|
|
Badatelsky orientované vyučování fyzického zeměpisu
JEŘÁBKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce pojednává jak o teoretické rovině nového trendu ve vyučování, a to o badatelsky orientovaném, tak obsahuje praktickou část užitečnou zejména pro učitele zeměpisu na druhém stupni základních škol. Badatelsky orientované vyučování si klade za cíl zefektivnit výuku přírodních věd na základních školách a vzbudit tak v žácích zájem o jejich studium a zainteresování. Vzhledem k tomu, že fyzický zeměpis má mnoho pod-složek, byly pro tuto práci vymezeny tři základní kategorie a to, hydrologie, meteorologie a klimatologie, kartografie a geografické informační systémy. V teoretické části se pojednává o chápání a vykládání termínu badatelsky orientovaného vyučování, jeho uplatňování ve světových vzdělávacích systémech a začleňování do českého vzdělávacího systému. Na základě prostudovaných materiálů byl vytvořen "Soubor návrhů cvičení na badatelsky orientované vyučování v hodinách zeměpisu pro druhý stupeň základní školy". Praktické portfolio obsahuje jak metodické listy pro učitele, tak pracovní listy pro badatele. Vybraná cvičení byla otestovaná v praxi a jsou zhodnocena v závěru celé diplomové práce.
|
|
|
Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy
CHMELAŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce s názvem Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy bylo vymezit pojem úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základní školy a zjistit, jaká je v tomto směru situace na vybraných školách. První kapitola je proto zaměřena na problematiku mentálního postižení, konkrétně na definici pojmu mentální postižení a charakteristiku žáků s lehkým mentálním postižením. Zde se jedná zejména o specifika kognitivních procesů, osobnosti, fyzického stavu a vzdělávání. V další části je pozornost věnována integraci žáků s lehkým mentálním postižením, tedy zejména definici pojmu integrace, významu integrace a faktorům ovlivňujícím její úspěšnost. Na základě studia odborné literatury jsou v práci posléze vymezena čtyři kritéria, na základě nichž by bylo možné posoudit úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením v konkrétních případech.Problémy v každé z těchto oblastí představují ohrožení, či dokonce znemožnění úspěšné integrace. Poznatky dosažené na základě studia odborné literatury byly aplikovány v rámci provedeného vlastního výzkumu. Pro tento účel byla zvolena kvalitativní strategie, jmenovitě design případových studií, který umožňuje odhalit nuance jednotlivých případů a poskytnout dostatečný prostor pro popis jejich specifik. K získání dat potřebných pro posouzení úspěšnosti integrace byly použity metody analýzy dokumentů, pozorování, dotazování a sociometrie. Výzkum probíhal ve školním roce 2013/2014 na 1. stupni ve třech základních školách v Jihočeském kraji. Do výzkumu byly zařazeny dvě individuálně integrované žákyně, jedna z 2. a jedna ze 3. ročníku a individuálně integrovaný žák 4. ročníku. Výzkumu se účastnili také jejich třídní učitelky a spolužáci. V jednotlivých třídách se vzdělávalo 24, 20 a 13 žáků. Výzkumu se tedy celkem účastnili 3 integrovaní žáci s lehkým mentálním postižením, 3 třídní učitelky a 57 spolužáků. Po prostudování odborné literatury a na základě informací získaných prostřednictvím realizovaného výzkumu se z mého pohledu jeví integrace žákyně B. ze 2. ročníku jako úspěšná, a to zejména proto, že v rámci všech dílčích kritérií pro hodnocení úspěšnosti integrace jsem neshledala žádné závažné problémy. Integraci žákyně A. ze 3. ročníku a žáka D. ze 4. ročníku hodnotím spíše jako neúspěšnou. Největší překážku úspěšné integrace těchto žáků představovaly jejich vztahy se spolužáky. V obou případech totiž byly zjištěny závažné problémy v oblasti sociálních vztahů mezi integrovaným žákem a jeho spolužáky projevující se zejména ignorováním, odmítáním či posměchem. V případě žákyně A. je pak navíc zjevná její subjektivní nespokojenost s danou situací. I přesto, že je integrace jedním ze současných trendů školské politiky, není její úspěšnost, respektive neúspěšnost dostatečně řešena. V textu práce je proto poukázáno na problémy, které se při integraci žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základních škol mohou objevovat. Jejich přítomnost je pak signálem, který by neměl být zainteresovanými subjekty. V dlouhodobém horizontu totiž mohou přinést nejen zhoršenou kvalitu vzdělávacího procesu integrovaného žáka, ale také ostatních spolužáků. V horším případě pak může docházet i ke zhoršování sociálních vztahů ve třídě, což se negativně odráží na celkové atmosféře a klimatu. Bakalářské práce by proto měla posloužit především jako impulz k řešení této problematiky.
|
|
|
Zhodnocení veřejných základních škol Prahy 10 v závislosti na vývoji porodnosti
Fučíková, Simona ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kleňhová, Michaela (oponent)
Cílem této práce je posoudit, jak změny v počtu živě narozených dětí, konkrétně propad v 90. letech 20. století, ovlivňují počet žáků nastupujících do 1. ročníku veřejných základních škol na Praze 10. Dále se práce zabývá, zda počet živě narozených dětí ovlivňuje počet žáků odcházejících na gymnázium či konzervatoř z 5. ročníku a 7. ročníku a zda na gymnázia či konzervatoře odchází více děvčat anebo chlapců. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část se věnuje vývoji českého základního školství, a to především po roce 1989. Také je zde charakterizována oblast Prahy 10 společně s jednotlivými základními školami, za které je analýza provedena. Druhou část práce otevírá popis vývoje porodnosti a základního školství nejprve v České republice a následně v městské části Praha 10. První analýza se zaměřuje na vztah mezi počtem živě narozených a počtem žáků nastupujících do prvních tříd. Dále je zde také provedena analýza vztahu mezi počtem živě narozených dětí a počtem žáků odcházejících v 5. či 7. ročníku na gymnázia či konzervatoře. Vztah mezi porodností a veřejnými základními školami na Praze 10 byl prokázán pouze v souvislosti s počtem nastupujících žáků do prvních tříd, zatímco na počet žáků odcházejících na gymnázia či konzervatoře vliv prokázán nebyl. Na základě toho lze usoudit, že počet žáků základních škol je závislý na porodnosti v dané oblasti. V příloze je uveden vzor dvou výkazů, na jejichž základě byla získána data pro základní školství na Praze 10.
|
|
|
Vztah dětí k jazykovému vzdělávání
BOHOŇKOVÁ, Tereza
Diplomová práce "Vztah dětí k jazykovému vzdělávání" pojednává o vztahu žáků k učení se cizím jazykům na vybraných Jihočeských základních školách. Teoretická část se zabývá pojetím výuky cizích jazyků na 1. stupni základních škol v České Republice, účastníky výukového procesu a motivací v jazykovém vzdělávání a osvojováním cizích jazyků v mateřských školách. Praktická část se věnuje dotazníkovému průzkumu, který zjišťuje vztah žáků k učení cizích jazyků a jejich postoje k významu znalosti cizího jazyka. Dotazníky byly určeny pro žáky z 5. tříd na deseti základních školách v Jižních Čechách.
|
|
|
Projektová metoda v hodinách občanské výchovy
ČÍHALOVÁ, Dana
Magisterská diplomová práce se zabývá projektovou metodou v hodinách občanské výchovy. Cílem práce bylo nalézt místo této metody ve výuce občanské výchovy na základní škole. Práce je rozdělena na dvě části. V první části jsem se zaměřila na teoretická východiska projektové metody, její historický vývoj a současné pojetí, přičemž jsem se pokusila nastínit i postavení občanské výchovy na základní škole. Ve druhé části práce se zabývám již možnostmi, jak lze uspořádat učivo občanské výchovy podle projektové metody. V této části jsou tedy uvedeny návrhy vlastních projektů a vlastní realizace jednoho vybraného projektu.
|
|
|
Průřezové téma Environmentální výchova ve výuce fyziky
PALIVEC, Zdeněk
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku propojení environmentální výchovy a výuky fyziky na základní škole. Popisuje teorii environmentální výchovy a přístup RVP, rozebírá jednotlivé druhy učebnic fyziky a hodnotí je z hlediska environmentální výchovy. Dále navrhuje fyzikální projekty s environmentální složkou pro různé ročníky ZŠ a popisuje jejich realizaci. Nakonec informuje o postojích žáků k propojení environmentální výchovy a fyziky pomocí dotazníkového šetření a vyvozuje závěry a doporučení pro lepší provázanost těchto témat.
|
|
|
Srovnání volnočasových aktivit nabízených ze strany nestátních neziskových organizací v Českých Budějovicích z hlediska podpory integrace romských dětí na základních školách
ZIMANDLOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá srovnáním využití volnočasových aktivit nabízených ze strany nestátních neziskových organizací v Českých Budějovicích, oproti základním školám (ZŠ), jako jedna z možností podpory integrace romských dětí ve vzdělávacím procesu. Teoretická část práce seznamuje s problematikou integrace jak z obecného hlediska, tak i ve vztahu k cílové skupině Romů a romských dětí navštěvující běžné základní školy. Dále je zde okrajově shrnuta problematika romské menšiny a její dopady na život ve společnosti. Poslední kapitola teoretické části práce je věnována problematice NNO v Českých Budějovicích ve vztahu k romským dětem a jejich integraci ve školní výuce a dále náplni volnočasových aktivit zprostředkovaných těmito organizacemi a jejími dopady na integraci romských dětí na ZŠ. V praktické části diplomové práce je použito výzkumné šetření povahy kvalitativní strategie výzkumu, které bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Cílem práce je zjistit využití volnočasových aktivit nabízených cílové skupině romských dětí ze strany NNO jako jednu z možností podpory integrace, která je zprostředkována nejen ze strany ZŠ, ale i ze stany NNO zaměřených na danou cílovou skupinu.
|
|
|
Klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni ZŠ
PIPKOVÁ, Edita
Předmětem bakalářské práce jsou klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni základní školy. Cílem práce je zjistit podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků v hlavním vzdělávacím proudu a v základní škole praktické. V teoretické části se zabývám mentální retardací, její etiologií a klasifikací se zaměřením na lehkou a středně těžkou mentální retardaci. Dále se věnuji systému edukace a podrobněji základnímu vzdělávání žáků s mentálním postižením. V praktické části pomocí kvantitativního výzkumu zjišťuji podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků u tří integrovaných žáků s mentálním postižením na základních školách v Českobudějovickém kraji a na Základní škole praktické v Českých Budějovicích a v Třeboni. Sběr dat byl realizován prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s třídními učiteli a asistenty pedagoga v základních školách a v základních školách praktických a pozorováním, které bylo zvoleno za doplňující techniku. Výsledky výzkumu ukazují, že integrovaným žákům jsou poskytnuty takové speciálně pedagogické podpůrné prostředky, které jsou potřeba pro jejich úspěšnou integraci a úspěšné vzdělávání. Podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků jsou individuální podle stupně jejich postižení. Oproti tomu podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků na základních školách praktických se téměř shodují. Speciálně pedagogické podpůrné prostředky jsou v těchto školách pilíři úspěšného vzdělávání žáků s mentální retardací.
|
|
|
Spolupráce školy a rodiny
ČERVENKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce školy a rodiny. Teoretická část mapuje uchopení této problematiky v kurikulárních dokumentech. Charakterizuje předškolní a základní vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní výchovu (RVP PV) a Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZŠ). Pozornost je také věnována roli učitele, rodiče i dítěte, kterou při této spolupráci sehrávají. Praktickou část tvoří výzkum, jehož cílem je charakterizovat odlišnosti spolupráce na různých typech škol (MŠ, 1.st.ZŠ a 2.st.ZŠ). Dále zjišťuji, jaké jsou zkušenosti rodičů a učitelů ze vzájemné spolupráce.
|
|
|
Klíčové kompetence ve výuce španělštiny.
MALÍKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce je zaměřena na rozvoj klíčových kompetencí ve výuce španělského jazyka na druhém stupni základní školy. Zabývá se charakteristikou klíčových kompetencí, prací s nimi a jejich rozvojem v hodinách španělštiny. Cílem práce je zmapovat současnou situaci rozvoje klíčových kompetencí a navrhnout, jak by měli učitel i žáci pracovat v hodinách španělského jazyka, aby byl rozvoj těchto kompetencí podporován v největší možné míře.
|
host ::
RSS.