|
|
Analýza přístupů ke stanovování havarijních zón
Kusova, Yana ; Tabas, Marek (oponent) ; Kotek, Luboš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou přístupů ke stanovování havarijních zón v Rusku a v Česku. Cílem řešení této úlohy je provést literární rešerši v oblasti dané problematiky a popsat přístupy ke stanovování havarijních zón. Praktická část obsahuje vypočet havarijních zón v případě úniku nebezpečných chemických látek, které bývají nejčastěji příčinou průmyslových havarií.
|
|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Strategie přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v ČR, problematika evakuace, východiska, záměry, zdroje, odpovědnosti
BINKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace a přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v České republice a také zjišťováním klíčových otázek, které v této problematice mohou pro občana žijícího v zóně havarijního plánování nastat. Práce je členěna do dvou částí, první část je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. Práce se zabývá platnou legislativou o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti. Jsou zde popsány jaderné elektrárny nacházející se v České republice. Dále jsou v této části vysvětleny základní pojmy, co je radiační mimořádná událost, radiační nehoda, radiační havárie, fáze radiační havárie a další pojmy, které pomohou pochopit danou problematiku. V teoretické části jsou zmíněny radiační nehody a havárie, které se udály ve světě. V práci jsou popsány kroky pro zvládání radiační mimořádné události. Dále je zde vysvětleno havarijní plánování, co je to vnitřní a vnější havarijní plán a také národní radiační havarijní plán. Podrobněji jsou v práci vysvětleny i dopady radiační havárie. Teoretická část se dále zabývá jadernou elektrárnou Dukovany, jaká je zóna havarijního plánování, zpracovanými havarijními plány elektrárny, havarijním štábem, a především postupy při radiační havárii od varování a informování obyvatelstva až po evakuaci a případné přesídlení. Součástí této práce jsou i popsané zkušenosti, které se získaly po radiační havárii jaderné elektrárny Fukušima. V praktické části byl proveden výzkum, kde byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl určen pro obyvatelstvo žijící v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany, jeho cílem bylo zjistit, jaké klíčové otázky a problémy během nutnosti evakuace při radiační havárii by mohly nastat pro občany žijící v této zóně. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi.
|
|
|
Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města
WINTEROVÁ, Sabina
Bakalářská práce s názvem "Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města" je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část čtenáře seznámí se základními pojmy, s pojmem evakuace, prostředky individuální i improvizované ochrany či platnou legislativou vztahující se k tématu. Nedílnou součástí teoretické části je stručné představení města Sokolov, ve kterém se nachází chemický závod Synthomer a.s., který je předmětem této práce. Dále se zde nachází výčet chemických látek, se kterými se zde pracuje. V empirické části naleznete výzkum, který si kladl za cíl zjistit, zda jsou obyvatelé seznámeni s vnějším havarijním plánem společnosti.
|
|
|
Modelování a prognózy dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení
KNOSOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem modelování a prognózy dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení, při kterém byl využit softwarový prostředek ESTE EU, který je určen pro zjištění a vyhodnocování prognózy úniku radioaktivních látek do okolí jaderného zařízení v případě vzniku radiační mimořádné události. V teoretické části práce jsou popsány základní jednotky radiační ochrany, hlavní mezinárodní organizace pro radiační ochranu, možnosti monitorování radiační situace, pojmy týkající se radiační mimořádné události vycházející z platné legislativy, krizové řízení při vzniku radiační havárie, ochranná opatření v zóně havarijního plánování a v neposlední řadě je popsán samotný softwarový prostředek ESTE EU. Praktická část se zabývá modelováním a vznikem prognózy za pomoci softwarového prostředku ESTE EU, vyhodnocení prognózy radiační mimořádné události, navržení neodkladných ochranných opatření na ochranu obyvatel dle platné legislativy a vlivem meteorologických podmínek, především rychlosti větru a úhrnu srážek na radiační zátěži reprezentativní osoby. Cílem diplomové práce bylo seznámit se se softwarovým prostředkem ESTE EU, vytvořit dvě modelace radiační mimořádné události, navzájem je porovnat a navrhnout neodkladná ochranná opatření. Práce poskytuje informace a souhrn problematiky v této oblasti subjektům, které mají softwarový prostředek k dispozici a/nebo budou využívat jeho výstupy k rozhodování o přijímaných opatřeních a dalších postupech.
|
|
|
Úkoly a činnosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při evakuaci osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
KADEŘÁBEK, Petr
Diplomová práce popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V případě vzniku radiační havárie je jejím urgentním cílem zachránit život co největšímu počtu zasažených a omezit následky jejich zdravotního postižení. Zdravotnická intervence posádkami Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je poskytována osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, které se podílí na záchranných a likvidačních pracích přímo v epicentru radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Evakuovanému obyvatelstvu poskytuje přednemocniční neodkladnou péči přímo v zóně havarijního plánování, na evakuačních trasách, místech dekontaminace a na základě tísňové výzvy i v místech přijímacího střediska nebo nouzového ubytování. Cílem diplomové práce je identifikovat a objasnit základní principy plnění úkolů a činností výjezdových posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v případě vzniku mimořádné události radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín. Teoretická část charakterizuje postavení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského mezi složkami integrovaného záchranného systému při vzniku radiační havárie. Pozornost je také věnována materiálnímu a technickému vybavení určenému k osobní ochraně při zásahu v kontaminovaném prostředí. V této části je provedena obsahová analýza klíčové prováděcí dokumentace a rešerše právních norem, jejichž syntézou pak vzniká ucelený odborný text predikující postup neodkladné medicínské intervence zdravotnickou záchrannou službou v zóně havarijního plánování. Praktická část obsahuje síťovou analýzu dopravní dostupnosti jednotlivých míst dekontaminace vozy zdravotnické záchranné služby. Na jejím základě byl vypočítán index připravenosti, který odráží kvalitu a dostupnost přednemocniční neodkladné péče evakuovanému obyvatelstvu v místě dekontaminace, jakožto klíčovému prvku evakuace ze zóny havarijního plánování. Výsledky prokázaly připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v místech dekontaminace k plnění úkolů a činností zdravotnického zajištění evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Práce se stala soustředěným přehledem a pracovním materiálem pro zdravotnické pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří by mohli být postaveni před nelehký úkol zásahu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zároveň také reflektuje potřebu vytvoření jednotné dokumentace postupu při radiační havárii.
|
|
|
Opatření Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín
HRNEČEK, Martin
Cílem diplomové práce je objasnit základní principy činnosti policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Tyto principy soustředit do ucelené dokumentace s praktickými úkoly pro dotčené organizační články Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, která bude následně sloužit jako metodická pomůcka pro zainteresované policisty. V teoretické části diplomové práce je provedeno vymezení základních pojmů, dotýkajících se a používaných při opatření v případě řešení radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V této části je rovněž provedena analýza právních norem a odborné literatury. Podrobněji je představen Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín a provedeno srovnání předešlého a aktuálního atomového zákona. Poslední kapitola této části je věnována aktuální dokumentaci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke zvládnutí radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Pro zpracování práce bylo použito nezbytné množství zákonných předpisů, dohod a interních aktů řízení, které se dotýkají zpracovávaného tématu. Jsou zde rovněž zakomponovány informace a poznatky pracovníků Oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Praktická část diplomové práce je věnována soustředění veškerých materiálů a dosavadních poznatků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě opatření při radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín do jednotlivých kapitol. Každá z těchto kapitol představuje konkrétní činnosti příslušníků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při plnění jednotlivých úkolů v souvislosti se zvládnutím mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Při výčtu jednotlivých úkolů a procesů jsou v této části zmíněny rovněž některé z činností dalších subjektů, podílejících se společně s příslušníky Policie České republiky na opatřeních v souvislosti s radiační mimořádnou událostí. Výsledkem práce je soustředěný přehled a pracovní materiál pro příslušníky Policie České republiky, sloužící k jejich seznámení s problematikou zvládání radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín a také jako podklad pro pravidelná cvičení a školení v této oblasti.
|
|
|
Zásady připravenosti rodiny na evakuaci ze ZHP JE
MENČÍKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce zkoumá, jaká je míra znalostí rodin žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v rámci evakuace. Zaměřuje se zejména na zna-losti obsahu evakuačního zavazadla, evakuačních tras, orgánů, které toto opatření organizují a dalších důležitých informací, které se nacházejí zejména v Příručce pro ochranu obyvatelstva při radiační havárii Jaderné elektrárny Temelín. Teoretická část vychází z analýzy současné problematiky. První část je zaměřena na princip fungování jaderné elektrárny a její zabezpečení, na které je kladen značný důraz. Dále je zde probíráno téma radiační mimořádné události a následně účinku ionizujícího záření na organismus. Další kapitola je věnována problematice ochranných opatření, která by mohla být v případě havárie jaderné elektrárny vyhlášena. V posledním oddílu teoretické části se práce zaměřuje na téma havarijních plánů, neboť tyto jsou nezbytné pro nastolení pravidel, kterými by se dotčené orgány a obyvatelé v případě nutnosti museli řídit. V souvislosti s těmito tématy je zmíněn i právní rámec, který se danou problematikou zabývá. V praktické části je ověřována míra informovanosti rodin žijících v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny o tom, jak při evakuaci postupovat. K tomu bylo použito kvantitativní dotazníkové šetření a byla stanovena hypotéza s tvrzením, že alespoň 50 % dotazovaných nemá dostatečné znalosti o tom, jak postupovat během evakuace ze ZHP JE. Za tímto účelem byla vytyčena metodika statistického zpracování. Po vyhodnocení získaných dat byly odpovědi na jednotlivé otázky zpracovány graficky. Dále se práce podrobněji zabývá jednotlivými otázkami. Stanovená hypotéza je potvrzena na základě zhodnocení výsledků pomocí metod popisné statistiky. V diskuzi jsou analyzovány otázky, které byly vytvořeny a jsou zde komentována daná zjištění. Dále jsou navrženy způsoby, jak zlepšit povědomí obyvatel o dané problemati-ce, které je hodnoceno jako nízké. Poznatky a informace shromážděné v této diplomové práci mohou sloužit jako edukační materiál nebo jako základ pro další šetření v rámci dané problematiky.
|
|
|
Prostředky dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování
NIMANSKÝ, Jiří
V České republice se nacházejí dvě jaderné elektrárny, pro které se v případě radiační havárie navrhují opatření k ochraně obyvatelstva. Tato diplomová práce se zabývá jedním z nich, a to dekontaminací osob a techniky v zóně havarijního plánování. Teoretická část diplomové práce je zaměřena převážně na poznatky a pojmy z oblasti ionizujícího záření, radiační ochrany a havarijního plánování. Hlavním cílem bylo provést analýzu, komparaci a evaluaci stávajících a nově zaváděných dekontaminačních prostředků osob a techniky Hasičského záchranného sboru České republiky a Armády České republiky. Pro tyto účely bylo vybráno osm dekontaminačních zařízení, které jsou vyčleňována pro použití při radiační havárii. Jedním z dílčích cílů je také porovnání dekontaminačních metod a postupů obou složek. Ke komparaci bylo využito kvantitativního zpracování zkoumaných parametrů a pro získání výsledků byl využit způsob vícekriteriálního rozhodování, a to bodovací metodou. K získání dat a informací byly provedeny rešerše dostupných publikací, metodických listů a návodů k dekontaminačním zařízením. Všechny informace byly zkonzultovány s chemickými odborníky z řad Hasičského záchranného sboru České republiky a chemických jednotek Armády České republiky. Výsledky komparace prokázaly, že dekontaminační zařízení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky jsou pro použití při radiační havárii vhodnější. Jejich hlavními výhodami jsou účinnější řešení dekontaminace raněných a systém pro zachycení a jímání kontaminované vody. Prostředky Armády České republiky by však po dílčích úpravách byly schopny vykonávat stejnou činnost. Dekontaminační zařízení pro řešení radiační havárie jsou neustále zdokonalovány. Příkladem je přenosný rámový detektor gama záření. Ten umožňuje urychlit dekontaminační proces a šetří tím síly a prostředky nasazené při řešení mimořádné události.
|
|
|
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
|
host ::
RSS.