|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání spokojenosti dětí v období pubescence umístěných ve dvou vybraných dětských domovech s jejich trávením volného času
CHMELAŘOVÁ, Michaela
Práce se zabývá volným časem dětí v období pubescence, které jsou umístěny v dětských domovech, konkrétně analýzou předpokladů a možností skutečné realizace jejich volného času. Teoretická část práce předkládá vymezení volného času, jeho funkcí a pedagogického zhodnocování. Charakterizuje dětské domovy, trávení volného času dětí vyrůstajících v dětských domovech, výchovné působení ve zmíněných zařízeních a jedince v období pubescence. Výzkumná část obsahuje bližší představení respondentů a dvou zvolených zařízení: dětského domova v Jihomoravském kraji a dětského domova v Kraji Vysočina. Popisuje a srovnává trávení volného času dětí v období pubescence, které jsou zde umístěny, a zjišťuje, jaká je spokojenost dotazovaných dětí s trávením jejich volného času.
|
|
|
Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy
CHMELAŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce s názvem Úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupeň základní školy bylo vymezit pojem úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základní školy a zjistit, jaká je v tomto směru situace na vybraných školách. První kapitola je proto zaměřena na problematiku mentálního postižení, konkrétně na definici pojmu mentální postižení a charakteristiku žáků s lehkým mentálním postižením. Zde se jedná zejména o specifika kognitivních procesů, osobnosti, fyzického stavu a vzdělávání. V další části je pozornost věnována integraci žáků s lehkým mentálním postižením, tedy zejména definici pojmu integrace, významu integrace a faktorům ovlivňujícím její úspěšnost. Na základě studia odborné literatury jsou v práci posléze vymezena čtyři kritéria, na základě nichž by bylo možné posoudit úspěšnost individuální integrace žáků s lehkým mentálním postižením v konkrétních případech.Problémy v každé z těchto oblastí představují ohrožení, či dokonce znemožnění úspěšné integrace. Poznatky dosažené na základě studia odborné literatury byly aplikovány v rámci provedeného vlastního výzkumu. Pro tento účel byla zvolena kvalitativní strategie, jmenovitě design případových studií, který umožňuje odhalit nuance jednotlivých případů a poskytnout dostatečný prostor pro popis jejich specifik. K získání dat potřebných pro posouzení úspěšnosti integrace byly použity metody analýzy dokumentů, pozorování, dotazování a sociometrie. Výzkum probíhal ve školním roce 2013/2014 na 1. stupni ve třech základních školách v Jihočeském kraji. Do výzkumu byly zařazeny dvě individuálně integrované žákyně, jedna z 2. a jedna ze 3. ročníku a individuálně integrovaný žák 4. ročníku. Výzkumu se účastnili také jejich třídní učitelky a spolužáci. V jednotlivých třídách se vzdělávalo 24, 20 a 13 žáků. Výzkumu se tedy celkem účastnili 3 integrovaní žáci s lehkým mentálním postižením, 3 třídní učitelky a 57 spolužáků. Po prostudování odborné literatury a na základě informací získaných prostřednictvím realizovaného výzkumu se z mého pohledu jeví integrace žákyně B. ze 2. ročníku jako úspěšná, a to zejména proto, že v rámci všech dílčích kritérií pro hodnocení úspěšnosti integrace jsem neshledala žádné závažné problémy. Integraci žákyně A. ze 3. ročníku a žáka D. ze 4. ročníku hodnotím spíše jako neúspěšnou. Největší překážku úspěšné integrace těchto žáků představovaly jejich vztahy se spolužáky. V obou případech totiž byly zjištěny závažné problémy v oblasti sociálních vztahů mezi integrovaným žákem a jeho spolužáky projevující se zejména ignorováním, odmítáním či posměchem. V případě žákyně A. je pak navíc zjevná její subjektivní nespokojenost s danou situací. I přesto, že je integrace jedním ze současných trendů školské politiky, není její úspěšnost, respektive neúspěšnost dostatečně řešena. V textu práce je proto poukázáno na problémy, které se při integraci žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni základních škol mohou objevovat. Jejich přítomnost je pak signálem, který by neměl být zainteresovanými subjekty. V dlouhodobém horizontu totiž mohou přinést nejen zhoršenou kvalitu vzdělávacího procesu integrovaného žáka, ale také ostatních spolužáků. V horším případě pak může docházet i ke zhoršování sociálních vztahů ve třídě, což se negativně odráží na celkové atmosféře a klimatu. Bakalářské práce by proto měla posloužit především jako impulz k řešení této problematiky.
|
|
|
Služby zaměřené na pomoc ženám při uplatnění na trhu práce po skončení mateřské dovolené.
CHMELAŘOVÁ, Michaela
Ženy vracející se do zaměstnání po skončení mateřské dovolené představují jednu z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Nástupem a časem stráveným na rodičovské dovolené žena často ztrácí kontakt se svým původním zaměstnáním. V závislosti na délce rodičovské dovolené potom nerozvíjí, nebo jen velmi omezeně, své pracovní dovednosti a znalosti. V mnoha případech pak přichází o své pracovní místo úplně a po skončení rodičovské dovolené je tak vystavena často velmi obtížné životní situaci najít si zaměstnání nové. Od roku 2004 v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, začala být tato problematika v jednotlivých regionech řešena a to v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Jedním z takových řešení jsou motivační či rekvalifikační programy koncipované pro tuto skupinu žen. Toto téma je také předmětem předkládané diplomové práce. Cílem práce bylo prozkoumání situace žen, které se vracejí na trh práce po rodičovské dovolené. Teoretická část je zaměřena na historický exkurz a současnou situaci, pro niž byly vybrány dva regiony, ve kterých jsou poskytovány služby na podporu znovuzaměstnání žen. Cílem praktické části bylo zjištění hlavních motivací, které vedou ženy v průběhu či po skončení rodičovské dovolené k absolvování podpůrných programů.
|
host ::
RSS.