|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
|
|
Reflexe československé měnové reformy v dobových periodikách na Olomoucku v porovnání s celostátními periodiky s využitím archivních fondů KSČ Olomouc a KNV Olomouc
Čapka, Karel ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce měla za cíl provést analýzu zobrazení měnové reformy v roce 1953 v Československu v krajských tištěných médiích na Olomoucku (Stráž lidu a Časopis Krajského národního výboru) a porovnat vydávané zprávy na regionální úrovni s celostátním tiskem (Rudé právo a Svobodné slovo). Podrobnější vhled do situace přineslo i zkoumání archivních dokumentů politických orgánů (HSTD, tiskový odbor ÚV KSČ, KNV Olomouc a KV KSČ v Olomouci), které měly na starost analyzované noviny a cílem bylo zjistit, zda se dochovaly písemné pokyny jednotlivým redakcím o tom, jak mají v novinách a provedených ekonomických změnách referovat. K analýze archivních materiálů a dochovaných výtisků vybraných novin jsem zvolil historickou metodu přímou, historicko-srovnávací metodu a narativní analýzu. Bádání v archivech nepřineslo přímé důkazy o tom, že by příslušné státní orgány, které měly na starost analyzovaná periodika, předávaly pokyny o tom, co se má tisknou, do redakcí jednotlivých noviny. Ovšem to, že se nedochovaly zápisy o pokynech, ještě nevylučuje jejich existenci. Díky historicko-srovnávací metodě bylo možné na základě zkoumaného obsahu periodik zjistit, že napříč všemi tituly se objevovala stejná témata, která vyznívala vždy ve prospěch uskutečněných změn. Na základě narativní analýzy a interpretace...
|
|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
host ::
RSS.