Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem
Černá, Kristýna ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem Abstrakt Diplomová práce se věnuje problematice předsmluvní odpovědnosti v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem. Důraz je kladen především na rozbor přístupu vybraných zahraničních právních řádů, a to Německa, Spojeného království, Spojených států amerických a Ukrajiny, avšak také na unifikační snahy usilující o překlenutí rozdílů mezi jednotlivými vnitrostátními úpravami. Předsmluvní odpovědnost je velmi komplexním institutem. Zatímco česká právní úprava je v tomto ohledu poměrně podrobná a nevyplývají z ní žádné zásadní problémy, aplikace institutu culpa in contrahendo v praxi mezinárodního obchodu stále vyvolává více otázek než odpovědí. Aplikace institutu v mezinárodním prostředí je problematická především kvůli rozličnému pojímání culpa in contrahendo v jednotlivých zemích. Nejmarkantnější je rozdíl mezi přístupem právních řádů kontinentálního systému a právních řádů common law. Common law, jež předsmluvní odpovědnost jako právní institut vůbec nezná, pracuje s doktrínou promissory estoppel, která je v některých situacích schopna nahradit chybějící institut culpa in contrahendo. Rozdílná je samozřejmě i kolizní úprava předsmluvní odpovědnosti, a to především vzhledem k tomu, že některé státy ji pojímají jako smluvní institut...
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem
Anděl, David ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou rozhodného práva pro závazkové vztahy s mezinárodním prvkem. Zaměřena je zejména na Nařízení Řím I jako na dominantní právní předpis pro úpravu rozhodného práva smluvních závazků s mezinárodním prvkem. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola se zabývá různými prameny práva, které danou problematiku upravují. Je vyzdviženo Nařízení Řím I, u kterého je popsán stručný historický vývoj. Zejména je přiblížen přechod od Římské úmluvy, jako mezinárodního pramene práva, k Nařízení Řím I, právnímu předpisu sekundárního evropského práva. Dále je Nařízení Řím I porovnáno s jinými konkurenčními předpisy a je vysvětlen jejich vzájemný vztah. Na vnitrostátní úrovni je zmíněn ZMPS a je přiblížen jeho vztah k ostatním relevantním předpisům. Jelikož je ZMPS v oblasti smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem zbytkovou normou, není jeho úprava blíže rozebrána. Druhá kapitola je zaměřena na působnost Nařízení Řím I. Je osvětlen pojem smluvního závazkového vztahu a jeho autonomní výklad. Je přiblíženo, v jakých případech bude aplikováno. Třetí kapitola je zaměřena na institut volby práva a jeho úpravu v Nařízení Řím I. Je popsáno, jaké náležitosti musí volba práva splňovat, aby byla platná, a jak tuto...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.