Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.21 vteřin. 



František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatéra
ŠABLICA, Stanislav
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významného jihočeského národopisce 1. poloviny 20. století Františka Miroslava Čapka, který se do historie našeho kraje zapsal mnoha historickými pracemi. Své místo v dějinách Českých Budějovic si zajistil především svou činností během převratu 28. října 1918. Práce je napsána na základě prostudování odborné literatury a především osobního fondu Františka Miroslava Čapka uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, v Jihočeském muzeu a ve Státním okresním archivu České Budějovice. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do tří kapitol. První z nich je zaměřena na regionální historiografii v první polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje život Františka Miroslava Čapka od narození až po jeho úmrtí, včetně jeho veřejné aktivity. Třetí a poslední část je zaměřena na rozmanitou literární tvorbu Františka Miroslava Čapka.

Srovnání úrovně kondičních schopností u hráčů extraligových týmů v hokejbalu
GÄRTNER, Tomáš
Úkolem bakalářské práce je pomocí standardizovaných testů zjistit úroveň pohybových schopností jednotlivých hráčů české extraligy hokejbalu. Testová baterie se bude skládat ze dvou testů na rychlost a dvou testů na vytrvalost, které absolvuje hráč na konci letní přípravy mužstva, kdy by měl vykazovat tu nejvyšší úroveň trénovanosti. Každý trenér všech zúčastněných mužstev obdrží předem zpracovaný formulář, kde vyplní vše potřebné ke zpracování dat. Po zpracování všech naměřených výsledků, dojde k roztřídění hráčů podle věku a postu. Bude následovat vzájemné porovnávání jednotlivých skupin a potvrzení nebo naopak vyvrácení předem určených hypotéz.

Dopady výpadku plynu na omezeném území
PALKOVIČ, Marek
Bakalářská práce se zabývá dopady výpadku plynu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. Cílem této práce bude určit kvalitativním výzkumem možné dopady v případě vzniku mimořádné události a zodpovědět na dvě výzkumné otázky, zda by byl výpadek plynu v tomto správním obvodu vážným zásahem do chodu společnosti a zda by ovlivnilo dopady výpadku plynu roční období. Začátek teoretické práce jsem věnoval definici pojmu kritické infrastruktury. Dále bylo na místě uvést základní informace o zemním plynu a jeho široké použití ve sféře vytápění, ohřevu vody, vaření, chemickém a zemědělském průmyslu, či využití jako zdroje paliva v dopravním průmyslu, teplárnách a elektrárnách a jiné výrobní a spalovací činnosti. Pro účely mé práce bylo zapotřebí popsat přepravní a distribuční soustavu České republiky a Jihočeského kraje společně s podzemními zásobníky. Nakonec jsem definoval pojmy: stav nouze v plynárenství, regulační skupiny odběratelů a vyhlašování odběrových stupňů. Pomocí Krizového plánu Jihočeského kraje jsem se zaměřil na společnosti odebírající plyn a vybral z nich deset takových, aby splňovaly kritéria s přihlédnutím na to, k čemu zemní plyn používají, do jaké regulační skupiny patří, o jak velkou a důležitou společnost se jedná a jak moc by je mohl výpadek zemního plynu zasáhnout v létě a v zimě. Selekcí daných společností jsem získal v každém ohledu trochu odlišné respondenty, jimž jsem položil sedm otázek, které byly účelně sestavené tak, aby zkoumaly tři daná odvětví, z kterých již bylo možné vyvodit výsledky. Tato odvětví se zaměřovala na: dopady na danou sféru použití zemního plynu, dopady výpadku zemního plynu s přihlédnutím na možnost substituce v daném ročním období a na odběrový stupeň, který je již pro společnost ohrožující. Výsledky v prvním odvětví ukázaly, že nejvíce by utrpěly společnosti využívající zemní plyn k vytápění a ohřevu užitkové vody. Většina z vybraných respondentů totiž využívala plyn právě pro tyto účely. Vyřazeny by tak byly složky integrovaného záchranného systému, objekty produkce potravin a čističky vod, krematoria, domovy se speciální péčí a další. Překvapivě o trochu lépe dopadla oblast využití zemního plynu k vaření. Zde totiž byla většinou možnost aspoň částečné náhrady elektrickým proudem, konkrétně elektrickými spotřebiči. Další odvětví se zabývalo dopady výpadku plynu s přihlédnutím na roční období. Výsledek jednoznačně potvrdil závislost dopadů výpadku plynu na ročním období a určil dopady v zimním období na dvojnásobné. Jedinou výjimkou byl Pohřební ústav města České Budějovice, kde nemožnost spalování a nepříznivé letní horké teploty napomáhají rychlejšímu rozkladu těl. Poslední odvětví zkoumalo, jaký vyhlášený odběrový stupeň je pro danou společnost již ohrožující. Až na jednoho z odběratelů to byly vysoké odběrové stupně a to 9., 10. a nejvyšší havarijní odběrový stupeň. Pro Teplárnu České Budějovice, a.s. by bylo ohrožující již vyhlášení prvního odběrového stupně. To je poněkud neočekávané tvrzení, neboť objekt tepláren spadá do regulační skupiny A, která je schopna bezproblémově přejít plně či částečně vyhlášením hned 1. odběrového stupně na náhradní palivo. Vysvětlení, proč je tomu tak, je však sporné. Podle vedoucího provozu by již omezení dodávek zemního plynu způsobilo překročení emisních hodnot na uhelných kotlích, což je nepřijatelné a hrozí za to velké pokuty. Pomocí výsledků z výše uvedených odvětví bylo již možné odpovědět na výzkumné otázky, které se v obou případech projevily jako kladné. Závěrem své práce bych rád doporučil bližší prozkoumání problematiky zařazení Teplárny České Budějovice, a.s. do regulační skupiny A a dále bych rád poukázal na chyby v Krizovém plánu Jihočeského kraje, kdy u dvou objektů byla uvedena použitelnost zemního plynu jiná, než ve skutečnosti je. Dle mého názoru považuji chyby v tak důležitém dokumentu za nepřijatelné.

Historie a současnost Speciálních olympiád v České republice
TETOUROVÁ, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na historii a současnost Speciálních olympiád v České republice. V teoretické části jsem se zaměřila na rozdělení osob se zdravotním postižením a jejich možnosti integrace do společnosti, na historii a současnost sportu osob se zdravotním postižením a vliv pohybových aktivit na kvalitu jejich života. Vytvořila jsem přehled existujících sportovních organizací a vrcholových sportovních soutěží na mezinárodní i národní úrovni. Další část je věnována osobám s mentálním postižením a jejich zapojení do programu Speciálních olympiád, Českému hnutí Speciálních olympiád, jeho vzniku a charakteru včetně přehledu jednotlivých ročníků Speciálních olympiád a účasti českých sportovců s mentálním postižením na světových a národních hrách Speciálních olympiád. Podrobněji je zpracovaná 10. Česká letní speciální olympiáda v Praze, které jsem se zúčastnila jako volontér

YMCA jako středisko výchovy mládeže v Československu 1919-1951
ALBRECHTOVÁ, Helga
Cílem diplomové práce YMCA jako středisko výchovy mládeže v Československu 1919-1951 je zdokumentování činnosti a vlivu této křesťanské společensko-výchovné organizace na mládež v Československu v první polovině 20. století. Práce vznikla na základě analýzy a vyhodnocení archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze, tištěných pramenů a na základě studia odborné literatury. Činnost organizace je sledována od doby jejího příchodu do Československa do doby jejího zrušení komunistickým režimem, přičemž obzvlášť akcentována je oblast výchovná se zaměřením na práci v letních táborech. Vedle kapitol popisujících fungování organizace na pozadí jednotlivých fázích historického vývoje Československé republiky je tak v kapitole v závěrečném oddílu předložené práce věnována zvláštní pozornost fenoménu výchovy mládeže v letních táborech. Tato oblast činnosti organizace je vyzdvihnuta především proto, že práce YMCA v organizování letní rekreace byla v kontextu ostatních v té době v Československu fungujících organizací (především skautských hnutí) jednou z nejvýznamnějších.

Výchova ke zdraví v domovech dětí a mládeže realizovaná formou týdenního pobytu v mimoškolském zařízení (DDM České Budějovice).
ŠESTÁK, Přemysl
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu ve volnočasových aktivitách mládeže současného století. Tématika je zaměřena na letní zotavovací akce (táborové pobyty), jejich zabezpečení a organizaci včetně souvisejících právních norem a předpisů. Pobytové akce jsou velmi důležitým faktorem při plnění výchovně vzdělávacích cílů - napomáhají formovat fyzickou, psychickou i sociální stránku všech účastníků. Cílem práce bylo vytvoření základního modelu pro týdenní pobyt žáků základních škol v mimoškolském zařízení se zaměřením na zdravý životní styl a ověření tohoto modelu v praxi. Celkový počet účastníků byl 44 klientů ve věkovém rozmezí 6 {--} 15 let. Z důvodu získání zpětné vazby jsme též oslovili 500 osob (rodiče, zákonní zástupci, veřejnost). Výzkumné šetření prokázalo, že realizace letních táborů se zaměřením na výchovu ke zdraví je záležitostí značně složitou, nicméně zajímavou a přínosnou.

Využití pojmu Hilbertovy báze pro ověřování hypotézy o shodnosti strukturálních a kombinatorických imsetů
Šimeček, P. ; Studený, Milan
Tématem příspěvku jsou počítačové experimenty, jejichž cílem je potvrdit či vyvrátit hypotézu o shodnosti dvou jistých tříd celočíselných vektorů, nazývaných strukturální a kombinatorické imsety. Tato otázka souvisí úzce s úlohou nalezení tzv. minimální celočíselné Hilbertovy báze jistého racionálního konvexního kužele.

Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy. Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany. Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby. Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP. V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)