|
|
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
|
|
Zaniklá sídla jako potenciál cestovního ruchu v Chráněné krajinné oblasti Český les
Koch, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce analyzuje potenciál cestovního ruchu v Chráněné krajinné oblasti Český les na základě bodového ohodnocení zvolených realizačních faktorů. Zkoumá roli, jakou hrají na konečném potenciálu zaniklá sídla, kterých se v daném území nachází 60. Tato sídla jsou kategorizována na základě původního počtu obyvatel, funkce sídla a v současnosti viditelných pozůstatků. Detailně je představeno 10 těchto sídel, vybraných na základě jejich významu v minulosti i současnosti. Popisována je jejich poloha, historie i současný stav. V práci je využito grafů, tabulek, map a vlastních fotografií pořízených při terénním šetření. Zaniklá sídla v současné podobě nemají příliš velký vliv na celkový potenciál cestovního ruchu ve zkoumané oblasti, ovšem v některých lokalitách lze při využití forem interpretace místního dědictví (právě představovaném těmito sídly) potenciál zvýšit např. pomocí naučných stezek. Ty jsou v diplomové práci navrženy.
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Ženka, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
host ::
RSS.