|
Spolupráce mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání
ČERNÁ, Barbora
Práce pojednává o spolupráci mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy dětí předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů a funkcí rodiny, mateřské školy a environmentální výchovy. Jsou zde vypsány možné formy spolupráce mateřské školy a rodiny v této oblasti. V praktické části jsou vymezeny cíle a metodika práce a provedena analýza dotazníkového šetření. Na závěr je uskutečněno celkové shrnutí výsledků výzkumu. Poslední část práce představují návrhy společných aktivit pro rodiče a mateřské školy s environmentální tematikou.
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zrzavá, Ivana ; Zenterová, Adéla ; Zahradník, David ; Šlezar, Jiří ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Hédl, Radim ; Zeidler, Miroslav ; Hofmeister, Jeňýk ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za druhý rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, podrobná metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2008 pozornost, úvodní sada získaných výsledků a jejich stručná diskuse.
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Ráčková, Marie ; Škrottová, Pavlína ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Duchoslav, Martin ; Banašová, Ivana ; Červinka, Jan ; Misiaček, Radim ; Zahradník, David ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě jsou prezentována stručná teoretická východiska studované problematiky, metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2010 pozornost, sada získaných výsledků v oblasti klimatických poměrů lokalit, změn vegetace na úrovni fenologie a druhového složení, dlouhodobých změn vegetace na svahu Petrových kamenů a stručná diskuse získaných výsledků.
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
|
|
Výživa rostlin a hnojení fosforem: metodika pro praxi
Kunzová, Eva
Metodika podává základní informace o situaci ve výživě rostlin a hnojení fosforem v České republice. Uvádí dva analytické postupy pro určení stanovení obsahu přijatelného fosforu, které lze následně využít pro stanovení optimálního a vybilancované potřeby hnojení fosforem. V metodice je také hodnocena potřeba fosforu na tvorbu očekávaného výnosu plodin i na stabilizaci půdní úrodnosti. Přitom se zohledňuje účinný fosfor z dříve aplikovaných statkových hnojiv živočišného i rostlinného původu (posklizňových zbytků jetelovin a ostatních plodin) a vliv předplodiny a to v přímém i následném působení.
Plný text:  PDF
|
| |
|
Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha ; R-Princip Most s.r.o., Most ; LARECO, Říčany ; ENKI, o.p.s., Most ; ENVI, s.r.o., Třeboň ; Sixta, Jan ; Sklenička, Petr ; Trpák, Pavel ; Pokorný, J. ; Vlasák, Petr ; Kašpárek, Libor ; Svoboda, Ivan ; Přikryl, Ivo
Cílem projektu je ukázat komplexní přístup k obnově krajiny po povrchové těžbě, řešící obnovu z širšího spektra hledisek s důrazem na dlouhodobou mnohostrannou funkčnost obnovovaných ploch hodnocenou v krajinném měřítku, využití sukcesních procesů a respektování známých tendencí vývoje živých společenstev. Východiskem je vyhodnocení stavu území po skončení hornické činnosti a posouzení příležitosti, které v tomto období má. Pro následující období je podstatným hlediskem také preadaptace rostlinných a živočišných společenstev na očekávané globální změny klimatu. Jednotlivé aspekty obnovy krajiny jsou řešeny v samostatných dílčích úkolech. jejich syntézou má být připravovaná metodika obnovy krajiny.
|
|
Spolupráce sestry a fyzioterapeuta u klientů po CMP
ŠOULOVÁ, Kateřina
Teoretická východiska: Cévní mozková příhoda je jedno z nejčastějších onemocnění postihující naši populaci a řadí se na druhé místo mezi příčinami úmrtí. Cévní mozkové příhody se dle vzniku dělí na ischemické a hemoragické. Největší zastoupení mají ischemické příhody, které tvoří asi 85 procent všech cévních mozkových příhod. Na zbylých několika procentech se podepisují hemoragické mozkové příhody. Při zasažení mozkovou příhodou je důležitý rychlý transport pacienta do nemocnice, provedení určených vyšetření za účelem rozeznání typu mozkové příhody a včasné zahájení léčby. Důležitou součástí léčby je poskytování komplexní ošetřovatelské péče, kterou zajišťuje dobře fungující multidisciplinární tým. Nezbytná je také spolupráce sester a fyzioterapeutů v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. V neposlední řadě je důležité, aby byl pacient od samého začátku součástí léčby a byl motivován ke spolupráci, při snaze navrátit jej do běžného života. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme cévní mozkovou příhodou, ošetřovatelskou péčí, rehabilitačním ošetřovatelstvím a spoluprací mezi sestrou a fyzioterapeutem. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu. Cíl práce: V empirické části této práce bylo cílem zmapovat spolupráci všeobecných sester a fyzioterapeutů u klientů po CMP v nemocničním prostředí. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou jsme se ptali: V čem spočívá spolupráce mezi všeobecnými sestrami s fyzioterapeuty u klientů po CMP? Druhá otázka byla: Jaké problémy ztěžují spolupráci mezi všeobecnými sestrami a fyzioterapeuty? Metodika: Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili formy zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo vedeno se sedmi sestrami a třemi fyzioterapeuty v nemocnici na neurologickém oddělení a oddělení následné péče. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou a souhlasem vrchních sester na zmiňovaných odděleních. Z důvodu zachování anonymity, není souhlas součástí bakalářské práce, ale je k nahlédnutí u autorky bakalářské práce. Šetření bylo zcela anonymní, pozorování a rozhovory probíhaly v období od 23. 3. 2015 17. 4. 2015. Pro výzkumné šetření byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Zjištěné poznatky byly zaznamenávány v průběhu pozorování do pozorovacího archu pro sestry (Příloha 5) a fyzioterapeuty (Příloha 6). Vypozorované skutečnosti byly následně přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 35 otázek (Příloha 7) a fyzioterapeutům 28 otázek (Příloha 8), doplněné o další podotázky. Rozhovory byly vedeny se skupinou sester a fyzioterapeutů, které jsme pozorovaly. Odpovědi byly zaznamenány písemnou formou a poté přepsány (Příloha 9). Získaná data byla analyzována, následně vyhodnocena a uspořádána do kategorizačních skupin. Výsledky: Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry a fyzioterapeuti společně spolupracují. Spolupráce spočívá v předávání informací, jelikož vzájemná informovanost je klíčová pro poskytování péče. Zjistili jsme, že spolupracují i v ohledu rehabilitačního ošetřovatelství jako je polohování, přesazování, posazování, dopomoc a nácvik všedních činností. Nedostatek byl zaznamenán v tom, že sestry nespolupracují s fyzioterapeutem přímo u lůžka. Také jsme z rozhovorů zjistili, že sestry nejsou od fyzioterapeutů poučeny o správném polohování, i když je to v jejich kompetenci. Z výsledků také vyplývá, že spolupráci mezi sestrou a fyzioterapeutem ztěžuje nedostatek času, který je znát při předávání informací a vzájemné spolupráci. Dalším faktorem je střídání fyzioterapeutů na oddělení a nedostatečná konzultace ohledně péče o pacienta.
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
host ::
