|
|
Influence of early and late drought on grain proteins content and composition in early and late variety of wheat
Vojteková, Vanesa ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
In this bachelor thesis, the influence of early and late drought on grain protein content and composition in an early and late variety of winter wheat was studied. The varieties used were Avenue and Tobacco.One part of the plants was cultured under the conditions of early drought (bloom season), another part was grown under the conditions of late drought (grain filling season), the last part was grown under the conditions of natural irrigation. Half of the plants were fertilized using nitrogen fertilizer (200 kg N/ha), the second half of plants were without nitrogen fertilizer (0 kg N/ha). Wet gluten, crude protein content, gliadin and glutenin content were determined from flour samples. Results were evaluated by analysis of variance. Drought resistance depends on the genotype. Tobak genotype is more tolerant to climatic conditions, but the drought had a more significant effect on gliadin and glutenin ratio than on the Avenue genotype. Late drought increased wet gluten content in both genotypes and both types of fertilization. On the other hand, the early drought did not affect wet gluten content. Early drought decreased gliadin content, with the exception of Avenue genotype without fertilization. Early drought also increased glutenin content. Late drought increased glutenin content only in the unfertilized variant. Early drought increased glutenin content which leads to decreased gliadin content, especially for nitrogen fertilization. Late drought caused a decrease of gliadin and glutenin ratio, except for Tobak genotype with fertilization. Late drought increased crude protein content, except for Tobak genotype without fertilization. Early drought decreased crude protein content, especially for the unfertilized variant.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah a složení proteinů pšeničného zrna u rané a pozdní odrůdy pšenice
Smrčková, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace CO2 (700 ppm) na obsah a složení proteinů pšeničného zrna u rané (Avenue) a pozdní (Tobak) odrůdy pšenice. Pro stanovení proteinů v pšeničném zrnu byly použity tři metody: stanovení obsahu hrubé bílkoviny dle Kjeldahla, stanovení mokrého lepku, a gravimetrické stanovení obsahu gliadinů a gluteninů po extrakci. Byla zjištěna odlišná reakce odrůd na zvýšenou koncentraci CO2. Raná odrůda Avenue byla mnohem více citlivá na vliv zvýšené koncentrace CO2. Obsah gliadinů se snížil, kdežto obsah gluteninů se při zvýšené koncentraci CO2 zvýšil. Obsah hrubé bílkoviny se zvýšil při zvýšené koncentraci CO2, ale ne vlivem dusíkatého hnojení. Obsah hrubé bílkoviny koreloval v naší práci s obsahem mokrého lepku.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
|
|
|
Analýza proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice kultivované v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Čileková, Marta ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Zvyšovanie koncentrácie CO2 v atmosfére ovplyvňuje fotosyntézu rastlín a následne jej metabolity. V tejto práci sme sa zamerali na zistenie vplyvu zvýšenej koncentrácie CO2 v atmosfére na glutenínovú frakciu bielkovín u ozimnej pšenice (Triticum aestivum). Sledovaná odroda Bohemia pestovaná v roku 2014 bola pestovaná pri normálnej (AC) a zvýšenej (EC; 700 mol.mol-1) koncentrácii oxidu uhličitého v atmosfére. Polovica vzoriek bola hnojená dusíkatým hnojivom (N+; 200 kg.ha-1), druhá polovica bez dusíkatého hnojenia (N). Polovica vzoriek bola pestovaná v suchých podmienkach (DRY) druhá mala počas kultivácie prístup k prirodzeným zrážkam (WET). Posledný sledovaný parameter bola kultivácia za prístupu UV žiarenia (UV+) a bez prístupu UV žiarenia (UV). Gluteníny boli z múky extrahované isopropanolom s DTT, separované metódou SDS-PAGE a kvantifikované počítačovou denzitometriou. Zvýšená koncentrácia CO2 preukázateľne znížila obsah glutenínov vo variantách UV+. Najvýznamnejší vplyv na obsah glutenínov malo dusíkaté hnojenie, ktoré výrazne zvyšuje ich obsah v pšeničnom zrne. Pri nehnojených variantách pri UV sa dosahovali vyššie koncentrácie glutenínov pri zavlažovaní, pri UV+ naopak pri kultivácii za sucha. Pri hnojených variantách bol rozdiel medzi AC a EC štatisticky zanedbateľný. Najvyšší obsah glutenínov bol u varianty UV+DRY AC N+.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.
Janíčková, Vlasta ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace CO2 (700 mol·mol-1) na obsah proteinů gliadinové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum) rané odrůdy Avenue a pozdní odrůdy Tobac. Pro separaci gliadinových proteinů byla použita metoda A-PAGE a následná kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv genotypu na gliadinovou frakci lepkových proteinů. Vlivem zvýšené koncentrace CO2 došlo ke snížení obsahu gliadinových frakcí odrůdy Avenue, naopak obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac při zvýšené koncentraci CO2 vzrostl. Působením zvýšené koncentrace CO2 byl u odrůdy Avenue zaznamenán výrazný rozdíl celkového obsahu gliadinových frakcí a frakce 1,2-gliadinů. U odrůdy Tobac byl zjištěn výrazný rozdíl pouze u gliadinové frakce 1,2.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Kultivar Tiguan pšenice ozimé byl pěstován jednak v podmínkách zamezujících přísunu přírodních srážek (DRY), jednak v podmínkách normálních přírodních srážek (WET). Polovina vzorků byla ošetřena dusíkatým hnojivem dávkou 140 kg/ha (N140), druhá polovina zůstala bez hnojení (N0). Po oddělení gliadinů byly gluteniny ze vzorků extrahovány 50% isopropanolem s 1% DTT. Jednotlivé gluteninové frakce byly separovány metodou SDS-PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Sucho nemělo statisticky významný vliv na obsah žádné z gluteninových podjednotek. Dusíkaté hnojení způsobilo zvýšení obsahu celkového množství gluteninů i množství jednotlivých podjednotek. Interakce ošetření vodního režimu a hnojení vedla tomu, že nedošlo ke zvýšení množství gluteninů u HMW 3 GS a LMW 5 GS v podmínkách DRY.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
|
|
Optimalizace termínu setí ozimé pšenice
Petříček, Rudolf
Bakalářská práce se zabývá optimalizací termínu setí ozimé pšenice v zemědělském podniku Agrodružstvo Blížkovice. V práci jsou uvedeny základní informace o pěstování ozimé pšenice a jejích požadavcích na teplotu, půdu, zařazení v osevním postupu, a je popsána agrotechnika při zakládání porostů. Praktická část se zabývá porovnáním reálného termínu setí s termínem stanoveným programem pro výpočet optimálního termínu zakládání porostů ozimé pšenice na pozemcích podle převládajících hodnot bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Toto porovnání bylo provedeno ve třech letech (2018, 2019 a 2020), na plochách 1472-1864 ha. Byly ověřeny termíny ukončení vegetace ozimé pšenice a základní termíny setí pro čtyři růstové fáze (BBCH 27, 25. 23, 14) před nástupem zimy, které jsou součástí výpočtových algoritmů použitého programu. Bylo zjištěno, že růstové fáze BBCH 25 před nástupem zimy, která je obvykle doporučována jako vhodná strategie pro optimalizaci pěstební technologie pšenice, lze v daných podmínkách dosáhnout při setí ve třetí dekádě září. Setí uvedených ploch ozimé pšenice bylo rozloženo do šesti týdnů s počátkem v první dekádě září a ukončením ve druhé dekádě října. Plošné výkony setí byly ovlivněny průběhem počasí v jednotlivých letech, předplodinami ozimé pěnice a dostupností mechanizačních prostředků.
|
host ::
RSS.