|
|
Obrat nadzemní biomasy dominanty zaplavované louky
MEJDOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/93/07 (Czech Terra), který se zaměřuje na hodnocení koloběhu a bilanci uhlíku ve vybraných ekosystémech České Republiky. V lokalitě Mokrých luk u Třeboně je v rámci tohoto projektu hodnocena produkce nadzemní biomasy mokřadní vegetace. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na dokumentaci obratu nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která představuje dominantu zaplavované části Mokrých luk. Má práce spočívala v nedestruktivním sledování přírůstků nadzemní biomasy ve vybraných bultech, při něm jsem přiřazovala hodnotu sušiny odnožím rostoucím v těchto bultech na základě analogie s paralelními vzorky. Na vybraných odnožích jsem pozorovala dynamiku utváření listů během vegetační sezóny, jejich usychání a opad. V této práci se rovněž zabývám rozdíly v dynamice růstu u generativních a vegetativních odnoží. Generativní odnože vytvořily během vegetace průměrně jen tři listy, celkově byly tvořeny průměrně sedmi listy, tedy čtyři listy byly založeny v předcházejícím roce na podzim. Od vysemenění listy odumíraly a poslední živé byly pozorovány 13.8. Od rostliny listy začaly odpadat ve větší míře v průběhu srpna a začátku září. U vegetativních odnoží se počet listů se během vegetace zvyšoval. Na počátku měření této dynamiky (4.6) byly odnože tvořeny průměrně 10 listy, z nichž tři byly založeny v přecházejícím roce na podzim, do září jejich počet vzrostl na 14. Během vegetace odnož měla 5-6 fotosynteticky aktivních listů. Listy opadaly pomaleji, než tomu bylo u generativních odnoží.
|
|
|
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
|
|
|
Faktory určující rychlost půdního dýchání v travinném mokřadním ekosystému
STARÁ, Alžběta
Anotace: Půdní dýchání představuje významný tok CO2 mezi atmosférou a půdou. Uhlík fixovaný v procesu fotosyntézy se může vázat v půdě, ale také uvolňovat ve formě CO2 zpět do atmosféry. Přesné hodnocení globální uhlíkové bilance je klíčem pro odhad budoucího vývoje atmosférické koncentrace CO2 a předpovídání změn klimatu v budoucnu. V průběhu vegetační sezóny 2008 bylo studováno půdní dýchání na vybraných mokřadních biotopech s travinnou vegetací ve vztahu k obsahu půdního uhlíku, dostupnosti živin, půdní vlhkosti a půdní teplotě. Studované mokřady zahrnovaly lokalitu s minerální půdou u obce Hamr a PR Záblatské Louky s půdou organickou. Půdní dýchání bylo měřeno jako výdej CO2 z půdy za použití přístroje LiCor 6400 s půdní komorou. Na žádné z obou lokalit nebyl prokázán vliv hnojení (množství přidání živin) na výdej CO2 z půdy. Na Záblatských Loukách byl zjištěný vztah mezi půdním dýcháním a vlhkostí půdy. Výdej CO2 se snižoval s rostoucí vlhkostí půdy.
|
|
|
Dekompozice nadzemní biomasy travinného mokřadního porostu
KLIMOVIČOVÁ, Lucie
V rámci této bakalářské práce je řešeno téma dekompozice nadzemní části porostu v mokřadech. V procesu dekompozice dochází k uvolňování skleníkových plynů, které jsou v současné době studovány převáţně z hlediska klimatických změn. Rychlost dekompozice byla studována na zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Sáčky se sušinou byly v dubnu roku 2009 umístěny v okolí automatické meteorologické stanice na čtyři náhodně vybraná místa na jaře roku 2009. Sáčky s opadem byly upevněny tak, aby jejich poloha kopírovala polohu stařiny na bultech. V práci byly stanoveny hodnoty rychlosti dekompozice ze dvou odběrů, které proběhly v létě a na podzim roku 2009. Získané hodnoty rychlosti dekompozice jsou diskutovány s výsledky výzkumu Kovářové, která metodu opadových sáčků na lokalitě Mokrých Luk u Třeboně pouţila v minulosti.
|
|
|
Vliv meziročních rozdílů vybraných meteorologických parametrů na druhové složení porostů Mokrých luk u Třeboně
FRANCOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je zhodnotit meziroční rozdíly v druhovém složení vybraných porostů Mokrých Luk ve vztahu k určujícím meteorologickým parametrům. Práce se zabývá studiem a změnami rostlinných společenstev na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Meziroční rozdíly byly zjištěny pouze v pokryvnosti dominant, ale nikoli ve stálosti druhů. Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 ke zvýšení průměrné pokryvnosti chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Také došlo k dalšímu nárůstu pokryvnosti třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), jejíž výskyt na Mokrých Loukách byl omezen povodní v roce 2002. Znovu se objevila na Mokrých Loukách v roce 2006, ale její nárůst byl patrný až v sušším roce 2007. Výsledky ukazují, že společenstvo je poměrně stabilní ve vztahu ke krátkodobým výkyvům počasí.
|
|
| |
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
LAZÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (`` Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí``). Cílem práce je stanovit nadzemní produkci travinného mokřadního porostu Přírodní rezervace Záblatské louky u Třeboně a posoudit, zda hnojení v předchozích letech má vliv na jeho druhové složení a produkci. Nadzemní biomasu jsem stanovila v červnu 2009 destruktivní metodou. Celkově se odebralo ze 12 ploch 24 vzorků (výnos + strniště). Odebíraly se vzorky z plošek o rozměrech 0,5 x 0,5 m. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m-2. Vliv hnojení byl studován na plochách, na něž v letech 2006 až 2008 byly aplikovány různé dávky minerálních hnojiv: 300 kg NPK . ha-2 (varianta HI), 65 kg NPK . ha-2 (varianta LOW) a plocha nehnojená (varianta NO). Celková nadzemní biomasa činila 723,05 g.m-2 u varianty HI, 711,12 g.m-2 u varianty LOW a 712,72 g.m-2 u varianty NO. Dlouhodobé hnojení potlačilo produkci mechů.
|
|
|
Vliv dusíkaté zátěže mokřadních luk na obsah volných aminokyselin v půdě.
ŠEDA, Martin
Tato práce sleduje vliv zvýšeného přísunu dusíku na obsah volných aminokyselin ve dvou typech odlišných půd {--} v minerální půdě v oblasti Hamr a v organické půdě v oblasti Záblatí v jižních Čechách. Experiment je uskutečněn přímo na lokalitách zamokřených luk, kde je vlivem přídatného hnojení simulován zvýšený vstup dusíku do půdy. Po dobu 2,5 roku byly sledovány hodnoty celkového dusíku a volných aminokyselin v půdě. Součástí práce je otestování ninhydrinové metody a metody HPLC na stanovování volných aminokyselin a také stanovení vhodného extrakčního činidla.
|
|
| |
|
|
Význam mokřadů pro ovlivnění vodní bilance krajiny
Pokorný, J. ; Lhotský, R.
Mokřad je sezonně nebo trvale mělce zatopená či podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených životu ve vodě. Uvádí se i další definice mokředů. Stručne je vysvětlena retence vody v mokřadech, půdě, v rostlinách a úloha mokřadních rostlin v koloběhu vody a při disipaci sluneční energie v krajině. Je předložen jak příklad dlouhodobého monitoringu retence vody v rašeliništi, tak příklad fingování mokřadů při extrémní povodni. Zmíněna je též úloha a využívání mokřadů při obnově krajiny.
|
host ::
RSS.