Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 362 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studená před-fermentační macerace ve výrobě červených vín
Blasch, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá využitím studené předfermentační macerace. V literární části se seznámíme s látkami, které jsou předfermentační macerací ovlivněné. V této části je podrobně rozebrán i pojem studené macerace a jakými prostředky jí lze docílit. Cílem experimentální části bylo získané poznatky využít v pokusu s odrůdou Pinot Noir. Víno bylo vyrobeno ve 4 variantách. Kontrolní vzorek bez použití kryomacerace a 3 varianty studené macerace. Tyto varianty měly různou délku studené macerace, a to 3, 7 a 14 dnů. Jednotlivé varianty byly v průběhu zrání analyticky a na závěr i senzoricky zhodnoceny. U variant byl sledován obsah titrovatelných kyselin, pH, celkových fenolických látek, antioxidační kapacita, redukční síla, obsah flavanolů a antokyanů. Ve výsledcích se seznámíme s názory a závěry, které vyplývají z výsledných hodnot v grafech.
Modrozelená infrastruktura jako základ zahradně architektonické studie
Rosiarová, Daniela
Bakalářská práce se věnuje problematice zpracování modrozelené infrastruktury jako základ zahradně architektonické studie objektu na sídlišti Sásová v Banské Bystrici. Řešený objekt představuje škálu ploch typicky se nacházející na každém sídlišti – obytná část s panelovými domy, občanská vybavenost a zelená. Neodmyslitelnou součástí práce je literární rešerše pojednávající o představení modré a zelené infrastruktury, jejích benefitů a představení jednotlivých částí, z nichž může být tvořena. Dále představuje problematiku sídliště z více úhlů a stručně se dotýká i komunitních center a přírodních dětských hřišť. Pomocí podrobných analýz představuje charakter území s vytvořením názoru na hodnoty a problémy tohoto území. Východiska jsou zapracována do návrhu, který dělí plochu na 5 částí: obytná část, komunitní centrum, park s retenční nádrží, zelenou propojku a lineární park. Jeden z hlavních problémů – ztrátu identity s místem řeší vložením originálního motivu a bohatého programu. Při navrhování prostor bylo přihlíženo k tomu, aby adekvátně plnily svůj úkol a jejich velkorysost tomu odpovídala. V neposlední řadě se zabývá zakomponováním prvků modrozelené infrastruktury do návrhu, která zvyšuje jeho estetickou i ekologickou hodnotu.
Vliv dřeva na obsah fenolických látek ve víně
Zavřelová, Eliška
Tato závěrečná práce se dělí na dvě části. V první, literární části jsou formou rešerše popsány fenolické látky, které se nacházejí ve víně a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je popsáno, jaké druhy dřeva se používají při výrobě vína, tedy sud a dřevěné štěpky. Na konci první části se práce zabývá rolí kyslíku při výrobě vína. Ve druhé, experimentální části byl proveden dvouletý experiment na odrůdě 'Rulandské modré'. Kde se porovnával vliv dubového sudu a dřevěných štěpek na obsah fenolických látek ve víně, oproti kontrolnímu postupu. Vzorky se odebíraly ze všech tří variant v měsíčních intervalech po dobu 5 měsíců. Konečná vína byla následně nalahvována pro senzorickou analýzu. V této práci bylo zjištěno, že na obsah celkových fenolických látek měl nejlepší vliv sud, ve kterém probíhala zároveň i přirozená mikrooxidace. I u dřevěných štěpek byl obsah celkových fenolů vyšší než u varianty kontroly. V senzorickém hodnocení byly varianty sud a dřevěné štěpky hodnoceny velmi podobně. Kontrolní varianta vykazovala nejnižší hodnocení.
Využití intenzity a spektrálního složení umělého světla na kořenění rostlin
Ambrož, Matěj
Diplomová práce pojednává o zkoumání vlivu různých světelných zdrojů na zakořenění dvou modelových rostlin (především LED diod). Byl založen dvou faktorový pokus, přičemž mezi první ovlivňující faktory patřily různé světelné podmínky a mezi druhé ovlivňující faktory patřila stimulace řízků. Pokus byl proveden ve skleníkových podmínkách, kde byly zhotoveny oddělené boxy, lišící se dle zdroje osvětlení: Led modré, Led červené, Led modré + červené, Led modré + červené + bílé, a také HPS (sodíkové výbojky). V průběhu pokusu byly hodnoceny fyziologické parametry: obsah chlorofylu v listech (NDVI index), a také parametr fluorescence chlorofylu (Fv/Fm index). Na konci tohoto pokusu byly vyhodnoceny morfologické parametry, mezi které patřily: počet kořenů, hodnocení délky kořenů na řízcích a hodnocení sušiny. Nakonec bylo vypočteno celkové procento zakořenění řízků pro jednotlivé světelné varianty. U modelové rostliny Ligustrum ovalifolium Hassk. se v rámci hodnocení procenta zakořenění řízků dosáhlo nejlepších výsledků pod světelnou variantou Led modrá (se stimulátorem), a také oproti kontrolní variantě dosahovala průkazně vyššího procenta zakořenění i varianta Led modrá + červená (se stimulátorem). U nestimulovaných variant oproti kontrolní variantě dosáhla nejvyššího procenta zakořenění varianta Led modrá + červená. U modelové rostliny Weigela ´Eva Rathke´ nejvyššího procenta zakořenění dosáhla varianta HPS (se stimulátorem). U nestimulovaných variant dosáhla nejlepších výsledků (procenta zakořenění) varianta s Led modrými + červenými + bílými světly, a také výrazně vyšších hodnot oproti kontrolní variantě dosahovala i varianta Led červená. V pokusu bylo zjištěno, že v průměru nejvyšší počet kořenů vytvářela Weigela ´Eva Rathke´, a to pod variantou Led červená (se stimulátorem). V rámci hodnocení parametrů (délky a počty kořenů) na řízcích vykazovaly téměř všechny světelné varianty s LED diodami vyšší schopnost tvorby kořenového systému na řízcích.
Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za modré zbarvení obilek pšenice seté (Triticum aestivum L.)
Musilová, Milena
Cílem této práce bylo studium genetické variability genotypů pšenice s modrým zabarvením obilky mikrosatelitními markery. Na tuto analýzu navazovala identifikace a charakteristika kandidátních sekvencí podílejících se na nestandardním modrém zabarvení obilky pšenice, s tím související bioinformatická analýza těchto kandidátních sekvencí a především studium genové exprese vybrané kandidátní sekvence v průběhu zrání obilky. Dále bylo mikroskopicky zkoumáno ukládání modrého pigmentu v aleuronové vrstvě obilky a orientačním "skríningem" vybrané kolekce genotypů s modrým aleuronem byly vytipovány tři nejperspektivnější genotypy z hlediska dobré pekařské kvality, a tím byl dotvořen komplexní náhled na problematiku vybraných genotypů pšenice seté s modrým aleuronem.
Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví
Skočková, Andrea
Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví Bakalářská práce na téma Kvalita hroznů v podmínkách ekologického vinohradnictví byla vypracována na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústavu vinohradnictví a vinařství. Cílem práce bylo popsat pravidla hospodaření v podmínkách ekologického vinohradnictví a formulovat závěry týkající se zlepšení kvality hroznů v ekologickém systému hospodaření. Součástí bakalářské práce byl pokus. Ten porovnával kvalitativní parametry hroznů pocházejících z integrované produkce a ekologické produkce. Při pokusu byly nasbírány vzorky bobulí hroznů ze čtyř totožných odrůd jak v integrované, tak v ekologické produkci. Jednalo se o odrůdy Rulandské modré, Tramín červený, Rulandské bílé a Veltlínské zelené. Po porovnání jednotlivých parametrů bylo zjištěno, že lepší kvalitu měly hrozny pocházející z ekologické produkce, konkrétně odrůda Rulandské modré.
Charakteristika a specifika VOC Modre hory
Michalík, Peter
Bakalářská práce s názvem "Charakteristika a specifika VOC Modré hory" se zabývá společními bodmi jednotlivých VOC a zároveň a specifikami jednotlivých VOC v České republice. Na základe stanov jednotlivých VOC sdružení, byla vykonána rešerše s cílem najít specifika VOC Modré hory oproti ostatním VOC. Dalším cílem bylo navrhnout možnosti zlepšení stanov VOC Modré hory vzhledem k zákaznícké přehlednosti ponoukaných vín. Tohle zlepšení bylo realizováno vytvořením dvou produktových řad pro červená vína a dvou produktových řad pro vína růžová. U červených vín je to řada VOC Modré hory Traditional pro jednodušší ovocitá červená vína a řada VOC Modré hory Terroir pro velká vína z odrůdy Frankovka ze starších vinohradů z nejlepších poloh. U růžových vín je to řada VOC Modré hory Traditional pro komplexnější růžová vína s potenciálem pozitivního vývoje v lahvi. Druhá řada růžových vín je VOC Modré hory Fresh pro svěží ovocitá růžová vína s pikantní kyselinkou, určené k okamžité spotřebě.
Venkovský cestovní ruch - potenciály a bariéry: případová studie Hustopečsko
Konečná, Martina
Obsahem této bakalářské práce je zjistit potenciály a bariéry mikroregionu Hustopečsko v oblasti venkovského cestovního ruchu. V úvodu práce je zpracován literární přehled týkající se venkovského cestovního ruchu. V praktické části je vypracována charakteristika mikroregionu Hustopečsko a současný stav dobrovolného sdružení obcí Modré hory s uvedením předpokladů pro rozvoj venkovské turistiky. V další části práce jsou získané informace zpracovány pomocí SWOT analýzy a na jejím základě jsou definovány potenciály a bariéry rozvoje venkovského cestovního ruchu v oblasti Hustopečska.
Termíny a způsoby regulace násady hroznů a význam pro kvalitu hroznů
Hromek, Zdeněk
Diplomová práce byla vypracována na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici na Ústavu vinohradnictví a vinařství. V této práci jsem se zabýval různými možnostmi regulace násady hroznů, vhodným termínem pro provedení regulace násady hroznů a jaký vliv má tato operace na kvalitu hroznů. Práci je možné rozdělit do dvou částí. V literární části se práce zabývala kvalitativními parametry bobulí révy vinné, agrotechnickými zásahy, které mají vliv na zrání a kvalitu hroznů a možnostmi způsoby regulace násady hroznů. Ve druhé části práce byl pokus provedený na modré moštové odrůdě Frankovka. Regulace byla provedena v pěti variantách a dvěma způsoby regulace násady hroznů. Tyto regulované varianty byly porovnány s kontrolní variantou bez regulace. Z vyhodnocení výsledků pokusu lze konstatovat, že regulace hroznů u odrůdy Frankovka má pozitivní vliv na kvalitu hroznů. Z pohledu kvalitativních parametrů se jeví nejvhodnější varianta půlení všech hroznů na keři v termínu 30 dní po odkvětu. Důležité je správné načasování termínu regulace a způsob provedení. Závěrem lze říci, že regulace násady hroznů by měla být nedílnou součástí moderního vinohradnictví.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 362 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.