|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv výživy matek v těhotenství na metylaci genomu novorozenců
Pavlíková, Jitka ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Hlaváč, Viktor (oponent)
Strava matky v období těhotenství je významným faktorem podílejícím se na epigenetickém programování potomků. Na epigenom mají kromě nutričního hlediska vliv také případné kontaminující látky, které se mohou ve stravě těhotných žen vyskytovat. Důležitou skupinou těchto možných kontaminantů jsou perzistentní organické polutanty, což jsou sloučeniny většinou antropogenního původu, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, stávají se součástí potravních řetězců a část z nich se akumuluje v živých organismech. Pro své nepříznivé účinky na organismy jsou tyto látky sledovány a používání některých z nich bylo již zakázáno nebo alespoň významně omezeno. Cílem této práce bylo zjistit, zda je kvalita stravy těhotných žen v České republice z hlediska nutrice i kontaminace perzistentními organickým polutanty natolik rozdílná, že se tyto rozdíly mohou odrazit v metylomu novorozenců. Byla analyzována strava 49 těhotných žen z regionu Karviná a České Budějovice. Tyto ženy v posledním měsíci těhotenství po dobu jednoho týdne podrobně zaznamenávaly veškerou snědenou stravu a zároveň čtvrtinu této stravy shromažďovaly do krabiček (jedna krabička na jeden den). Ze záznamů stravy byly získány informace o množství a kvalitě stravy a v sesbíraných vzorcích byla stanovena koncentrace 67 různých perzistentních...
|
|
|
Využití "omics" metod v molekulárně-epidemiologické studii novorozenců z různých lokalit České republiky
Hoňková, Kateřina ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Gábelová, Alena (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
"Omics" je souhrnné pojmenování biologických disciplín, které se věnují globální charakterizaci a kvantifikaci biomolekul, jež mají zásadní význam pro zajištění základních funkcí organizmu. "Omics" metody jsou využívané například v molekulární epidemiologii, která na základě jejich výsledků vyhodnocuje potenciální biomarkery charakterizující dopad faktorů životního prostředí na lidské zdraví. Předložená Disertační práce se zabývá použitím těchto metod u biologických vzorků získaných od novorozenců, kteří se narodili v rozdílných lokalitách České republiky, lišících se zejména mírou průmyslové zátěže. Hlavním záměrem bylo zjistit, zda může vlivem vnějšího prostředí v průběhu prenatálního vývoje novorozenců docházet k významným změnám aktivity genů a jejich regulace, a vyhodnotit míru znečištění ovzduší v době, kdy byl odebírán biologický materiál. S využitím celogenomového přístupu bylo cílem popsat odlišně exprimované geny (DEGs) u novorozenců z Karviné a Českých Budějovic (ČB). U pilotní studie malého souboru novorozenců z Mostu a ČB bylo záměrem identifikovat rozdílně metylovaná CpG místa na DNA, která utlumují genovou aktivitu a mohla by být zodpovědna za dlouhodobé změny na genetické úrovni. Posledním cílem bylo nalézt odlišně exprimované malé nekódující RNA (DE miRNA) mezi novorozenci z Mostu...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Jak reagují stromy na znečištěné ovzduší ve městě
TONCAROVÁ, Gabriela
Předmětem této diplomové práce bylo zjistit reakci stromů na znečištěné ovzduší ve městě. K tomuto účelu byl použit tzv. APTI index (Air pollution tolerance index), měření fluorescence chlorofylu a analýza obsahu fotosyntetických pigmentů. Zkoumanými rostlinami byly platan javorolistý (Platanus acerifolia) a slivoň chloupkatá (Prunus subhirtella v. autumnalis rosea) rostoucí v lokalitě Lannova třída v Českých Budějovicích. Pro vyhodnocení APTI indexu jsou za potřebí čtyři parametry. Jedná se o množství kyseliny askorbové a fotosyntetických pigmentů v listech, relativní obsah vody v listech a pH listového extraktu. Listové vzorky byly sbírány v srpnu roku 2015. Z lokality Lannova třída byly vybrány vždy tři stromy z každého druhu. Tento výzkum ukázal, že z hlediska vyhodnocení APTI indexu je Platanus acerifolia tolerantnější a méně citlivý na znečištěné ovzduší než Prunus subhirtella. Hodnota APTI indexu u platanu byla 9,33, u slivoně byl APTI index 7,84. Při vyhodnocení maximální fotochemické efektivity fotosystému II nebyly nalezeny statisticky průkazné rozdíly mezi oběma druhy stromů. Hodnoty naměřené prostřednictvím metody fluorescence chlorofylu u obou druhů stromů byly nízké, u platanu byla 0,65 a u slivoně 0,68. Z hlediska obsahu množství fotosyntetických pigmentů vyšla lépe slivoň. Téměř ve všech případech měla větší obsah fotosyntických pigmentů než platan. Výsledky výzkumu byly využity v návrhu exkurze pro žáky 7. ročníků ZŠ do této lokality.
|
|
|
Vztah vybraných polutantů v ovzduší na vznik akutního koronárního syndromu u pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku
Cmorej, Patrik Christian ; Nesvadba, Marcel (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Recentní publikované studie přinášejí nové informace o významném působení environmentálních činitelů, především znečištěného ovzduší v rozvoji akutního koronárního syndromu. Vedle dobře známých ovlivnitelných a neovlivnitelných rizikových faktorů je nutné se zaměřit na nekonvenční rizikové faktory. Cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje statisticky významný vztah mezi dny, ve kterých byli zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku ošetřeni pacienti s akutním koronárním syndromem typu STEMI a průměrnými denními koncentracemi polutantů v ovzduší (polétavý prach PM2,5 a PM10, ozon, oxid dusnatý a oxid dusičitý) v sedmi předchozích dnech. Metodika výzkumu spočívá v retrospektivní observační analýze 116 pacientů s akutním infarktem myokardu v prostředí přednemocniční neodkladné péči a vlivu výše uvedených polutantů v ovzduší s využitím vyšších statistických metod. Výsledky prezentují v souborech ozonu a oxidu dusnatého signifikantní vliv efektu dne (p=0.0283/0.0424), pohlaví (p=0.0216/0.0232) a věku (p=0.0008/0.0187). Ačkoliv jsme v souborech ozonu a oxidu dusnatého nalezli statisticky významný vliv efektu dne, pohlaví a věku, je nutné dále pokračovat ve výzkumu většího statistického vzorku, abychom minimalizovali statistickou chybu, kterou může být zatížený náš výzkum. Klíčová slova: akutní...
|
|
|
Životní prostředí v Číně - současný stav, problémy a perspektivy
Salačová, Aneta ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Problematika životního prostředí byla v Číně dlouhou dobu podceňována. Tato země se během posledních třech dekád rozvíjela neuvěřitelně vysokým tempem. Cenou za takovýto růst je však současný stav životního prostředí v Číně. Předkládaná diplomová práce je rozčleněna do tří kapitol. Smyslem této práce je zhodnotit současný stav životního prostředí v Číně a také vývoj postojů čínské vlády vůči ochraně životního prostředí od počátku nového tisíciletí. Ve spojitosti s hospodářským růstem je v této práci analyzována závislost emisí škodlivých látek a čínského HDP. V neposlední řadě jsou zde popisována možná řešení a perspektivy budoucího vývoje znečištěného ovzduší v Číně.
|
|
|
Hodnocení hmotnostní koncentrace polétavého prachu v silniční dopravě v závislosti na rychlosti jízdy vozidel
PÍŠEK, David
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením hmotnostní koncentrace polétavého prachu v silniční dopravě v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Z počátku je zde popsán polétavý prach, jeho typy, frakce a dopady na život člověka a životní prostředí. Dále se práce věnuje opatřením proti prašnosti, vlivům a dopadům dopravy na životní prostředí a s tím úzce spjatými evropskými emisními limity EURO. Součástí práce je také popis přístroje na měření DustTRAK II 8530 a jednotlivých měření prašnosti o velikosti frakce 10 m (PM10) při pohybu dvou vozidel s odlišnou hmotností na zvolených dopravních trasách. Naměřené hodnoty a jejich rozbor dokazují, že na velikost koncentrace prachových částic v ovzduší má vliv několik faktorů. Hlavními faktory jsou úroveň a charakter znečištění a typ dopravní trasy, intenzita provozu, rychlost projíždějících vozidel, zvolená stopa projetí vozidla v dopravním pruhu a rozmístění nečistot na vozovce.
|
host ::
RSS.