|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Tomášek, Marek ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou zvláštní skupinou procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení. Přesnou definicí neodkladných i neopakovatelných úkonů disponuje trestní řád, ale zjednodušeně lze říci, že neodkladný úkon je nutné provést před zahájením trestního stíhání, protože jinak ztratí svou důkazní hodnotu, a neopakovatelným úkon nelze už zopakovat v řízení před soudem. Neexistuje taxativní seznam, jenž by stanovil, který úkon je neodkladný nebo neopakovatelný. Neodkladnost a neopakovatelnost úkonu se proto vždy zjišťuje v jednotlivých individuálních případech dle skutkových okolností a ve vztahu ke konkrétní osobě v rámci aplikační praxe, byť pro takové posuzování soudní rozhodovací praxe poskytuje řadu vodítek. Přípravné řízení, tj. předsoudní část trestního řízení, lze rozdělit na prověřování (před zahájením trestního stíhání) a vyšetřování (po zahájení trestního stíhání). Z pohledu orgánů činných v trestním řízení je nejpodstatnější vlastností neodkladných a neopakovatelných úkonů to, že mohou být prováděny i před zahájením trestního stíhání a jimi získané podklady mohou (např. v podobě protokolu o provedení úkonu) za dalších podmínek sloužit jako důkazní prostředek v řízení před soudem. Podezřelý má přitom během prověřování méně procesních...
|
|
|
Zahájení trestního stíhání a úkony prováděné před zahájením trestního stíhání
Tomeš, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je analýza institutu zahájení trestního stíhání a úkonů přípravného řízení trestního, které s ním souvisejí, zejména skupiny neodkladných a neopakovatelných úkonů. Analýza je vypracována se zdůrazněním problematických pasáží stávající právní úpravy a s přihlédnutím ke koncepčním dokumentům vypracovaným v souvislosti s rekodifikací trestního procesu v České republice. Pro větší přehlednost je diplomová práce systematicky rozdělena do 7 kapitol, které analyzují institut zahájení trestního stíhaní z vybraných úhlů pohledu a jako celek vymezují zahájení trestního stíhaní, jakožto jeden z nejdůležitějších mezníků trestního řízení. V úvodní kapitole se zaměřuji na vývoj právní úpravy institutu zahájení trestního stíhání mezi lety 1962 - 2016. V kapitole druhé je popsán institut neodkladných a neopakovatelných úkonů jako výjimka z obecné procedury dokazování v českém trestním řízení, zejména s ohledem na mezinárodní závazky, jež České republice plynou z účasti v Radě Evropy a s přihlédnutím judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V kapitole třetí jsou vymezeny obecné charakteristiky institutu zahájení trestního stíhání. Důraz kladu zejména na funkci spočívající ve vymezení skutku a funkci institutu zahájení trestního stíhání jako jednoho z projevů práva na obhajobu. V...
|
host ::
RSS.