Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čistírny odpadních vod pro obce s gravitačním přítokem
Benešová, Irena ; Vachovec, Roman (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení čistírny odpadních vod s gravitačním přítokem. Práce se zabývá čistírnami odpadních vod v ČR s důrazem na Jihomoravský kraj; zmíněn je např. počet ČOV v ČR a v jednotlivých krajích, kapacita ČOV dle krajů, látkové zatížení na přítoku a odtoku. Rešeršní část postupně přechází na technologii malých ČOV v kategorii do 2000 ekvivalentních obyvatel, do kterých patří posuzované ČOV. Praktická část se zabývá vyhodnocením konkrétní čistírny odpadních vod v Jihomoravském kraji s gravitačním přítokem a ČOV se vstupní čerpací stanicí. Posuzované čistírny jsou následně porovnány z hlediska látkového zatížení, hydraulického zatížení a technologie. V závěru práce je posouzen provoz gravitační čistírny odpadních vod s čistírnou téže kategorie, která má před ČOV čerpací jímku.
Odbourávání vybraných xenobiotik na komunálních čistírnách odpadních vod.
Žižlavská, Adéla ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu a masivní užívání syntetických látek v různých odvětvích se pro naši společnost stalo nepostradatelným. Společně však s komfortem, jaký nám tento pokrok přinesl, jsme vytvořili zcela nový druh znečištění. Jedná se o skupinu látek, jež pro své účinky na živé organismy představuje daleko větší nebezpečí než „běžné“ organické znečištění. Vzhledem k jejich cizorodému původu vůči sloučeninám přirozeně se vyskytující v životní prostředí jsou označována názvem „Xenobiotika“. Jedná se o skupinu zahrnující velké množství různorodých substancí, s nestejnými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi jako jsou například farmaka, pesticidy, detergenty, barvy, laky, plastové obaly, potravinářská aditiva, kosmetické produkty a mnohé další. Ačkoli se tyto látky do vodního cyklu začali dostávat již od 30 let 20 století jejich koncentrace se často pohybuje, až na samé hranici detekčního limitu, proto začala být jejich přítomnost ve vodách zkoumána podrobněji až v letech 80. a to v návaznosti na rozvoj analytických technologii chemického složení vod. Hlavní nebezpečí těchto látek spočívá v tom ,že primárně neznehodnocují životní podmínky organismů (tj. nesnižují kvalitu vody) ,ale ovlivňují přímo samotné organismy a to buď matením endokrinního systému nebo přímo poškozováním RNA či DNA, což vyvolává mutagenní změny, rakovinotvorné bujení, vrozené vady, metabolické poruchy, změny pohlaví, degeneraci reprodukčních schopnosti celých populací či vymizení pudu sebezáchovy. Zdrojem xenobiotik ve vodním cyklu potažmo v celém životním prostředí jsou prokazatelně převážně odpadní vody, přičemž ke kontaminaci dochází skrze čistírny odpadních vod, jež nejsou konstruovány na odbourávání tohoto typu znečištění. Dizertační práce se věnuje problematice xenobiotik v odpadních vodách, přičemž je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část podrobně shrnuje současný stav poznání problematiky xenobiotik v odpadních vodách od jejic
Odbourávání vybraných xenobiotik na komunálních čistírnách odpadních vod.
Žižlavská, Adéla ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu a masivní užívání syntetických látek v různých odvětvích se pro naši společnost stalo nepostradatelným. Společně však s komfortem, jaký nám tento pokrok přinesl, jsme vytvořili zcela nový druh znečištění. Jedná se o skupinu látek, jež pro své účinky na živé organismy představuje daleko větší nebezpečí než „běžné“ organické znečištění. Vzhledem k jejich cizorodému původu vůči sloučeninám přirozeně se vyskytující v životní prostředí jsou označována názvem „Xenobiotika“. Jedná se o skupinu zahrnující velké množství různorodých substancí, s nestejnými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi jako jsou například farmaka, pesticidy, detergenty, barvy, laky, plastové obaly, potravinářská aditiva, kosmetické produkty a mnohé další. Ačkoli se tyto látky do vodního cyklu začali dostávat již od 30 let 20 století jejich koncentrace se často pohybuje, až na samé hranici detekčního limitu, proto začala být jejich přítomnost ve vodách zkoumána podrobněji až v letech 80. a to v návaznosti na rozvoj analytických technologii chemického složení vod. Hlavní nebezpečí těchto látek spočívá v tom ,že primárně neznehodnocují životní podmínky organismů (tj. nesnižují kvalitu vody) ,ale ovlivňují přímo samotné organismy a to buď matením endokrinního systému nebo přímo poškozováním RNA či DNA, což vyvolává mutagenní změny, rakovinotvorné bujení, vrozené vady, metabolické poruchy, změny pohlaví, degeneraci reprodukčních schopnosti celých populací či vymizení pudu sebezáchovy. Zdrojem xenobiotik ve vodním cyklu potažmo v celém životním prostředí jsou prokazatelně převážně odpadní vody, přičemž ke kontaminaci dochází skrze čistírny odpadních vod, jež nejsou konstruovány na odbourávání tohoto typu znečištění. Dizertační práce se věnuje problematice xenobiotik v odpadních vodách, přičemž je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část podrobně shrnuje současný stav poznání problematiky xenobiotik v odpadních vodách od jejic
Čistírny odpadních vod pro obce s gravitačním přítokem
Benešová, Irena ; Vachovec, Roman (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení čistírny odpadních vod s gravitačním přítokem. Práce se zabývá čistírnami odpadních vod v ČR s důrazem na Jihomoravský kraj; zmíněn je např. počet ČOV v ČR a v jednotlivých krajích, kapacita ČOV dle krajů, látkové zatížení na přítoku a odtoku. Rešeršní část postupně přechází na technologii malých ČOV v kategorii do 2000 ekvivalentních obyvatel, do kterých patří posuzované ČOV. Praktická část se zabývá vyhodnocením konkrétní čistírny odpadních vod v Jihomoravském kraji s gravitačním přítokem a ČOV se vstupní čerpací stanicí. Posuzované čistírny jsou následně porovnány z hlediska látkového zatížení, hydraulického zatížení a technologie. V závěru práce je posouzen provoz gravitační čistírny odpadních vod s čistírnou téže kategorie, která má před ČOV čerpací jímku.
Hodnocení možností čištění odpadních vod ze zdrojů do 20000 EO
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Kölbl, Jiří ; Mrázková, Marta ; Písařová, Miroslava
Cílem projektu bylo v závislosti na velikosti a charakteru zdroje odpadních vod doporučit vhodná technologická schémata a jim odpovídající typy čistíren odpadních vod, které zajistí čištění odpadních vod na úroveň přípustného znečištění uvedených v nařízení vlády č. 82/1999 Sb. a jeho připravované novele, kterým se stanoví hodnoty přípustného znečištění. Byly sledovány čístírny odpadních vod a vyhodnoceny technologie čištění pomocí mutikriteriální analýzy.
Hodnocení možností čištění odpadních vod ze zdrojů do 20000 EO: Postup při volbě a schvalování způsobu zneškodňování odpadních vod v obcích do 2000 EO
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Fuchs, Petr ; Mrázková, Marta ; Písařová, Miroslava
Cílem projektu bylo v závislosti na velikosti a charakteru zdroje odpadních vod doporučit vhodná technologická schémata a jim odpovídající typy čistíren odpadních vod, které zajistí čištění odpadních vod na úroveň přípustného znečištění uvedených v nařízení vlády č. 82/1999 Sb. a jeho připravované novele, kterým se stanoví hodnoty přípustného znečištění. Byly sledovány čístírny odpadních vod a vyhodnoceny technologie čištění pomocí mutikriteriální analýzy. Zpráva obsahuje popis možných způsobů řešení výstavby ČOV, použitelných typů ČOV, výsledků sledování ČOV s atypickou skladbou odpadních vod a metodiky odběru vzorků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.