Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Arménská apoštolská církev a její role při integraci Arménů v Česku
Buchcar, Roman ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Fňukal, Miloš (oponent)
Arméni byli první národ na světě, kteří přijali křesťanství jako státní náboženství. Z toho důvodu je Arménská apoštolská církev považována za jednu z nejstarších na světě. Po staletí nese také jistý úkol, a sice uchovává národní identitu mnohdy těžce zkoušeného národa. Cílem práce je podat rešerši týkající se této starobylé církve. Zároveň, na pozadí zvyšujícího počtu Arménů v Česku, zhodnotit její vliv na integraci národa do české společnosti. Práce se také zabývá postavením církve v životě Arménů.
Ústavní základy konfesního práva ČR
KLAIL, Jan
Práce se zabývá ústavněprávní ochranou svobody svědomí, náboženského vyznání a autonomie církví a náboženských společností (dále jen svobod). Práce vymezuje pojem a prameny konfesního práva. Práce podrobně vymezuje ústavněprávní rámec vymezených svobod v čl. 15 a 16 Listiny. Skutečnost, že konfesní právo není čistě teoretickou disciplínou, a to ani ve své ústavněprávní rovině, je nejlépe zřejmá z další kapitoly této práce, ve které se zabývám judikaturou Ústavního soudu ČR týkající se čl. 15 a 16 Listiny. Jedná se ve své podstatě o těžiště této práce, jejímž cílem bylo shromáždit a vystihnout základní obsah rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž jsou výše uvedené články Listiny aplikovány. Rozhodnutí jsou přitom uspořádána podle svého obsahu a na základě jejich interpretace jsou učiněny návrhy na vylepšení stávající právní úpravy.
Financování církví a náboženských společností: diskuse modelu financování pro Českou republiku
Jireková, Markéta ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Diplomová práce se na pozadí vztahu mezi státem a církvemi věnuje problematice financování církví a náboženských společností v České republice. Teoretická část pojednává o historii vztahu státu a církve i typologii jejich soužití a představuje silné a slabé stránky šesti základních modelů financování. V analytické části jsou osvětleny majetkoprávní vztahy státu a církví v běhu českých dějin a v souvislosti s tím jsou uvedeny současné zdroje financování církví a náboženských společností v ČR a pro srovnání také ve čtyřech evropských zemích. Závěrečná část shrnuje dosažené výstupy a nabízí možná východiska pro optimální formování budoucího způsobu financování českých církví a náboženských společností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.