|
|
Stres management ve zdravotnictví
MICHELOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je identifikace stresorů a zhodnocení vlivu stresu na pracovníky ve zdravotnictví, včetně návrhů na změny v současném stres managementu. Dále se práce zabývá tím, jak zaměstnanci v tomto odvětví zvládají stres a také jak stresu předcházejí. Výzkumná část práce je založena na dotazníkovém šetření a nestrukturovaném rozhovoru s hlavní sestrou Nemocnice Strakonice, a.s., která zodpovídá mimo jiné i za personální činnosti. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda a jak stres působí na zaměstnance Nemocnice. Dotazník byl po vyžádaném doplnění hlavní sestrou schválen a na její žádost vytvořen v tištěné podobě. Byl zpracováván na stránkách Survio.cz a následně vytisknut a předán 150 respondentům, na oddělení vybraných personalistkou. Z těchto 150 kusů bylo zpět vráceno 117 dotazníků. Procento návratnosti tohoto dotazníku je tedy 78 %. Dotazník obsahuje 22 uzavřených otázek. Shromážděná data z tištěných dotazníků byla vložena do softwarů Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word, pomocí nichž byla následně analyzována a využita k vytvoření tabulek a odpovídajících grafů. Výsledky ukazují, že lékaři mají spíše dlouholeté zkušenosti a praxi v oboru. Kromě toho mají také zkušenosti s time-managementem. Své povolání vnímají jako stresující, ale po skončení pracovní doby u nich stres spíše nesetrvává. Na pracovní pozici všeobecné zdravotní sestry je nejvíce respondentů, kteří vnímají své povolání jako stresující. Mají mnoho administrativní činnosti, pracují více přesčas než lékaři či sanitáři a na regeneraci či odpočinek nemají volný čas. Pracovní pozice sanitáři, je podle respondentů nejméně stresující. Zaměstnanci na této pracovní pozici spíše nemají následky dlouhodobého stresu, pravděpodobně proto, že o sebe pečují především sportovními aktivitami.
|
|
| |
|
|
Systém pro plánování zdravotnických služeb
Janíčková, Natália ; Kolářová, Jana (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje sestavení plánovacího expertního systému pro rozpis služeb zdravotnického personálu a jeho jednotlivým částem od samotného algoritmu, softwarových nástrojů až po koncovou aplikaci. Systém umožňuje generovat rozpis služeb dle požadavků zadavatele i zdravotnického personálu a generovat základní přehledy na vybraná období. Systém respektuje a při plánování hlídá omezení vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Actors of primary care in Slovakia
Gregorík Baldovská, Alžbeta ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Práca sa venuje primárnej starostlivosti na Slovensku. Prostredníctvom analýzy pološtruktúrovaných rozhovorov s významnými aktérmi zdravotnej politiky, ale aj bežnými lekármi, analyzuje postoje týchto aktérov, identifikuje vzorce, ktoré sa z ich vyjadrení vynorili, podrobuje ich vzájomnej konfrontácií, nachádza zhody a spojenectvá a vyvodzuje závery. Práca pracuje s teóriou advokačných koalícií a využíva stakeholder analýzu.
|
|
|
Riadenie ľudských zdrojov v zdravotníckom zariadení
Valeková, Ľuboslava
Tato bakalářská práce se věnuje procesu řízení lidských zdrojů ve vybraném zdravotnickém zařízení, v Univerzitní nemocnici v Martině, v období pandémie, tedy v letech 2020-2022. Cílem bylo identifikovat změny v řízení lidských zdrojů, které vznikly v souvislosti s krizovou situací, a určit jejich ekonomický dopad. Změny byly identifikovány na základě polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden s pracovníky Univerzitní nemocnice v Martině. Ekonomické dopady těchto změn byly identifikovány na základě analýzy změn jednotlivých položek v účetních závěrkách ve sledovaném období. Výsledkem je určení ekonomických dopadů jednotlivých změn v řízení lidských zdrojů v Univerzitní nemocnici v Martině a doporučení ke zlepšení efektivity procesu řízení lidských zdrojů s ohledem na jejich ekonomický dopad.
|
|
|
Psychological and social aspects of healthcare personnel's work with a dying patient
Sláviková, Karolína ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca "Psychosociálne aspekty práce zdravotníckeho personálu s umierajúcim pacientom" má za cieľ priblížiť spoločensky neatraktívnu problematiku umierania. Napriek tomu, že umieranie je prirodzený proces, často krát sa k nemu pristupuje s dešpektom a obavami. Na túto tému budeme nazerať cez prizmu zdravotníckeho personálu, ktorý je s umieraním a smrťou v dennom kontakte. V teoretickej časti sme sa zo začiatku venovali konceptu smrti z historického hľadiska a neskôr sme tento fokus zúžili na psychologicko-medicínsky pohľad na umieranie. Následne sme predstavili oblasť paliatívnej starostlivosti o umierajúceho pacienta, s ktorou nepochybne súvisí aj problematika eutanázie. Logika veci vyžaduje, aby problematiku eutanázie vystriedala oblasť lekárskej etiky. Týmto pomyselným mostíkom sme sa dostali bližšie k vzťahu zdravotníka a pacienta, špecifikám ich komunikácie, až sme napokon zmapovali psychickú záťaž zdravotníckeho personálu a možné copingové stratégie, či prípadné obranné mechanizmy. Literatúra je doplnená o aktuálne tuzemské ako aj zahraničné výskumy. V empirickej časti diplomovej práce sme si kládli za cieľ objasniťzmapovať a psychosociálne aspekty súvisiace s prácou s umierajúcim pacientom, s dôrazom na identifikáciu záťažových faktorov a stratégií zvládania zdravotníckeho...
|
|
|
Reakce zdravotnického personálu na fyzický útok ve zdravotnickém zařízení
KÁCHA, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzického napadení zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních, a to především na odděleních urgentního příjmu. Zdravotnický personál se může dostat do konfrontace s pacientem, který může být pod vlivem drog, alkoholu, vážném psychickém stavu, nebo v těžké životní situaci, která vyvolá konfliktní chování. Tato konfrontace pak může ohrožovat bezpečnost personálu zdravotnického zařízení, ale jejich pacientů. Teoretická část se zabývá charakteristikou násilí, agrese a teoretickou metodologií při napadení zdravotnického personálu pacientem. Práce definuje násilí a jeho kategorie. Dále nahlíží na způsoby prevence a řešení již probíhající konfrontace. V praktické části práce zjišťuje a porovnává řešení agrese mezi dvěma okresními a dvěma nemocnicemi v krajských městech. Konkrétně identifikuje, jaké techniky zdravotní personál ve zdravotnickém zařízení využívá v rámci prevence fyzického útoku ze strany pacienta, jak na útok reaguje a také jak často se s verbální, či fyzickou agresí během svých služeb setkává. Tento výzkum bude prováděn technikou kvalitativního výzkumného šetření pomocí metody dotazování a hloubkových rozhovorů, přičemž výzkumným vzorkem budou zdravotničtí pracovníci oddělení urgentního příjmu, tj. všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři. Výsledky studie naznačují, že zdravotnický personál se s verbální agresí setkává téměř každou službu, s fyzickou pak jen výjimečně, byť se její incidence za poslední roky zvýšila. Výzkum dále ukazuje, že v krajských nemocnicích je incidence agresivního jednání logicky větší, kvůli většímu počtu lidí. Procentuálně by se ale dalo říct, že zastoupení je přibližně stejné, nehledě na lokalitu zdravotnických zařízeních. Tím, jak je zdravotnický personál stále více v kontaktu s konfliktními osobami, nezbývalo jim nic jiného než se přizpůsobit. A tak pokud si všímají, že situaci nelze deeskalovat, raději si přivolají ochranku, či Policii České republiky, než aby ohrožovali své zdraví, nebo ostatních pacientů. Primárně se však pokoušejí situaci zvládnout zásadami správné komunikace. Znepokojujícím zjištěním je skutečnost, že konfliktní jednání pacientů je pro personál nemocnice na denním pořádku a nevyvolává u něj žádné překvapení. Prevalence agrese v nemocničních zařízeních poukazuje na širší společenský problém, kdy agresivní jednání je stále mnohými viděno jako legitimní cesta jak dosahovat svých potřeb. Práce je upozorněním na prevalenci agrese v nemocnicích. Řešení tohoto problému vyžaduje spolupráci na několika úrovních. Vedení nemocnic by mělo vedení nemocnic na aktuální situaci a zajistit co největší bezpečnost personálu i pacientů před agresory a také zajistit dostatečnou edukaci personálu ohledně jednání s agresivními jedinci a případně i základní kurzy sebeobrany. Výsledky by ale také měly upoutat pozornost médií, která by se měla zaměřit na primární prevenci a začít na tento problém aktivně upozorňovat a sdělovat lidem, že pro agresi ve zdravotnictví bez legitimního důvodu není prostor, protože právě řešení konfliktů zdržuje zdravotnický personál od poskytování kvalitní a efektivní zdravotnické péče.
|
|
|
Edukace rodičů dítěte s epilepsií
MIKEŠOVÁ, Barbora
Epilepsie je chronický neurologický stav charakteristický závažným onemocněním mozku, který způsobuje nevyprovokované, opakující se záchvaty. Záchvat je charakterizován jako náhlý příval abnormální elektrické aktivity v mozku jedince. Epilepsie bývá způsobena různými faktory, mezi které se řadí například genetické faktory, porodní komplikace, trauma hlavy, operace, prožívaný stres, infekce či další jiná onemocnění. Projevit se může ve kterémkoliv věku. Projevy záchvatů mohou být různorodé svým typem, průběhem, příčinou i léčbou. Vhodně nastavená léčba a adekvátně edukovaní rodiče o problematice epilepsie a režimových opatřeních jsou podstatou pro optimální zapojení dítěte do běžného kolektivu bez výrazných omezení. Cílem této práce bylo zjistit, v jaké míře se zdravotnický personál věnuje edukaci rodičů a dítěte s diagnózou epilepsie, a zároveň zjistit, jaká je informovanost rodičů o vhodných léčebných a režimových opatřeních související s touto diagnózou. Pro uskutečnění výzkumu jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření, kdy jsme použili techniku polostrukturovaného rozhovoru, konkrétně metodu dotazování. Vrámci kvalitnějšího zpracování výsledků byly rozhovory nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány a analyzovány. Výsledky jsme podrobili analýze pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 5 oblastí: Obsah edukace ze strany zdravotnického personálu, Realizace edukace ze strany zdravotnického personálu, Informovanost rodičů ohledně režimových opatření v oblasti epilepsie, Zdroje získávání informací o režimových opatřeních ze strany rodičů dítěte s epilepsií a Edukační činnost z pohledu dětských sester ohledně režimových opatření. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotnický personál se dostatečně věnuje edukaci rodičů a jejich dětí s epilepsií v oblasti diagnostické, léčebné, režimové a první pomoci. Zajímavým zjištěním však bylo, že edukaci poskytuje hlavně lékař, a to i o režimových opatřeních, přičemž sestra v této oblasti poskytuje pouze edukaci doplňkovou. Z výsledků také vyplynulo, že se zdravotnický personál snaží volit vhodné edukační prostředí a časové intervaly dle potřeb dětských pacientů a jejich rodin. Rodiče mají také všeobecné informace o problematice epilepsie a režimových opatřeních. Ukázalo se, že rodiče mají i dostatek vědomostí ohledně medikamentózní první pomoci a způsobu podání daných léčiv, avšak jsme narazili na neznalost časové hranice podání této medikace. Neznalost rodičů jsme také objevili v obecných zásadách první pomoci. Z výzkumu také vyplynulo, že informace o běžných věcech v oblasti režimových opatřeních rodiče nejčastěji vyhledávají mimo nemocniční prostředí, a to ve svém okolí a internetu. Na základě výsledků jsme se rozhodli vytvořit edukační plán, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační plán se týká edukace o režimových opatřeních a první pomoci.
|
|
|
Sebeobrana pro zdravotnický personál
JANŮ, Dominik
Bakalářská práce Sebeobrana pro zdravotnický personál se věnuje napadání zdravotnického personálu a připravenosti zdravotníků na napadení. Teoretická část pojednává o základních definicích sebeobrany, jejím členění a právních aspektech. Dále jsou zmíněny fáze konfliktu a trénink sebeobrany. Praktická část zjišťuje četnost napadení zdravotníků, jejich verbální a fyzické řešení konfliktních situací, jejich zkušenosti se sebeobranou a sebeobrannými prostředky. Také zjišťuje schopnost zdravotníků předcházet konfliktním situacím a zkoumá snahy zdravotnického personálu o rozšíření znalostí v tématu sebeobrany a komunikace s agresivními pacienty.
|
|
|
Profesionální spolupráce v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu
BARTUŠKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce popisuje profesionální spolupráci v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu. V teoretické části je popsána práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na porodním sále, práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na oddělení šestinedělí a fyziologických novorozenců, role dětské sestry v péči o fyziologického novorozence na stanici neonatologického oddělení a profesionální spolupráce zdravotnického personálu na odděleních. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhým cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Pro tyto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumá, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhá otázka zjišťuje, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Výzkum byl prováděn pomocí kvalitativní strategie s využitím metod dotazování a hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 žen pracujících v českobudějovické nemocnici. Šest respondentek je zaměstnáno na oddělení jako porodní asistentky (v práci jsou označeny písmenem R) a dalších šest respondentek pracuje na pozici dětské sestry (v práci jsou označeny písmenem D). Všechny respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a byly upozorněny o anonymitě ve výzkumném šetření. Hlavními kategoriemi této bakalářské práce jsou: Interpersonální vztahy v rámci porodního sálu, kde respondentky hodnotí vzájemné vztahy mezi sebou. Druhá kategorie analyzuje spolupráci v rámci porodního sálu, kde jsme se zabývali oblastmi spolupráce a také nás zajímalo, jaké jsou problémové oblasti v rámci této spolupráce. Třetí kategorie zkoumá komunikaci v rámci porodního sálu. V této kategorii zjišťujeme, jak porodní asistentky a dětské sestry hodnotí kvalitu komunikace, jak si informace na daném pracovišti předávají a jaká je kvalita sdělovaných informací. Čtvrtá kategorie se nazývá Další spolupráce zdravotnického personálu v rámci porodního sálu, ve které se první část věnuje gynekologicko-porodnickému oddělení a druhá část spolupracujícímu personálu neonatologického oddělení. Pátá kategorie se zabývá interpersonálními vztahy v rámci péče o ženu a dítě po porodu na oddělení šestinedělí a stanici fyziologických novorozenců. Šestá kategorie má název Spolupráce v rámci péče o ženu a dítě po porodu, kde jsme zjišťovali, v jakých oblastech se vyskytuje spolupráce a její případné problémy. Sedmá kategorie analyzuje komunikaci v rámci péče o ženu a dítě po porodu. Zde se zabýváme kvalitou komunikace, formou předávání informací a jejich kvalitou. Poslední osmá kategorie zkoumá, s kým dalším musí porodní asistentky a dětské sestry v rámci péče o ženu a dítě po porodu spolupracovat po stránce gynekologicko-porodnické a neonatologické. Kvalitativní výzkum potvrdil vzájemnou spolupráci mezi zkoumanými odděleními. Potvrdil také, jak je komunikace důležitá v ošetřovatelské péči, protože bez vzájemné komunikace by nemohlo dojít ke spolupráci, a tedy k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.