Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Posouzení vlivu sociálních a environmentálních faktorů na ceny nemovitostí pro bydlení v okrese Uherské Hradiště
Stojaspal, Ondřej ; Urbánek, Zdeněk (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Tato práce zpracovává vliv sociálních a environmentálních faktorů na ceny nemovitostí v okrese Uherské Hradiště. Vymezuje jednotlivé sociální a environmentální faktory a jejich vztah a na jejich základě vysvětluje rozdílnost cen obdobných nemovitostí v různých lokalitách v rámci tohoto okresu. Na základě získaných dat pak kvantifikuje vliv jednotlivých faktorů na cenu nemovitosti.
Posouzení vlivu sociálních a environmentálních faktorů na ceny nemovitostí pro bydlení v okrese Uherské Hradiště
Stojaspal, Ondřej ; Urbánek, Zdeněk (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Tato práce zpracovává vliv sociálních a environmentálních faktorů na ceny nemovitostí v okrese Uherské Hradiště. Vymezuje jednotlivé sociální a environmentální faktory a jejich vztah a na jejich základě vysvětluje rozdílnost cen obdobných nemovitostí v různých lokalitách v rámci tohoto okresu. Na základě získaných dat pak kvantifikuje vliv jednotlivých faktorů na cenu nemovitosti.
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.