Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Po celou dobu vývoje našeho druhu tvoří zvířata významnou součást lidského prostředí a kultury. Je jim věnována větší pozornost než jiným stimulům a zájem o zvířata je doprovázen pozitivními, ale i negativními emocemi. Tato práce se zabývá vztahem lidí ke třem třídám obratlovců - k obojživelníkům (Amphibia), savcům (Mammalia) a ptákům (Aves) - a klade si za cíl odhalit morfologické a další percepční charakteristiky (barva, vzor) těchto zvířat, které jsou zodpovědné za jejich hodnocení z hlediska atraktivity, vzbuzovaného strachu a znechucení, a dále prozkoumat souvislost negativních emocí s lidskými estetickými preferencemi. Testování, jehož se zúčastnilo celkem 536 respondentů, odhalilo nejvýznamnější vliv celkového tvaru těla na hodnocení atraktivity obojživelníků a znechucení z nich. U savců a ptáků byla významným faktorem reálná velikost zvířat, kterou nebylo možné zcela odfiltrovat standardizací fotografií. Barvy měly ve všech případech pouze marginální vliv, sytost přispívala k pozitivnímu vnímání, naopak tmavé či nevýrazné barvy byly hodnoceny spíše negativně. Konkrétní barvy pak byly specifické pro jednotlivé skupiny. Vztahy mezi zkoumanými veličinami nebyly u všech testovaných obratlovců shodné, např. u savců nekorelovala krása se strachem, u ptáků byl mezi nimi negativní vztah. Opakovaně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.