|
Spolupráce mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání
ČERNÁ, Barbora
Práce pojednává o spolupráci mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy dětí předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů a funkcí rodiny, mateřské školy a environmentální výchovy. Jsou zde vypsány možné formy spolupráce mateřské školy a rodiny v této oblasti. V praktické části jsou vymezeny cíle a metodika práce a provedena analýza dotazníkového šetření. Na závěr je uskutečněno celkové shrnutí výsledků výzkumu. Poslední část práce představují návrhy společných aktivit pro rodiče a mateřské školy s environmentální tematikou.
|
|
Výživa rostlin a hnojení fosforem: metodika pro praxi
Kunzová, Eva
Metodika podává základní informace o situaci ve výživě rostlin a hnojení fosforem v České republice. Uvádí dva analytické postupy pro určení stanovení obsahu přijatelného fosforu, které lze následně využít pro stanovení optimálního a vybilancované potřeby hnojení fosforem. V metodice je také hodnocena potřeba fosforu na tvorbu očekávaného výnosu plodin i na stabilizaci půdní úrodnosti. Přitom se zohledňuje účinný fosfor z dříve aplikovaných statkových hnojiv živočišného i rostlinného původu (posklizňových zbytků jetelovin a ostatních plodin) a vliv předplodiny a to v přímém i následném působení.
Plný text:  PDF
|
|
Spolupráce sestry a fyzioterapeuta u klientů po CMP
ŠOULOVÁ, Kateřina
Teoretická východiska: Cévní mozková příhoda je jedno z nejčastějších onemocnění postihující naši populaci a řadí se na druhé místo mezi příčinami úmrtí. Cévní mozkové příhody se dle vzniku dělí na ischemické a hemoragické. Největší zastoupení mají ischemické příhody, které tvoří asi 85 procent všech cévních mozkových příhod. Na zbylých několika procentech se podepisují hemoragické mozkové příhody. Při zasažení mozkovou příhodou je důležitý rychlý transport pacienta do nemocnice, provedení určených vyšetření za účelem rozeznání typu mozkové příhody a včasné zahájení léčby. Důležitou součástí léčby je poskytování komplexní ošetřovatelské péče, kterou zajišťuje dobře fungující multidisciplinární tým. Nezbytná je také spolupráce sester a fyzioterapeutů v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. V neposlední řadě je důležité, aby byl pacient od samého začátku součástí léčby a byl motivován ke spolupráci, při snaze navrátit jej do běžného života. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme cévní mozkovou příhodou, ošetřovatelskou péčí, rehabilitačním ošetřovatelstvím a spoluprací mezi sestrou a fyzioterapeutem. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu. Cíl práce: V empirické části této práce bylo cílem zmapovat spolupráci všeobecných sester a fyzioterapeutů u klientů po CMP v nemocničním prostředí. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou jsme se ptali: V čem spočívá spolupráce mezi všeobecnými sestrami s fyzioterapeuty u klientů po CMP? Druhá otázka byla: Jaké problémy ztěžují spolupráci mezi všeobecnými sestrami a fyzioterapeuty? Metodika: Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili formy zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo vedeno se sedmi sestrami a třemi fyzioterapeuty v nemocnici na neurologickém oddělení a oddělení následné péče. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou a souhlasem vrchních sester na zmiňovaných odděleních. Z důvodu zachování anonymity, není souhlas součástí bakalářské práce, ale je k nahlédnutí u autorky bakalářské práce. Šetření bylo zcela anonymní, pozorování a rozhovory probíhaly v období od 23. 3. 2015 17. 4. 2015. Pro výzkumné šetření byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Zjištěné poznatky byly zaznamenávány v průběhu pozorování do pozorovacího archu pro sestry (Příloha 5) a fyzioterapeuty (Příloha 6). Vypozorované skutečnosti byly následně přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 35 otázek (Příloha 7) a fyzioterapeutům 28 otázek (Příloha 8), doplněné o další podotázky. Rozhovory byly vedeny se skupinou sester a fyzioterapeutů, které jsme pozorovaly. Odpovědi byly zaznamenány písemnou formou a poté přepsány (Příloha 9). Získaná data byla analyzována, následně vyhodnocena a uspořádána do kategorizačních skupin. Výsledky: Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry a fyzioterapeuti společně spolupracují. Spolupráce spočívá v předávání informací, jelikož vzájemná informovanost je klíčová pro poskytování péče. Zjistili jsme, že spolupracují i v ohledu rehabilitačního ošetřovatelství jako je polohování, přesazování, posazování, dopomoc a nácvik všedních činností. Nedostatek byl zaznamenán v tom, že sestry nespolupracují s fyzioterapeutem přímo u lůžka. Také jsme z rozhovorů zjistili, že sestry nejsou od fyzioterapeutů poučeny o správném polohování, i když je to v jejich kompetenci. Z výsledků také vyplývá, že spolupráci mezi sestrou a fyzioterapeutem ztěžuje nedostatek času, který je znát při předávání informací a vzájemné spolupráci. Dalším faktorem je střídání fyzioterapeutů na oddělení a nedostatečná konzultace ohledně péče o pacienta.
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
|
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR , Německa, Rakouska a Slovenska.
NÁVRATOVÁ, Šárka
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR, Německa, Rakouska a Slovenska. Různé pravomoci i odlišné pracovní nasazení příslušníků vyvolaly impuls k vytvoření koordinovaného postupu při záchranných a likvidačních pracích při MU ? integrovaný záchranný systém. Integrovaný záchranný systém vznikl z každodenní potřeby spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení MU, jako jsou například požáry, havárie nebo dopravní nehody. Policii, Hasičský záchranný sbor a zdravotnickou záchrannou službu řídí zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů mezi základní složky. Tyto složky mají ale také své vlastní zákony a předpisy, podle kterých se řídí. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 273/2000 Sb., o Policii České republiky a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Bakalářská práce popisuje, jakým způsobem jsou jednotlivé složky řízeny, jejich organizační struktury a způsob plnění hlavních úkolů. Každý stát má svůj vlastní systém, podle kterého Hasiči, Policie a záchranná služba fungují a v některých případech se liší od systému v ČR. Práce porovnává postupně systém těchto složek vzájemně mezi s sebou, ať už je to z pohledu pravomocí, legislativních opatření, dojezdových časů nebo počtu profesionálního zastoupení zaměstnanců. Poté, co byly stanoveny kritéria, vyhodnocovalo se a dospělo k závěru, že Česká republika nijak výrazně nezaostává v porovnání s Německem, Rakouskem a Slovenskem, ale že v určitých záležitostech je některá země lepší a má propracovanější systém.
|
|
NABÍDKA AKTIVIT PRO KVALITNÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU U OHROŽENÝCH DĚTÍ
SLOUKA, Pavel
Tématem bakalářské práce je Nabídka aktivit pro kvalitní trávení volného času u ohrožených dětí. V teoretické části jsou vydefinovány základní pojmy týkající se ohrožených dětí, speciální pedagogiky či volného času. Dále je popsána struktura organizací, které o tyto děti pečují, například státní správa a samospráva, Teoretická část zahrnuje také to, kdo může poskytovat volnočasové aktivity ohroženým dětem. Důraz je kladen na oblast dobrovolnictví. V praktické části se autor zaměřuje hlavně na aktivity nabízené volnočasovými organizacemi ohroženým dětem. Dále autora zajímá čím jsou děti ohroženy. Ve výzkumu se zabývá spoluprácí rodičů ohrožených dětí a organizací, které poskytují volnočasové aktivity. Není opomíjen ekonomický rozměr kroužků. Výzkum zjišťuje finanční účast dětí, respektive jejich rodičů. Výsledky ukazují, že nejvíce jsou rozšířeny sportovní a umělecké kroužky. Ohrožené děti nejvíce vyhledávají sport a umělecké aktivity. Z výzkumu je patrné, že rodiče ohrožených dětí s volnočasovými organizacemi spolupracují. Nejvíce děti, podle výsledků výzkumu, ohrožuje zdravotní postižení, etnikum či nestabilní rodinné zázemí. Poplatky za kroužky buď nejsou vůbec, nebo je lze u většiny organizací za předem stanovených podmínek prominout. Bakalářskou práci lze využít jako přehled nabídky aktivit pro ohrožené děti v Českých Budějovicích a v Táboře.
|
|
Analýza situace dětí ve věku 0-6 let vyrůstajících v ústavních zařízeních v Kraji Vysočina
FÁROVÁ, Jana
V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011. V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve věkové kategorii dětí do 3 let. Z tohoto důvodu Česká republika obdržela v posledním období několik významných impulsů vyzývajících k zásadní reformě systému péče o ohrožené děti. Cílem mé práce bylo provést podrobnou analýzu vývoje a změn v komplexní péči a situaci dětí v Dětském centru Jihlava a v Dětském domově Kamenice nad Lipou v letech 2005, 2010 a 2011 ve vybraných oblastech. Výzkum byl zaměřený na zjištění, k jakým změnám v čase dochází ve skladbě dětí vyrůstajících v konkrétních ústavních zařízeních; dále pak v péči, která je jim poskytována v závislosti na jejich charakteristikách a specifických potřebách; ve spolupráci s biologickou rodinou a v okolnostech a způsobech ukončování pobytu dětí v zařízeních. K dosažení stanovených cílů je v mé diplomové práci využito sekundární analýzy dat a SWOT analýzy. Provedena byla analýza dat dvou souborů Dětského centra a Dětského domova ve třech sledovaných obdobích 2005, 2010 a 2011.
|
|
Hodnocení kvality života u seniorů žijících v domovech pro seniory.
DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar
Disertační práce je zaměřena na kvalitu života seniorů v domovech pro seniory. Vzhledem k multidimenzionálnímu a objektivnímu charakteru této problematiky je obtížné vytvořit obecně platnou definice kvality života. Avšak je možné se zaměřit na hledání faktorů, které kvalitu života ovlivňují a na porozumění potřebám, které se subjektivním vnímáním kvality života seniorů úzce souvisejí. Vymezení teoretických souvislostí v první části práce je zaměřeno na problematiku stárnutí a stáří v souvislosti se zjišťováním kvality života seniorů. Zvláštní pozornost je věnována problematice kvality života obecně, se zřetelem na kvalitu života seniorů. Ve výzkumné části jsou předloženy výsledky a jejich uplatnění v praxi. K dosažení výzkumného záměru byla využita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Autorka disertační práce použila kombinaci třech dotazníků, vyvinutých Světovou zdravotnickou organizací, zaměřených na výzkum kvality života seniorů. Jednalo se o standardizované dotazníky Světové zdravotnické organizace v české verzi: WHOQOL-OLD, WHOQOL-BREF a dotazník postojů ke stáří a stárnutí - AAQ. Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit úroveň kvality života seniorů žijících v domovech pro seniory, posoudit kvalitu života v různých životních doménách z hlediska jejich významu pro celkovou spokojenost s kvalitou života. Autorka zkoumala vliv sociodemografických ukazatelů na subjektivní vnímání kvality života seniorů v domovech pro seniory. V poslední části disertační práce jsou uvedeny konkrétní oblasti, které kvalitu života seniorů v domovech pro seniory ovlivňují a identifikovány faktory, které se na jejich kvalitě života významně podílejí. Praktický přínos disertační práce vidí autorka v tom, že se jí podařilo upoutat pozornost na vnímání kvality života seniorů v domovech pro seniory nejen u samotných seniorů, ale i vedoucích pracovníků těchto organizací. V několika domovech pro seniory projevili zájem o spolupráci při tvorbě příruček pro klíčové pracovníky. Tyto příručky budou sloužit jako metodický materiál pro tvorbu individuálních plánů pro seniory v domovech pro seniory. Znalost, uvědomění si a práce s faktory, které ovlivňují kvalitu života seniorů, mohou pomoci jasněji vymezit potřeby seniorů v domovech pro seniory a tím i usnadnit plánování cílů poskytovaných služeb. Další praktický přínos této disertační práce spočívá ve vydání odborné vědecké publikace s názvem ,,Kvalita života seniorů v domovech pro seniory?, která vyjde v nakladatelství Grada Publishing v srpnu 2012. V publikaci jsou použita teoretická východiska i výsledky výzkumu z této disertační práce. Důvodem volby tématu ,,Kvalita života seniorů v domovech pro seniory" bylo poukázat na důležitost vnímání člověka na bio-psycho-sociální a spirituální úrovni a současně brát na zřetel jeho subjektivní pohled na uspokojování jeho osobních potřeb. Tato filosofie úzce souvisí s kvalitou poskytovaných služeb v pobytových zařízeních. Kvalitu poskytovaných služeb je možné posuzovat objektivními ukazateli a subjektivní vnímání samotné kvality života jednotlivých uživatelů by mezi těmito ukazateli nemělo chybět.
|
|
Týn nad Vltavou 1850 až 1918 - samospráva města a úloha místních elit v ní
JANOŠOVÁ, Pavla
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila hlavně na přenesenou působnost obce, tedy agendu, kterou na ní delegoval stát. Navázala jsem tím na svou bakalářskou práci, kde jsem zpracovala zejména samostatnou působnost obce a volby do obecních orgánů. Upozornila jsem na problémy s tím spojené, jako otázka financování a spolupráce na jednotlivých úrovních státní správy. Na úvod jsem zařadila teoretickou část o vzniku obecní samosprávy, okresní samosprávy, vývoji politické správy a zařadila jsem i pár biogramů významných představitelů obce. Další hlavní část jsem věnovala zákonům, které byly pro obec vydávány v zemských a říšských zákonících. Doplnila jsem volby do místní školní rady a jednotlivých odborů zastupitelstva. Hlavní oporou mi opět byla metodika brněnské školy vedená Lukášem Fasorou, Jiřím Malířem a Jiřím Hanušem.
|
|
Multidisciplinární spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Tachově s dalšími vybranými subjekty v oblasti ohrožených dětí
PÁNEK, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci v oblasti ohrožených dětí z pohledu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Na začátku jsou teoreticky vymezeny pojmy dítě a ohrožené dítě, jelikož tyto dva pojmy jsou důležité z hlediska cílové skupiny práce. V následující kapitole je popsána sociálně-právní ochrana dětí, její legislativní vymezení, komu je poskytována, jaké subjekty jí zajišťují a aplikace sociální práce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Druhá polovina práce je zaměřena na multidisciplinární spolupráci a její tři formy v podobě projektu Systém včasné intervence, sanace rodiny a případové konference. Jednotlivé typy jsou vymezeny teoreticky a následuje popis jejich funkčnosti na příkladu města Tachova. V příloze je popsána multidisciplinární spolupráce formou případových konferencí realizovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Tachově, a to v devíti kazuistikách, včetně jejich vyhodnocení.
|
host ::
