|
|
Vliv vybraných podmínek pěstování na výnos rostlin "microgreens"
FILIP, David
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pěstování rostlin microgreens. Za-měřuje se na hledání ideálního pěstebního substrátu z hlediska výnosových prvků. V rámci praktické části práce je testován vliv čtyř vybraných pěstebních substrátů na množství a obsah pigmentů ve vyprodukované biomase třech různých microgre-ens. Pro porovnatelnost výsledků jsou rostliny pěstovány za stanovených podmínek ve fytotronech. Práce také uvádí finanční náročnost pěstování na různých substrá-tech. Závěrem výzkumu vyplývá nejvhodnější pěstební substrát k jednotlivým rost-linám spolu s jejich finančním zatížením. Z práce tak vyplívá, že nejvhodnější sub-strát pro pěstování rostlin podle porovnávaných výnosových prvků a z porovnávaných pěstebních substrátů je zahradní substrát Agro CS Natura. Stejně tak je i produkce rostlin nejlevnější na pěstebním substrátu Agro CS Natura.
|
|
|
PĚSTOVÁNÍ PŠENICE V SETRVALÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
PETÁKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo posoudit vliv pěstitelské technologie na tvorbu výnosových prvků a celkovou výnosovou schopnost vybraných odrůd ozimé pšenice Jako experimentální místo pro tuto práci bylo využito polního maloparcelkového pokusu s odrůdami ozimé pšenice na univerzitním pozemku v Českých Budějovicích. Lokalita se nachází v jižních Čechách v nadmořské výšce 380 m n. m., kde průměrná roční teplota dosahuje 7,8°C a průměrný úhrn srážek 620 mm. Čtyři odrůdy (dvě hybridní a dvě liniové) byly zkoumány ve třech variantách pěstování: kontrolní bez hnojení dusíku, hnojení dusíkem a pěstování s podsevem jetele. Celkově varianty hnojené dusíkem dosáhly nejvyšších výnosů zrna (7,78 t.ha-1), varianta s podsevem jetele vykázala průměrné výsledky (7,59 t.ha-1) a kontrolní varianta bez hnojení měla nejnižší výnos (7,05 t.ha-1). U výnosotvorných prvků, kterými jsou počet rostlin, počet odnoží, počet klasů, počet zrn v klasu na m2 a hmotnost tisíce zrn, dosahovaly liniové odrůdy vyšších výsledků než hybridní. Ovšem výběr správné odrůdy za pomocí dusíkatého hnojení má největší vliv na výnos. Hybridní odrůdy dosáhly o 5,47% vyššího výnosu než odrůdy liniové.
|
|
|
Tvorba výnosu jarní pšenice v závislosti na předplodině
ŽÁČEK, Josef
Diplomová práce se zabývá porovnáním vlivu tří různých předplodin na pěstování pšenice jarní v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2018 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/23 s celkovou výměrou 13,19 ha založen poloprovozní pokus. K založení poloprovozního pokusu byla využita plocha 5 ha, která svým umístěním zaujímala plochu všech třech předplodin (kukuřice na siláž, ječmen ozimý, tritikale ozimé). Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází jarní pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první pěstované varianty (předplodina kukuřice na siláž) dosáhl hodnoty 5,65 t.ha-1, což bylo o 0,42 t.ha-1 více než u druhé pěstované varianty (předplodina ječmen ozimý), kde výnos sklizeného zrna činil 5,23 t.ha-1. U poslední sledované varianty jarní pšenice (předplodina tritikale ozimé) byl výnos zrna obdobný jako u druhé varianty, a to 5,36 t.ha-1. Nejvhodnější předplodinou pro nejvyšší výnos zrna pšenice jarní je kukuřice na siláž, která také dosáhla nejvyššího zisku oproti ostatním variantám. Nejkvalitnější obsah dusíku a dusíkatých látek, i navzdory méně příznivé předplodině, dosáhla varianta č. 3.
|
|
|
Vliv hustoty výsevu na výnos u vybraných odrůd jarních obilnin
ŠÍR, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na obilniny a jejich význam, fáze základního zpracování půdy, tvorbu hospodářského výnosu, půdní plevele a chemické prostředky k jejich regulaci. Cílem práce je rozšířit poznání o faktorech, které mají vliv na hustotu výsevu u vybraných odrůd jarních obilnin. Za účelem stanovení vlivu různé hustoty výsevu na prvky struktury výnosu u následujících odrůd jarních obilnin - pšenice Kabot, ječmen Manta, ječmen Kvorning, ječmen Vendela, oves Poseidon a oves Ozon, byl založen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor. Během vegetačního období byly na sledovaném pozemku hodnoceny základní výnosové prvky - počet rostlin na m2 a počet klasů na m2. V průběhu vegetace bylo zjišťováno zastoupení plevelů v pěstovaných jarních obilninách. Při sklizni byl zjišťován výnos jednotlivých odrůd jarních obilovin.
|
|
|
Tvorba výnosu olejného lnu
PAVLÁTOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo posoudit tvorbu výnosu semen u vybraných odrůd lnu olejného. Do práce bylo zapojeno šest odrůd lnu olejného a jedna odrůda lnu přadného. Pozorování probíhalo v roce 2016 a bylo zaměřeno především na hlavní výnosové prvky, a to na počet rostlin na m2, počet tobolek na rostlině, počet semen v tobolce a na hmotnost tisíce semen. Jako doplňková hodnota byla stanovena celková a technická délka rostlin. Zjištěné jednotlivé hodnoty byly vzájemně porovnány a graficky vyhodnoceny. Dále byl sledován výskyt škodlivých činitelů v porostu. Z výsledků je zřejmé, že zjištěné výnosové prvky maloparcelkového pokusu dosáhly nadprůměrných hodnot. Nejvyššího teoretického výnosu dosáhla odrůda Libra, a to 3,04 t?ha-1. Průměrný skutečný výnos lnu olejného dosáhl hodnoty 2,24 t?ha-1 a přadná odrůda dosáhla výnosu 1,47 t?ha-1, což je pro přadný len typické, vzhledem k hlavní produkci vlákna.
|
|
|
Porovnání výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice
KŘIVAN, Václav
Diplomová práce na téma Porovnání výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice se zabývá maloparcelkovými pokusy třech sledovaných odrůd (Astrid, Epos, Tercie) ve dvou vegetačních obdobích. Varianty opakování byly založeny v roce 2015 a 2016 na školním pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Během dvou vegetačních období byla sledována tvorba výnosových prvků (tj. počet rostlin, počet plodných odnoží klasů) u všech odrůd a po sklizni byly z rozborů rostlin vyhodnoceny další výnosové prvky počet zrn v klasu a HTZ. Byl stanoven skutečný výnos. Z rozborů zrna byla stanovena objemová hmotnost jako ukazatel kvality. Ve výsledcích a diskusi jsou popsány a statisticky vyhodnoceny jednotlivé výnosové prvky. Počet rostlin byl v roce 2015 lepší v charakteristice stavu hustoty porostu. Počet plodných odnoží byl nejvyšší u odrůdy Astrid v prvním hospodářském roce (642). Počet zrn v klasu byl u všech sledovaných odrůd velice variabilní i vzhledem k oběma produkčním rokům 2015 a 2016 (od 15 zrn v klasu do 68 zrn v klasu). Celkový skutečný výnos byl v roce 2015 vyšší neţ v roce 2016 (o 1,1 t.ha-1). Každá jarní pšenice je charakteristická svou kratší vegetační dobou, za kterou musí vytvořit optimálně co nejvyšší výnos, a tudíž potřebuje přiměřenou odpovědnější péči.
|
|
|
Výživa kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku
HOVORKA, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá výživou kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku. K hodnocení byl založen pokus v nadmořské výšce 508 m na pozemku, který obhospodařuje zemědělská společnost Jasanka s. r. o. Pokus byl zaměřen na výživu kukuřice s rozdílnými dávkami hnojení. V průběhu vegetace byly sledovány různé parametry charakterizující vývoj rostliny. Výsledky tohoto pokusu ukázaly celkové rozdíly mezi hnojenými variantami. U všech hodnocených ukazatelů byla potvrzena klesající tendence s klesající dávkou dusíku. Je zřejmé, že u varianty hnojeni 1 (58,5 kg N*ha-1) bylo dosaženo u všech parametrů nejlepších výsledků. Stejně tak je zřejmé u všech parametrů postupný pokles hodnot se snižující se dávkou hnojení.
|
|
|
Kvalita pšenice
VOKATÁ, Lucie
Hlavním cílem diplomové práce bylo posoudit odolnost vůči porůstání zrna jako základního kvalitativního parametru potravinářské pšenice u vybraných odrůd ozimé pšenice. Pokus byl založen ve vegetačním období 2014/2015 na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Celkem bylo pro pokus vybráno 9 odrůd ozimé pšenice. Všechny odrůdy vykázaly vysoké hodnoty čísla pádu tzn. vysokou odolnost vůči porůstání zrna, které se pohybovaly v rozmezí 376 - 512 s. Vyhodnocením sledovaných odrůd z hlediska vhodnosti pro pekařské účely, lze říci, že Elitní (E) odrůdy dosáhly v průměru nejvyšší hodnoty čísla pádu (479 s). Kvalitní (A) odrůdy vykázaly hodnotu (453 s) a chlebové (B) odrůdy dosáhly nejnižší hodnoty (435 s). Dílčím cílem bylo vyhodnocení i ostatních ukazatelů kvality (Zelenyho test, obsah N- látek a objemová hmotnost). Hodnoty Zelenyho testu se pohybovaly v rozmezí 35 - 53 ml., přičemž průměrná hodnota všech odrůd byla 49,4 ml. Obsah N- látek se pohyboval u jednotlivých odrůd v rozmezí od 14,23 % - 16,52 %. Většina sledovaných odrůd vyhověla normou stanovenému limitu objemové hmotnosti (760 g/l-1). Pohybovala se v rozmezí 747 - 819 g/l-1. Během vegetace byl také hodnocen zdravotní stav porostu a došlo ke stanovení počtu klasů na m2. Po sklizni byly hodnoceny i další výnosové prvky (počet zrn v klasu a HTZ). V pokusu byla vyhodnocena vysoká úroveň kvalitativních ukazatelů, kdy jednotlivé odrůdy vykázaly také vysoké výnosy. Tato skutečnost může být ovlivněna především nadprůměrnými teplotami ve sledovaném období 2014/2015, agrotechnikou, ale také úrovní výživy a hnojení porostů.
|
|
|
Minimalizace zpracování půdy ve vyšších oblastech
DOKULIL, Jan
Cílem práce bylo sledovat výnosové prvky a ekonomiku při pěstování u ozimého ječmene a ekonomiku pěstování ozimé řepky při uplatnění konzervačních technologií (mělkého kypření, hlubší kypření bez obracení pouze u řepky ozimé) v porovnání s konvenční variantou zpracování půdy (orbou). Výnosové prvky u ozimého ječmene se lišily v obou letech 2006 a 2007, a to v roce 2006 ve prospěch orby a v roce 2007 ve prospěch mělkého kypření. Pouze počty rostlin na podzim a na jaře byly prokazatelně vyšší u konvenčního zpracování půdy. U ekonomických ukazatelů byl sledován výnos jednotlivých plodin a náklady na založení porostu a herbicidní ochranu. U pěstování řepky ozimé byl prokazatelně nejvyšší výnos u varianty s hlubokým kypřením, následovala orba a nejhorší výnos byl zjištěn u mělkého kypření. Celkové náklady na založení porostu a herbicidní ochranu byly nejnižší u minimálního zpracování půdy, a to na všech variantách.
|
host ::
RSS.