|
|
Odrůdová variabilita výnosových prvků sóji luštinaté (Glycine max (L.) Merr.) v podmínkách méně příznivých pro pěstování
VOKURKA, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit tvorbu výnosu sóji luštinaté v méně příznivých podmínkách. Pro účely práce byl v roce 2019 založen jednoletý polní pokus ve výšce 559 m n. m. s ranými až velmi ranými odrůdami Acardia, Coraline, Marzena a Sculptor, v České republice poměrně novými. Před sklizní byly odebrány vzorky rostlin a stanoveny následující parametry: délka rostlin, výška nasazení prvního lusku, počet primárních větví, počet lusků na rostlině, počet semen v lusku a hmotnost tisíce semen. Dále byl laboratorně stanoven obsah tuku a dusíkatých látek v semenech. Získaná data byla statisticky zpracována. Výnos se pohyboval v rozsahu od 2,96 (Sculptor) do 5,12 (Acardia) t/ha. U odrůd Acardia a Coraline byl obsah dusíkatých látek v negativní korelaci s obsahem tuku. U odrůdy Sculptor nebyly analyzovány obsahové látky z důvodu zaplísnění sklizených semen. U jednotlivých odrůd se ukázaly rozdíly ve způsobu tvorby výnosu. V pokusu bylo celkově dosaženo nadprůměrného výnosu. Odrůda Sculptor se v daných podmínkách ukázala jako nestabilní z hlediska dozrávání. Pokus ukázal, že při výběru vhodné odrůdy je možné sóju v daných podmínkách pěstovat.
|
|
|
Tvorba výnosu a kvalita ozimé pšenice v podmínkách setrvalého pěstování
PAVLÁTOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo posoudit základní výnosové prvky a potravinářskou kvalitu zrna u vybraných odrůd pšenice ozimé v závislosti na intenzitě pěstování. Pro pokus bylo vybráno celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Turandot a Rumor) a 2 odrůdy hybridní (Hyfi a Hybery). Každá odrůda se v rámci pokusu opakovala třikrát. Porost byl posuzován ve dvou variantách pěstování - kontrolní a hnojená dusíkem. Pokus byl založen ve vegetačním období 2017/2018 na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Rostlinný materiál potřebný k následnému rozboru vzorků byl odebrán těsně před sklizní. V terénu byly hodnoceny výnosové prvky pšenice ozimé a byl posuzován zdravotní stav porostu. Stanovení kvalitativních parametrů bylo provedeno na přístupných přístrojích ve školní laboratoři. Poté se výsledky zaznamenaly do tabulek a grafů. Dále bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných dat. U kontrolní varianty všech hodnocených odrůd pšenice ozimé byl zjištěn průměrný skutečný výnos 8,52 t.ha-1. Naopak u varianty dusíkatého hnojení představoval průměrný skutečný výnos 8,94 t.ha-1. Posuzované odrůdy ve vegetačním období 2017/2018 se vyznačovaly pekařskou jakostí A a B. Z kvalitativních parametrů byly zjištěny nižší hodnoty objemové hmotnosti, než které požaduje norma pro potravinářskou pšenici (min. 76,0 kg.hl-1). Nejvyšší hodnoty dosáhla odrůda Turandot ve variantě hnojené dusíkem (77,8 kg.hl-1), která jako jediná vyhověla požadavku ČSN 4611 00-2.
|
|
|
Tvorba výnosu olejného lnu
PAVLÁTOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo posoudit tvorbu výnosu semen u vybraných odrůd lnu olejného. Do práce bylo zapojeno šest odrůd lnu olejného a jedna odrůda lnu přadného. Pozorování probíhalo v roce 2016 a bylo zaměřeno především na hlavní výnosové prvky, a to na počet rostlin na m2, počet tobolek na rostlině, počet semen v tobolce a na hmotnost tisíce semen. Jako doplňková hodnota byla stanovena celková a technická délka rostlin. Zjištěné jednotlivé hodnoty byly vzájemně porovnány a graficky vyhodnoceny. Dále byl sledován výskyt škodlivých činitelů v porostu. Z výsledků je zřejmé, že zjištěné výnosové prvky maloparcelkového pokusu dosáhly nadprůměrných hodnot. Nejvyššího teoretického výnosu dosáhla odrůda Libra, a to 3,04 t?ha-1. Průměrný skutečný výnos lnu olejného dosáhl hodnoty 2,24 t?ha-1 a přadná odrůda dosáhla výnosu 1,47 t?ha-1, což je pro přadný len typické, vzhledem k hlavní produkci vlákna.
|
|
|
Tvorba výnosu semen a hodnocení zdravotního stavu odrůd konopí setého (\kur{Cannabis sativa} L.)
KUKLINA, Aleksandra
Konopí je rostlina všestranně využitelná, lze jí pěstovat pro získání vlákna, semen i biomasy. I když se řadí mezi alternativní plodiny měla by být objektem výzkumů a praktických pokusů. Hlavní cíl této bakalářské práce byl zaměřen na hodnocení tvorby výnosu semen u vybraných odrůd konopí setého a hodnocení kvality semen. Pro účel hodnocení tvorby výnosu byl založen maloparcelkový polní pokus se 4 odrůdami konopí setého: Bialobrzeskie, Finola, Fedora 17, Fibrol. Další výzkum složení konopného semene probíhal na odrůdách Finola, Tygra, Fedora 17, USO-31 a Futura 75 získaných od regionálního pěstitele konopí. Správná volba odrůdy a základní agrotechnika jsou počátečními faktory pro úspěšnou tvorbu výnosu semen. Dále v první řadě je hustota a zdravotní stav porostu. Při sledování vývinu fotosyntetického aparátu se potvrdil určitý rozdíl v průběhu vegetace rannějších a pozdních odrůd a následné fenologické změny rostlin. Konopí je velice konkurenceschopná plodina vůči plevelům a taktéž při sledování chorob a škůdců žádné závadné škody nebo významný výskyt nebyl zaznamenán, kromě škod způsobených ptactvem. Výnos odrůdy Finola byl v rozmezí 2,2 1,6 t/ha. Při sledování látkového složení sušiny semene výsledky prokázaly některé rozdíly a odrůdové vlivy. Nejvyšší množství dusíkatých látek bylo stanoveno u odrůdy Finola (23,58%), nejmenší zastoupení dusíkatých látek měla odrůda Tygra (21,12%). Ale pro správné hodnocení a závěry se vyžaduje dálší pokusy, co může být cílem mého dalšího studia.
|
|
|
Tvorba výnosu nahých a pluchatých odrůd ovsa
FIŠER, Martin
Cílem práce bylo posoudit tvorbu a redukci výnosu nahých a pluchatých odrůd ovsa. Výzkum probíhal dva roky a byl zaměřen převážně na hlavní výnosové prvky, a to počet rostlin, odnoží a lat na m2, dále se posuzoval počet zrn v 1 latě, hmotnost tisíce zrn a celkový výnos zrna. Jako doplňkově hodnocené byly stanoveny ukazatele kvality; objemová hmotnost a podíl předního zrna. Zjištěné hodnoty jednotlivých prvků byly vzájemně porovnány a vyhodnoceny statistickou analýzou. Z výsledků vychází, že nahé odrůdy ovsa dosahovaly průměrných výnosů zrna; průměr porovnávaných odrůd nahého ovsa činil 3,03 t.ha-1, průměr pluchatých odrůd činil 5,03 t.ha-1 a ostatní ukazatele se pohybovaly rovněž okolo průměrných hodnot. Potvrdilo se, že novější odrůdy jsou šlechtěny na vyšší hranici výnosu, zatímco starší odrůdy vykazují lepší hodnoty kvalitativních parametrů.
|
|
|
Porovnání tvorby výnosu a kvality nahého a pluchatého ječmene
MAREK, Jan
Na pozemcích Jihočeské univerzity byl v roce 2015 založen jednoletý pokus,ve kterém byly porovnávány tři pluchaté a jedna nahá odrůda jarního ječmene, každá odrůda byla vyseta ve čtyřech opakováních. U každého opakování byl posuzován počet vzešlých rostlin, počet odnoží, počet klasů, výnos, hmotnost tisíce zrn, podíl předního zrna, objemová hmotnost a obsah dusíkatých látek. Průměrný výnos pluchatých odrůd přesahoval 6 t/ha, naopak u nahé odrůdy byl 4,68 t/ha. Ta dále vykazovala nejnižší HTZ, nejvyšší objemovou hmotnost anejvyšší obsah N - látek.
|
|
|
Tvorba výnosu ozimé pšenice
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývala tvorbou výnosu u 12 vybraných odrůd ozimé pšenice ve vegetačním období 2013/2014. Pokus byl založen ve čtyřech opakováních na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zkoumanými výnosovými prvky byly počet klasů na 1 m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Dále se hodnotil počet rostlin na 1 m2, počet klásků v klasu, skutečný a teoretický výnos, délka klasu a objemová hmotnost. Následně došlo ke zpracování výsledků, kdy průměrná hodnota všech odrůd u počtu klasů na 1 m2 byla 783 ks/m2. U druhého výnosového prvku dosáhly odrůdy průměrného počtu zrn v klasu 36,2 ks. U HTZ byla zjištěna průměrná hmotnost 44,42 g.
|
|
|
Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice
BAŽANTOVÁ, Eva
Diplomová práce "Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice" se zabývá porovnáním vybraných odrůd pšenice jarní, které jsou pěstovány v České republice. V roce 2012 byl na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity založen odrůdový pokus. Ve čtyřech opakováních bylo zaseto celkem osm odrůd jarní pšenice - Corso, Brawura, Aranka, Tercie, Granny, Scirocco, Septima a Vánek. Výsledky jarních odrůd byly porovnávány s kontrolní ozimou odrůdou Baletka. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů, chorob a škůdců a hodnocen počet rostlin a odnoží. Ve výsledkové části jsou hodnoceny hlavní výnosové prvky - počet klasů na 1m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Po sklizni byl dále vyhodnocen skutečný a teoretický výnos, koeficient produktivního odnožení, délka klasu a objemová hmotnost. Průměrný počet klasů u jarních odrůd dosáhl počtu 520 ks na m2 a u sledovaných odrůd se výrazně lišil, přesto u většiny odrůd překonal výsledek kontrolní ozimé odrůdy (491 ks na m2). Počet zrn v klasu byl průměrně 45 ks a u kontrolní ozimé odrůdy Baletka dosáhl 37 ks. Průměrná hmotnost tisíce zrn všech jarních odrůd dosáhla hodnoty 31,7 g a byla srovnatelná s výsledky kontrolní ozimé odrůdy.
|
|
|
Tvorba výnosu ozimé pšenice v závislosti na šířce řádků v podmínkách ekologického zemědělství
PROCHÁZKOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce: Tvorba výnosu ozimé pšenice v závislosti na šířce řádků v podmínkách ekologického zemědělství. Tato práce se zabývá tvorbou výnosu u ozimé pšenice. Ozimá pšenice se pěstovala na úzkých a širokých řádcích na polních pokusech. Pokus byl zaměřen především na tvorbu výnosových prvků (hmotnost tisíce zrn, počet rostlin na m2, počet zrn v klasu). Dále byla prováděna kontrola během vegetace a v závěru porovnání teoretického a skutečného výnosu.
|
|
|
Tvorba výnosu ozimé pšenice v podmínkách ekologického zemědělství
ŠEBESTOVÁ, Martina
Diplomová práce Tvorba výnosu ozimé pšenice v podmínkách ekologického zemědělství se zabývá vhodností genotypů pšenice ozimé z hlediska jejich morfologie a tvorby výnosu v podmínkách ekologického zemědělství. Pokusy byly založeny v letech 2005 a 2006 na pokusném pozemku v areálu Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích metodou znáhodněných bloků. Do pokusů bylo zařazeno 10 rakouských genotypů pšenice ozimé: Capo, Ludwig, Clever,Eurofit, Element, Eriwan, SE 408/04, SE 320/05, SE 304/05 a SE 322/04. Výsledková část je zaměřena na hodnocení hlavních výnosových prvků - počet klasů na m2, počet zrn v klasu, hmotnost tisíce zrn. Součástí je rovněž hodnocení skutečného a teoretického výnosu. Počet zrn v klasu, hmotnost tisíce zrn a výnosy zrna byly na odpovídající úrovni. Počet klasů na m2 nedosáhl hodnot dosahovaných v ekologickém systému pěstování. Výsledky byly vyhodnoceny Anovou v programu STATISTICA C z 6. Testované rakouské genotypy prokázaly možnost uplatnění i v podmínkách ekologického zemědělství České republiky.
|
host ::
RSS.