|
|
Set-off Defence in International Commercial Arbitration
Hock, Branislav ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Započtení je považováno za jednu z nejdůležitějších obran v arbitrážním řízení. V rámci mezinárodní obchodní arbitráže je započtení zahrnuto v přibližně 15-20 procentech případů. Možnost absorpce vzájemných pohledávek není obecně sporná, nicméně národní úpravy se dramaticky liší. Mimo to, na rozdíl od mnoha jiných právních mechanismů, je započtení vždy tvořeno nejméně dvěma pohledávkami, které mohou být navíc předměty odlišných právních režimů, což může vést k sérii obtížných otázek týkajících se nejen rozhodného práva, ale i příslušnosti ohledně započtení. Centrum kontroverze spočívá v situaci, kdy žalovaný namítne započtení své protipohledávky, která nespadá do rozsahu dané rozhodčí smlouvy. Rozhodci se poté mohou dostat do velmi složité situace, jelikož musí najít, v případě absence jasného pravidla, přiměřené limity své příslušnosti. Cílem této práce je nalezení limitů přípustnosti započtení protipohledávky, o které by tribunál nebyl obyčejně příslušný rozhodnout. Práce navrhuje právní rámec a soubor osvědčených postupů, které by měly být přijaty, aby byla posílena právní jistota, procesní efektivita a účinné fungování započtení v rámci mezinárodní obchodní arbitráže.
|
|
|
Jiné způsoby zániku závazků
Schwarzová, Aneta ; Lederer, Vít (oponent)
Resumé Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky zániku závazků. V první části se autorka zaměřila na zásady závazkového práva, vymezení souvisejících pojmů, právní zakotvení a dále v obecné rovině na vznik, změnu a zánik závazku. Následně se práce zabývá v obecné rovině zánikem závazků. Dále se autorka zaměřila na vybrané způsoby zániku závazků. Podrobněji jsou rozebrány tyto instituty - započtení, odstoupení od smlouvy, výpověď a následná nemožnost plnění. Jednotlivé instituty jsou, pro přehlednost při čtení textu, zpracovány podle stejné osnovy - obecný úvod, přípustnost, realizace, účinky a závěrečná podkapitola. V této podkapitole se práce zabývá některými specifiky, která se v souvislosti s institutem nabízejí zmínit a také tím, jakým způsobem je v konkrétních situacích s instituty pracováno při jejich výkladu a aplikaci. Práce upozorňuje na některá úskalí, která přináší aplikační praxe. Kromě nastínění problému se autorka pokouší v některých případech nalézt řešení nebo zhodnotit současnou situaci a vývoj problému do budoucna. K dílčím výstupům této práce patří snaha o poskytnutí způsobu výkladu pojmů "nejistý" a "neurčitý" v souvislosti s institutem započtení. Autorka se zaměřuje na výklad a aplikaci ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Prvním vstupem je obecný úvod k institutu...
|
|
|
Námitka započtení
Vaněk, Martin ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
62 Námitka započtení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá námitkou započtení z pohledu procesního práva a pokouší se metodou funkčního výkladu podat odpovědi na otázky, které se v souvislosti s jejím uplatněním objevují v řízení. Navazuje na teoretiky, kteří se problematikou námitky započtení zabývali koncem 20. století, zohledňuje poznatky současné odborné veřejnosti a uvádí judikatorní závěry, ke kterým v souvislosti s námitkou započtení dospěly (nejen české) soudy. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola se ve stručnosti zabývá hmotněprávní úpravou započtení (zejména podmínkami započitatelnosti pohledávek a případy, kdy je započtení vyloučeno). Prohlášení o započtení jako hmotněprávní jednání totiž může být stěžejní pro posouzení přípustnosti námitky započtení v řízení. Druhá kapitola popisuje vznik započtení v antickém Římě a odlišných pojetí započtení v současných právních kodifikacích, které je důsledkem nejednotného výkladu a recepce tohoto institutu středověkými učenci. To se v poměrech české právní vědy odráží v civilistické a procesní teorii započtení, které tato práce vysvětluje. Ve třetí kapitole se práce věnuje již čistě procesuálním aspektům započtení. Výklad je zaměřen na komplexní popis a definici námitky započtení, její srovnání se vzájemným návrhem s cílem upozornit přes...
|
|
|
Jiné způsoby zániku závazků
Schwarzová, Aneta ; Lederer, Vít (oponent)
Resumé Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky zániku závazků. V první části se autorka zaměřila na zásady závazkového práva, vymezení souvisejících pojmů, právní zakotvení a dále v obecné rovině na vznik, změnu a zánik závazku. Následně se práce zabývá v obecné rovině zánikem závazků. Dále se autorka zaměřila na vybrané způsoby zániku závazků. Podrobněji jsou rozebrány tyto instituty - započtení, odstoupení od smlouvy, výpověď a následná nemožnost plnění. Jednotlivé instituty jsou, pro přehlednost při čtení textu, zpracovány podle stejné osnovy - obecný úvod, přípustnost, realizace, účinky a závěrečná podkapitola. V této podkapitole se práce zabývá některými specifiky, která se v souvislosti s institutem nabízejí zmínit a také tím, jakým způsobem je v konkrétních situacích s instituty pracováno při jejich výkladu a aplikaci. Práce upozorňuje na některá úskalí, která přináší aplikační praxe. Kromě nastínění problému se autorka pokouší v některých případech nalézt řešení nebo zhodnotit současnou situaci a vývoj problému do budoucna. K dílčím výstupům této práce patří snaha o poskytnutí způsobu výkladu pojmů "nejistý" a "neurčitý" v souvislosti s institutem započtení. Autorka se zaměřuje na výklad a aplikaci ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Prvním vstupem je obecný úvod k institutu...
|
|
|
Set-off Defence in International Commercial Arbitration
Hock, Branislav ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Započtení je považováno za jednu z nejdůležitějších obran v arbitrážním řízení. V rámci mezinárodní obchodní arbitráže je započtení zahrnuto v přibližně 15-20 procentech případů. Možnost absorpce vzájemných pohledávek není obecně sporná, nicméně národní úpravy se dramaticky liší. Mimo to, na rozdíl od mnoha jiných právních mechanismů, je započtení vždy tvořeno nejméně dvěma pohledávkami, které mohou být navíc předměty odlišných právních režimů, což může vést k sérii obtížných otázek týkajících se nejen rozhodného práva, ale i příslušnosti ohledně započtení. Centrum kontroverze spočívá v situaci, kdy žalovaný namítne započtení své protipohledávky, která nespadá do rozsahu dané rozhodčí smlouvy. Rozhodci se poté mohou dostat do velmi složité situace, jelikož musí najít, v případě absence jasného pravidla, přiměřené limity své příslušnosti. Cílem této práce je nalezení limitů přípustnosti započtení protipohledávky, o které by tribunál nebyl obyčejně příslušný rozhodnout. Práce navrhuje právní rámec a soubor osvědčených postupů, které by měly být přijaty, aby byla posílena právní jistota, procesní efektivita a účinné fungování započtení v rámci mezinárodní obchodní arbitráže.
|
host ::
RSS.