|
|
Příjem vlákniny ve vyspělých zemích a možnosti jeho zvyšování v populaci
Ježková, Kristýna ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příjmem vlákniny a možnostmi jeho zvyšování. Hlavním cílem práce je zhodnotit skutečný příjem vlákniny v populaci a zjistit, zda lidé vlastně vědí, co to vláknina je a kolik by jí měli denně přijmout. Teoretická část je zaměřena na vlákninu jako takovou. Je zde popsána její charakteristika, rozdělení, vlastnosti a zdroje. Také je zde prezentován vliv vlákniny na zdravotní stav člověka a důsledky při nedostatečném či naopak nadměrném příjmu vlákniny. Praktická část je zaměřena na reálný příjem vlákniny v populaci. Je provedena formou dotazníkového šetření, v rámci kterého zjišťuji jaké vědomosti dotazovaní o vláknině mají, ale především jak často přijímají potraviny obsahující vlákninu. Dotazníky jsem rozdávala z velké části zákazníkům jedné nejmenované lékárny a zdravé výživy v Praze a ostatním kolemjdoucím. Celkem se mi podařilo vysbírat 84 dotazníků. Ze zhodnocení výsledků vyplývá, že značná většina dotázaných má představu o tom, co je to vláknina a které potraviny ji obsahují nejvíce, ale už nevědí, jaký je doporučený denní příjem. Přesto polovina dotázaných si myslí, že přijímají vlákniny dostatek. Příjem vlákniny u mužů a žen nebyl až tak rozdílný. Největší odlišnost byla u konzumace ořechů a semínek. Ženy je konzumovaly mnohem častěji než muži. Další odlišností...
|
|
|
Porodnické intervence ve vztahu k poruchám pánevního dna
Rušavý, Zdeněk ; Kališ, Vladimír (vedoucí práce) ; Roztočil, Aleš (oponent) ; Mašata, Jaromír (oponent)
Porodnické intervence ve vztahu k poruchám pánevního dna - Abstrakt Jedním z hlavních cílů porodnických intervencí v druhé době porodní je prevence poranění pánevního dna a s ním spojenými poruchami. V současnosti nejčastěji užívané a zároveň i nejvíce diskutované intervence jsou chránění hráze a nástřih hráze (episiotomie). Většina poruch pánevního dna je subjektivního rázu a hledání vhodných nástrojů k objektivizaci a kvantifikaci závažnosti těchto poruch je klíčem k porovnání a nalezení nejefektivnějších intervencí. Cílem této disertační práce bylo nalézt a demonstrovat účinnost nejefektivnější modifikace chránění hráze. Dále porovnání dvou užívaných typů episiotomií stran poruch pánevního dna. Posledním cílem bylo nalézt konsensus ohledně nejvhodnějšího nástroje na hodnocení anální inkontinence. Ve studiích zabývajících se problematikou chránění hráze jsme popsali pomocí experimentu směr a míru deformace hráze při vaginálním porodu. Při následných počítačových simulacích na biomechanickém modelu hráze jsme prokázali, že Vídeňská modifikace chránění hráze, při které jsou prsty přiloženy na hráz 6 cm od zadní komisury laterálně na obě strany a 2 cm ventrálně a jsou v průběhu porodu k sobě přitlačeny o 1 cm bilaterálně, je schopná největšího snížení napětí na hrázi. Ve studiích zabývajících se...
|
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
|
|
Chronická zácpa jako bio-psycho-sociální problém komplexní rehabilitace seniorů
ROŽĎALOVSKÁ, Petra
Biologické změny související s vyšším věkem se projevují obecně zpomalením fyziologických funkcí, zejména zpomalením střevní peristaltiky. Objevují se tedy často problémy s vyprazdňováním a ty mají za následek zácpu, která se může být opakovaná a dlouhodobá a stává se chronickou. Vyprazdňování patří k základní lidské potřebě, navozuje pocit uspokojení. Pokud je narušeno, ovlivňuje seniora i po psychosociální stránce. V teoretické části své bakalářské práce věnuji pozornost cílové skupině seniorům a příslušným oborům související se seniory, gerontologii a geriatrii, období lidského života stárnutí a stáří, v neposlední řadě pojmu ucelená rehabilitace a její vážnosti. Uvádím definici zácpy, její rozdělení, diagnostiku, prevenci i léčbu. Důsledkem životních i zdravotních změn se mění i kvalita života seniora. Praktická část mé práce byla zaměřena na dva cíle. 1. cíl mapoval u respondentů frekvenci výskytu chronické zácpy, 2. cíl hodnotil u respondentů, v jaké míře chronická zácpa ovlivňuje kvalitu života seniorů. Z výzkumu vyplývá, že praktické poznatky se pojí s teorií. Vhodnou prevencí bychom měli usilovat o snížení frekvence zácpy seniorů a tím zároveň eliminovat zhoršování kvality jejich života.
|
|
|
Střevní onemocnění včel
BRABENEC, Jiří
Cílem této bakalářské práce bylo popsat nejčastější střevní onemocnění včel. Mezi ně řadíme zácpu, úplavici a nosematózu. Tu způsobují mikrospondie Nosemy apis a Nosemy ceranae. V posledních letech vytlačuje odolnější a méně prozkoumaná Nosema ceranae Nosemu apis. Rozdíl mezi těmito druhy je rozpoznatelný pouze pod mikroskopem. Onemocnění je o to nebezpečnější, že se příznaky objevují až po plném propuknutí nákazy. V České republice není povolen žádný přímý léčebný přípravek. Proto bychom měli klást velký důraz na prevenci a důkladnou dezinfekci včelařského vybavení.
|
|
| |
|
|
Zácpa jako ošetřovatelský problém
PETRŮ, Štěpánka
Zácpa jako ošetřovatelský problém. V dnešní populaci se stále více setkáváme s lidmi, kteří trpí zácpou. Prodlužující se věkový průměr a styl současného života jsou jednou z nejčastějších příčin jejího vzniku. S problémem obstipace se sestry setkávají ve své ošetřovatelské praxi ve všech typech zdravotnických zařízení. Vhodně zvolenou ošetřovatelskou péčí může sestra pomoci problém s defekací pacienta vyřešit. První část práce je teoretická. Definuje onemocnění, jeho příčiny a vhodný ošetřovatelský postup, který je chronologicky řazen podle ošetřovatelského procesu. Další část práce se zabývá výzkumem, který byl uskutečněn v nemocnici Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Počátky na odděleních, kde se předpokládá u pacientů vyšší výskyt obstipace. Šetření bylo anonymní, provádělo se metodou kvantitativního dotazování technikou dotazníků u 128 sester. Z důvodu zachování objektivity byly obdobné otázky metodou standardizovaného rozhovoru podány i 11 pacientům hospitalizovaným na oddělení, kde výzkum proběhl. V práci byly stanoveny tři cíle: Zjištění, zda sestry odebírají anamnézu se zaměřením na výskyt zácpy, zmapování ošetřovatelské péče u pacientů s obstipací na lůžkových odděleních a zjištění aktuální možnosti řešení obstipace jako ošetřovatelského problému. Z cílů vychází tři hypotézy: Sestry se zajímají při odebírání ošetřovatelské anamnézy o frekvenci pacientovy vylučované stolice v domácím prostředí, sestry nedostatečně hydratují pacienty a sestry zajišťují intimitu prostředí k defekaci stolice dle pacientových potřeb. Sestrami byly potvrzeny první a třetí předpokládané hypotézy a vyvrácena druhá hypotéza. Názor pacientů se ne vždy shodoval s tvrzením sester. Z výsledků obou výzkumů vyplynul závěr, že sestry mají teoretické znalosti v problematice ošetřování nemocného se zácpou, ale ne vždy je uvádí do své profesionální praxe. Práce mapuje aktuální stav ošetřovatelské péče o pacienty se zácpou a vede k efektivnějšímu využití ošetřovatelských metod v praxi.
|
|
|
Zácpa - problém imobilních pacientů
HULIČKOVÁ, Tereza
Práce se zaobírá problematikou zácpy u imobilních pacientů. K výzkumu jsem si vybrala kvantitativní metodu získání dat, která probíhala formou dotazníku. Jediným omezením při výběru respondentů byla jejich mobilita {--} dotazník byl určen pro imobilní pacienty všech věkových kategorií na jakémkoliv oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce, bylo zmapovat denní stravovací návyky, pitný režim u těchto pacientů a posoudit jejich vliv na vznik zácpy. Na základě prostudované literatury jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza uvádí, že stravování imobilních pacientů nezohledňuje jejich zvýšené nároky na přísun vlákniny. Z výzkumu jsem zjistila, že imobilní pacienti mají pestřejší stravu doma (zelenina, ovoce, tmavé pečivo). Rovněž návštěva nutričního terapeuta byla u imobilních pacientů ojedinělým jevem. Převážná většina respondentů nebyla omezena žádnou dietou. První hypotéza se potvrdila Druhá hypotéza stanovuje, že imobilní pacienti nedodržují pitný režim. Z výsledků vyplývá, že doma i v nemocnici přijmou imobilní pacienti v průměru 1-2l tekutin/24h. Pokud pomineme, že pitný režim je individuální s ohledem na váhu, věk a zdravotní stav pacienta, pak se dá říci, že imobilní pacienti dodržují pitný režim. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza míní, že při vyprazdňování imobilních pacientů není zachována a respektována jejich intimita a pocit studu, což má za následek další podporu vzniku zácpy. Výzkum ukázal, že v taktnosti při pomoci vyprazdňování u imobilního pacienta má ošetřovatelský personál značné rezervy. Nelze se pak divit, že na rozdíl od vyprazdňování doma, při vyprazdňování v nemocnici většina dotázaných pociťuje nedostatečnou míru soukromí. Dle mého názoru se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost. Nedodržování intimity při vyprazdňování má na imobilního pacienta negativní dopad. V nemocnicích by se také mělo dbát na stravu bohatou na vlákninu, zvláště u těchto pacientů. Vhodná je individuální konzultace nutričního terapeuta, která může významně přispět k prevenci vzniku zácpy. Také dostatečný pitný režim pacienta by měl být ve zvýšené pozornosti ošetřujícího personálu. Myslím si, že dodržování správné životosprávy a empatický, psychologický, holistický a citlivý přístup sester k ošetřování imobilních pacientů by mohl zlepšit stav imobilních pacientů trpících zácpou a zmírnit jejich obtíže. Kéž by toto bylo cílem každé sestry ošetřující takovéto pacienty.
|
host ::
RSS.