|
|
Preventivní opatření rizika vzniku dekubitů
Kovandová, Lucie ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Cíle: Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí všeobecných sester v a léčby dekubitů. Průzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, s využitím tištěných dotazníků. Za cílovou skupinu respondentů byly zvoleny všeobecné sestry zaměstnané na Jednotce intenzivní péče traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Respondentů bylo celkem 21. Výsledky: Celková úspěšnost - znalost sledovaných kritérií činila 62,33 %. Výsledky vlastního šetření jsou prezentovány v přehledných tabulkách výsečových diagramech. Závěry: Úroveň znalostí všeobecných sester v této oblasti není zcela uspokojivá. Na základě zjištěných skutečností přinášíme doporučení pro klinickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA dekubity, ošetřovatelská péče, prevence, léčba,
|
|
|
Znalosti praktických a všeobecných sester při pořizování EKG záznamu
Duda, Jiří ; Matulová, Jana (vedoucí práce) ; Menšíková, Monika (oponent)
Autor: Jiří Duda Instituce: Ústav nelékařských studií LF UK v Hradci Králové Název práce: Znalosti praktických a všeobecných sester v oblasti pořizování EKG záznamu Vedoucí práce: Mgr. Jana Matulová Počet stran: 94 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2022 Klíčová slova: EKG, fyziologie srdce, praktické a všeobecné sestry, znalosti sester, kardiologie Bakalářská práce pojednává o problematice správného pořizování EKG záznamu praktickými a všeobecnými sestrami v prostředí kardiologické kliniky. Teoretická část práce se zabývá anatomickým popisem srdce, srozumitelným popisem vzniku vzruchu v srdci a jeho šíření prostřednictvím převodního systému srdečního. Dále se tato část věnuje všem typům záznamů EKG, správné technice monitorování EKG, popisu a rozlišení jednotlivých svodů, fyziologické EKG křivce a jejímu základnímu popisu a patologické EKG křivce s nejčastějšími poruchami srdečního rytmu. V empirické části jsou zkoumány znalosti praktických a všeobecných sester v oblasti pořizování EKG záznamu pomocí nestandardizovaného dotazníkového šetření.
|
|
|
Problematika aplikace nízkomolekulárních heparinů
Vrbenská, Soňa ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Schützner, Jan (oponent)
Nízkomolekulární hepariny patří mezi standardní léky používané při léčbě a prevenci tromboembolické nemoci. Jejich aplikace v chirurgických oborech je jednoznačně indikovaná. Všeobecná sestra je zodpovědná za správnou techniku a místo aplikace nízkomolekulárních heparinů. Teoretická část práce přináší přehled současných poznatků o nízkomolekulárních heparinech, jejich indikacích, kontraindikacích, dávkovacích schématech a způsobech aplikace. Cílem empirické části bylo zjistit a porovnat, zda mají sestry pracující na standardních chirurgických odděleních a chirurgických jednotkách intenzivní péče dostatečné teoretické znalosti o výše uvedené problematice. Data byla získána formou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 100 respondentů, sester pracujících v období od 4/2011 do 5/2011 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a to 50 sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a 50 sester pracujících na standardních odděleních vybraných chirurgických oborů. Šetřením bylo prokázáno, že teoretické znalosti sester pracujících na jednotkách intenzivní péče jsou o 3.79% vyšší než znalosti sester na standardních odděleních. Dále byly zjištěny významné individuální rozdíly ve znalostech jednotlivých sester. Sebehodnocení dotazovaných sester bylo nesprávné v 52%. Méně než 25% sester znalo správné...
|
|
|
Porovnání dostupnosti zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství v České Republice a ve Velké Británii.
SHIVALANKA, Anna
V současné době je multikulturní ošetřovatelství stále více diskutovaným tématem. Vznikají nové zdroje, které sestry informují, jak o pacienty z jiných kulturních skupin pečovat. Hlavním cílem práce bylo zmapování a porovnání dostupnosti těchto zdrojů sestrám v České republice a ve Velké Británii a dále objasnění toho, jaké konkrétní zdroje sestry při práci s pacienty z minorit používají. Položily jsme si 3 výzkumné otázky: 1. Jak často se pracovníci českých a britských nemocnic dostanou do situace, kdy pečují o člověka z některé z minorit a potřebují ohledně této péče vyhledat informace? 2. Jaká je dostupnost zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství? 3. Jaká je přehlednost a srozumitelnost zdrojů ohledně péče o příslušníky minorit, které jsou zdravotnickým pracovníkům k dispozici? Bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Vlastní šetření probíhalo formou individuálního nestandardizovaného rozhovoru s výzkumným souborem, který tvořilo pět všeobecných sester z České republiky a pět všeobecných sester z Velké Británie. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizační oblasti. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů a byly zpracovány pomocí rámcové analýzy (kategorizačních skupin). Z těchto výsledků je patrné, že sestry ve Velké Británii se s pacienty z minoritních skupin setkávají častěji než jejich české kolegyně. Sestry z obou zemí si při své práci uvědomují, že existují specifika péče o jednotlivé minoritní skupiny. Jazykovou bariéru řeší sestry v obou zemích podobně, ale britské sestry navíc uvádějí, že se snaží naučit základní slova v jazycích, se kterými se setkávají nejčastěji. V oblasti multikulturního vzdělávání jsou britské sestry jednoznačně napřed. Co se týče vlastní iniciativy při vyhledávání zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství, většina českých sester necítí potřebu takové informace vyhledávat, zatímco všechny dotazované sestry z Velké Británie si takové informace dobrovolně a aktivně vyhledávají. Značný rozdíl je i v přístupu k informacím na pracovištích. Většina českých sester uvádí, že takové zdroje na pracovišti nemají, zatímco všechny britské sestry vědí, kde tyto informace na svém pracovišti najít. Všechny dotazované sestry ? jak z České republiky, tak z Velké Británie ? by uvítaly sjednocené zdroje, které by jim poskytly informace ohledně specifik ošetřovatelské péče o minoritní skupiny. Většina českých i britských sester také neví o konkrétním právním předpise, který by uzákoňoval péči o cizince. Je nutné, aby si sestry uvědomovaly vlastní zodpovědnost za vzdělání a informovanost v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Nesmí jim být lhostejné pocity jejich pacientů z různých kultur, musí se aktivně vzdělávat a informovat v oblasti multikulturní péče a podílet se na jejím rozvoji. Sestry se také musí chovat tak, jak jim přikazuje Nursing and Midwifery Council and International Council of Nurses ? především s bezpodmínečným respektem ke svým pacientům. Zodpovědnost za znalosti a schopnosti leží jak na sestrách samotných, tak na jejich zaměstnavatelích. Ú?čelem této práce je upozornit na nutnost osvěty a vzdělávání sester v oboru multikulturního ošetřovatelství, a to jak v základní přípravě na povolání, tak i v následných kurzech a ve formě sebevzdělávání. Tato práce by měla dále upozornit na nutnost jednotných, přehledných a uživatelsky přívětivých zdrojů, které budou dostupné všem sestrám. Dokud nebudou sestry vzdělané i v oboru multikulturní péče, nemůže být ošetřovatelská péče poskytována holistickým způsobem, což je cílem moderního ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.