|
|
Spolupráce zdravotního a sociálního personálu v domově pro seniory
PETROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací zdravotního a sociálního personálu v domově pro seniory. Cílem je popsat a ukázat význam a důležitost této spolupráce pro zajištění komplexní péče o klienty. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola stručně charakterizuje seniorský věk. Ve druhé kapitole je popsán domov pro seniory. Jeho poslání a cíle. Třetí kapitola se věnuje jednotlivým kategoriím zdravotního a sociálního personálu, který běžně pracuje v domově pro seniory. Poslední stěžejní část práce se věnuje spolupráci tohoto personálu. Tato část je doplněna příklady z praxe, které dokreslují význam a důležitost spolupráce zdravotního a sociálního personálu.
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
|
Důvody devalvace člověka zdravotnickým personálem
KASALOVÁ, Ivona
Diplomová práce zkoumá důvody devalvace pacienta zdravotnickým personálem. Cílem práce je určit rizikové faktory a shrnout dosavadní poznatky o devalvačním chování v nemocničních zařízeních. Devalvační chování je chování, které snižuje vnímání osobnosti a sebedůvěru pacienta, ignoruje jeho potřeby, názory a požadavky. Stanovili jsme si v práci tři cíle. Zjistit, zda jsou pacienti devalvováni především poskytovanou přímou péčí a konkrétněji neuspokojením jejich základních biologických potřeb a zda jsou častěji oběti devalvačního chování pacienti starší 60ti let. Zaměřili jsme se na vymezení jednotlivých charakteristik a aspektů tohoto všeobecně známého rizika chování, postihující především pomáhající profese. Zásadní poznatky o daném tématu jsou uvedeny v teoretické části, která uceluje znalosti o devalvaci i evalvaci známé z dosavadních výzkumů. Průzkumné šetření bylo provedeno v kombinaci dvou metod. První bylo statistické vyjádření, ve kterém oslovený zdravotnický personál odpovídal na otázky v nestandardizovaném dotazníku. Výstupem tohoto šetření bylo zpracování odpovědí do tabulek s následným převedením do výsečových a sloupcových grafů. Druhou výzkumnou metodou byl řízený strukturovaný rozhovor s pacienty hospitalizovanými na lůžkovém oddělení. Při zpracování rozhovoru byla použita Q-metodologie a výpovědi respondentů byly shrnuty do diagramů. Stanoveny byly tři hypotézy. H1: Hospitalizovaní pacienti jsou častěji devalvováni poskytovanou přímou péčí než nevhodně vedenou komunikací zdravotnického personálu. H2: Při chybách v přímé péči vedoucích k devalvaci je více pacientům neadekvátně zajištěno uspokojení základních biologických potřeb. H3: U nemocných starších 60ti let je devalvace mnohem četnější. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že hospitalizovaní pacienti nejsou více devalvováni přímou péčí. Avšak pokud se již pochybení v poskytované péči projeví, tak především nedostatečnou starostí a zajištěním základních potřeb nemocného. Třetí a současně poslední hypotéza neprokázala, že by u starších 60ti letých pacientů docházelo k devalvačnímu chování ve vyšší frekvenci. Přínosem této práce je zejména ucelení poznatků o devalvaci a hlubší rozpracování tohoto problému. Zároveň je zásadním zjištěním, že poskytovaná péče u lůžka nemocného zaostává v uspokojení základních potřeb, které již v roce 1943 definoval A. H. Maslow. Odkaz amerického psychologa je i v současnosti více než aktuální a neměl by být v praxi opomíjen. Celkově práce sbírá poznatky z různých českých i zahraničních zdrojů a popisuje kompletně a přehledně rizika a důsledky devalvace.
|
host ::
RSS.