| |
|
Mediální prezentace veřejné zeleně v Českých Budějovicích (obsahová analýza jihočeského regionálního tisku)
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Tisk je součástí masové komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti. Vždy je odrazem předpokládaného zájmu veřejnosti o konkrétní problematiku a zprostředkovatelem sociální kontroly institucí, které ji mají na starost. Na základě provedené obsahové analýzy jihočeského regionálního tisku lze konstatovat, že problematika veřejné zeleně občany příliš netíží a tudíž není ani frekventovaným mediálním tématem. Lidi zajímá především, zda je veřejná zeleň v pořádku a uklizena. Rovněž výčet organismů, na který může uživatel zeleně v urbánním prostředí narazit, není podle tisku příliš široký.
|
|
Změny při posuzování nároku dávek pěstounské péče od roku 2013
ZEMANOVÁ, Hana
Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče v České republice. Dítě svěřené do pěstounské péče i jeho pěstoun jsou státem hmotně zabezpečeni dávkami pěstounské péče. Do roku 2012 upravoval dávky pěstounské péče zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V roce 2012 byly novelou č. 401/2012 Sb. přeneseny dávky pěstounské péče do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Zároveň s touto změnou došlo i ke změně podmínek nároku na dávky pěstounské péče a k nastolení snahy o profesionalizaci pěstounské péče. Cílem této bakalářské práce je analýza a porovnání legislativních změn dávek pěstounské péče z pohledu zákona o státní sociální podpoře a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, jehož snahou bylo potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy. Hypotézy byly zaměřeny na porovnání stavu před novelou a po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zvolenou technikou výzkumu bylo studium dokumentů, v rámci kterého byla provedena sekundární analýza dat. Využity byly statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Úřadu práce ČR a krajských úřadů. Výsledky výzkumu ukazují, že nárok na dávky pěstounské péče má větší okruh pěstounů. Snaha o profesionalizaci pěstounské péče, zejména uzákonění pěstounské péče na přechodnou dobu, pozitivně ovlivnilo zvýšení počtu zájemců o výkon pěstounské péče. Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál pro studenty sociálních oborů či pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Práce by mohla být zároveň i zpětnou vazbou pro ministerské úředníky o reálném stavu provedených změn.
|
|
Sociální klima ve školní družině a jeho diagnostika
NESHYBOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo vyzkoušet si pedagogicko-psychologickou diagnostiku {--} dotazník, aplikovat ho ve školní družině a vyhodnotit. V první části bakalářské práce jsem se teoreticky zabývala termíny, které se dotýkaly praktické části, mezi tyto termíny patří sociální klima, sociální vztahy, sociální komunikace a socializace. Součástí této části je seznámení se školní družinou, jejími cíly, posláním a funkcí. V další části se věnuji problematice pedagogicko-psychologické diagnostiky, co to je a jak ji můžeme využít. Dále popisuji strategii a postupy diagnostiky, samotné metody i jejich využití. Praktická část se věnuje pedagogicko-psychologické metodě formou dotazníku, který má za cíl zjištění vztahu dětí ve školní družině a jejich spokojenost se zařízením. Za pomoci vyplněných dotazníků dětmi a jejich vyhodnocením jsem dospěla k závěru, že dětí mají mezi sebou dobré vztahy i s prostředím jsou téměř spokojeny.
|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
Sociální prostředí jako faktor ovlivňujicí informovanost o těhotenství a porodu
MIKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Primárním cílem práce je zmapovat poptávku po informacích, jejich dostupnost a nejvíce užívané zdroje. Dalším cílem je zjištěné údaje dále zanalyzovat z pohledu věku, vzdělání a rodinného stavu. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Prokázala se závislost věku, vzdělání a rodinného stavu na úroveň informovanosti. Informace související s narozením dítěte jsou velmi dobře dostupné, na čemž mají velký podíl i média, která výrazně vyvažují omezenou poptávku po informacích u určitých věkových a vzdělanostních kategorií.
|
| |
|
Komunikační dovednosti učitele
ZIKLOVÁ, Hana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebeprezentace učitele a efektivního používání komunikačních dovedností. Práce je rozdělena na dvě části. V části teoretické autorka definuje základní pojmy sociální komunikace a vymezuje komunikační dovednosti nezbytné pro efektivní vyučování. V praktické části autorka zjišťuje prostřednictvím dotazníkového šetření, jak hodnotí studenti pedagogické fakulty svou připravenost pro profesi učitele, kde shledávají největší nedostatky a jaký je jejich přehled v oblasti komunikace. Shrnutí hlavních pravidel komunikace, nezbytných dovedností a praktických rad je zároveň návodem, který by měl napomoci problémům se sebeprezentací předcházet, zmírňovat či odstraňovat nedostatky v této oblasti.
|
| |
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
host ::
