|
| |
|
|
Stav obnovy lesa po vichřici Emma na lesní správě Lanškroun - revír Letohrad
Černohousová, Jana
Předmětem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení stavu a vývoje obnovy vybraných kalamitních ploch vzniklých při větrně kalamitě Emma v roce 2008 na revíru Letohrad (LS Lanškroun). Stav obnovy byl analyzován dle evidenčních podkladů a provedeného terénního šetření. Dále byly v zájmové oblasti provedeny analýzy zaměřené na růst smrku ztepilého a jedle bělokoré v rozdílných mikroklimatických podmínkách. Dále bylo zjišťováno, která dřevina nejlépe odrůstá v extrémních podmínkách holiny. Součástí práce bylo posoudit i nákladnost obnovovaných ploch. Cílem práce bylo na základě zjištěných výsledků optimalizovat postupy obnovy kalamitních ploch na zájmovém území. Na vybraných plochách revíru Letohrad byly zjištěny největší problémy u výsadby smrku ztepilého a jedle bělokoré. Limitujícími faktory byly především nevhodná volba stanoviště, extrémní klimatické podmínky, úporná buřeň a vysoké stavy zvěře. Smrk i jedle odrůstaly nejlépe na plochách s charakterem maloplošného prvku. Výsadba smrku ve 3. lesním vegetačním stupni neodrůstala a výrazně chřadla. Naopak v těchto podmínkách prosperoval dub letní, následován bukem lesním. Nejvyšší nákladovost byla zjištěna u problematické, dosud nezajištěné kalamitní plochy 309G11.
|
|
|
Projekt rekonstrukce kalamitních holin na území Arcibiskupských lesů a statků Olomouc
Bednář, Pavel
Bakalářská práce se zabývá obnovou kalamitních holin a chřadnoucích smrkových (Picea abies, L. Karsten) porostů na majetcích Arcibiskupství Olomouckého. Lokalita se nachází v Hostýnských vrších na katastrálním území obce Rajnochovic. V první části se práce zabývá hlavními příčinami chřadnutí smrkových porostů v současné době a působením těchto příčin na zájmové lokalitě. Praktickou částí je pak komplexní projekt obnovy, který se zabývá volbou dřevinné skladby, způsobem zalesnění a následnou péčí o kultury do doby jejich zajištění. Součástí projektu je i celková ekonomické kalkulace od obnovy po zajištění porostu.
|
|
|
Analýza zajištěných kultur jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek
Ťoupal, Milan
Cílem předkládané práce byla analýza zajištěných kultur jedle, buku a přirozené obnovy dalších dřevin na ŠP Hůrky SLŠ Písek po kůrovcové kalamitě. Tato diplomová práce vychází z bakalářské práce "Vyhodnocení umělé obnovy jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek". V porostu byla zjišťována hustota, zastoupení, výška, tloušťka kořenového krčku, poslední výškový přírůst a ztráty jednotlivých dřevin. Celkem bylo v roce 2013 změřeno 3 120 stromků, tj. o 467 stromků méně než v roce 2011. Nejvyšších ztrát nejspíše vlivem konkurence dosahuje přirozeně zmlazená borovice (29,4 %). U jedle, která zde byla kultivována, dosahují celkové ztráty 56%, z toho 1,6 % za poslední dva roky. Stále je zde nejvíce zastoupenou dřevinou borovice (33,4 %) a douglaska (32,3 %). Jedle je zastoupena pouze 15,3 %. Hustota všech dřevin (borovice, douglaska, jedle, buk, smrk, modřín, dub, třešeň, vejmutovka) činí 16 830 ks/ha. Nejvyššího výškového přírůstu v roce 2013 dosáhl dub (70,1 cm) a nejnižšího smrk (19,6 cm). Z šetření je patrné, že tento porost nemusel být obnovován uměle jedlí, ale stačilo jej ponechat přirozené obnově, která zde dominuje. V současné době lze konstatovat, že kultura splňuje všechny parametry zajištěné kultury.
|
|
|
Analýza stavu a vývoje obnovy lesa na území Lesů města Brna, a.s.
Přikrylová, Hana
Předmětem studia bylo zhodnocení dlouhodobého stavu a vývoje obnovy na území LS Deblín (Lesy města Brna, a.s.). Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk (41,09 %). Největší plochu zaujímá hospodářský soubor 45. Stav obnovy byl analyzován dle lesní hospodářské evidence za období let 2002 - 2011, byl stanoven podíl přirozené a umělé obnovy v jednotlivých letech, pro jednotlivé HS i celou lesní správu. Součástí práce bylo i terénní šetření s cílem posoudit zajištěnost porostů. Na LS Deblín bylo obnoveno během let 2002 -- 2011 přibližně 222 ha (tj. 7 %), z toho umělá obnova tvořila 74 % a podíl přirozené obnovy dosáhl 26 %. Přirozená obnova nebyla vykázána na HS 017 a HS 253. Na HS 456 přirozená obnova převažuje (59 %). Průměrně se za sledované období sázelo 6500 ks/ha. Během let 2002 -- 2011 došlo při umělé obnově k poklesu zastoupení smrku (o 29 %) a borovice (o 9 %), naopak se zvýšila výsadba dubu (o 25 %) a modřínu (o 14 %). Průměrné náklady na umělou obnovu 1 ha v roce 2005 byly 56 306 Kč, v roce 2006 40 347 Kč a v roce 2007 45 909 Kč/ha. Z celkového počtu 20 analyzovaných porostů byly po 7 letech od obnovy hodnoceny čtyři jako nezajištěné. Limitujícím faktorem zajištění byla zvěř, případně nevhodná druhová skladba.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.