeského kraje nevybočuje žádným směrem ve srovnání s připraveností zdravotnických zařízení Jihočeského a Jihomoravského kraje. Překvapující výsledky byly u dotazníkového šetření probíhajícího mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Ze statistického zpracování vyplynul fakt, že zdravotnický personál pracující u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje delší dobu dosáhl horších výsledků než zdravotnický personál s kratší délkou praxe u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Pro splnění 2. a 3. cíle, které se týkaly zjištění funkčnosti zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnání nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí jsem si vybral dvě mimořádné události, které proběhly ve Středočeském kraji. Ty jsem následně porovnal s Doporučeným postupem č. 18 odborné Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně Hromadné postižení zdraví postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu. Výsledek je opět rozebírán podrobněji v diskusi, nicméně závěrem lze konstatovat důležitost zpracovávání závěrečné zprávy o zásahu.
|
host ::
