Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Magnetická orientace zápředů pavouků z čeledi cedivkovití
Volf, Martin ; Nováková, Petra (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Abstrakt Teoretická část práce je tvořena obecnou charakteristikou pavouků a dále konkrétněji čeledí cedivkovití, která byla právě zkoumanou čeledí. Poté v první části shrnuje informace o magnetorecepci jako o schopnosti vnímat magnetické pole Země. Dále podává základní informace o 3 teoriích, které představují modely fungování magnetorecepce. Teorie elektromagnetické indukce je založena na principu vzniku elektrického obvodu, kterým proudí elektrický proud. Teorie chemické magnetorecepce nebo také teorie volných radikálů je založena na složitých biochemických reakcích, které vyvolává magnetické pole a které zahrnují páry volných radikálů jako meziprodukty. A poslední-magnetitová teorie, která předpokládá přítomnost magnetitu v nejrůznějších tkáních, jenž se chová jako magnet a v momentě, kdy se snaží srovnat s magnetickým polem, působí tlakem na sekundární receptory či přímo ovlivňuje činnost nervových buněk. Dále práce pojednává o různých formách magnetické orientace, kterými je např. magnetický kompas (případně buzola), magnetický alignment a magnetická mapa. Konec teoretické části se věnuje souhrnným znalostem o magnetorecepci a magnetické orientaci u studované čeledi. Praktická část se věnuje samotnému mnou prováděnému výzkumu, kdy byla zkoumaná magnetická orientace jednotlivých zápředů na 3 lokalitách. Práce se zaměřuje na lokality různorodé, v různých lesních porostech, v různých svazích. Sběr dat byl ztížen meteorologickými podmínkami, jelikož dlouhé parné léto naprosto vysušilo lesy a veškerá činnost živočichů byla utlumena, poté přišlo razantní ochlazení a velké množství srážek. V tomto roce v podstatě neproběhla žádná přechodová fáze mezi létem a podzimem. Nakonec byla ale potřebná data nashromážděna a ze statistického zpracování jednoznačně vyplynulo, že výsledné vektory se nejčastěji pohybovaly v rozmezí od 100° do 180°. Více než 60% zápředů se orientovalo jihovýchodním až jižním směrem. Samozřejmě byly nalezeny i výjimky a kuriózní případy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.