|
|
Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy
NEKOLNÝ, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na problematiku znečišťování povrchových vod, které patří mezi jeden z největších problémů současného světa. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a také ekosystémů v jejich okolí. Mezi typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je možno monitorovat, u plošných zdrojů je situace daleko složitější. Při zemědělském hospodaření se dostávají do podzemních vod i povrchových vod zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek. Cílem práce je v dílčím povodí Horní Vltavy - řeky Malše zjistit jakost povrchové vody v měřících profilech, zjistit hydrologickou situaci v průběhu roku a vyhodnotit vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchové vody v daném povodí.
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Vliv rybničního a zemědělského hospodaření na charakter odtékajících vod z modelového povodí Hamerského potoka
VLKOVÁ, Dana
Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly chemickofyzikálních parametrů odtékající vody z lesní, zemědělské a rybníkářské krajiny na Hamerském toku. Výsledky byly posuzovány z dat naměřených během roku 2015. Sledované parametry byly: vodivost; pH; KNK4,5; dusičnanový dusík; fosforečnanový fosfor; celkový dusík; organický uhlík a nerozpustné látky. Podle výsledků byly u vod vytékajících z lesního hospodářství zjištěné nejnižší hodnoty pH, KNK4,5 a nerozpustných látek. U vod ze zemědělské půdy byly nejvyšší hodnoty dusičnanového dusíku. Na odběrovém místě pod Ratmírovským rybníkem byly nejvyšší hodnoty většiny měřených parametrů, například nerozpustných látek.
|
|
|
Natura 2000 a její vliv na zemědělské hospodaření
TRYKAROVÁ, Kristýna
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území státy Evropské unie a jejichž cílem je zabezpečit ochranu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení kladů a záporů soustavy Natura 2000 ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením a provedení analýzy hodnocení existence této soustavy hospodářskými subjekty. Teoretická část práce charakterizovala soustavu Natura 2000, historický vývoj a příslušnou legislativu. Dále byly popsány vlivy zemědělského hospodaření na krajinu a agroenvironmentální opatření. Praktická část práce byla zaměřena na dotazníkové šetření mezi uživateli zemědělské půdy v územích spadajících do soustavy Natura 2000 v Jihočeském kraji, především ve vztahu k agroenvironmentálním opatřením. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že zemědělci na soustavu Natura 2000 a hospodaření v rámci této soustavy nenahlížejí příliš pozitivně, když tvrdili, že je Natura 2000 v hospodaření omezuje, většinou i uváděli, že jsou tato omezení nedostatečně kompenzována.
|
|
|
Hodnocení stavby a provozu fotovoltaické elektrárny Ševětín na okolní krajinu
TRNOBRANSKÝ, Jan
Práce se zabývá hodnocením stavby a provozu fotovoltaické elektrárny Ševětín a podmínkami pro provoz FV elektrárny v rámci ČR. FV elektrárna Ševětín je součástí projektu společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. s celkovým výkonem téměř 30 MWp a s plánovanou životností 20 let. Bylo zjištěno, že FV panely obsahují recyklovatelné materiály (sklo, hliník, plasty a měď), které by při demontáži na jednotlivé komponenty mohly být vykoupeny v běžných sběrných dvorech za cenu v součtu přesahující 20 milionů korun. Výpočtem energetické návratnosti bylo zjištěno, že v případě fotovoltaických panelů bude návratnost 2,3 roku. Pokud by se FV elektrárna Ševětín nestavěla, bude při běžném zemědělském využití dotčených pozemků hrubý finanční zisk téměř 150 krát menší než při provozu FV elektrárny. Po ukončení provozu a demontáži recyklovatelných materiálů bude možné na většině pozemků opět zemědělsky hospodařit.
|
host ::
RSS.